Článek
FIFA sklidila pramálo potlesku i za přidělení MS 2018 do Ruska. Ale co se rozjelo kolem katarského šampionátu, to nemá, přinejmenším v moderních dějinách fotbalu, obdoby.
Norští fotbalisté před kvalifikací hlasovali, zda se jí vůbec zúčastní a nezvolí variantu bojkotu turnaje. Odehráli ji a nepostoupili. Podobně jako reprezentanti České republiky.
„Katar? Ne, na tenhle turnaj já se prostě dívat nebudu,“ vzkázal světu Eric Cantona, sveřepý fotbalový válečník, který na trávnících zářil koncem minulého století. A teď se prezentuje coby herec a muž pevných osobních postojů.
Snad ani totalitní komunistická Čína, decimující např. ujgurské etnikum v koncentračních táborech, se neocitla pod tak masivním tlakem západních médií a mezinárodního společenství, když nedávno pořádala letní a posléze i zimní olympijské hry. Obojí v Pekingu, kde mimochodem nikdy nesněžilo.
Klimatické podmínky ostatně také patří na pestrý seznam skutečností, na něž se v souvislosti s fotbalovým MS v Kataru poukazuje.
Vedle toho se však feudálně řízené zemi vyčítá i stav lidských práv, například kolem LBGT komunity. Anebo tristní životní podmínky námezdních zahraničních dělníků.
Izraelský novinář Uri Levy v podcastu 5:59 na Seznam Zprávách vyjádřil názor, že západní svět svou konfrontaci s Katarem až přehání. Gayové podle jeho slov nejsou v zemi perzekuováni, jen zde není zvykem projevovat city a náklonnost otevřeně na veřejnosti, a to ani pro heterosexuální dvojice.
Levy zpochybnil i tvrzení listu Guardian, že v souvislosti s budováním širší infrastruktury, spojené s pořádáním MS, tedy se stavbou stadionů, ale i silnic apod. mělo v uplynulých letech zemřít v Kataru více než 6000 dělníků z Nepálu, Bangladéše, Srí Lanky či Pákistánu. Jde podle něj o sumu všech úmrtí občanů těchto zemí na území Kataru v letech 2010-2020.
V Evropě každopádně nevzbuzují důvěru oficiální vyhlášení katarských úřadů, že při budování stadionů pro MS zemřeli nejvýše 3 zahraniční dělníci.
Co je nejpodstatnější, tak jako tak má s sebou turnaj v Kataru od začátku spojenou velmi černou, negativní nálepku. A navýsost kritickou konotaci v očích širší veřejnosti západního demokratického světa.
Prvotní důvod je zřejmý. Podezření, hraničící takřka s jistotou, že výběr pořadatele šampionátu neprobíhal řádně, poctivě a se zřetelem na to, jaké podmínky si největší fotbalová akce na světě nárokuje, a co potřebuje k tomu, aby mohla proběhnout zcela hladce. Tomu všemu se Sepp Blatter, tehdejší šéf FIFA a spolu s ním i výrazná část vedení této organizace, v klíčovém momentu zcela zpronevěřili.
Černý den
Druhý prosinec 2010 patří mezi nejčernější data dějin světového fotbalu. Exekutiva FIFA v tento jediný den poprvé přidělila pořadatelství hned dvěma MS, pro rok 2018 Rusku, o čtyři roky později Kataru.
Speciálně úspěch Kataru, který porazil konkurenty z Austrálie, Japonska, Jižní Koreje a v rozhodujícím kole i kandidaturu USA, a to poměrem hlasů 14:8, zaskočil prakticky všechny.
Cože? MS ve státě tak malém, že v něm žijí jen 3 miliony obyvatel? Katar je třikrát menší než Švýcarsko, až do té doby nejmenší státní útvar, který fotbalové MS pořádal, ovšem se 16, nikoli jako dnes se 32 účastníky. Katar je velký jen jako někdejší Východočeský kraj.
A co víc: Stal se první pořadatelskou zemí, která předtím nikdy nestartovala na žádném fotbalovém MS. A vůbec celá fotbalová tradice v Kataru byla a je poměrně pofidérní. Liga se tu začala hrát až v roce 1963, státní reprezentace ve fotbale nastoupila prvně až v roce 1970. Jejím světlejším zábleskem byla jen účast na OH 1984.
