Jindřišek pokořil bájného Bicana

Před měsícem leštil certifikát nejstaršího střelce jablonecký záložník Tomáš Hübschman, když se trefil do sítě Slovácka ve věku 41 let a 213 dnů. Překonal bývalého rekordmana v této kategorii Pavla Zavadila, ovšem s jednou připomínkou: překonal primát v samostatné české lize, tedy od rozpadu federální soutěže v roce 1992.

Absolutní rekord držel nadále trhač gólových zápisů Josef Bican, který se v roce 1955 – tehdy se hrálo podle sovětského vzoru systémem jaro–podzim a nejvyšší soutěž se nazývala Přebor republiky – ve 13. kole 21. srpna v utkání proti Jiskře Liberec trefil ve věku 41 let a 330 dnů. Na výhře Slavie Praha (tehdy Dynamo) v poměru 7:2 se podílel čtyřmi (!) góly.

Po 68 letech došlo k jeho překonání. Novým králem gólových veteránů je Josef Jindřišek. „Moc mu to přeju,“ skládá mu obdiv trenér Pavel Hoftych, jenž v roce 2009 Jindřiška vítal v dresu Bohemians Praha 1905.

Zápis bývalého svěřence do historických análů považuje nynější kouč mladoboleslavského týmu za logický, ale i překvapivý. „Věděl jsem, že bude hrát dlouho, i přes čtyřicítku,“ přiznává Hoftych. „Pepa má nízko těžiště, výbornou fyzickou kondici, je excelentní běžec, poctivý ve hře, přípravě i rehabilitaci,“ vypočítává předpoklady pro sportovní dlouhověkost.

Trochu překvapivý je pro něj ovšem střelecký zápis. „Nepatřil za mého působení mezi hráče, kteří by dávali góly, patřil mezi vyložené defenzivní typy,“ vzpomíná. „Měl jiné zařazení, většinou kopal pravého beka, výborně se vypořádával s obrannými úkoly a poskytoval servis kreativnějším spoluhráčům,“ podotýká Hoftych.

Ale i defenzivní hráč může provádět pokutového kopy, ostatně jeho proměněním proti Jablonci, kde s první ligou začínal, si Jindřišek zajistil nesmrtelnost. „Měli jsme lepší exekutory,“ vybavuje si Hoftych. „Milan Škoda, Honza Morávek, Jirka Kaufman,“ nabízí na výběr.

Jenže Jindřišek vyzrával. „Časem, už po mém odchodu, Pepa vyspěl, stal se stěžejním mužem týmu, narostla jeho pozice a tím i odpovědnost. A nebál se ji převzít i při penaltách, ostatně kopací techniku má velice dobrou,“ potvrzuje Hoftych. „Utažená střela pravačkou,“ uvádí konkrétně.

Jestliže Jindřiškovy sportovní vlastnosti jsou všeobecně uznávané, lidské jsou až opěvované. Kdo ho více zná, nenachází nic, co by se mu dalo vytknout. Skoro je to až podezřelé. „Úplně mi naskakuje husí kůže, když se bavíme o Pepovi,“ netají citové rozechvění Milan Fukal, bývalý český reprezentant, rovněž jablonecký odchovanec. „Vstřelit gól ve 42 letech a překonat legendárního Josefa Bicana, to je něco,“ skládá kolegovi hold.

A nemluví jenom o fotbale. „Já ho vidím ve dvou obrazech,“ rozebírá účastník mistrovství Evropy 2000. „Výborný fotbalista, který vydržel na prvoligové úrovni tak dlouho,“ předkládá první. „Ale daleko důležitější pro mě je, jaký je to člověk. Ohromný charakter,“ přihazuje druhý.

Ví, co si Jindřišek prožil. „Vzpomínám na jeho začátky v Jablonci, kdy mu jako odchovanci klubu předhazovali, že na ligu nemá,“ vrací se téměř o čtvrt století zpět. A připomíná hostování v Dukle, Velkých Hamrech, ve Fulneku. „V Bohemce prokázal, jaký je to hráč,“ zvýrazňuje Fukal sepětí s pražským klubem. „Věřím, že napíše jednou knížku a všechno v ní popíše,“ chystá se na zajímavé čtení před usnutím. „Jak říkám, hlavně je to fantastický kluk,“ stojí si za svým.

I ta nejdelší kariéra má hranici a Jindřišek se k ní blíží. „Už za mne snad každý rok přemýšlel, zda ještě prodlouží,“ vzpomíná Hoftych. Vydržel, ale sportovní konec není životní. „Zítra třeba skončí s fotbalem, jak už to několikrát prohlašoval, a půjde pracovat někam na stavbu, manuálně, a pořád to bude normální člověk, který se o sebe postará a všechno si zařídí,“ prohlašuje Fukal. „To jsem na něm nejvíc obdivoval. Zůstává stejný, ať mu bylo osmnáct, nebo teď dvaačtyřicet,“ znovu se kolegovi klaní.

Nejde o gól a pokořený rekord, ale Jindřišek patří pořád mezi platné členy základní sestavy, prokazuje neustálou výkonnost. Nevybíhá na poslední minuty za rozhodnutého stavu, aby se ukázal divákům. Bojuje až do konce.

Jako v semifinále Mol Cup ve vršovickém derby se Slavií, kdy si dal i prodloužení a v plném tempu ustál 120 minut. „Je to pro mladší až zahanbující,“ upozorňuje Hoftych.

Stejného názoru je i trenér Petr Rada, jenž Jindřiška vedl v Jablonci.

„Před těmito hráči, kteří si udrželi formu v takovém věku, smekám, že takové tempo vydrží,“ obdivuje zkušené borce. „A je to výzva a zamyšlení se pro mladé, že jim hráči o tolik starší fyzicky stačí,“ skoro se až diví.

Uplynulý ročník nebyl pro Bohemians moc líbezný, účast mezi elitou zachraňovali až v úspěšné baráži s Opavou. Porážka ve 20. kole na půdě Teplic 0:1 patřila do všeobecného zmarnění, přesto se výrazně zapsala do klubové kroniky.

Jindřišek nastoupil v dresu pražského klubu ke 294. ligovému zápasu, čímž vyrovnal rekord stopera Zdeňka Prokeše, opory mistrovského týmu 1982/1983. O dvě kola později ve vršovickém derby proti Slavii ho překonal. Stal se tak legendou klokanů. „Bylo hezké ho držet, ale co s tím nadělám?“ reagoval na tento počin Prokeš. „Já mám zase ligový mistrovský titul, o tom se může dnešní Bohemce jenom zdát,“ poukázal na fakt, že se loni nenacházel klub v nejlepším rozpoložení.

Devatenáctinásobný československý reprezentant se zamyslel i nad tím, jak jeho následovník k rekordnímu zápisu došel. „Je na pováženou, jak se zápasy počítají,“ přemítal Prokeš. „Já mám skoro všechny od začátku v základní sestavě, kdežto Pepa často střídal,“ upozornil.

V probíhajícím ročníku se už tím zabývat nemusí. Jindřišek je pevnou součástí týmu, nastupuje většinou v základní sestavě. Ve věku 42 let obdivuhodné. A bývalý klokaní rekordman mu zdraví přeje. „Pořád hraje dobře, nevidím důvod, proč by měl končit,“ říká Prokeš. „Záleží jen na něm, jak se sám cítí,“ dodává.

Jindřišek klubový rekord navýšil už na 333 zápasů a nadále přidává další dílky.