Článek
Finanční fair play (FFP) bylo v evropském fotbale zavedeno už v roce 2010. Tou dobou evropské fotbalové kluby nezřídka krachovaly a UEFA to chtěla co nejlépe zarazit. Spousta klubů se naučila jet dlouhodobě na dluh a právě tomu měly nové regulace co nejvíce zamezit. Sada těchto pravidel měla také za cíl nastolit co nejférovější prostředí. Jejich základním poselstvím bylo: Kluby nesmí utratit více, než samy vydělají. V mnoha případech dobře zafungovala, v případě Manchesteru City nebo PSG nikoliv. I proto nadešel čas změn.
Čas změn
Od léta roku 2022 uvádí UEFA v platnost nová pravidla ekonomické udržitelnosti klubů. Tyto úpravy představují podle UEFA dosud největší ekonomickou reformu. Dynamiku jednání významně urychlila covidová pandemie, která kluby na delší čas „obrala“ o zápasový příjem, tedy primárně příjem ze vstupného. Podle UEFA přišly evropské kluby kolektivně za dva roky pandemie o výnos blížící se 8 miliardám dolarů.
„Samotné uvedení FFP pokládám za velký úspěch,“ prohlásil Aleksander Čeferin, současný prezident UEFA. „FFP nepochybně přispělo ke stabilizování fotbalové ekonomiky a změnilo styl, jakým jsou fotbalové kluby řízeny. Jenže s propuknutím covidové pandemie a vývojem ve fotbalovém průmyslu se ukazuje, že je zapotřebí dojít k jistým změnám.“
Téma nových ekonomických regulací od UEFA probírali i Nosiči vody. Pusťte si nejnovější díl fotbalového podcastu Seznam Zpráv a dozvíte se také více o efektu FFP během uplynulých let.
Tři pilíře
UEFA tedy minulý týden představila ekonomický program s názvem Financial Sustainability and Club Licensing Regulations (FSCLR). Volně přeloženo: Jde o finanční udržitelnost, budoucí udělování licencí klubům a s tím další spojené ekonomické regulace. Celá reforma v principu stojí na „třech pilířích“: Solventnost klubů, stabilita a kontrola nákladů.
Zcela zásadní inovací je zavedení pravidla kontroly nákladů, které má za úkol co nejefektivněji omezit cenu kádru. UEFA dovolí klubům utratit za platy hráčů, přestupy a provize agentům maximálně 70 procent z celkových výnosů. Aby byl přechod co nejhladší, strop se bude na 70 procent snižovat postupně – meziročně o 10 procent. Takovým způsobem by se měly kluby na nové pravidlo snadněji adaptovat. Kluby se tak dostanou na kýžených 70 procent až v roce 2025.
V další řadě UEFA usiluje o princip stability. UEFA nově umožní klubům jít do větších ztrát, konkrétně z 30 milionů eur na 60 milionů, a to během každého tříletého období. Pro kluby „finančně dostatečně zdravé“ existuje možnost využít schodku dalších 10 milionů eur. Zde se UEFA zřejmě nejvíc inspirovala dopady pandemie, která uvrhla do schodku drtivou většinu rozpočtů.
Další zásadní položkou je zvýšená kontrola solventnosti klubů. UEFA bude dbát na to, aby každý klub dokázal, že je platebně schopný a nevykazuje známky, že by se řítil do dluhové propasti. UEFA také „významně zpřísní“ kontrolu klubových účetních výkazů, a tím si o něco důkladněji posvítí na veškeré dluhy.
„UEFA přichází s těmito opatřeními, aby pomohla evropskému fotbalu se vypořádat s nejnovějšími výzvami, ochránila fotbal a co nejlépe ho připravila na problémy zítřka. Tohle je cesta k udržitelnějšímu fotbalu,“ dodal Čeferin.
Co z toho vyplývá?
UEFA nedala zatím jasně najevo, jakou formou hodlá trestat budoucí hříšníky, nicméně naznačila, že by se mohlo vedle bodových odečtů sáhnout i k vyloučení z některé soutěže. Experti spekulují, že stejně tak jako v případě FFP i nyní si největší kluby najdou cestu, kterou se kolem nové legislativy šikovně proháčkují.
Zejména anglické velkokluby, jež pobírají na příjmech za vysílací práva suverénně nejvyšší sumy, by mohly z nové reformy vzejít jako praví vítězové. Být účastníkem ligy, která generuje nejvyšší komerční příjmy, přijde vhod. To v Itálii se to jen hemží kluby, které by platovými náklady ani zdaleka nesplnily nové požadavky. Jenže ve snaze vyrovnat se evropské špičce mnohdy není jiné cesty.
Španělsko je proslulé svou nejpřísnější politikou na kontinentě. Vzpomeňme si na letní doják, když byl Messi nucen opustit Barcelonu kvůli dluhové penalizaci. Pouze v Německu, kde jsou kluby často vlastněny skupinami místních akcionářů, se čas od času volá po ještě přísnějších regulacích.
