Článek
Ani jedna střela na branku, jalová ofenzíva, fanoušci znechucení odcházeli dlouho před koncem utkání. Hostitel šampionátu Katar předvedl v úvodním duelu proti Ekvádoru hodně ubohý výkon, na němž se nenašla špetka důvodu pro pochvalu.
Ve druhém utkání proti Senegalu došlo k výraznému zlepšení, Katar se dočkal i premiérové gólové trefy, pod niž se podepsal Mohamed Muntari. Ale výsledek byl stejný – porážka.
Pořadatelská země po stránce sportovní vysloveně zklamala. „Nemá mezi nejlepšími týmy co dělat, kvalit ostatních zdaleka nedosahuje,“ praví příkře bývalý český reprezentant Jiří Novotný.
A doložil jen to, co si myslí mnoho fanoušků. Katar si premiérovou účast vydobyl jen tím, že mu byl šampionát přidělen.
Ošklivý zápis do kroniky
Zbývá ještě kapka naděje, že se katarský fotbalový obraz vylepší, když zázračným výkonem porazí favorizované Nizozemsko a nabere aspoň nějaký bod, když už je postup do další fáze pro něj zatarasený. Rozladění ze svého vystoupení však nerozptýlí.
Katar bude v kronikách zapsán černým písmem. Jen v roce 2010 nepronikla Jižní Afrika ze základní skupiny, vybojovala však aspoň čtyři body, remizovala s vicemistry světa Francií. Ostatním pořadatelům se podařilo vždy zůstat v turnaji aspoň o jeden dílek navíc.
Letos se Kataru zatím nepodařilo ani naznačit, že mezi vybranou společnost po fotbalové stránce patří. A vyskočily další výhrady, proč se vůbec pořádá šampionát v této zemi. V tomto případě ryze sportovní.
Mistrovství světa v Kataru
Jak vypadalo zahájení
VAR na MS
Klimatizované stadiony v Kataru
Lepší zůstali doma
V žebříčku koeficientu FIFA zaujímá Katar 50. pozici. Není z tohoto pohledu nejhorší z účastníků, sousedská Saúdská Arábie je o příčku horší, oprávněnost startovat na šampionátu dokázala však hned šokující výhrou nad Argentinou. Africká Ghana stála dokonce na 61. příčce, ale srdnatě vzdorovala Portugalsku.
Doma tedy zůstalo dvacet výběrů, které dosahují lepších výsledků než Katar. Ozdobou turnaje by byl jistě evropský šampion Itálie (6. místo), nebo jihoamerická Kolumbie (17), mnohem výše stojí i Česko (35). „Je to nespravedlivé, ale nedá se nic dělat,“ smiřuje se s tímto faktem Novotný.
Zvládl by kvalifikaci?
Kdyby se Katar neocitl ve vybrané společnosti jako pořadatel, musel by si cestu prokousat asijskou kvalifikací. Velice složitou, s velkým počtem uchazečů o zdar, s náročným cestováním tisíce kilometrů.
Asijská zóna vyvrcholila třetím kolem, kdy se ve dvou skupinách po šesti účastnících střetl každý s každým doma a venku. Přímo postoupily týmy z prvních dvou příček – Írán a Jižní Korea ze skupiny A, Saúdská Arábie a Japonsko ze skupiny B. O páté místo se utkaly třetí v pořadí, Austrálie porazila Spojené arabské emiráty.
Uspěl by Katar? „Tvrdím, že Emiráty mají lepší tým,“ prohlašuje zkušený český trenér Ivan Hašek, který při závěrečné kvalifikaci seděl na lavičce Libanonu. Svůj tým by na šampionát netlačil. „Katar je na tom výkonnostně líp,“ přiznává. „I když v kvalifikaci se může přihodit ledacos, záleží na momentálním rozpoložení i vývoji utkání,“ zná zrádnost rozhodujících duelů.
V poli poražených zůstaly týmy, z nichž však ani jeden nestojí v koeficientu výše než Katar, včetně Emirátů (70). Dále Irák (68), Omán (75), Čína (79) a Sýrie (90). „Ale právě Sýrie má velice mladý a nadějný kolektiv, před kterým by mohla být zajímavá budoucnost,“ rozkrývá Hašek poměry v regionu.
Katar kvalifikací projít nemusel. Měl účast zajištěnou přímo.
Jediná výhra
Český reprezentační tým má s Katarem jedinou zkušenost: v listopadu 2017 výběr trenéra Karla Jarolíma na turné v této arabské zemi po výhře nad Islandem 2:1 zdolal i domácí mužstvo 1:0 gólem Antonína Baráka.
