Článek
Jakmile se Češi neprobojovali na MS v Kataru, vyvstala celá řada otázek. Tou nejpalčivější je bezesporu ta trenérská. O tom, jestli by měl Jaroslav Šilhavý, jemuž v létě končí smlouva, setrvat na pozici hlavního trenéra, se vede mezi fanoušky a novináři poměrně vášnivá debata.
Už v červnu čeká český národní tým hned čtveřice soutěžních zápasů. Jedná se o konfrontaci s nefalšovanou evropskou špičkou. V rámci základní skupiny Ligy národů se Češi střetnou se Švýcarskem, Španělskem (2×) a Portugalskem, tedy s celky, kterým se na rozdíl od Česka podařilo na katarský šampionát probojovat.
Program známe. Kdo ale nakonec bude pověřen sestavením nominace?
Jasný favorit
V souvislosti s potenciální trenérskou rošádou sázková kancelář Fortuna výrazně favorizuje Ivana Haška s kurzem 1.20. Ten má za sebou bohatou hráčskou i trenérskou kariéru. Jako hlavní trenér působil v posledních letech na Arabském poloostrově, ale v jeho trenérském životopise najdeme i pražskou Spartu, francouzský Štrasburk nebo krátkou reprezentační epizodu.
O jeho potenciálním angažování a o specifikách role reprezentačního trenéra si můžete poslechnout nejnovější díl Nosičů vody, fotbalového podcastu Seznam Zpráv.
Jako druhý nejpravděpodobnější scénář se jeví setrvání Jaroslava Šilhavého ve funkci. Na takovou variantu si lze u Fortuny aktuálně vsadit v kurzu 5.50. Dalšího, byť už o poznání méně reálného kandidáta, představuje Vítězslav Lavička (kurz 13.00). Ten má za sebou úspěšné angažmá ve Slovanu Liberec a Spartě, ale také v české „jednadvacítce“. Na trenérském letokruhu Lavičky najdeme i zahraniční štace v australském Sydney FC nebo polské Vratislavi.
Jenže Lavička se stal v březnu novopečeným trenérem kuvajtské fotbalové reprezentace. S tamní fotbalovou asociací podepsal čtyřměsíční kontrakt s opcí na prodloužení spolupráce o další rok. Při pohledu do pelotonu případných kandidátů z povzdálí najdeme i Petra Radu z Jablonce v kurzu 15.00 nebo Jindřicha Trpišovského ze Slavie v kurzu 17.00. Ale to už se blížíme k jakémusi fantasy žánru.
„U nás reprezentačního trenéra posledních 20 let vybírá aktuální předseda svazu. Pořád tu například chybí obsazení do pozice sportovně-technického ředitele svazu. Taková osoba by mohla mít v režii utváření jasné koncepce, podle níž by hrálo reprezentační áčko včetně mládežnických výběrů. Stále tu chybí určitá návaznost. Stávající předseda Fotbalové asociace ČR Petr Fousek slíbil už vloni v létě, že obsazení takové pozice je prioritou,“ podotýká v podcastu Nosiči vody Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.
A jak je to s trenéry v rámci východní Evropy? Lze se z něčeho poučit, případně načerpat inspiraci u našich sousedů? Existuje vlastně nějaká ověřená cesta, kterou by se měl „správný“ reprezentační trenér ubírat, aby se stal úspěšným?
Sonda na východ
Slovenský nároďák trénuje od října 2020 Štefan Tarkovič. Ten předtím vedl Košice, Prešov a Žilinu. Následovala cenná zkušenost u slovenského reprezentačního áčka, kde působil coby asistent Jána Kozáka. Posléze si Tarkovič odkroutil dvě sezony coby technický ředitel reprezentačního úseku. Jakmile byl Kozák svazem odvolán, Slováci si vzpomněli na Tarkoviče.
