Šéf fotbalu říká, proč Češi dopadli špatně jako Italové, a hodnotí Šilhavého

Bývá hodnocen přídomky typu diplomat či šedý úředník. Přesto se Petr Fousek, předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), umí i rozohnit.

„Tady se vytvořila nějaká představa, že reprezentačního trenéra vybere technický ředitel a za spoluúčasti sportovní rady to pak výkonný výbor ve finále jen odkývá. Tak takhle to určitě není,“ přidal výrazně na rozhodnosti hlasu, když v rámci rozhovoru pro Seznam Zprávy přišla řeč na způsob, jakým by se mělo postupovat v otázce obsazení pozice reprezentačního trenéra.

Je pro setrvání Jaroslava Šilhavého v této funkci? Nebo pro jeho odchod? Favorizuje případně Ivana Haška, nebo někoho jiného? I tyhle otázky samozřejmě padly.

Fousek se rozhovořil o modelu baráže, podle něj nerovnovážném, ve kterém se v Evropě bojovalo o světový šampionát. Nebo o sporech mezi asociací a Slavií či dalšími kluby ohledně vytížení hráčů v národním týmu.

V tomto textu přinášíme první část rozhovoru s Petrem Fouskem, třetím nejvlivnějším mužem českého fotbalu podle aktuálního žebříčku Top 50, který v pondělí nabídly Seznam Zprávy.

V další části interview přijde řeč na rozčarování po volební valné hromadě, kritiku F-evoluce nebo stav financí Fotbalové asociace ČR.

V lednovém vydání Top 50 nejvlivnějších osobností českého fotbalu, tedy žebříčku, který sestavují Seznam Zprávy, jste se umístil na třetí příčce. Prý jste s tím byl nespokojen, je to tak?

Ne, to je určitě nesmysl. Žebříčky, to je jen taková mediální hra porovnávající jablka s hruškami, kterou ponechám právě médiím a fanouškům.

Jsem rád, že to berete tak sportovně. V aktuálním dubnovém pořadí jste opět třetí. A to 10 měsíců po zvolení do funkce předsedy Fotbalové asociace ČR. Tehdy to vypadalo, že by se český fotbal mohl našlápnout s novou energií plynoucí z očekávání, že v něm nastanou velké změny. Přijde mi, že nadšení velmi rychle vyprchalo. Jaký je váš pocit?

Chápu, že k nějaké nadměrné euforii nejsou důvody. Už jen proto, že jsme nepostoupili na mistrovství světa. Pak jsou tu průvodní jevy jako stále řešené kauzy z předchozího období a podobně. Ale pozor, nezastiňujme to dobré, co jsme udělali. Podařila se celá řada změn i reforem, ale musíme je mnohem více zviditelňovat.

Hodně toho je ještě před námi. Do hry vstoupily i faktory jako covid a válka na Ukrajině, takže celospolečenská nálada je velmi komplikovaná, to není jen otázka fotbalu.

Po kvalifikační skupině jste vyjádřil nespokojenost se 3. místem v ní. Neúspěch přišel i v baráži. Proč?

V baráži nám chyběl Patrik Schick a někteří další reprezentanti. V rámci všech těchto oslabení nutno říct, že hráči byli trenéry na baráž dobře připraveni. Fyzicky, mentálně i takticky. Už jsem baráží zažil několik a mentálně jsou velmi náročné. A aktuálně uplatňovaný model mi vůbec není sympatický.

Jak to myslíte?

Vůbec se mi nelíbí ten systém baráží hraných na jeden zápas, bez odvety na půdě soupeře. Ne proto, že jsme vypadli a ne proto, že jsme hráli venku a v případě úspěchu ve Švédsku bychom hráli u Poláků venku i podruhé. Myslíme si ale, že podmínky tu nejsou nastaveny rovnovážně. A už jsme to signalizovali i směrem k UEFA.

Je tu víc národních asociací s podobným názorem? Je šance to do budoucna změnit?

Myslím, že se to nelíbí ani Itálii (vypadla se Severní Makedonií, pozn. red.) Nicméně ten klíč pro Evropu je obecně krutý.

Kdybyste se měl vyjádřit jen sám za sebe: Byl byste coby předseda FAČR pro setrvání Jaroslava Šilhavého ve funkci trenéra, nebo pro jeho výměnu?

S trenérem Šilhavým jsem se sešel v průběhu minulého týdne. A scházíme se nadále průběžně, je to naprosto normální a přirozené.

