Liberec podá protest proti sudím. V Plzni měly padnout dvě červené

„Klub podá protest. Hlavní rozhodčí samozřejmě z Plzně,“ prohlásil Kania na Instagramu. Až na to, že sudí Jan Beneš pochází z Rakovnicka. Stejně jako jeho otec Michal, který byl také dlouholetým ligovým rozhodčím a v minulých letech garantem projektu VAR. A mimo jiné rozporuplnou osobou českého fotbalu, která se zapletla v korupční kauze okolo Ivana Horníka v roce 2004. Od disciplinární komise v roce obdržel zákaz činnosti na rok a pokutu 50 tisíc korun, byť pak odvolací a revizní komise ČMFS zákaz zrušila.

Nicméně samotný Jan Beneš patří mezi největší české rozhodcovské naděje a zatím má za sebou velmi povedený debutový podzim, ve kterém si získal respekt odborné obce i fotbalového prostředí jako takového.

Beneš ligu píská už ve svých 24 letech, což je i v evropském fotbale naprosto ojedinělá situace. To samé platí i pro jeho dvojče Adama, který v zápase Plzně s Libercem působil v pozici druhého asistenta.

Situace vyplývá i z toho, že Komise rozhodčích potřebuje dávat šanci mladým sudím co nejdříve, aby zvýšila konkurenci. Zároveň, pokud sudí prokazují výkonnost, kterou předčí kolegy z nižších soutěží (v nichž jsou mimochodem na rozdíl od nejvyšších pater českého fotbalu rozšířeny jevy jako match-fixing), dává smysl, aby se rozvíjeli co nejdřív v profesionálním prostředí.

Co ale vlastníkovi Liberce v samotném zápase vadilo, je zřejmé. Beneš v duelu netrefil dvě hlavní situace, po kterých mohly padnout červené karty. Byly v podstatě stejné mírou, do které se daly posoudit spíš na stranu vyloučení než pouhé žluté karty.

V prvním případě v 71. minutě Beneš nejdřív ponechal bez povšimnutí zákrok libereckého brankáře Tomáše Koubka a až po zásahu videoasistenta Jana Petříka hráče vyloučil. Na druhé straně o deset minut později plzeňského stopera Svetozara Markoviče za chvat na útočníka Raimondse Krollise ohodnotil žlutou kartou. VAR, tedy Petřík, nezasáhl.

Obě situace si rozebereme podrobněji. Nebyly to dva identické zákroky. Přesto se dá s jistotou říct, že pokud padla červená karta po jednom z nich, měla přijít i po druhém.

Nejprve k prvnímu momentu v 71. minutě. Plzeňský útočník Rafiu Durosinmi vybíhal po nákopu z hloubi pole za míčem, zpracoval si ho hlavou a balon mířil směrem k bráně. Jenže vzápětí do něj zepředu vrazil brankář Koubek. Nijak těžce, že by se Durosinmi ihned svalil k zemi - z kontaktu takříkajíc vytěžil maximum a na svůj pád stačil upozornit.

Přesto to byl ze strany Koubka kontakt po odehrání míče. Od obyčejného souboje tělo na tělo, kdy jeden hráč dohraje druhého, se tento zákrok liší tím, že brankář trefil unikajícího hráče na bránu v plném běhu. A to zkrátka soupeře rozhodí a má větší závažnost. Jedná se o faul.

Vlastně se nedá polemizovat o tom, jestli byl Durosinmi posledním hráčem před Koubkem, který nejspíš měl míč ve své moci. Nebýt Koubkova zákroku, šel by sám na bránu, balon si zpracoval do cesty.

V tomto ohledu Liberci nepomohlo počínání kapitána Dominika Plechatého. Ten byl v souboji o míč před Durosinmim, jenže kvůli nedorozumění s Koubkem začal protivníka zbytečně křižovat. Kdyby v situaci proběhl směrem k bráně a souboje se neúčastnil, těžko by byl Durosinmi poslední. O červené kartě by se tak dost možná ani neuvažovalo. O předčasném a neuváženém vyběhnutí Koubka ani nemluvě.

Hlavnímu rozhodčímu Janu Benešovi se mohlo zdát, že Durosinmi pádu přidal, že nebyl poslední, navíc byl míč daleko od brány. Ale videorozhodčí Jan Petřík měl lepší podmínky na posouzení pozice všech hráčů, a doporučil kolegovi udělit červenou kartu. A moc se s ní polemizovat nedá.

U druhého případu byla situace lehce odlišná. Na jedné straně byl liberecký Krollis dál od brankoviště, vybíhal ještě z vlastní poloviny a nebylo zřejmé, že by byl v držení míče, nezpracoval si ho. To všechno jsou sporné aspekty směrem ke žluté kartě, ke které se nejdřív odhodlal i Jan Beneš.

Nicméně Markovičovo držení bylo mnohem výraznější a viditelnější, Krollis byl ještě jasněji posledním hráčem, který by unikal na gólmana Martina Jedličku. A tak opravdu měla přijít červená karta. Tím spíš, že se laickému divákovi špatně vysvětluje, proč v jednom případě hráč byl vyloučen a ve druhém nikoliv.

Ačkoliv za zápas nese primární zodpovědnost hlavní rozhodčí, lepší a komplexnější přehled o takových situacích a hlavně o postavení hráčů na hřišti a pravé povaze zákroků má videoasistent. V tomto případě Jan Petřík. Pokud VAR usoudí, že hlavní rozhodčí udělal chybu a měl by udělit červenou kartu, doporučí sudímu přezkum na monitoru. Zpravidla pak hlavní rozhodčí dává na názor videoasistenta.

Beneš byl od první situace daleko, jednalo se o dlouhý nákop z vlastního vápna. K druhé situaci byl mnohem blíž a měl o ní větší přehled. I to mohlo hrát roli v tom, jestli VAR zasáhl, či nikoliv.

Přesto v zájmu konzistence rozhodování měly být situace posouzeny stejně, tedy červenou kartou. A videoasistentova chyba je v tomto ohledu závažnější, měl být důslednější.

Nejedná se navíc o první přešlap Jana Petříka, který přišel o místo na mezinárodní listině UEFA a má za sebou historii nejistých a nepřesných výroků. Největším přešlapem v jeho kariéře byl nezvládnutý pohárový zápas mezi Slavií a Zlínem před čtyřmi lety, kdy za ním mířily dvě velké chyby - nevyloučil Igoha Ogbua a domácí neměli zahrávat penaltu před třetí brankou. V lize obecně patří k podprůměrným sudím.

A to vše by mohlo hrát roli i ve verdiktu Komise rozhodčích směrem k jeho výkonu v sobotním utkání. Petřík byl stažen jako hlavní sudí pro nedělní utkání Bohemians - České Budějovice a nejspíš to zdaleka nebude jediný zápas, který vynechá.