Jiná, stará Sparta? Birmančevič zvedl náladu, ale řada problémů zůstává

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Birmančevičův návrat

Jedno povzbuzení pro celou Spartu zápas nabídl zcela jednoznačně. A jednalo se o návrat Veljka Birmančeviče, který naskočil do hry na poslední půlhodinu. Už když se v prvním poločase rozcvičoval u postranní čáry, fanoušci vyvolávali jeho jméno. Při střídání si plácl s Albionem Rrahmanim či Ermalem Krasniqim, po vstřeleném gólu přiběhl ke kotli, dojatě se mu poklonil, ale srdečně se objal i s Qazimem Lacim.

„Neměl jsem pochyby, že když přijde na hřiště, povzbudí to i fanoušky, bylo to jasné,“ líčil trenér Lars Friis na dotaz Seznam Zpráv ohledně Birmančevičova vlivu na náladu v klubu. „Hráči, kteří mají zranění, mají vždy možnost jet zpět do svých zemí, být zpátky s rodinou a přáteli a načerpat energii. Krejčí jel do Španělska a bylo to na něm poté znát, u Ángela také. Přijel s větší energií, než když odjížděl. Je to trochu jiný Birma,“ doplnil dánský kouč.

Alespoň prozatím to vypadá jako rozuzlení podivné ságy plné nedorozumění, mediálního šumu, ale i přiznaných rozmíšek. Mnozí fanoušci i insideři si právem kladli otázky, jak tedy doopravdy funguje kabina Sparty a zvlášť vztahy mezi Birmančevičem a kosovsko-albánskou skupinou hráčů.

Celá diskuze o Birmančevičovi se vlastně vedla bez ofenzivní hvězdy – ta nebyla přítomna nejen na hřišti, ale ani v celé Spartě, když hráč strávil několik týdnů na rekonvalescenci doma v Srbsku.

A teď tu konečně byl sám Birmančevič, který mohl pomoct vyústění celé situace. Nutno říct, že se chopil skvěle své role lídra, kterým by měl být. Jak na hřišti, tak v mimofotbalových gestech. Tím teď Birmančevič Spartě, ale i sám sobě pomohl ze všeho nejvíc.

„Je důležité, že se vrátili hráči, kteří nejsou poznamenaní špatným obdobím, které jsme měli. Je to svěží vítr do kabiny, jsou na tom i psychicky lépe a dokážou nějak i strhnout celý tým. Je to i obrovská síla Birmy, který se dokáže dostat do šancí,“ uznal po utkání Lukáš Sadílek.

Změna mentality?

Na tiskovou konferenci tak dorazili hráč a trenér Sparty, kteří působili jako vyměnění oproti minulým týdnům. Je to logické, Letenští po 45 dnech konečně vyhráli ligový zápas, a tak ze sparťanských aktérů spadla největší a bezprostřední deka. Sadílek i Friis mluvili o úlevě, ale oba zmínili klíčový aspekt, na který trenér Sparty apeloval už několikrát, až teď ale konečně byl vidět.

„Bylo to vidět na nás všech, že jsme ten zápas chytli,“ hodnotil utkání Sadílek. „Všechny nás to bavilo, myslím, že tohle je ta Sparta, kterou všichni chtějí vidět. Byli jsme nepříjemní v soubojích a pak to ovlivňuje i další hráče na hřišti, když někdo dokáže vyhrát souboj, zvítězí v běžeckém souboji, zvyšuje to sebevědomí. Tohle jsme teď potřebovali. Poslední zápasy jsme se strašně snažili a mnohdy nám to o kousek uteklo, ale teď tam byl tým, který podle mě dominoval celý zápas a výhru si určitě zasloužil.“

Sparta si ale nesmí lhát do kapsy. Ano, v její hře byly pozitivní rysy oproti minulým týdnům – nezdolnost po inkasovaném gólu, lepší pohyb středových hráčů. Ale že by Letenští na hřišti po celý zápas dominovali, jak zmiňoval Lukáš Sadílek? Zápas byl podle dat xG Livesportu 2,08–1,58, tedy prakticky remízový. Sparta se musí odpíchnout od pozitiv, ale i tak měla její hra k ideálu hodně daleko.

„Mentalita je jedna věc, Sparta byla správně nastavená a bylo vidět, že hráči chtějí,“ myslí si o přístupu Letenských bývalý dlouholetý ligový záložník Tomáš Kučera. „Ale strašně Spartě pomohlo, že se jí postupně vracejí opory. Sörensen je klidná síla, i když občas udělá nějaké chyby, jeho přítomnost je hned znát. Když Birmančevič přišel ze střídačky, bylo vidět, že hned těch deset tisíc fanoušků úplně pobláznil,“ pokračuje.

„K nějakému ideálnímu výkonu bylo daleko, zvlášť s tím, co hráči umějí. Ale nadechli se, od něčeho se odrazili, a to by bez dobré mentality nezvládli,“ dodává Kučera pro Seznam Zprávy.

Obranná hra Sparty je stále nedostatečná

Martin Hyský byl na úvod svého pozápasového hodnocení na poměry outsidera, který přijede na Letnou, až nezvykle kritický vůči vlastnímu týmu. Karviná přitom jinak od vápna po vápno předváděla z velké části velmi dobré věci a mnohdy byla důraznější a v mezihře i lepší než Sparta.

