Článek
Sám patřil do týmu Slavie, který do Edenu vrátil mistrovský titul po 49 letech čekání. Po návratu ze zahraničních angažmá pak Vladimír Šmicer přispěl ještě ke dvěma „jarolímovským“ titulům Slavie v letech 2008 a 2009.
Teď už Slavii přeje jako její VIP fanoušek. A po letech hojnosti, kdy tým Jindřicha Trpišovského připsal do klubové kroniky tři tituly v řadě, se i Vladimír Šmicer musel smířit s tím, že letos z toho ve Fortuna lize bylo „jenom“ stříbro.
Ve speciálním vydání podcastu Nosiči vody se rozvyprávěl také o sezoně Liverpoolu, české reprezentaci nebo o tom, jak je či není F-evoluce spokojena se změnami v českém fotbale rok po zvolení předsedy FAČR Petra Fouska. Celé znění podcastu si můžete pustit zde.
Do tohoto textu jsme pro vás ale vybrali Šmicerovy myšlenky o Slavii a o tom, proč tentokrát sezonu nezakončila mistrovskými oslavami.
„Dopředu nic nenasvědčovalo tomu, že by Slavia měla v nadstavbě vybouchnout, ale stalo se to. Přitom základní část ligy završila na prvním místě, a šla tak do závěru ligy z nejlepší pozice,“ rekapituluje Šmicer.
„Překvapení na její úkor se pak uskutečnilo v zápase s Hradcem Králové. A nenaplnila ani úkol porazit v domácím prostředí Plzeň. A to přesto, že v 91. minutě byla ve vedení. Viktoria do toho ještě šla, dostala se do vápna a rozhodčí jí foukl penaltu,“ vrací se ještě Šmicer k momentům, které rozhodovaly.
Pak už slávisté podle něj přestali věřit tomu, že by ještě vývoj v čele ligy mohli otočit ve svůj prospěch. „Pak už bylo sebevědomí nalomené,“ viděl Šmicer.
„Zatímco hráči Plzně chytili ve finiši ligy skvělou formu, Slavia se dostala trochu do problémů, měla pár zraněných hráčů, věci jí nevycházely, jak potřebovala. Naopak Viktorii na začátku nadstavby zachránil v utkání se Slováckem brankář Staněk. A pak jim vyšla i ta koncovka v Edenu,“ připomíná Šmicer.
„Přitom Viktoria určitě neměla sezonu takříkajíc na pohodu. Ví se o tom, že tam mají finanční problémy, hledají nového majitele, který by zajistil ekonomickou stabilitu. Ale i v takových podmínkách našel trenér Bílek těch správných 13, 14 hráčů, které točil. A došel s nimi až k titulu,“ hovoří Šmicer o táboře největšího soupeře.
„Třeba takový Jean-David Beauguel dlouhodobě avizoval, že po sezoně odchází. Přesto dokázal nastřádat 19 gólů, klobouk dolů, šel do toho po hlavě, rozloučit se takovým způsobem, to je něco fantastického,“ říká Šmicer uznale.
Naopak Slavii jako by se střelecká jistota vytratila. „Aby se naplnil klubový rozpočet, potřebuje Slavia příjem z evropských pohárů a také z přestupů, to je mi jasné. Každopádně se na ní ale projevilo, když v zimě odešli Nicolae Stanciu a Jan Kuchta,“ připomíná Šmicer Rumunův odchod do čínské ligy a Kuchtovo nové angažmá v Lokomotivu Moskva.
„S jejich odchodem ztratila Slavia hodně gólů i tvořivosti, od Stancia jí chyběla spousta rozhodujících pasů či přihrávek. Podobně negativně by se u Plzně projevilo, kdyby přišli třeba o Beauguela s Kalvachem,“ hledá Šmicer přirovnání.
„Plzni samozřejmě po ekonomické stránce uškodilo, že se opět nedostala do skupiny nějakého evropského poháru. Ale o to víc se mohla soustředit na ligu. Já vím, že hrála hodně odzadu, častokrát na výsledek 1:0. A je mi jasné, že fanouškům se víc líbí třeba 4:3. Ale plzeňská hra byla účelná. Vedle atraktivní hry chtějí fanoušci i úspěchy. A Plzeň došla k titulu,“ uzavrá Šmicer téma Viktorie.
Slávisté posbírali v lize spoustu zbytečných ztrát. „Třeba proti poslední Karviné. Nebo se mi vybavuje zápas v Liberci na příšerném terénu a vlastní gól Olayinky. To mohlo také skončit remízou, body se takhle ztrácely,“ podotýká Šmicer.
Na jaře hrála Slavia českou ligu i Konferenční ligu. Měla pro obě soutěže k dispozici rozdílné soupisky, svou roli sehrála i častá zranění nebo disciplinární tresty.
„Každopádně to vedlo k tomu, že se sestava Slavie opravdu hodně měnila. Byli tam každou chvíli jíní brankáři, obměňovalo se složení stoperské dvojice. Přitom ve fotbale obvykle platí, že když to jen trochu jde, tak se do obrany nesahá, ta by měla být stabilní, což u Slavie neplatilo,“ říká Šmicer.
„Na domácí zápasy jsem chodil, duely u soupeřů sledoval obvykle v televizi. A pokaždé koukám, hele, zase jiný kapitán, protočilo se jich snad osm, to taky o něčem svědčí,“ doplňuje někdejší úspěšný reprezentant.
„Samotný závěr sezony se v tom ohledu nepovedl už vůbec. Derby se Spartou už do pořadí v lize zasáhnout nemohlo, ale pořád to bylo derby. A Slavia k tomu utkání nepřistoupila, jak měla. Trenéři se hodně zlobili. Tohle opravdu nebyl výkon, jakým by se Slavia měla prezentovat,“ nepotěšilo Šmicera.
„Letos se prostě sešlo víc věcí v neprospěch Slavie, ono uhrát čtvrtý titul v řadě, to vůbec není jednoduchý úkol, jak se ostatně ukázalo. Není to žádná tragédie, ale řekněme, že se rozsvítilo takové červené světýlko, které vedení klubu, realizačnímu týmu i hráčům ukázalo: takhle ne, takhle by to nešlo,“ uzavírá Šmicer.
