Fotbalové Německo po ostudě hledá spasitele

Vzpomínáte na rok 2014? Německo pod vedením Joachima Löwa nejprve v semifinále smetlo Brazílii 7:1 a připravilo tak hostitelské zemi jeden z nejhrůzostrašnějších zážitků v bohaté fotbalové historii. Ve finále pak skvěle složené a týmově hrající mužstvo v prodloužení přetlačilo Argentinu a zničilo tak sen Lionela Messiho o trofeji pro mistra světa.

Malý génius a jeden z nejlepších hráčů dějin si na nejdůležitější vítězství kariéry musel počkat dalších osm let.

Střih, píše se rok 2026. A Německo od památného vítězství v Riu nevyhrálo na světových šampionátech jediný zápas v play off!

Na turnajích v Rusku i v Kataru skončilo po mizerných výkonech už ve skupině. Na aktuálním americkém mundialu se fanoušci těšili na osmifinálový souboj s Francií, k tomu ale nedojde. Výběru Juliana Nagelsmanna stopku vystavila podceňovaná Paraguay.

Okřídlený výrok anglického útočníka Garyho Linekera, že ve fotbale se 22 chlapíků honí za míčem a nakonec vždycky vyhrají Němci, už dávno neplatí.

Ač byli Němci jasným favoritem zápasu, na hřišti se jim nedařilo. Nebyli schopní si vypracovat šance a těsně před přestávkou nečekaně inkasovali. V 54. minutě sice Kai Havertz vyrovnal, tím to ale skončilo. Za další více než hodinu hry, včetně prodloužení, už se Němci proti organizovanému a bojovnému soupeři neprosadili a zápas dospěl do penalt. V nich, i díky fantastickému brankáři Gillovi, uspěli Jihoameričané.

Paraguay jásala, Němci se po sobě jen zmateně dívali. Tenhle konec nikdo nečekal. A okamžitě začala pršet kritika. V první řadě na kouče Juliana Nagelsmanna.

„Ve fotbale je důležité srdce, soudržnost a vědomí, že se můžete spolehnout na své spoluhráče. Tím tenhle mančaft vůbec nedisponuje. A to jde jednoznačně za trenérem,“ myslí si bývalý záložník a současný televizní expert Didi Hamann.

„Nevěřím tomu, že dokáže tým sjednotit. Vždyť ani nechodí na zápasy, nezná hráče. Nejel se podívat na naše hráče do Milána, do Anglie, nebyl se podívat na klubové mistrovství světa, aby viděl, jak se hráči vyrovnávají s těžkými klimatickými podmínkami. Tuchel, Deschamps, všichni jezdí. Náš kouč ne,“ ušklíbá se Hamann. „Nemám pro něj absolutně žádný soucit. Němci na turnaji dostali, co zasloužili.“

Pochyby ohledně trenérových rozhodnutí se začaly objevovat už před turnajem. Viz třeba comeback čtyřicetiletého brankáře Manuela Neuera, který se stal okamžitě znovu jedničkou, ačkoliv Oliver Baumann odchytal celou kvalifikaci.

„Neuerův návrat na poslední chvíli v zemi vyvolal spíš negativní ohlasy. Údajně i samotní hráči si po dvou výhrách a jistotě postupu přáli, aby si Baumann zachytal aspoň jeden zápas s Ekvádorem, což se ale nestalo. Celkově Nagelsmann preferoval minimální rotaci, nevyužil možnost vyzkoušet si jiné hráče, jiné varianty,“ říká pro Seznam Zprávy komentátor TV Nova Michal Řežábek, který se na Bundesligu a německou reprezentaci specializuje.

Údiv vyvolala i trenérova sázka na Leroye Saného. Někdejší zlaté dítě německého fotbalu má už to nejlepší za sebou, ve třiceti letech hraje v tureckém Galatasarayi a je jen stínem někdejšího hvězdného křídelníka. Přesto má u Nagelsmanna místo v základní sestavě předplacené.

„Byl zklamáním, ale vlastně to nebylo překvapivé. Zahrál na MS to samé, co v přípravných zápasech. Byl absolutně nulový, nepředvedl nic, po zásluze byl největším trnem v oku německých fanoušků. Ale pro trenéra byl jasným členem základu a nejel přes to vlak,“ vysvětluje Řežábek. Dále zmiňuje i rozpadnutí defenzivní hry po zranění stopera Nica Schlotterbecka: souhra Antonia Rudigera s Jonathanem Tahem byla chaotická a nedalo se na ni spolehnout.

„Z těch výkonů jsem nebyl nadšený. Sedm gólů Curaçau není měřítko. A zbylé zápasy? Utkání s Pobřežím Slonoviny zachraňoval žolík Undav. A proti Ekvádoru to byl totálně bezkrevný výkon, jako by se jim ani nechtělo hrát. V šestnáctifinále to pak bylo podobné,“ myslí si komentátor.