Prý favorizujete Ivana Haška, je to tak?

K žádným jménům se nechci vyjadřovat. Probíhají zmíněné schůzky s Jardou Šilhavým, na řadu přijde standardní hodnocení a jednání výkonného výboru. Záležitost trenéra reprezentace nebudeme komentovat až do chvíle, než bude jasný a konkrétní výstup.

Blíží se červnové zápasy Ligy národů, spekuluje se, kdo v nich český tým povede…

Blížící se program národního týmu samozřejmě vnímáme. Nicméně, jak už jsem řekl, žádné další komentáře k tématu reprezentačního trenéra v tuto chvíli poskytnout nemohu.

Dlouhodobě mám pocit, že touha hráčů absolvovat reprezentační akce trochu uvadá. Dokážu si představit, že v klubech stále častěji slyší: Máš ten a ten zdravotní problém, využij raději pauzu k tomu, že se doléčíš… Každopádně absencí přibývá. Dá se s tím z vaší pozice něco dělat?

Začnu vztahem mezi asociací a kluby, ten problém se netýká jen nás. Už jsme zmínili Itálii. Neúčast na MS tam ihned začali spojovat právě s nevstřícností klubů vůči národnímu týmu. Je to celosvětový trend. Ti nejlepší hráči jsou v nabitých termínových kalendářích naprosto přetížení, jejich schopnosti by chtěl logicky využít naplno každý. A i když se jedná o společné zájmy fotbalu v celé zemi, přece jen někdy ve všech rovinách nejsou úplně v souladu.

Co s tím?

Uvedu příklad, protože už jsme to aktivně řešili směrem k letošnímu létu. Bylo zapotřebí zesouladit zájem reprezentace, daný termínovou listinou FIFA a UEFA, zájmy ligy, která má nějaký svůj herní systém a počet zápasů, a také zájmy klubů, pro které jsou klíčová předkola evropských pohárů. Myslím, že v rámci možností jsme k těm termínovým listinám přistoupili v zájmu českého fotbalu dobře.

Vraťme se prosím k ochotě hráčů reprezentovat.

Myslím si, že za národní tým hrát rozhodně chtějí. Máme tu vůdčí typy, mezi nimiž není možné nezmínit Tomáše Součka, to je naprosto mimořádný kapitán. Vztahy se zahraničními kluby, kde čeští hráči působí, máme, myslím, nesmírně korektní.

S těmi domácími už je to někdy komplikovanější, že?

Vyskytly se případy jako teď nedávno s Lukášem Masopustem, kdy došlo ke zranění, je smůla, že k tomu došlo. A přeji samozřejmě hráči, aby se dal co nejdříve do pořádku. Ale byly tu i jiné případy, kdy se naopak spekulovalo, zda snad reprezentace nevychází některým klubům vstříc až příliš. Je to o komunikaci a koordinaci.

Kdo ji má na starosti? Vy? Manažer? Trenér?

Komunikace běží na několika úrovních. Já oficiálně komunikuji s vedením těch klubů. Ale konkrétní věci už jsou potom pochopitelně na trenérovi a manažerovi. Komunikují spolu i lékařské týmy. A pak už je to samozřejmě o konkrétním využití a vytížení, nominaci a nasazení. Trenér je v těchto věcech rozumný a vždy se snažil tyhle věci nějak sladit. Že to pak třeba nedopadne, protože situaci změní například nějaké zranění, to se nestává jen nám, ale i jiným reprezentacím.

Jsou v pořádku všechny finanční náležitosti mezi FAČR a reprezentanty? Prosáklo ven, že v průběhu Eura se na této linii objevila neshoda. Je už všechno zažehnáno?

Vše je vyplacené a vše je v naprostém pořádku.

Krátce před baráží se s reprezentací rozloučil Pavel Kadeřábek, zrovna v situaci, kdy mohly být jeho zkušenosti z Bundesligy týmu velmi užitečné. Někteří fanoušci si vzpomněli, jak se na baráž proti Norsku v roce 2005 vrátil do týmu Pavel Nedvěd. Poté co tehdejší faktický šéf svazu a zároveň manažer reprezentace Vlastimil Košťál vyrazil za ním vyjednávat do Turína. Nestálo za to zabojovat teď nějak víc také o Kadeřábka?

