Krize Sparty? Dusno kolem Birmančeviče. Baník dorostl do špičky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Blamáž Letenských s Baníkem 1:3 svědčí nejen o tom, že staré problémy Sparty přetrvávají, ale dokonce se na ně kupí další. Naopak Baník dost možná konečně potvrdil, že se v českém fotbale nemusí říkat top trojka (se Slavií, Plzní a Spartou), ale top čtyřka. Vybrali jsme pět hlavních témat velkého duelu Sparty s Ostravou.

Jako by už tak neměla Sparta hodně problémů. A to jí ještě vypadl klíčový talisman Veljko Birmančevič. Klub oznámil ústy mluvčího Pavla Jíny, že chyběl kvůli zranění třísla. A kouč Lars Friis potvrdil, že by byl v zápasové nominaci, kdyby neměl zdravotní problémy. „Ano. Ale bude chybět čtyři až šest týdnů,“ odpověděl trenér Sparty.

Nicméně server InFotbal.cz přišel s informací, že za absencí Birmančeviče stály spíš disciplinární problémy po rozmíšce s Tomášem Sivokem na týmovém mítinku. Na dotaz Seznam Zpráv, zdali Birmančevič překročil hranici týmových pravidel, Friis nechtěl největší hvězdu Sparty pranýřovat. „Myslím, že by bylo fér si věci vyřešit interně v týmu, když někdo překročí hranici. Co se řekne a stane na týmovém mítinku, teď úplně není pro veřejnost,“ prohlásil Friis.

Skupina příznivců Sparty navíc po utkání rozvinula transparent „Support for Birma“, v překladu „Podpora Birmovi“, a vyvěsila řadu srbských vlajek. Sama tak trochu přilila olej do ohně k četným fanouškovským diskuzím o tom, zdali v kabině nepanují rozkoly mezi Birmančevičem a kosovsko-albánskou skupinou hráčů. Sparta teď ale podle všeho řeší hlubší problémy.

Už jen při zběžném pohledu na jedenáctku Sparty člověk těžko pátral v paměti, kdy naposledy do velkého ligového utkání postavili trenéři takto vybrakovaný tým. Bez Birmančeviče, Haraslína, Preciada i vykartovaného Kairinena (a to se ještě nebavíme o dalších) vypadala sestava už na papíře dost light.

A dění na hřišti to vše potvrdilo. Kryštof Daněk střídal lepší momenty s horšími, kterých bylo víc, Markus Solbakken pořád není schopen přepnout do vyššího tempa a přidat klíčové momenty směrem dopředu, Albion Rrahmani byl málo viditelný. Jenže trápí se i opory a stálice. Kapitán Filip Panák si vylámal zuby na osobce Erika Prekopa, parťák v obraně Martin Vitík útočníka Baníku fauloval na penaltu. A odražený balon od nohy Qazima Laciho Prekop doklepl do sítě.

Poprvé po delší době už začali ztrácet trpělivost i fanoušci. Negativita nebyla nijak toxická, ale přece jen už velmi dlouho z Letné nezněl pískot na vlastní hráče či hlasité povzdechy nad přihrávkami dozadu. Prořídlé tribuny v nastavení svědčily o tom, že fanoušci už proti Baníku pomalu ztráceli důvěru na vyrovnání.

Přitom Sparta začala nejlépe, jak mohla. V 11. minutě po Sadílkově autu míč propadl k důraznému Sörensenovi, který docpal balon do sítě – 1:0 a klasický klíčový gól tichého dánského stopera, který umí zachránit Spartu v krizových situacích? To sice ano, jenže branka to byla hodně sporná.

V závaru došlo ke kuriózním odrazům a jedním z nich byl dotek Sörensenovy ruky těsně před skórováním. Pravidla hovoří, že když se hráč jakkoliv dotkne míče rukou bezprostředně před gólem, branka neplatí. Jenže mezi Sörensenovou rukou a gólem přišel ještě odraz od hlavy Karla Pojezného. A to už je hodně specifický výklad, těžký i pro samotné rozhodčí, natož pro fotbalovou veřejnost. Podle interpretace Seznam Zpráv ale gól nejspíš neměl platit.