A není to tak, že na Němce míří kritika jen zvenčí. S představením čtyřnásobných mistrů světa nebyl spokojen ani jejich kapitán Kimmich.

„Je to příšerné. Proti žádnému z našich soupeřů jsme nehráli dobře. Po zápase s Curaçaem jsme se proti všem třem týmům trápili a nebyli to žádní soupeři světové třídy. To je realita, zasloužili jsme si být vyřazeni,“ nehledal výmluvy.

I o správném využití německého kapitána probíhaly u našich sousedů čilé diskuse. „V Bayernu je motorem zálohy a většina fanoušků si ho přála vidět ve středu pole i v národních barvách. Jenže pro Nagelsmanna je to prostě pravý bek a jiné řešení využívat nechce,“ říká Řežábek.

Sám kouč, jehož budoucnost u mužstva je nyní logicky hlavním tématem, se ale nechal slyšet, že rezignovat nehodlá. „Nejsem typ člověka, co by někam utíkal. Není to poprvé, kdy se něco takového stalo, a určité věci se musí změnit. Ale když svaz bude chtít, abych pokračoval, budu pokračovat. Vím, že mě hodně lidí bude chtít odvolat, ale já bych moc rád zůstal, pokud si to bude přát asociace,“ uvedl Nagelsmann.

A přidal poměrně ostrý postřeh. „Když vypadnete v prvním kole play off, pro německý fotbal to nemůže být dost. Je to třetí brzké vyřazení z MS v řadě, takže už zkrátka nejsme součástí světové špičky,“ pronesl reprezentační kouč.

Jeho pozice je krajně nejistá.

„Nemůžete nosit německý dres a hrát s tak malým zápalem, bez agresivity, bez víry. Paraguayci bojovali o každý balon, jako by jim šlo o život. Zatímco Němci byli pasivní, bez nápadu, bez tlaku,“ soptil legendární záložník Lothar Matthäus, majitel 150 reprezentačních startů. „Měli jsme dost kvalitní tým na to, abychom tenhle zápas vyhráli, ale fotbal nevyhrává jenom talent. Vyhrává ho charakter, mentalita, vůle obětovat se pro svou zemi. Nechci slyšet žádné výmluvy na smůlu, rozhodčí nebo penalty. Respekt Paraguayi, naprosto si to zasloužili. Ukázali totiž kuráž, disciplínu a srdce.“

S tím souhlasí i Řežábek. „V herním stylu Němců jsem postrádal nejen lehkost, moment překvapení, nápad, ale i jejich typickou bojovnost a jasně daný plán, určitý řád. A roli hrála i absence silných person, které tým dokážou vytáhnout z bryndy,“ dodává. „Goretzka, Thiaw, Anton nebo Brown nechtěli jít vůbec kopat poslední penaltu. Kimmich se dokonce jako kapitán dvakrát Goretzky ptal, jestli půjde,“ všiml si komentátor.

Zda německý svaz vyslyší Nagelsmannovo přání u mužstva zůstat, nebo ho odvolá, ukážou nejbližší dny a týdny. Důležitou otázkou pak je, kdo by bývalého kouče Bayernu nebo Lipska na nejsledovanější židli v zemi nahradil.

Jedno řešení se přímo nabízí – Jurgen Klopp. Po konci v Liverpoolu v květnu 2024 s trénováním přestal, působí v Red Bullu jako šéf globální fotbalové divize, cestuje, užívá si života. A také působí jako expert, jeho postřehy pro německé vysílání MagentaTV patří během MS k nejtrefnějším.

Charismatický, zkušený, úspěšný, oblíbený mezi hráči. Kdo jiný by měl vytáhnout německou reprezentaci z bahna a sjednotit frustrované fanoušky, když ne on? Klopp ale tuhle možnost odmítá. Alespoň prozatím.

„Ještě jsem o něčem takovém nepřemýšlel. Rozumím tomu, že když se řeší pozice reprezentačního kouče, tak je moje jméno zmiňováno. Ale tohle není chvíle, kdy by to bylo téma k diskusi. Mám práci, kterou si moc užívám. A co je mi známo, není to džob na poloviční úvazek,“ usmál se Klopp.

Expert na evropský fotbal Andy Brassell to ale vidí jinak. „Vypadá výborně, zdravě, plný energie. Po konci v Premier League byl vyčerpaný, pauza mu určitě prospěla. Ale myslím si, že ho jeho současná práce trochu nudí. A v Německu by ho jako trenéra národního týmu milovali,“ zamýšlel se ve vysílání televize Sky Sports.

Vyslyší Klopp německé SOS?