Můj Manchester je ve zmatku. Plzeň má šanci, říká Poborský

Na věhlasný, byť zastaralý Old Trafford se vrací pravidelně i po 26 letech, kdy za hvězdný Manchester United kopal s Davidem Beckhamem a spol. Teď přijíždí do Divadla snů buď jako vážený účastník zápasů staré gardy Manchesteru, anebo v nové roli televizního experta Canal+ Sport. Bývalého fotbalového reprezentanta Karla Poborského sportovní propad Rudých ďáblů mrzí. Všiml si, jak si po další ztrátě drží bezradně hlavu v dlaních už i nový kouč Rubén Amorim.

„To nebyl hezký pohled. Jsou v takovém zmatku,“ říká někdejší záložník v rozhovoru pro Seznam Zprávy před čtvrteční slávou v Plzni, kam globální VIP značka zavítá.

V Konferenční lize. Jako třináctý tým Premier League.

Co říkáte na náhlý konec v United možná nejlepšího britského sportovního ředitele Dana Ashwortha? Vyhodili jej za pět měsíců, byť na něj půl roku čekali a vykupovali ho z Newcastlu za dva až tři miliony liber…

Je to překvapení, tohle jsem nečekal a vůbec to nebudí dobrý dojem pro nikoho. Manchester je ve fázi přestavby a začal ji on. Respektive dost ji vedl z pozice sportovního ředitele. Výsledky nebo hra jsou, jaké jsou, ale že to odnese první on, to jsem nečekal.

Značí to, že Manchester nedělá práci koncepčně?

Bohužel tento dojem to na mě dělá. Asi to ukazuje na to, že se to v majiteli zlomilo, tohle se mu nelíbí. Vytipoval si svůj tým pěti nejbližších lidí, se kterými to bude dělat, a moc je nepodržel… Ale vidím to zvenku, abych nedělal chytrého. Bůh ví, co se tam všechno stalo a na jaký popud vlastně odchází, ale navenek to nedělá hezký dojem.

Jaký dojem na vás dělá nový kouč Rúben Amorim?

Změnil rozestavení na 3-4-2-1, z toho necukne. A hledá do něj vhodné typy. Sestava se hodně obměňuje. I on sám říká, že kdyby některým zápasům podřídil maximum, vypadaly by jinak, ale že jejich cílem je být za rok úplně jinde, což je vlastně sympatické, protože skákání z kytičky na kytičku se děje spoustu sezon a nikam nevede, takže to je pozitivní. Když jsem ho viděl teď po zápase, jak má hlavu v dlaních, asi to na něj celkově dolehlo. Pravděpodobně až teď si uvědomil, jak velký problém před sebou má. Ale jestli dostane prostor od vedení, tak by to mohlo fungovat. Ale určitě to nebude o měsících, bohužel musím říct, že to bude spíš o sezonách.

Co United potřebují udělat především, aby se začali zase šplhat nahoru?

Dostat tam vítězné typy. Vím, že se doba změnila, že klubismus je slovo, které pomalu vyprchalo, ale pro mě posledním takovým hráčem, klubistou, rváčem byl Scott McTominay, který byl prodán do Neapole. Takové typy Manchesteru chybí.

Jak to vidí ikony United?

Bavíme se o tom na zápase legend nebo spousta těch kluků dělá pro televize jako já. Téma je jasné. To, že Manchester je dnes třináctý a hlavně kde se nachází sportovně, je pro nás smutné. Rádi bychom ho viděli úplně jinde.

Když na Old Trafford jezdíte na zápasy legend nebo jako televizní expert, jak vnímáte, že se klub neposouvá, ani co se týče zázemí, že do stadionu zatéká děravou střechou?

Velice intenzivně se na toto téma vedou debaty. Nový majitel je připravený na investici. Ve hře jsou tři varianty – rekonstrukce, která si myslím, že není možná. Nebo na tom samém místě udělat nový stadion. Anebo ze stávajícího stadionu odbourat patra a nechat ho jako stadion pro ženský tým a jednadvacítku. A na parkovišti vedle postavit nový stadion. To se asi chystá. Pořád je to ovšem největší stadion v lize. Ze hřiště je to fantastický stadion, ale máte pravdu, že prostory vevnitř jsou už zcela nevyhovující.