Ale po sparťanském gólu už následoval masterclass Baníku. Jeho trenér Pavel Hapal se po zápase nechtěl rochnit v mizerii soupeře, nicméně těžko se bránil spokojenému a trochu potutelnému úsměvu. „Nechci mluvit o tom, že to mohlo skončit větším rozdílem, ale byly tam další situace, které jsme jen nevyřešili,“ prohlásil po utkání.

A měl pravdu. Baník konečně ve venkovním zápase dorostl do role top soupeře pro Spartu. Ano, výrazně zdecimovanou Spartu, ale přece. Tenhle tým má mnohem vyšší základní laťku výkonnosti než dřívější inkarnace Baníku. Ostrava udržela intenzitu hry po celý zápas, za což patří velké uznání jejím kondičním specialistům, kteří s týmem dělají divy. „Kladli jsme důraz na běžeckou stránku a hlavně v první půli jsme vypadali výborně,“ potvrdil Hapal.

I taktická připravenost Baníku byla perfektní. A zhmotnila se na Eriku Prekopovi, který plnil pokyny do puntíku - držel si Panáka, ale zároveň měl jako jediný hráč hostů licenci zůstat nad míčem. A vysouval se co nejvýš, aby roztáhl hloubku sparťanského hřiště. Díky tomu Letenští znejistěli, nemohli hrát svou hru. Prekop navíc vyhrával souboje a rozdal míče, které sbírali ostatní - a věděli, kde je mají čekat.

Ačkoliv se Baník mnohdy bránil v bloku, byl z něj schopný vyrážet do smrtících úderů zvlášť po levé straně díky brazilské modle Ewertonovi. Tyhle typy hráčů Ostrava miluje - a on jí to vrací vrchovatě.

Před zápasem bylo sparťanské hledání plánu B velké téma. A realizační tým v čele s Larsem Friisem na něj odpověděl změnou rozestavení ve prospěch 3-5-2. Jenže v duelu bylo zřejmé, že novinka v první půli nefungovala. Zaprvé kvůli nedostatečným individuálním výkonům záložníků, kteří stále nebyli v potřebném pohybu.

A zadruhé – Sparta se snažila vrátit k tomu, aby na obrannou linii soupeřů tlačili wingbeci a hrotoví hráči. Jenže tady se záměr zvrtnul jednoduchou matematikou. Zatímco dřív se na obranných hradbách protivníka třískalo povětšinou pět útočících na pět bránících hráčů, teď Spartě kvůli rozestavení jeden takový nájezdník chyběl. Takže defenzivní linie Baníku byla v neustálém přečíslení a Spartu si hlídala od těla.

Po změně stran došlo k několika úpravám. Sparta přešla dokonce i na čtyřku vzadu, ale v závěru se utopila ve vlastní dece a systémovém chaosu. A ke všemu se ještě musí potýkat s rozsáhlejší marodkou, než s jakou vstoupila do utkání. Ermal Krasniqi odstoupil po pouhých devíti minutách, Asger Sörensen se už v poločase cítil špatně a musel ze hřiště.

Je to další důkaz toho, jak rychle se věci ve fotbale mění, jak praví otřepaná fráze. Dávkování zátěže, které se Sparta snažila rozvrstvit na hráče po letním evropském šampionátu, vypadalo zkraje sezony velmi pochopitelně. Při enormní zátěži, střetu s nejvyšší kvalitou v Lize mistrů a posilách, které stále nezachytily intenzitu hry Sparty, se ale promyšlený systém zbortil. Sparta teď bude muset řešit následky.

A do toho všeho ještě přišla po čtyřech porážkách z pěti utkání na přetřes i pozice Larse Friise. Sám kouč se nevyhýbal zodpovědnosti. „Když jste ve Spartě, potřebujete vyhrávat. Když se nevyhrává, je jasné, že se musí řešit úplně všechno. Ale každý den se probouzím s tím, abych odevzdal tu nejlepší práci. Miluju tenhle klub. Jestli jsem v ohrožení? Každý je v ohrožení a je to fér. Ale tuhle otázku musíte položit někomu jinému než mně. Každopádně chceme nepříznivou situaci obrátit tak brzo, jak to jen jde. A já budu první, kdo to bude chtít otočit,“ uzavřel dánský trenér.