„To je takový model, kdy vysloužilého střídá mladší krev, která mu léta koukala přes rameno. Takto to svým způsobem udělali kdysi dávno Němci. Mám na mysli trenérské duo Jürgen Klinsmann – Joachim Löw. Přes Klinsmanna se tehdy prosadila spousta novinek. Byl jako buldozer, jehož věrně následoval asistent Löw,“ říká Mádl.
Poláky trénuje od ledna 2022 Czesław Michniewicz. Ten patří ke koučům s bohatou trenérskou kariérou, jejíž počátek se datuje až od sezony 2002/2003. Trénoval převážně na úrovni polské Ekstraklasy, tedy tamní nejvyšší soutěže. Poté si střihnul čtyři roky coby hlavní kouč reprezentační „jedenadvacítky“. Jeho poslední štací před reprezentančím áčkem byla varšavská Legia, s níž se mu podzim natolik nevydařil, že byl v říjnu vyhozen.
V úterý se Poláci pod jeho vedením prokousali přes Švédsko na katarský šampionát. Nutno dodat, že po zásluze.
Jestli bychom někoho mohli nazvat vyloženě specialistou na reprezentace, pak je řeč o Oleksandrovi Petrakovi. Ukrajinský trenér působí od sezony 2011/2012 prakticky nepřetržitě u domácích reprezentací všeho druhu. Začínal v mládežnických kategoriích, z nichž se postupně vypracoval až do seniorské reprezentace. Doufejme, že bude mít v brzké době možnost se svými svěřenci zabojovat o účast na MS.
Cizinci, šablony, vzory…
To Maďarsko trénuje italský taktik Marco Rossi, který má za sebou bohatou hráčskou kariéru. Totéž by se dalo říct o jeho trenérském životopise. Vypracoval se v nižších italských soutěžích, následovala štace v maďarském Honvédu a ve slovenské Dunajské Stredě. Od sezony 2018/2019 působí jako hlavní kouč maďarské reprezentace, s níž se na odloženém Euru 2020 více než hrdinsky bil o postup ze skupiny smrti proti triu Portugalsko, Francie a Německo.
„V Česku se nyní skloňuje, ať fotbalovou reprezentaci převezme nějaký cizinec. Ostatně tu hokejovou nedávno převzal finský trenér Kari Jalonen. Představte si ale scénář, že by měl přijít nějaký Marco Rossi. Sem žádného kouče typu světoznámého Fabia Capella nedostaneme. Pokud tu máme na jeho plat kolem půl milionu korun měsíčně, a to asi ani nemáme, tak sem z ciziny žádného trenéra, jehož jméno bychom někde slyšeli nedostaneme,“ objasňuje situaci Mádl.
To Srbové i Chorvaté se probojovali na katarské MS. Oba celky navíc postupují přímo, tedy z prvního místa. Srby trénuje Dragan Stojkovič, který působil jako klubový prezident u jugoslávské reprezentace, posléze v Srbsku a Černé Hoře a v CZ Bělehrad. Následovalo 6 let koučování v japonské Nagoye a 5 let v čínském Kantonu. Bývalý kapitán jugoslávské reprezentace je typologicky velmi podobný profilu Ivana Haška.
A zmiňované Chorvatsko trénuje Zlatko Dalič. Pod jeho taktovkou dokráčel tým kolem Luky Modriće až do finále MS 2018. Stejně jako Hašek, i Dalič odtrénoval několik sezon na Arabském poloostrově.
V minulosti bývalo jasným trendem, že fotbalovou reprezentaci přebírala významná osobnost. To je dnes o poznání složitější především z ekonomického hlediska. Objevuje se ale i tak jeden opakující se vzor – dnes se často pracuje s velmi širokými realizačními týmy.
„Je vidět, že musíme rozlišovat případ od případu. Evidentně nelze určit, že pro volbu reprezentačního trenéra existuje nějaká absolutně správná cesta, jasný trend. Trenéřina je komplexní záležitostí. Jde samozřejmě i o to, jak jsou jednotlivé asociace nastaveny,“ dodává Jaromír Bosák, moderátor podcastu Nosiči vody.
