Článek
„Máte nějaký nápad, co by se dalo ve financování světového fotbalu vylepšit a považujete ho za udržitelné?“
Na tuto otázku odpovídali v seriálu Seznam Zpráv trenér české fotbalové reprezentace Ivan Hašek, člen Ekonomické rady vlády Petr Zahradník, trenér jemenského národního týmu Miroslav Soukup a fotbalový reportér a tvůrce podcastu Nosiči vody Luděk Mádl.
Obavy z toho, že kvůli nejrůznějším ekonomickým, klimatickým, politickým či zdravotním krizím dojdou peníze na fotbal, nepociťuje nikdo z dotázaných. „Myslím, že v současné době se pořád mluví o tom, že je hospodářská krize, ale přitom vidíte, jaké obrovské peníze tečou do fotbalu. V budoucnu to nebude o nic menší, naopak čím dál větší,“ myslí si Ivan Hašek.
Budoucnost fotbalu – porota Seznam Zpráv
Kdo pro vás předpovídá budoucnost světového fotbalu:
- Ivan Hašek, nový trenér české reprezentace
- Petr Zahradník, ekonom z Národní ekonomické rady vlády
- Miroslav Soukup, trenér jemenského národního týmu
- Luděk Mádl, dlouholetý fotbalový reportér a tvůrce podcastu Nosiči vody
Konkrétní firmy v této souvislosti jmenuje Miroslav Soukup, který má několikaleté zkušenosti s fotbalem v arabském světě: „Domnívám se, že společnosti jako Visa, Coca-Cola, McDonalds a další mají zatím natolik silné místo na světovém trhu, že mohou i nadále velmi štědře financovat světový fotbal. Možná se v blízké době objeví další silný hráč.“
Ekonom Petr Zahradník připomíná peníze plynoucí z arabského světa, díky nimž fotbal nouzí netrpí. Vidí v tom ale i rizika: „Problémem není přivést do fotbalu další peníze, ale spíše je rovnoměrněji a spravedlivěji rozdělovat. Dominance prostředků z arabských zemí v relativně krátkém časovém období (uplynulých 15, 20 let) způsobila, že jsou jim mnohé kluby (a tím i národní soutěže) i národní asociace ‚zavázány’; a to dobře určitě není. A že se začíná stále slyšitelněji hrát podle toho, jak oni donoři ‚pískají‘,“ upozorňuje.
Platové stropy, draft jako v NHL
Ekonom nicméně uznává, že tento požadavek není za současné nelichotivé ekonomické kondice v Evropě asi zcela realistický. Navrhuje proto evropskému fotbalu vzít si příklad z americké NHL s platovými stropy a s pravidly draftu, kde má přednost volby nejlepších nových hráčů ten nejslabší tým. „Ve fotbale žádné takové limity neexistují (ani pro platy hráčů, ve velmi omezené míře pro zadluženost klubů, které se však uplatňují dosti vágně a hlavně neúčinně). Nějaká podobná pravidla by stálo ve fotbale zavést s větším důrazem: přísné dluhové stropy, platové limity, limity na merchandising, resp. povinnosti, jak se získanými prostředky naložím – rozvoj mládeže, akademie, podpora rekreačního a výkonnostního sportu apod.,“ navrhuje.
Fotbal a ekologická transformace
Nebudou peníze od ropných a plynařských šejků pro světový fotbal považovány za špinavé? A obejde se případně bez nich?
Novinář Luděk Mádl poukazuje na to, že fotbal těží ze své schopnosti zaujmout doslova miliardy lidí, má takřka globální dosah a díky systému placených televizí si dokáže dosáhnout na tržbu prakticky kamkoli.
„Hledají se další cesty, například namísto sezení u televize zážitek virtuální návštěvy stadionu. Chápu to tak, že budete sedět doma v Kopidlně, ale nasadíte si brýle a ocitnete se na utkání ve Wembley. A takhle vás tam může ‚sedět‘ třeba miliarda, pochopitelně ne zadarmo,“ nastiňuje budoucnost virtuálních zážitků.
I Luděk Mádl ale vidí jedno riziko, a tím je rozdílné vnímání zábavy u dnešní mladé generace: „Udržitelnost ekonomického úspěchu fotbalu stojí hlavně na tom, aby tento sport zůstal atraktivní i pro mladší generace, fungující v roztěkanějším modu, ve kterém se 90 minut utkání může stát nestravitelným soustem,“ připomíná fakt, že i části dnešních diváků připadají některé zápasy poněkud nudné a s malou porcí vzrušení.
Příště: Je superliga reálným scénářem pro budoucnost evropského fotbalu?
