Článek
Jsou to až neuvěřitelná čísla. Rozhodčí při zápasech světového šampionátu v Kataru přidávali k regulérní hrací době 2 × 45 minut nezvykle dlouhá nastavení. Při dosavadních 62 zápasech se navíc hrálo 678 minut, tedy víc než 11 hodin.
Když si to převedete do srozumitelnější fotbalové řeči, v Kataru se hrálo navíc 15 poločasů, tedy přes sedm zápasů (čerpáno z údajů foxsports.com).
Prakticky každý zápas v Kataru přesáhl délku 100 minut. Zde jsou tři příklady extrémně dlouhých utkání.
Při vítězství Anglie nad Íránem 6:2 v základní skupině rozhodčí přidali mimořádných 24 minut (kvůli zranění brankáře). Čtvrtfinálový zápas Nizozemska proti Argentině se natáhl o 15 minut. A remíza Walesu 1:1 s USA trvala víc než 104 minut.
Představte si zápas se třemi vstřelenými brankami. Oslava normálně trvá jednu nebo jednu a půl minuty, takže se třemi vstřelenými góly ztrácíte pět nebo šest minut.
Důvod nového trendu je jasný. Při fotbalu je spoustu hluchého/ztraceného času – při oslavování gólů, při ošetřování, simulování, kontrole situací pomocí VAR… „Místo 90 minut se tak skutečně odehraje třeba jen 70,“ řekl Seznam Zprávám bývalý fotbalista Sparty a spolutvůrce fotbalového podcastu Nosiči vody Karel Tvaroh.
Celebrita mezi muži s píšťalkou Pierluigi Collina, dnes předseda komise rozhodčích FIFA, dokonce říká, že jsou zápasy, kdy se efektivně využije jen něco přes 40 minut hrací doby. FIFA proto už dlouho připravovala změnu, aby ztracený čas kompenzovala. A uplatnila ji právě na šampionátu v Kataru.
„Chceme přesněji vypočítávat čas, který má být kompenzován. Pokud chceme více aktivního času, nesmíme být překvapeni tím, když vidíme čtvrtého rozhodčího zvedat elektronickou tabuli s velkým číslem šest, sedm nebo osm minut,“ řekl stanici ESPN Collina na začátku šampionátu. „Představte si zápas se třemi vstřelenými brankami. Oslava normálně trvá jednu nebo jednu a půl minuty, takže se třemi vstřelenými góly ztrácíte pět nebo šest minut,“ vysvětlil Ital.
Hlídá to „čtyřka“
A protože hlavní rozhodčí je příliš soustředěný na hru, množství přidaného času hlídá a navrhuje čtvrtý rozhodčí, který se pohybuje mezi lavičkami obou mužstev. Když pak přijde zásah VAR, ušlý čas velmi přesně vypočítá videoasistent rozhodčího.
Fanoušci byli nejprve zmatení, pak pochopili, že jde o nový trend, který utkání v závěru může i zdramatizovat. V nastavení podle statistik totiž padá víc gólů. Až ve 103. minutě zápasu Anglie s Íránem například skóroval Íránec Mahdí Taremí.
To, co ale dělá zápasy spravedlivější a často dramatičtější a atraktivnější pro diváky, přináší zároveň problémy týmům. Karel Tvaroh je přesvědčen, že nastavování ztraceného času hráči a realizační týmy řeší a že jde o významný faktor zápasů. „Určitě se to promítne, otázka je, zda víc psychicky, nebo fyzicky. Možná to bude padesát na padesát,“ zdůrazňuje.
Vysvětluje, že při takovém turnaji, jakým je MS v Kataru, hráči trénují minimálně, vše koncentrují na zápasy. Normálně jsou zvyklí hrát 90minutové zápasy, které ale nemají zdaleka 90 minut čistého času. „Když teď hrají zápasy, které jsou najednou i o 20 minut delší, musejí to zákonitě pocítit. Z mého pohledu se to projeví spíš negativně, únava musí být větší a ty kluky nakonec dožene,“ říká Tvaroh.
Prodloužení ovlivňuje i koncentraci
Důležitý je podle něj i faktor koncentrace. V 80. minutě býval normálně už skoro konec zápasu. „Ale tady je najednou ještě o 20 minut navíc a může se toho hodně stát. Hráči to však necítí, nevnímají, proto se vůbec nedivím, že padá hodně gólů ke konci zápasů. Udržet déle koncentraci je těžké, když byli předtím roky zvyklí na něco jiného.“
Sportovní lékař Karel Martinek, jenž se zabývá sportovními tréninky, postřehy bývalého fotbalisty a odborníka v mnohém potvrzuje i ze svého lékařského pohledu. „Sám jsem hrál fotbal, tak to mohu trochu posoudit. Jsou tam dva aspekty – psychologický a fyzický, viděl bych to tak půl na půl. Psychicky to prodloužení dost špatně nesli třeba Argentinci ve čtvrtfinále s Nizozemci. A podpořila to únava, protože fyzický nápor je také znát. ‚Pouhých‘ deset minut navíc se projeví, když na to sportovec není tréninkově nastaven. Fotbalisté pracují ve vysokých intenzitách, snaží se o maximální nástupy. Proto pak ke konci dochází k tomu, co vidíme i my diváci – k vyčerpání a křečím. Zpomalují se.“
Podle Martinka si hráči mohou trochu pomoci správným doplňováním tekutin a stravou. „Ale problém je jiný, když jsou trénovaní na 90 minut hry, ona však trvá 105 minut, tak i těch deset až patnáct minut navíc může být opravdu znát. Je to vidět i na tom, o kolik víc naběhají kilometrů. To už by zachránil jen patřičný trénink, ale protože je to úplně nová věc, tak už s tím nic neudělají.“
Otázkou je, co by se stalo a jak by fotbalová utkání byla dlouhá, pokud by se přistoupilo ke stejnému měření, jako je to u hokeje – totiž k počítání pouze čistého času. I tato možnost se do budoucna zvažuje.
