Článek
Když Německý fotbalový svaz (DFB) měsíc před začátkem mistrovství světa pozval fanoušky do nového centra ve Frankfurtu, aby jim představil plány do budoucna, vše vypadalo víc než dobře.
„Pracujeme tady pro nejlepší fotbal na světě, abychom se mohli z fotbalu radovat a vrátit se na světovou špičku,“ hlásal tehdy ředitel DFB Oliver Bierhoff.
O pouhý měsíc a půl později bublina splaskla. Po šokující porážce 2:1 od Japonska, kterou Německo šampionát v Kataru zahájilo, se mu podařilo remizovat 1:1 se Španělskem. V posledním zápase skupiny E však Japonsko porazilo Španělsko 2:1 a dostalo se na první místo. Němci tak vypadli, přestože v posledním zápase porazili Kostariku 4:2.
Německo na mistrovství světa 2022 prohrálo mnohem víc než jen jeden zápas, napsal například web ZDF.
Bulvární deník Bild v titulku hned po německé prohře uvedl: „Jak trapné! Jsme venku!“
„Německo podruhé za sebou nepostoupilo z vyřazovací fáze mistrovství světa. Hořká bilance. Potupná porážka s Japonskem, silná remíza se Španělskem a vítězství nad Kostarikou. To je ostuda!“ napsal Bild.
Z Kataru
Utkání, které poprvé na MS řídilo trio žen, mělo divoký průběh. Němci ani nevěděli, jak se stalo, že nepostupují do další fáze.
„Nemělo to nic společného se smůlou, neschopností, nedostatkem koncentrace ani s tím, že bychom netoužili po úspěchu. Co zůstává, je potupné vypadnutí z mistrovství světa ve skupině, v níž byly Japonsko a Kostarika. Německý národní tým opět zdaleka nedosáhl na své vlastní ambice, dospěl do šedé průměrnosti,“ napsal Die Welt.
„Nemohli jsme, možná neměli, cílit na 8:0?“ ptal se list. „Takový výsledek by (na postup, pozn. red.) stačil a po úvodním gólu bylo šancí dost,“ souhlasil Süddeutsche Zeitung.
Reportér Jonathan Harding napsal z Kataru, že Německo už není elitním týmem. „Vždy mějte svůj osud pod kontrolou. Tři výhry v posledních deseti turnajových zápasech. Německo dnes večer potvrdilo to, co bylo zřejmé už od roku 2016, ale nikdo se to neodvážil říct: Po triumfu v Brazílii už nejsou turnajovým týmem; stále platí za roky samolibosti,“ napsal pro web Deutsche Welle (DW).
Kritika bývalých hráčů
Vítěz mistrovství světa v roce 2014 Bastian Schweinsteiger v televizním studiu řekl, že hráči Německa zřejmě nemají stejnou „horoucí“ touhu po úspěchu jako jiní. Dodal, že DFB musí vychovávat a produkovat více „vůdčích hráčů“.
„Myslím, že není možné, abychom pokračovali s tímto trenérem; bylo to ubohé. Po tomhle debaklu máme jen 18 měsíců do mistrovství Evropy doma,“ připomněl bývalý záložník Liverpoolu Dietmar Hamann televizi Sky.
Thomas Müller, který se s národním týmem zúčastnil čtyř mistrovství světa včetně toho letošního, označil prohru Německa za „absolutní katastrofu“ a dodal, že vzhledem k roli Japonska při vyřazení Německa ho zasáhl „pocit bezmoci“.
Kromě sportovního neúspěchu došlo také k obrovským škodám na image země, napsal web ZDF.
V Německu čelí DFB kritice kvůli tomu, že ustoupil tlaku organizace FIFA ohledně kapitánské pásky v duhových barvách, kterou původně chtěla na podporu LGBT+ lidí v Kataru použít řada evropských týmů. Pod hrozbou finančních sankcí a žlutých karet pro kapitány se k tomu však německý tým nakonec neodhodlal.
Připomeňte si
Fotbalové svazy chtěly při zápasech v Kataru podpořit lidská práva, FIFA byla ale proti. Veřejnost tlačí i na sponzory, aby se od turnaje distancovali. Jeden tak už učinil.
Moderátorka ARD Esther Sedlaczeková se ředitele DBF Bierhoffa nicméně ptala, zda náhodou spor kolem kapitánské pásky tým nerozptýlil. Ten to zřetelně odmítl. „Opravdu si myslíte, že ve třech zápasech na hřišti hrála páska na ruce roli? To ve sportovní analýze nehraje žádnou roli,“ reagoval Bierhoff.
Německý tým tak za celé mistrovství, které se koná v zemi, kde je porušování lidských práv velkým tématem, provedl pouze jedno protestní gesto, a to před prvním zápasem s Japonskem, kdy si při týmovém focení před utkáním hráči zakryli ústa.
Toto gesto se také stalo terčem kritiky, do německého výkonu na šampionátu se opřel i bývalý trenér Arsenalu Arséne Wenger, kterého momentálně zaměstnává katarská mediální skupina beIN Sports.
Wenger prohlásil, že týmy, které se soustředily na „soutěž“, a ne na „politické demonstrace“, dosáhly ve skupinové fázi mistrovství světa lepších výsledků.
„Datová revoluce“ v Kataru
Letošní mistrovství světa zatím nenabízí gólovou bonanzu. I přes některé velmi divoké výsledky se gólový průměr pohybuje kolem 2,5 branky na zápas, což je výsledek doslova průměrný. Od roku 1998, kdy se hraje na 32 týmů, totiž padlo v prvních 16 zápasech mistrovství v průměru 39,6 gólu, tedy téměř přesně 2,5 na zápas.
Ovšem jednou velkou změnou, které si asi mohl všimnout pouze „občasný“ fanoušek fotbalu, je, že se méně střílí – a tedy i padá méně branek – z větší vzdálenosti. Proč?
Hlavními terči kritiky ale jednoznačně byli a jsou trenér Hans-Dieter Flick a již zmíněný šéf svazu Bierhoff. Volání po novém začátku před evropským šampionátem, který se bude za dva roky odehrávat právě v Německu, bude v nadcházejících týdnech a měsících pravděpodobně sílit, uvedl britský web The Guardian.
Trenér Flick vzal veškerou vinu za špatné výsledky na sebe.
„Ostatní týmy mě nezajímají, všechno záleží na nás. Když se podíváte na zápasy a počet gólů, je to naše chyba. Jsem přesvědčen, že jsme měli proti Japonsku v prvním poločase i proti Španělsku dostatek šancí a možností – ale ty se musí využít. Pak by to byla jiná situace,“ řekl.
Německá média na něm dál nenechávají nit suchou. „Nejzásadnějším Flickovým nedostatkem bylo, že zřejmě nevěděl, kterým hráčům skutečně věří. Střídáním Ilkaye Gündogana nepochopitelně vyřadil jednoho ze svých nejlepších hráčů potřetí během tří zápasů. Tímto způsobem trenér prakticky brání týmu ve vývoji hierarchie a odpovědnosti,“ napsal Die Zeit.