Posudky a dobrozdání všech expertů a analytických týmů, jež si FIFA tehdy, před klíčovým hlasováním, nechala vypracovat, ústily v jednoznačný závěr. V nabídce předložených kandidatur spojených s ambicí uspořádat fotbalové MS v roce 2022 byla ta katarská jednoznačně nejproblematičtější. A co se výsledných doporučení týče, stála tedy za všemi ostatními poslední v řadě.
A přesto Sepp Blatter v klíčovém okamžiku potěžkal před novináři obálku a vytáhl z ní papír se jménem pořadatele MS 2022, ze kterého všem spadla brada.
Katar.
Země bohatá na ropu a zemní plyn, v přepočtu hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele jedna z nejbohatších zemí planety. Země, kde peníze opravdu nejsou problém. Nutno dodat, že mnohé ostatní tam naopak problém je. Ale muži z vedení FIFA na to zřetel nebrali.
A Sepp Blatter tuto volbu ještě nehorázně obhajoval, kudy chodil. Až nyní, těsně před turnajem, připustil v jednom z rozhovorů, že přidělit MS právě Kataru asi nebyl úplně nejšťastnější nápad.
Předtím ale po dlouhé roky tvrdošíjně obhajoval opačné tvrzení. Mimo jiné i v Praze, kde se Blatter objevil v únoru 2011, protože přijel na vyhlášení Fotbalisty roku, spojené tehdy především s oslavami 80. narozenin Josefa Masopusta.
Třeba se klima samo upraví
Blatter se tenkrát v dejvickém hotelu Praha krátce setkal i s českými novináři. A musel pochopitelně čelit i otázkám směřujícím ke Kataru.
„Když jsem do FIFA nastoupil jako generální sekretář v roce 1975, hrál se fotbal pořádně vlastně jen v Evropě a Jižní Americe. A šampionáty se konaly jen na těchto dvou kontinentech,“ prohlásil tehdy Blatter.
„Od roku 2002, kdy turnaj hostily Japonsko a Korejská republika, fotbal cestuje po světě, je sportem pro celou planetu. Proto bylo logické umístit šampionát do východní Evropy, kde ještě nikdy nebyl, tedy do Ruska. A pak také do arabského světa, tedy do Kataru.“
V té době se ještě vycházelo z toho, že se turnaj uskuteční v klasickém letním termínu, kdy ovšem Katar sužují extrémní teploty, přesahující i 40 stupňů Celsia. Na tento problém měl tehdy v Praze Blatter po ruce obzvlášť nestoudnou odpověď: „Co vy víte, jak v Kataru bude za jedenáct let? Klima se pořád mění, třeba včera bylo v Praze jako na jaře.“
Nakonec bylo rozhodnuto, že se turnaj uskuteční v listopadu a prosinci, kdy jsou denní teploty v Kataru přeci jen snesitelnější. Nicméně tento krok pro změnu rozmetal všechny zavedené termínové listiny.
Premier League, Bundesliga a další mistrovské soutěže kladly tuhý odpor, nakonec musely ustoupit. Turnaj v Kataru se uskuteční v termínu od 20. listopadu do 18. prosince. K přerušení tedy musí sáhnout ligové soutěže, včetně české, prakticky nulovou možnost připravit jakkoli svůj tým na MS dostali v tomto nastavení reprezentační kouči.
Obvykle se velké turnaje hrávají v létě, po skončení ligových sezon. A reprezentanti ladí na MS formu třeba 4 týdny. Odborníci jim namixují relax i oživení posledních zbytků sil, nabudí týmový duch. A jde se na to.
Letos je všechno jinak. Hráči z anglické ligy, bundesligy apod. odehráli o víkendu poslední ligové kolo, nasedli do letadla a zamířili do Kataru. S odstupem jediného týdne se tam prakticky okamžitě rozjede MS. A velmi brzy po turnaji zase četné ligové soutěže opět spouštějí svůj provoz, například Premier League už 26. prosince.
Novinek, specialit, zmatků a nestandardních prvků se v souvislosti s MS v Kataru objevilo mnoho, snad až příliš.
Poprvé se bude hrát na klimatizovaných stadionech, teplota na nich by neměla stoupat přes 23 stupňů. Odborníci se ale obávají, jak organismy hráčů zareagují na moment, kdy vyjdou z klimatizované zóny do prostředí s normální venkovní teplotou, nebo naopak. Velké teplotní přechody mohou například probouzet různé nemoci horních cest dýchacích.