Jeho oznámení, že v týmu končí, signalizovalo z Pavlovy strany už období po Euru. Uznávám ho jako vynikajícího fotbalistu. V Hoffenheimu, kde působí, jsem byl několikrát coby delegát UEFA, je tam nesmírně uznávaný, vydobyl si tam skvělé postavení. Jeho oznámení přišlo krátce před baráží. A už asi nebylo v silách trenérů či manažera na něj zareagovat.

Nemělo se na jeho vazbě směrem k reprezentaci pracovat už delší dobu? Už na podzim na reprezentační akce nejezdil s tím, že jeho zdravotní stav vyžaduje víc relaxace a rehabilitace.

Jsou tu lidé, kteří do toho vstupují. Sám hráč, jeho zázemí, klub, rodina, jeho manažer Viktor Kolář. Pak jsou tu samozřejmě trenéři, manažer reprezentace, těch kompetentních je k tomu dost.

A jak to bude dál s pozicí sportovního – ve vaší terminologii technického – ředitele FAČR? Je deset měsíců po fotbalových volbách, po nich jste tuto pozici, po mém soudu klíčovou, zřídili, ale dosud neobsadili. Důležitou roli by měla hrát i v procesu otázky reprezentačního trenéra. Proč fotbalová asociace svého sportovního ředitele stále nemá?

To je věc, která se neustále démonizuje. Funkci jsme zřídili, to, proč není obsazena, má své objektivní důvody. Myslím, že je známo, že jsme opakovaně jednali s Jiřím Plíškem, ale jednání nedopadla, včetně toho, že tehdy nebyl uvolněn z Mladé Boleslavi.

Sám Jiří Plíšek v médiích zmínil, že nějakou prvotní nabídku dostal, ale pak už se prý nikdo z FAČR neozval, protože na něm asi nebyla shoda ve výkonném výboru.

To není úplně pravda, ale nechci se vracet k procesním záležitostem, které Jirka Plíšek nějakým způsobem jako svoji verzi prezentoval. Jmen bylo uvnitř svazu konzultováno mnohem víc. I proto, že na zmíněnou funkci je definován velký záběr a kandidátů na ni není mnoho. Jednoznačně jsme se také shodli, že je lepší nechat pozici dočasně uprázdněnou než ji za každou cenu narychlo obsadit jakýmkoliv kandidátem, aby byl klid.

Jiří Plíšek už se mezitím stačil s boleslavským klubem rozejít, tak jsem zvědav na další postup. Jakou roli v něm hraje nově zřízená Sportovní rada FAČR?

Je to nyní jedna z jejích priorit. Zabývá se možným hodnocením kandidátů na pozici sportovního ředitele. Úloha sportovní rady je doporučující. Je to orgán na úrovni komise, nikoli profesionální, tedy nikoli odměňovaný. Stejně jako jakákoliv jiná komise uvnitř FAČR dává doporučení výkonnému výboru.

A výkonný výbor se těmi doporučeními může řídit, nebo nemusí, stejně jako v otázce trenéra reprezentace, chápu to správně?

Přesně tak. Četl jsem na Seznam Zprávách článek zmiňující, že v posledních 20 letech trenéry reprezentace vybírají neustále předsedové. Já si myslím, že to zdaleka není jen u nás, že je to model, který je naprosto legitimní. Předsedové mají ve všech asociacích reprezentaci zákonitě v gesci. Trenéra samozřejmě nejmenuje sám předseda, ale i jeho výkonný výbor.

Takže to tak i zůstane?

To finální rozhodnutí výkonného výboru v čele s předsedou je zcela zásadní, protože význam reprezentace je pro asociaci zcela klíčový. Chceme ale, aby tu vznikla i sportovní linka, kdy se k věci vyjadřují nebo budou vyjadřovat i sportovní rada a sportovní ředitel. Ale tady se vytvořila nějaká představa, že toho trenéra ředitel vybere a za spoluúčasti sportovní rady to výkonný výbor ve finále jen odkývá. Tak takhle to určitě není.

Když to trochu pootočím a zase trochu zironizuju, tak to tam ale potom ta sportovní rada a ředitel skoro nemusí být, ne?

Ale samozřejmě že jsou potřeba. Výkonný výbor nemá kapacitu, aby sám prováděl hodnocení a analýzy. Ty vzniknou společně s doporučeními, která od sportovní rady, potažmo ředitele, dostaneme. Výkonný výbor se každopádně celou záležitostí bude zabývat 26. dubna.