Článek
„Nevybavuju si, že by měl někdy Tvrdík platit něco mně nebo já Romanu Berbrovi, ne, opravdu ne, tyhle věci jdou okolo mě,“ reaguje šéf příbramského klubu Jaroslav Starka odmítavě na policejní konstrukci uvedenou ve vyšetřovacím spisu.
Ta pracuje s úvahou, že fotbalový šíbr Roman Berbr mohl čekat na slíbený úplatek za pomoc při zisku slávistického titulu. A ten že se mohl schovat do transferové platby Slavie za talentovaného příbramského hráče Jana Matouška. S tím, že následně by se příslušná část peněz přemístila z Příbrami k Berbrovi nebo na účet s Berbrem spojené společnosti Notilea. Podrobněji jsme o celém případu napsali zde.
„Jak jste to říkal? Notilea? Tak to vůbec nevím, co to je,“ reaguje Starka. Na seychelskou firmu Notilea je zaknihovaná část Berbrova nemovitého majetku. Berbr je členem správní rady společnosti.
Jaroslav Starka měl s policií v životě mnohokrát co do činění. Známé jsou jeho vazby na „kmotry“ typu Františka Mrázka či Radovana Krejčíře. Odsouzen byl ovšem jedinkrát, a to ještě před listopadem 1989 za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.
„Policejní spekulace mě nikdy nezajímaly a nezajímají. Můžou vycházet ze lživých důkazů, já vím, o čem mluvím,“ říká Starka.
Z aplikace Signal zabaveného telefonu Romana Berbra vytáhla policie i tuhle komunikaci ze srpna loňského roku:
Berbr: „Honza píše, že to politik odpískal, že je konec = 0.“
Starka: „Myslíš Nezmič?“
Berbr: „Od po jdi po něm.“
Starka: „Jasný.“
Policisté si konverzaci spojili s několik měsíců trvajícími debatami tehdejšího místopředsedy fotbalové asociace Romana Berbra se sportovním šéfem Slavie Janem Nezmarem, v nichž Berbr stále poukazoval na to, že mu Slavia dluží jakési peníze. Podle policie mohlo jít o úplatek pro Berbra, mocného muže fotbalového zákulisí s velkým dosahem na rozhodčí. A v jejich rozhovorech v té souvislosti často padaly i zmínky o Příbrami.
„Za Matouška zaplatila Slavia, co zaplatit měla. A s Berbrem to nemělo nic společného,“ trvá si na svém Starka. „Já všechno to, co se teď objevuje, sleduju, čtu denně internet, vyskakuje toho spousta. A já nevím, jestli je to všechno pravda, co novináři napíšou, i když je celý život respektuju. A že je to ze spisu? Když policie někam něco napíše, tak to taky nemusí být pravda.“
Potkali se na balkonu
Pak Starka pro změnu řekne, že před prací policie smeká. „Ale v téhle republice je i spousta jiných lidí, kteří by si jejich pozornost zasloužili. A neděje se nic. Takový je můj názor.“
Z pověstného balkonu nad příbramským hřištěm už se po Starkově boku díval na fotbal leckdo. „Třeba Tomáše Pitra fotbal bavil moc,“ zmiňoval kdysi v té souvislosti Starka podnikatele, který svého času nenastoupil výkon trestu a skrýval se různě po Evropě. „To Radovan Krejčíř vždycky říkal, že by se tu místo toho čutání do meruny měly radši zasázet brambory,“ přidal historku o muži, který teď tráví čas v jihoafrickém vězení.
V posledních letech už otec a syn Starkové vítají v příbramském VIPu jiné mediálně známé hosty. Jak vidno ze snímku, mezi jinými například podnikatele Ivo Rittiga, který se také objevil v celé řadě kauz, například v souvislosti s pražským Dopravním podnikem.
Zleva Jan Starka, Ivo Rittig a Jaroslav Starka.
Nejčastějšími hosty ale samozřejmě vždy bývali lidé z fotbalového prostředí. Včetně Romana Berbra či jeho manželky Dagmar Damkové.