Tedy nejtěsnější vítězství. „Docela mě překvapili, jakou měli kvalitu,“ přiznává záložník Josef Hušbauer, který v utkání nastoupil. „Technické, běhavé mužstvo s výraznými individualitami,“ předkládá stručnou charakteristiku. „Nejvíce mě zaujal záložník Hasan Hajdus, který je nyní kapitánem týmu,“ uvádí konkrétní jméno.
Mistr české ligy v dresu Sparty i Slavie si vzpomíná na horko, které v listopadu v Kataru panovalo. Tedy v době, kdy se hraje šampionát. „Dovedu si přestavit, co nyní hráči prožívají,“ rychle se vciťuje do jejich kůže.
Před pěti lety si myslel, že se Katar na šampionát připraví lépe. Měl totiž skoro neomezené možnosti. Španělský trenér Félix Sánchez s mužstvem pět let systematicky pracoval, zařadil mladé hráče. Vyhráli Asijský pohár 2019, kde porazili Jižní Koreu, Emiráty a ve finále Japonsko, zúčastnili se Copy América.
Ale neprojevilo se to. „Hodně mě zklamali,“ hodnotí Hušbauer vystoupení domácího týmu. „Na hráče byl však vyvíjen velký psychický tlak, nezvládli ho,“ posuzuje na základě vlastních bohatých zkušeností. „Bylo to v hlavě,“ téměř omlouvá vetchý výkon domácího výběru.
I on se domnívá, že se mohly na mistrovství představit lepší týmy. „Líto je mi Itálie, ta by ukázala hodně zajímavých hráčů,“ poukazuje na nepřítomnost mistrů Evropy. „Katar se dostal mezi elitu, protože je pořadatelem, ale to je rozhodnutí vedení FIFA,“ připomíná, že přidělení šampionátu do malé arabské země neslo s sebou i tuto skutečnost.
Cizinci v útoku
Když v roce 2010 přidělila FIFA Kataru pořadatelství, stála jeho reprezentace až na 92. příčce koeficientu úspěšnosti. Od té doby se tedy výkonnostně hodně zvedla. Ale ne dost na to, aby uspěla i mezi nejlepšími světovými týmy.
Přitom aby důstojně obstála, vytvořila vládnoucí dynastie emírů fotbalu opravdu štědré podmínky. „Hráči žijí v luxusu,“ prohlašuje Ivan Hašek. V Kataru sám trénoval, vedl v roce 2014 společně s tradičním asistentem Luďkem Klusáčkem klub Qatar SC.
Poznal tedy dost hráčů, kteří nyní reprezentují Katar, na vlastní oči. „Jsou technicky vyspělí, postupně zvládají i disciplínu a plnění úkolů,“ říká. Hlavní potíž však vidí v tom, čehož se jinde nedostává – ve finančním zajištění. „V katarské lize hraje hodně cizinců, kteří si slušně vydělají,“ vysvětluje bývalý trenér české reprezentace. „A právě ti zabírají místo místním talentům, protože jde nejvíc o útočníky a tvůrce hry,“ zdůrazňuje.
Přitom výběr reprezentantů je sám už hodně omezený. Katar má jen třiatřicet fotbalových klubů, z tohoto dvacet profesionálních, dvanáct v první lize, osm ve druhé. A kádr na mistrovství světa tvořili jen hráči z domácích zdrojů.
Bez osobností, které dovedou vytvořit šanci či ji zakončit, to nejde. Katar to poznal, končí v propadlišti.
A zapsal se jako nejhorší pořadatel v historii.
Jak dopadli pořadatelé
1930 Uruguay – mistr
1934 Itálie – mistr
1938 Francie – čtvrtfinále
1950 Brazílie – 2. místo
1954 Švýcarsko – čtvrtfinále
1958 Švédsko – 2. místo
1962 Chile – 3. místo
1966 Anglie – mistr
1970 Mexiko – čtvrtfinále
1974 SRN – mistr
1978 Argentina – mistr
1982 Španělsko – semifinálová skupina
1986 Mexiko – čtvrtfinále
1990 Itálie – 3. místo
1994 USA – osmifinále
1998 Francie – mistr
2002 Jižní Korea – 4. místo
Japonsko – osmifinále
2006 Německo – 3. místo
2010 Jižní Afrika – základní skupina
2014 Brazílie – 4. místo
2018 Rusko – čtvrtfinále