Počínání při ofenzivních standardních situacích ale bylo jednou z věcí, kde Martin Hyský nenašel negativa. Na jednu stranu dobře pro Karvinou, na druhou stranu další obrovská výstraha pro Spartu, která se v této herní činnosti za poslední měsíce velmi výrazně trápí. I tentokrát musel Peter Vindahl vytáhnout senzační zákrok proti Jaroslavu Svozilovi. Ražnatovičův perfektní volej prosvištěl těsně vedle tyče a Regáliho jemný oblouček ve druhém poločase nadělal domácím obrovské problémy.

Nebyla to jediná věc, ve které se Sparta směrem dozadu velmi silně trápila. Když se snažila konstruktivně rozehrát na vlastní polovině, snadno přicházela o míče. A to zvlášť krátce poté, co balony získala.

Obrana Sparty byla při rychlých kontrech Karviné snadno přečíslena, Filip Panák několikrát až příliš odvážně a nesmyslně vystupoval proti míčům, které nemohl mít. Značí to hluboké systémové problémy ve hře Letenských, které jiní soupeři stále mohou snadno potrestat.

Tvořivost Karviné paradoxně pomohla Spartě

Když posledním kopem zápasu ztratila body na Dukle, padla Sparta na úplné dno. A že jich už do té doby objevila hodně. Zdálo se, že se nikdo nemá čeho chytit a že musí ihned přijít radikální změna. Tím spíš, že na Letnou přijela rozjetá Karviná ve skvělé formě, když předvádí jedny z nejatraktivnějších výkonů v lize.

Slezané si v utkání evidentně věřili a dlouho byli herně rovnocenným soupeřem. Tentokrát to ale byla Sparta, která využila nedokonalostí a vachrlaté defenzivy protivníka. Karvinou složily zbytečné chyby, kterých se mohla vyvarovat. „Nehodnotí se mi to dobře, protože jsem přesvědčený o tom, že jsme to Spartě strašně ulehčili. Vstup byl absolutně nepochopitelně špatný z naší strany, branka padla po situaci, na kterou jsme upozorňovali,“ štvalo kouče Martina Hyského.

Zároveň ale byla tvořivost Karviné i ideální variantou pro Spartu, která změnila přístup. Podobně jako v nejpovedenějším zápase sezony se Salcburkem v Lize mistrů spíš nechala soupeře tvořit a výrazně si zjednodušila přechod do útoku a do šancí, který jí v předchozích zápasech vůbec nevycházel.

„Moc se mi Karviná v této sezoně líbí, hraje super fotbal. Myslím, že nám jejich styl asi trochu pomohl, že jsme mohli být přímočaří, hrát dlouhé balony za obranu a nabíhat do volných prostorů za obranu,“ přikyvoval Lukáš Sadílek na dotaz Seznam Zpráv.

„Slezané mají velice sympatické návyky od trenéra, je vidět, že hráči vědí, co mají hrát a co se po nich chce. Výborně kombinují odzadu, rotují v pohybu, měli šance na více gólů. Po vystřídání po hodině hry ale odešli, navíc nakupili chyby v rozehrávce, kde to bylo chvílemi až naivní,“ soudí o hře Karviné Kučera.

Změna ve středu hřiště

Právě Sadílek byl jedním z trojice záložníků, kteří měli v utkání změněné úlohy oproti zápasu s Duklou. Jednak to bylo dáno změnou rozestavení z 3-4-3 na 3-5-2, místo dvou středopolařů tak byli na hřišti tři.

Už od začátku byli ovšem záložníci mnohem pohyblivější směrem dopředu při hře bez míče. Ostatně první gól Sparty hned v úvodu vyplýval z náběhu směrem právě od Lukáše Sadílka. A po chvíli Qazim Laci odstartoval na vlastní polovině šanci, kterou zakončil dorážkou do boční sítě.

Bývalý záložník Slovácka byl po utkání až nezvykle otevřený, když popsal svou změněnou roli na hřišti. „Dnes jsme hodně vytáhli napadání, presovali jsme úplně jinak než na Dukle, kde nám to ve druhém poločase nevycházelo. Dnes jsme to hodně vytáhli s wingbeky, hráli jsme jeden na jednoho a tím jsme získávali hodně balonů. Možná jsme nedrželi balon tolik jako v jiných zápasech, ale účel světí prostředky. Dostávali jsme se na dvě tři přihrávky do nadějných příležitostí,“ popsal změnu oproti zápasu s Duklou po dotazu Seznam Zpráv.

Není to však něco, co by třeba kouče Martina Hyského překvapilo. Karvinou v utkání složila chaotická hra stoperů i fakt, že obranné řady až příliš couvaly – a tím soupeři zvětšily prostor pro tvorbu šancí a podnikání náběhů.

„Myslím, že jsme na Spartu připraveni byli a chtěli jsme hrát aktivně, být v situacích jeden na jednoho, ale taky si správně počkat na možnost, kdy jít do presinku a kdy ne. A když jsme byli odvážní a udělali jsme to, Sparta spoustu situací i vyhodila, nebylo to leckdy z její strany nějak extra odvážné. A možná je to pro nás i poučení, že Sparta, když hraje doma a soupeř na ni vyleze, volí jednodušší řešení a pak je to o tom, abychom to uhráli nahoře,“ přemýšlel po utkání kouč Karviné.

Pro hru středních záložníků měl po utkání uznání i Kučera. „Podali skvělý a pohyblivý výkon, Lukáš Sadílek byl podle mě nejlepší hráč utkání. Odvedl obrovskou spoustu práce při presinku, navíc se podílel na vstřelené brance. Qazim Laci se rovněž rozjížděl a hrál výborně, Kairinen byl méně viditelný, v každém případě zálohu táhl jednoznačně Sadílek,“ myslí si bývalý hráč Jihlavy, Plzně či Teplic.