Zatímco Damková pořád pracuje jako členka komisí rozhodčích na UEFA i FIFA, Berbr je teď trestně stíhaný za korupci při manipulacích s fotbalovými zápasy. A také za defraudaci 2,5 milionu korun, a to spolu s několika dalšími osobami.
Podobně jako v minulosti Starka si i Roman Berbr prožil koncem minulého roku několik měsíců ve vyšetřovací vazbě. Teď žije v ústraní. „Občas mu zavolám,“ říká Starka. „On je starej pitomec jako já. Chápu, že to má teď složité. Nikoho neobviňuju, ani nevyviňuju. Ale není to dobře pro fotbal, že se to teď tolik propírá v médiích, není to košer,“ míní Starka.
K tomu, co v souvislosti se svým stíháním Berbr udělal, nebo neudělal, se Starka nechce vyjadřovat. „Mně Roman Berbr nikdy neublížil, já jemu taky ne, jsme prostě kámoši. A tyhle ostatní věci jdou jako okolo mě.“
Chovanec? No to mě pobavilo
Svého času si Jaroslav Starka přivedl do příbramského klubu také Jozefa Chovance, tehdy ještě coby trenéra. „No to jsem četl, co mu měl Roman Berbr psát, to bylo výborný,“ směje se Starka hlasitě, když mu reportér Seznam Zpráv připomene část spisu, která zachycuje mimořádně podrobný návod, který Chovanec od Berbra dostal, když se před výkonným výborem FAČR ucházel o pozici předsedy komise rozhodčích. A Berbrovy rozkazy pak jako loutka plnil i nadále. Více o tom zde.
„Pobavilo mě to, ale nevím, co mám na to říct. Jestli to tak bylo doopravdy…“ relativizuje opět Starka obsah odposlechů a dalších policejních záznamů. „Jestli to tak bylo, tak je to hodně… zvláštní,“ dodá potom.
V úterý by Etická komise FAČR mohla přijít s prvními tresty. Třeba pro Slavoj Vyšehrad, kde s rozhodčími kouzlil Roman Rogoz, další bývalý Starkův spolupracovník.
„Obdivuju tyhle kecy, jak to Etická komise vyřeší. Co chce jako řešit, když nemá nic? Má jen to, že někdo něco píše. Ale už to bylo na odborné analýze? Jestli jsou ty odposlechy pravdivé?“ pokládá Starka řečnické otázky.
V druholigové soutěži se příbramský klub potácí na spodních příčkách, přezimuje třináctý ze šestnácti. „Upřímně, už mě fotbal poslední dobou ani moc nebaví. Obecně to jde v Čechách s fotbalem od desíti k pěti. Kolik jsme tady dřív vychovali výborných hráčů, o které byl zájem i v cizině! A to je kolikrát jako trenéři vychovávali tátové. Dneska jsou nové předpisy, všichni musí mít licenci a vzdělání, ti frajeři berou spoustu peněz – a výsledek? Nestojí to pomalu za nic,“ neskrývá Starka své rozčarování.
Téma, které Starku ve fotbale mimořádně rozčiluje, je cena televizních práv. Ta je v Česku dramaticky nižší než v řadě zemí srovnatelné velikosti. Třeba v Portugalsku či Belgii se dá hovořit o víc než desetinásobku, dvojnásobně vyšší sumu než české kluby dostávají i ty na Kypru.
„Televizní práva, to je ostuda, ta smlouva, která s tím souvisí, je taky ostuda. Jsou to minimální peníze. Hoši z outůčka (O2 TV, která zápasy vysílá) je mají zpátky během chvilky. A fotbal přitom nikoho nezajímá. Těm lidem jde čistě o jejich kšeft. Když prvoligový klub dostane za televizní práva na sezonu deset milionů a druholigový 2,4 milionu, tak to je celé k smíchu. A nikoho to nezajímá, protože fotbal u nás po mém soudu není v dobrých rukou,“ dodává Starka.
