Článek
„Některé velké kluby sní o superlize. Je to reálný scénář, když vezmeme v úvahu odpor fanoušků?“
Na tuto otázku odpovídali v seriálu Seznam Zpráv trenér české fotbalové reprezentace Ivan Hašek, člen Ekonomické rady vlády Petr Zahradník, trenér jemenského národního týmu Miroslav Soukup a fotbalový reportér a tvůrce podcastu Nosiči vody Luděk Mádl.
Dotázaní experti vznik fotbalové superligy nevylučují, nikdo z nich by si ji ale nepřál. I trenéři mají v tomto směru podobný pohled jako běžní fanoušci: „Nevím, jestli bych se chtěl pořád dívat jen na Real, Bayern, Manchester City, AC Milán…,“ říká Miroslav Soukup.
Stejně to vidí i ekonom Petr Zahradník: „Nejsem si jist, zda by týmy v případné superlize bavilo donekonečna hrát pořád s těmi stejnými soupeři (čtyřikrát za sezónu každý s každým). Záleželo by samozřejmě, v jakém počtu by byla superliga uzavřená,“ myslí si s tím, že odpor fanoušků by byl jedním z výrazných faktorů proti vzniku superligy.
Budoucnost fotbalu – porota Seznam Zpráv
Kdo pro vás předpovídá budoucnost světového fotbalu:
- Ivan Hašek, nový trenér české reprezentace
- Petr Zahradník, ekonom z Národní ekonomické rady vlády
- Miroslav Soukup, trenér jemenského národního týmu
- Luděk Mádl, dlouholetý fotbalový reportér a tvůrce podcastu Nosiči vody
Trenér českého národního týmu Ivan Hašek nabízí ještě třetí možnou cestu: „Možná se ještě vytvoří nějaké další turnaje, kde budou hrát ta nejlepší mužstva, ale nemyslím, že by to mělo vzniknout na úkor Ligy mistrů a dalších evropských pohárů.“ Hašek zdůrazňuje, že by si vznik superligy nepřál a že by UEFA a FIFA měly v tomto bodu držet pohromadě.
Stávající formát Ligy mistrů, do něhož se české týmy probojovávají přes těžkou kvalifikaci spíš výjimečně, už podle Petra Zahradníka nemá k vzývané superlize daleko: „Nějaké tři čtvrtiny oněch superklubů, pokud uspějí ve svých národních soutěžích, mají stejně svá místa v Lize mistrů zaručená (že je třeba v Premier League přetlak a na Manchester United či Chelsea se dostat nemusí, je už jiný příběh); a dát možnost možnost ‚čichnout‘ osmi týmům z jiných zemí, aby se kvalifikovaly, mi přijde jako nejmenší možná solidarita se zbytkem UEFA. Zkrátka, přijde mi, že Liga mistrů (a vlastně celý model evropských pohárů) je již docela dost elitářský,“ domnívá se.
Superliga fanoušky neomráčila
Fotbalový novinář Luděk Mádl podobně upozorňuje na ty, kteří by se do (ať už uzavřené či otevřené) superligy nedostali: „Nejslabším bodem prvního pokusu vyhlásit superligu byla prakticky nulová PR kampaň. Velkokluby se spolehly na to, že myšlenka nové soutěže sama o sobě fanoušky omráčí, což se nestalo. Pokud se z toho poučí, investují příště prostředky do obrovské ‚masírky‘, která se nám všem pokusí přeprogramovat mozek, abychom superligu uvítali. A oslavili tak funus fotbalu, který by zůstal mimo ni.“
Seriál o budoucnosti světového fotbalu
V minulých dílech jsme se expertů ptali na dopady Green Dealu a udržitelnost financování světového fotbalu:
Když se po prvním pokusu o superligu masivně ozvali fanoušci zejména na Britských ostrovech, tamní velkokluby rychle couvly. Neuvědomily si, že fanoušci se sice rádi podívají na špičkové souboje manchesterských klubů s Realem či Juventusem, stejně tak ale mají rádi i výjezdy na hřiště menších klubů, ať už jde o Crystal Palace, Bournemouth FC nebo třeba Nottingham Forest. Propagátoři superligy už proto vymýšlejí i hybridní model, při němž by velkokluby hrály mezi sebou, zároveň ale pokračovaly i ve svých národních soutěžích. Už dnes si ale trenéři stěžují na nabitou termínovou listinu.
„Pro mne je superligou Champions League, která má svou tradici a myslím, že nabízí dostatek velmi kvalitních a zajímavých utkání,“ shrnuje všemi sdílený názor Miroslav Soukup.
Příští díl: Zůstane centrum světového fotbalu navzdory dlouhodobým dopadům brexitu v Anglii?
