Jak mohla Sparta porazit tým, ve kterém hrají tři mistři světa

Blyštivé trio tvořili dva čerství držitelé nejcennější trofeje, argentinští reprezentanti obránce Germán Pezzella a záložník Guido Rodríguez, kteří se radovali loni v Kataru po boku božského Lionela Messiho.

K nim francouzský ofenzivní záložník alžírského původu Nabil Fekir, jenž jásal v roce 2018 v Rusku. Pro vleklá zranění, a tím pokles výkonnosti loni v kádru země s galským kohoutem ve znaku nefiguroval, na stříbro si nesáhl.

Ale fotbalové umění se nezapomíná, všichni byli logicky velkými postavami Betisu. O to je sparťanský úspěch ve čtvrtečním zápase Evropské ligy hodnotnější.

I když ve zlatých reprezentačních výběrech nepatřil ani jeden z trojice, která se představila na Letné, ke členům základní sestavy a jen jako náhradníci sbírali minutky při největším úspěchu v kariéře, proti Spartě všichni byli hodně výrazní.

Pochopitelně, mají ve svém životopise ojedinělý zápis. Všichni navíc zkušení, jen Rodríguez dosáhne třicítky v příštím roce, druzí dva už ji slavili, Pezzella předloni, Fekir letos. Není divu, že trenér i ostatní spoluhráči na ně spoléhali.

Francouzský záložník se už mnoho měsíců potýká se zdravotními potížemi, v základní sestavě se představil po delší době. Byl však neustále hodně nebezpečný. V 15. minutě se dostal do vyložené šance, jeho střela s přispěním sparťanského brankáře skončila na tyči.

Kdyby byl více rozehraný, nejspíš by příležitost využil, jako v době, kdy byl obávaným střelcem Olympique Lyon (2013–2019), než se vydal na španělské angažmá.

O zakončení se pokusil i argentinský záložník. V 64. minutě vyslal jedovatou střelu, která před brankářem Vindahlem zaplavala a dánský legionář s ní měl velké starosti. Rodríguez prokázal i bojovného ducha, odmítal se smířit s porážkou, o čemž svědčí napomenutí žlutou kartou v nastaveném čase, kdy vynervovaný strčil do sparťanského kapitána.

Jeho krajan Pezzella držel střed obrany, prokazoval přehled a jistotu. „Hraje jako mistr světa,“ prohlásil o něm televizní spolukomentátor Luděk Zelenka. Střelce Haraslína v rozhodujícím okamžiku neuhlídal levý zadák Ruibal.

Výhra nad španělským týmem je nesmírně cenná nejen historicky, ale zejména pro vývoj ve skupině Evropské ligy, ponechává totiž Spartě velkou naději na postup do jarní části soutěže.

Hráči si to velice dobře uvědomují. „Nad Betisem nevyhráváte každý den, je to super výsledek nejen pro nás, ale i celý klub. Těšíme se z něj a stále jsme ve hře o postup,“ konstatoval autor vítězného gólu slovenský reprezentant Lukáš Haraslín. „Věděli jsme, že jedině vítězství nás udrží ve hře o postup z Evropské ligy,“ měl dobře načtenou tabulku skupiny. „Jsem rád, že jsme to zvládli proti kvalitnímu soupeři z top ligy. O to je to cennější,“ připomenul, že Betis zastupuje španělskou La Ligu.

Stejného názoru byl i kapitán mužstva Ladislav Krejčí. „Je to velký skalp,“ zdůraznil. „Evropskou ligu hrajeme pro tyto zápasy, abychom se porovnávali s většími týmy, než jsme, a dokázali je porazit, což se povedlo,“ klade si nadále ty největší cíle pro sebe i pro tým a nebojí se žádných soupeřů.

Zahrát si proti světovým šampionům je pro každého fotbalistu svátek, který má však i další přidané hodnoty. „Je to obrovská motivace, chcete se ukázat v co nejlepším světle,“ připomíná internacionál a nyní trenér Radim Kučera. „Soustředíte se na tisíc procent, abyste něco nepokazili,“ prohlašuje.

Sám ten pocit zažil. V září 1998 nastoupil v Poháru UEFA v dresu Sigmy Olomouc proti francouzskému Olympique Marseille, v jehož sestavě svítili dva čerství mistři světa útočník Christophe Dugarry a záložník Robert Pirès. „Když vidíte před sebou takové osobnosti, zpozorníte, ale hodně vás to nahecuje,“ vrací se do minulého století.

Pozornost upřená k šampionům je tak vysoká, že se ani nemusí zdůrazňovat. „Trenér se o nich určitě zmíní,“ vžívá se do taktické přípravy sparťanského kolegy. „Ale rovněž je třeba vnímat soupeře jako celek, protože má na všech postech výborné fotbalisty,“ rozebírá bývalý kouč prvoligových týmů Baníku Ostrava a FK Teplice.

I když velké osobnosti hodně herní projev ovlivňují a mají na výsledku značný podíl, nakonec vítězí či prohrává kolektiv. „Právě z tohoto pohledu Sparta utkání proti španělskému soupeři zvládla,“ tvrdí Kučera. „Porazit v evropském poháru španělský tým je velký úspěch,“ přidává se ke gratulaci. „A to, že měl v sestavě tři mistry světa, ho jen podtrhuje,“ prohlašuje Kučera.

Přítomnost tří světových šampionů v hlavním městě České republiky bylo i velké lákadlo pro početnou skupinu, která k fotbalu rovněž neodmyslitelně patří – pro sběratele podpisů. Mít v kolekci autogram zlatého medailisty z největšího fotbalového turnaje na planetě se nesmírně cení.

Ale ulovit ho není jednoduché.

Vyzkoušené pohodové místo pro jejich získání – hotel – se neukázalo jako nejpříhodnější. Výprava španělského klubu se ubytovala stejně jako ta italského AS Řím, když hrál na Slavii, v luxusním hotelu NH Collection Prague Carlo IV v centru města v Senovážné ulici.

Novorenesanční palác z 19. století poskytoval hostům veškeré pohodlí včetně klidu. „Autobus s hráči Betisu vjel přímo do garáže pod hotelem, vůbec nebylo možné se k nim dostat,“ stěžuje si jeden ze sběratelů Dušan Jizba. „Ochranka nás dovnitř nepustila,“ dodává.

Několik úlovků se podařilo po tréninku. „Ale bylo toho zoufale málo, moc času ani prostoru nebylo,“ přidává se další vášnivec Miroslav Beneš.

Zbývalo jen Letiště Václava Havla při odletu. Jenže houf lačnící po obohacení sbírky byl početný. „Přijeli z celé republiky,“ sděluje Beneš. Navíc po porážce neměli kontaktovaní moc chuti k úsměvům a vstřícnosti. Záložník Rodríguez uspokojil jen několik šťastlivců. „A něco španělsky říkal, že je to na kšeft, že se autogramy prodávají,“ odhalil Beneš.

O něco lepší situace se vyvinula okolo druhého argentinského mistra a nejvíc se podepisoval Fekir. „Ale bylo to málo,“ vzdychá Beneš, který svou cennou kolekci nevylepšil podle původních představ.

Tak příště, až zase přijedou nějací mistři světa.