Článek
Jen jednou se český tým po rozpadu federace kvalifikoval na světový šampionát, bylo z toho velké rozladění. Přitom mužstvo, které o dva roky dříve na Euru v Portugalsku předvádělo nádherný fotbal a jen nepřízeň štěstěny ho připravila o triumf, mělo velké ambice. Generace vicemistrů Evropy 1996 v čele se Zlatým míčem 2003 Pavlem Nedvědem, měla světu dokázat, že je ještě silná.
Vysoké vítězství nad USA vlilo velké naděje, pak však přišly dvě porážky s Ghanou a Itálií. Český tým se vracel bez štítu a hodně pokořený.
Košťálo(vina)
Objektivní důvody neúspěchu byly po ruce: zranění nejgólovější dvojice útočníků v historii, obrovitého dinosaura Jana Kollera (55 reprezentačních zásahů) a lasičkovitého Milana Baroše (41). Bez nich to nešlo.
Ovšem jako při každém propadáku vyplavalo na povrch, že vztahy uvnitř týmu nebyly průrazné, jak by se žádalo.
Otáčecí televize přednější
Manažerem reprezentace byl místopředseda za Čechy Vlastimil Košťál. Při vítězství mluvil do kamery on, když se utkání nepovedlo, „vyžrali“ si to jiní.
Při inspekční cestě před šampionátem vybíral ubytování pro tým, volba padla na klidný, luxusní hotel Lindner poblíž vesnice Westerburg ve spolkové zemi Porýní-Falc. Jeho priority byly zvláštní. „Neptal se na posilovnu, rehabilitaci, tréninkové možnosti v okolí. Zajímalo ho, jestli bude mít na pokoji otáčecí televizi,“ sdělila manažerka hotelu Claudia Kecková, která uměla trochu česky.
Historky z historie fotbalových MS
Politika do fotbalu nepatří, říká letité pravidlo. Je to ve skutečnosti jen zbožné přání. Seznam Zprávy přinášejí seriál z historie všech světových fotbalových šampionátů od roku 1930 dodnes.
- 1930 – Uruguay: Za oceán nikdo nechtěl
- 1934 – Itálie: Ve stínu Duceho
- 1938 – Francie: Komplikace jménem Pepi Bican
- 1950 – Brazílie: Poprvé po válce
- 1954 – Švýcarsko: Největší podvod v dějinách?
- 1958 – Švédsko: Zrození Pelého
- 1962 – Chile: Kdo vypadal jako Ital, zbili ho
- 1966 – Anglie: Gól století ukončil 2. světovou válku
- 1970 - Mexiko: Československý propadák
- 1974 - Německo: Jak němečtí soudruzi porazili bratry
- 1978 - Argentina: Tajná dohoda o šesti gólech
- 1982 - Španělsko: Vízek zajel do Blochina a bylo zle
- 1986 - Mexiko: Maradonova boží ruka
- 1990 - Itálie: Bomber Skuhravý
- 1994 - USA: Kolumbijská mafie trestala gól smrtí
- 1998 - Francie: Zidane a spol. mistry světa
- 2002 - Japonsko a Jižní Korea: Velká fotbalová loupež
- 2006 - Německo: Nedvěd, Čech, Brückner a přesto propadák
- 2010 - JAR: Zvuk, který se nedal vydržet: vuvuzely
- 2014 - Brazílie: Kanárci dostali výprask 7:1
- 2018 - Rusko: Scénka s deštníkem: Teď prší na Putina
Přitom zkušenosti s ubytováním sportovců měla. „Když tu byl na prohlídce manažer německé reprezentace Oliver Bierhoff, měl docela jiné požadavky,“ připomenula mistra Evropy 1996.
Za neúspěch mohl kustod
Košťál hodnotil nevydařený šampionát po návratu v hotelu Praha. „Při proslovu oznámil, že u mužstva končím já a asistent Míra Beránek, protože se do něj nehodíme,“ vzpomíná s pachutí v ústech kustod Jiří Šíma.
Výkonný výbor asociace, který ovládal Košťál, potvrdil, že trenér Karel Brückner zůstává a dostává důvěru na další kvalifikační cyklus. „Když jsme pak jeli výtahem, tak se Karel podivil, kdo neúspěch odskákal,“ krčí Šíma rameny.
Důvod vyhazovu nepohodlných lidí byl hodně přízemní. V roce 2005 se konaly volby vedení asociace, na místo nejvyššího si dělal zálusk Košťál, ale moravská komora ho odmítla, zvítězil její kandidát Pavel Mokrý.
Proti tehdejším poměrům ve fotbale se vymezoval kapitán československé reprezentace z mistrovství světa 1990 v Itálii Ivan Hašek, který se nechal přemluvit, aby šel do voleb rovněž. „Stačilo prohlásit, že bych dal Ivanovi hlas, a už jsem byl u Košťála na černé listině,“ odhaluje Šíma. „To samé řekl Míra Beránek a šel taky,“ připojuje asistenta, jenž po Brücknerovi dovedl tým do 21 let v roce 2002 k titulu mistrů Evropy.
Vyhrocené národnostní střety
Ve skupině D se střetlo Portugalsko proti týmu své bývalé kolonie Angoly, která pronikla mezi elitu poprvé v historii. V africké zemi utkání bylo pojímáno jako hodně vyhrocené, porážka 0:1 jen zjitřila vlastenecké cítění.
Australský fotbalový tým byl léta považován za chorvatské B mužstvo, mluvilo se v něm i slovanským jazykem. Výčet hráčů s chorvatskými kořeny byl obsáhlý: Celic, Kalac, Popovic, Skoko, Culina, kapitán Viduka nyní provozuje v Záhřebu restauraci.
Vzájemný duel ve skupině F byl sportovně třaskavý: Chorvaté museli vyhrát. Vedení 2:1 se ujali po střele Nika Kovače, kterou školácky pustil Zeljko Kalac, brankář AC Milán. Podezření, že tak nynější trenér chorvatského klubu Urania Baška Voda učinil záměrně, se nepotvrdilo. Remíza 2:2, góly za protinožce vstřelili Craig Moore a Harry Kewell, patrně potomci anglických trestanců, posunula dál australský tým.
Do análů vnikla i jedna nebývalá věc – chorvatský obránce Josip Šimunić, rodák z australské Canberry, byl vyloučen až po třetí žluté kartě. Anglický rozhodčí Philip Sharp údajně nevěděl, že má provinilec odejít ze hřiště už po druhém napomenutí…
Mistrovství světa 2006 – Německo
Účastníci (32): Francie, Argentina, Česko, Španělsko, Itálie, Německo, Brazílie, Anglie, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora, Nizozemsko, Portugalsko, Polsko, Švýcarsko, Ukrajina, Švédsko, Ekvádor, Paraguay, USA, Mexiko, Kostarika, Trinidad a Tobago, Austrálie, Jižní Korea, Írán, Japonsko, Saúdská Arábie, Angola, Ghana, Tunisko, Togo, Pobřeží slonoviny
Semifinále: Francie–Portugalsko 1:0, Itálie–Německo 2:0 po prodl.
O 3. místo: Německo–Portugalsko 3:1 (0:0)
Finále: Itálie–Francie 1:1 po prodl. (1:1, 1:1, 5:3 pok. kopy)