Další novinkou turnaje bude poloautomatický systém, který by měl s jistotou stroje správně posoudit, zda dosažené brance nepředcházelo porušení pravidla o ofsajdu - více zde.
Televize slibovaly jako novinku zařazení záběrů z kabin jednotlivých týmů. Mimochodem, v České republice budou turnaj vysílat Česká televize a kanály skupiny Nova, která si zakoupila sublicenci - více zde.
Za hlas 1,5-2 miliony dolarů
Vraťme se ale k momentu, kdy FIFA přidělila pořadatelství MS 2022 Kataru. Spekulace o korupci se tehdy rozjely okamžitě. Prakticky nikdo nepochyboval, že Blatter a spol. fotbal bez špetky studu zaprodali do malé pouštní země, kde se víc lidí zajímá o dostihy velbloudů a souboje sokolníků. Jako by vycházeli ze zvrácených předpokladů obchodníků s bílým masem, že prodejním artiklem může být cokoli, třeba i lidé, lhostejno zda sexuální otrokyně nebo slavní fotbalisti.
Posléze vyplavala na povrch svědectví o tom, že někteří afričtí členové exekutivy FIFA dostali nabídku úplatku ve výši 1,5 milionu dolarů, pokud podpoří Katar. Místopředseda FIFA Jack Warner se měl podobným způsobem dostat ke 2 milionům dolarů.
Podezření na korupci vyšetřovala FIFA a paralelně i švýcarská prokuratura. Obvinění spojená s předsedou Seppem Blatterem či Michelem Platinim, v té době šéfem UEFA, se však u soudu neprokázala.
Volba Kataru ale vybudila k činnosti i další vyšetřovací týmy. Americká prokuratura se nakonec zaměřila na kšeftování s vysílacími právy na MS a turnaj Copa Amérika právě na americkém kontinentu. Odhalila, jak se nezákonně obohacovali funkcionáři ze Severní, Střední i Jižní Ameriky. Velký zátah na ně v předvečer volebního kongresu FIFA v Curychu v květnu 2015 znamenal pro organizaci FIFA tvrdý zásah.
Odklonili se od ní sponzoři i veřejné mínění, prezident Blatter musel pod tíhou situace nakonec odstoupit. A nastoupilo nové vedení zosobněné předsedou Giannim Infantinem.
Francie má Katar ráda
V médiích se časem objevila také informace, že krátce před osudným hlasováním, jež MS přidělilo Kataru, se v Elysejském paláci v Paříži setkali francouzský prezident Nicolas Sarkozy, právě Michel Platini a spolu s nimi i katarský emír.
„Vytušil jsem, co je moje povinnost,“ připustil posléze Platini, že vycítil zájem Francouzské republiky na variantě Katar.
Následně se uskutečnila celá řada strategických obchodů, v nichž Katar nakupoval v offsetových programech francouzská letadla a další vojenskou techniku, mezistátní spolupráce se čile rozvíjela i v dalších směrech. A jako by k ní právě pořadatelství MS vyslalo signál.
Po fotbalové linii se pak francouzsko-katarská spojenecká linka potvrdila obchodem s klubem Paris SG nebo s vysílacími právy na francouzskou ligu. Všude tam se objevili noví katarští vlastníci.
Speciální francouzsko-katarské vztahy se projevují i v chování francouzského národního týmu, tedy Les Bleus. Zatímco například australská reprezentace natočila video, ve kterém stát Katar vyzývá k liberalizaci zákonů s LBGT tematikou, a vedle toho osm kapitánů evropských týmů nastoupí s páskou s nápisem One Love, podporující rozmanitost a začlenění v této oblasti, Francie se k akcím tohoto typu nijak nepřipojí.
Její kapitán Hugo Lloris zmíněnou pásku na rukáv nenavlékne. Vysvětlil to tím, že chce Kataru coby pořadatelské zemi vyjádřit úctu.
A našel i další důvod, proč pásku nenavléknout. „Umožní nám to, abychom nemuseli odpovídat na otázky před soutěží a během ní. Teď nastává právě ten moment, kdy se musíte soustředit na fotbal a nevynakládat energii na věci, které nejsou naší odpovědností,“ řekl brankář Tottenhamu.