Když jste do Manchesteru United přestupoval ze Slavie po stříbrném mistrovství Evropy v roce 1996, byla to pro vás jasná „wow“ volba?

Nabídek jsem měl díky Euru víc, ale volba to byla úplně jasná. V té době to byl jeden z největších klubů na světě, nebylo o čem přemýšlet.

I když to pro vás muselo být těžké – první zahraniční angažmá, hvězdy v kabině a vy jste toho anglicky ještě moc neuměl.

Samozřejmě že to bylo těžké, ale je jasné, že když chcete hrát mezi nejlepšími, tak se jim musíte přiblížit nebo přesvědčit, že jste lepší. Angličtina byla taky problém. Ale i zpětně jsem strašně rád, že jsem tam byl. Myslím si, že jsem udělal správný krok.

Jak se přesvědčuje vážený kouč Alex Ferguson, že jste lepší než David Beckham, konkurent na pravém kraji zálohy?

David už tenkrát byl nejen sportovně, ale i byznysově megastar. To potvrzuje dodneška. Je jeden z mála fotbalistů, který jako by neskončil. V jiném gardu, ale je u fotbalu dál a jeho aktivity volně přešly ze hřiště do role světové ikony. Je to bombarďák.

Jak vás Beckham a spol. přijali v kabině?

Naprosto v pohodě. Kluků z Anglie tam byla spousta, ti Giggsové, Nevillové, Scholesové, jedna generace, která se znala. Ale to byli ti mladí. Kabinu víceméně řídili Cantona, Schmeichel, Keane. Neměl jsem s nimi problém. Celá šatna se mi snažila pomoct. Tenkrát jsme byli hodně natěsno. V šatně nebyly žádné rozkoly.

Neměl jste z prudkého kapitána Roye Keanea strach?

Samozřejmě že jo, nebo spíš jsem měl velký respekt. Byla to jedna osobnost vedle druhé, které se musely respektovat. Všichni si naplno uvědomovali, že je to týmový sport, a tak se i chovali. Proto bylo to mužstvo schopné hrát absolutní špičku.

Jaký vztah máte s Alexem Fergusonem, jedním z nejlepších trenérů historie fotbalu?

Naprosto otevřený. Když tam dnes jedu, tak se k sobě hlásíme. On má obecně k hráčům skvělý přístup. A má také obrovský přehled. Je schopný mi odvyprávět celou mou kariéru, co jsem kde vyhrál, co jsem dělal. A je to velice upřímné. To je super.

Za sezonu a půl jste odehrál za United 37 zápasů a dal šest gólů. Jaký mač vám utkvěl v paměti?

Těch hezkých zápasů byla spousta. Ale nejvíc ten v Leedsu. Vyhráli jsme 4:0, na dva góly jsem přihrál, jeden dal. A ten byl pak vyhodnocený jako gól měsíce.

Co musí udělat Plzeň, aby s United uspěla?

Uspět může. Vidíme, že se jí v evropských pohárech daří, i v lize je na vlně. Naopak United jsou ve fázi přestavby a na hřišti v takovém zmatku, jak sportovním, tak organizačním. Plzeň určitě není bez šancí.

Váš tip?

Netipuju. Zápas si vychutnám. Ať skončí jakkoli, asi budu spokojený, když to bude hezký fotbal.

Budete o něco víc přát United?

Přeju dlouhodobě i českým týmům a zrovna Plzeň mi je sympatická. Je v uvozovkách takový ten malý vzadu, ale vidíme, že zase tak malý není, že je více než konkurenceschopný pražským „S“.

České fanoušky jste si získal nejen památným lobem na Euru proti Portugalsku, teď sklízíte uznání i jako televizní expert. Našel jste se u mikrofonu?

Děkuju, musím říct, že jo. Upřímně mě to baví, snad je to na tom i vidět. Vrátilo mě to zpátky na hřiště k velkým zápasům – jak v Premier League, tak v nároďáku. Dělám to rád.

Ale sebralo vás to českému fotbalu, pro který jste pracoval jako šéf regionálních akademií. Nevrátíte se jednou v jiné roli, třeba jako předseda FAČR?

Podívejte, tahle akce je pro mě uzavřená. Rozhodl jsem se naplno věnovat Canal+ Sport a Premier League, potažmo nároďáku s Českou televizí. To mi vyhovuje a určitě nějaký čas to tak zůstane.