Příběh otce a syna. Jeden je prezidentem, druhý v dresu USA střílí góly

Ve 36. minutě si v úvodním utkání skupiny B katarského šampionátu s Walesem americký útočník Timothy Weah zaběhl za obranu soupeře, našlo ho přesné vysunutí od spoluhráče a pohotovou střelou nedal brankáři šanci. „Christian (Pulisic) mi to krásně dal, nebylo těžké to proměnit,“ ocenil kolegův přínos na trefě, která přinesla týmu vedení.

V ochozech mu za gólový zásah zatleskal otec George, prezident Libérie. Bývalý vynikající fotbalista, držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu světa francouzského časopisu France Football za rok 1995.

Poprvé v historii se stalo, že na mistrovství světa skóroval syn laureáta nejprestižnějšího individuálního ocenění.

Začátkem měsíce poslal prezident Libérie dopis senátu, ve kterém informoval o svých cestovních plánech. Oznámil, že od 15. do 23. listopadu po oficiálních cestách do Maroka, Egypta a Francie se zúčastní mistrovství světa ve fotbale v Kataru.

Součástí oficiální výpravy byla i první dáma afrického státu Clar Weahová. Rodiče si tak mohli na vlastní oči vychutnat gólový počinek potomka. „Nenechám si takovou příležitost ujít,“ prohlásil nejvyšší představitel Libérie.

Při druhém střetnutí proti Anglii však v čestné lóži prezident seděl opět, přestože původně už měl plnit vládnoucí povinnosti ve své vlasti. Pobyt si prodloužil a sledoval pozorně další vystoupení syna, které však tentokrát gólový zápis nepřineslo. Když v 83. minutě reprezentant USA hřiště po vyčerpávajícím výkonu opouštěl, znovu mu s hrdým výrazem ve tváři zatleskal.

Otec George se narodil v gibraltarské oblasti Clara Town, slumu v Monrovii, hlavním městě Libérie. „Sport byl můj pas z chudoby,“ přiznával. Během dospívání v 80. letech sdílel ve sportovním středisku ložnici s deseti dalšími chlapci.

Jeden z nejlepších fotbalistů světa nikdy na světovém šampionátu nehrál. Za rodnou Libérii poprvé nastoupil už ve dvaceti letech, nasbíral přes sedmdesát startů, ale nikdy se mu s ní nepodařilo na světový fotbalový svátek postoupit. Mužstvo nebylo příliš silné, ani jednou nepřešlo první kolo, v kvalifikaci na MS 1994 v USA dokonce odstoupilo pro nepokoje v zemi po prvním duelu.

Když Weah ve dvaadvaceti letech přestoupil do Francie a časem získal i její občanství, nemohl podle reglementu FIFA už za jinou zemi nastoupit. „Je to jeden z nesplněných snů,“ přiznal, jak po atmosféře mistrovství světa nesmírně toužil. Nedosáhl na něj. Naplnil ho až jeho syn.

Timothy (Tim) se narodil v USA, když byl ještě otec aktivním fotbalistou. Prošel propracovaným výchovným procesem, čímž bylo vlastně rozhodnuto, dres kterého státu bude oblékat. I když největší část profesionální kariéry stejně jako jeho otec prožil ve Francii, kde slavil tři mistrovské tituly. Od roku 2019 nastupuje za Olympique Lille.

Ač to zní neuvěřitelně, na hřišti se jako spoluhráči spolu setkali, přestože je dělí od sebe 34 let. George se v září 2018 ve věku 51 let překvapivě objevil v exhibičním zápase proti Nigérii. Rok poté, co byl zvolen prezidentem Libérie.

Podobá se herně syn na otce? „George byl vysloveně silový útočník, rychlý, hbitý, obratný, nebylo ho snadné odstavit od míče,“ popisuje jeho přednosti bývalý český reprezentant Luboš Kubík, vicemistr Evropy 1996, který se ho snažil bránit při svém angažmá ve francouzských Metách.

„Když se rozeběhl, nedal se zastavit,“ souhlasí Ivan Hašek, kapitán československého výběru z mistrovství světa 1990 v Itálii, Kubíkův spoluhráč, jenž také působil ve francouzské lize. „Přitom byl technicky nesmírně vyspělý a chytrý,“ přidává další hodnoty.

S Weahem starším nabral zkušenost i v další fotbalové pozici trenéra, kdy mimo jiné vedl i francouzský AS Saint-Etienne. „Jednou mi volal, zda bych nepomohl sehnat jeho příbuznému angažmá ve Slovanu Bratislava,“ vzpomíná. „Jinak jsme se ale tolik neznali,“ nevytvořil si k liberijskému prezidentovi úzkou vazbu.

Syn Timothy je trochu jiný, což je dáno především postavou. Je menší, subtilnější. „Musí ještě vyzrát, zmohutnět a nabrat svalovinu,“ zdůrazňuje Hašek.

Ale fotbalové vlohy podědil. Za svůj reprezentační osud si zvolil tým USA. „Udělal dobře,“ rozumí jeho rozhodnutí Kubík, jenž hrál americkou ligu za Chicago Fire a v roce 2010 na mistrovství světa v Jižní Africe působil jako asistent trenéra Boba Bradleye u amerického týmu. Zná tedy dobře podmínky v této zemi, jak se pečuje o talenty. A tímto procesem prošel i Timothy. „A budou pořád lepší a lepší,“ ujišťuje Kubík.

USA remizovaly proti vyslancům Britských ostrovů Walesu a Anglii, dva získané body je ponechávají v solidní naději na postup ze základní skupiny. Musí však porazit v posledním střetnutí Irán.

Příběh rodiny Weahů tak může pokračovat. A prezident afrického státu bude patrně hledat způsob, jak opět sledovat syna na vlastní oči. Kdyby se mu podařilo opět vstřelit gól, nadýmal by se otcovskou pýchou.