Případ rasistického transparentu: Policie pachatele zná, nechala je běžet

Ta ostudná fotbalová story se řešila týdny, ba měsíce, na mnoha úrovních, včetně té diplomatické.

Zrodila se 14. dubna v Glasgow v utkání Evropské ligy mezi Rangers a Slavií. Kvůli brutální hře domácích v něm tryskaly emoce. A když slávista Ondřej Kúdela s rukou před ústy cosi sdělil fotbalistovi domácího klubu Glenu Kamarovi, označil ho vzápětí finský hráč afrického původu za rasistu. Slyšel prý totiž od Kúdely, že je fu..ing monkey, zku*vená opice. Po utkání následoval i incident v útrobách stadionu, kde Kamara udeřil Kúdelu do obličeje.

To všechno se intenzivně medializovalo a nejen mezi fotbalovými fanoušky v Česku a na Ostrovech intenzivně řešilo. Několik osob, s vysokou pravděpodobností příznivců Slavie, se rozhodlo zareagovat na situaci tak, že vyrobily transparent s nápisem „Kamara - just a nigger“. S ním se vyfotily a snímek se pak objevil na sociální síti Instagram.

Svou pozornost a odsudek mu věnovala i britská média, pověst Slavie coby rasistického klubu byla v tu chvíli v očích mnoha dokonána, ačkoli se Jaroslav Tvrdík či Jan Bořil, boss respektive kapitán pražské Slavie, od transparentu a podobných projevů jednoznačně distancovali.

Slavia v této věci podala i trestní oznámení, na jeho základě začala policie konat. Konkrétně specializovaní policisté z odboru extremismu a terorismu. Zajistili kamerové záběry, na jejichž základě se jim dokonce podařilo identifikovat dvě osoby, které se na akci s transparentem podílely.

Přesto na konci září policie případ odložila. Všichni zainteresovaní tak zůstali bez trestu, ačkoli nejméně dvě osoby v této věci policie ztotožnila. Proč se vyhnuly dalšímu stíhání či sankci?

„Případ byl odložen, jelikož ztotožnění osob, které jsme v souvislosti s tímto případem hledali, a jejich následný výslech nepřinesl žádný posun v případu,“ uvedl kapitán Jan Daněk, tiskový mluvčí pražské policie. „Nepodařilo se nám totiž zjistit, kdo fotografii zveřejnil na internetu. U trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob musí být totiž splněna podmínka ‚veřejnosti‘. Trestně odpovědná je tedy ta osoba, která tento trestný čin spáchá veřejně.“

Nejednomu právnímu laikovi jistě přijde s podivem, že policie zná jména osob, jež se na akci s transparentem podílely, ale nechá je bez trestu jít. Jen proto, že se tvůrcům rasistického transparentu, který způsobil mezinárodní ostudu nejen jejich oblíbenému klubu, podařilo zatlouct, kdo fotografii vyvěsil na sociální síť.

Rozhodli jsme se proto v redakci ověřit, zda policie postupovala správně. Takto se k rasistickým projevům vyjadřuje trestní zákoník:

Laik by při pohledu na fotografii s transparentem řekl, že ho drží nejméně 11 osob, tudíž by podmínka spáchání trestného činu „nejméně se dvěma osobami“ měla být naplněna.

Jak ale vysvětlila právnička Klára Kalibová z organizace In IUSTITIA, která se inkriminovanou problematikou ve snaze pomoci obětem předsudečného násilí dlouhodobě odborně zabývá, policie ve své praxi vychází ze sporného judikátu, který říká, že když dané osoby dělají něco společně, nenaplňují přitom znak toho, že by tak činily veřejně. „Jinými slovy, když se nějaká skupina v uzavřeném prostoru dopouští společného jednání, například hajluje, není to dle Nejvyššího soudu trestné, protože zúčastnění vystupují jako spolupachatelé, tedy nedopouští se jednání veřejně - před nezúčastněnými diváky.“

Samotná policie se k metodice, již při právní interpretaci případu užila, odmítla blíže vyjádřit. Vedoucí tiskového oddělení majorka Eva Kropáčová jen potvrdila, že případ byl prověřován pro podezření ze spáchání trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. S tím, že podmínky tohoto trestného činu podle ní z § 355 odstavec 2 jasně vyplývají. A odkázala se i na součinnost s dozorujícím státním zástupcem.

„Spáchat přečin dle § 355 lze několika způsoby. Jednak již samotným jednáním ve fyzickém prostoru, jednak jeho dokumentací a následným šířením na sociálních sítích. Policie se dle vyjádření mluvčí tedy nejspíš zaměřila pouze na druhé skutkové jednání, tedy šíření fotografie na sociálních sítích,“ reaguje Kalibová. „V takovém případě je zapotřebí využít mezinárodního dožádání a chtít patřičné informace po zřizovateli a provozovateli příslušné sociální sítě. Policie to dělá nerada, protože s tím má špatné zkušenosti. Třicetkrát to zkusíte a třicetkrát to nevyjde, tak už si to pak potřicáté první rozmyslíte.“

Bližší informace už policie k případu neposkytuje, ale z poznámky v tiskové zprávě, že v rámci vyšetřování probíhala časově náročná mezinárodní spolupráce, lze odtušit, že pokus vytěžit informačně sociální síť policie učinila. Ale byl podle všeho marný.

Podle Kalibové měla policie vyhodnotit celý incident přinejmenším jako přestupek. A na základě toho sankcionovat i osoby, které v souvislosti s transparentem ztotožnila.

„Trestný čin hanobení národa a rasy, jehož možné naplnění policie prošetřovala, totiž musí naplňovat znak útoku na skupinu osob. A tady jde o útok výhradně na jednu osobu, na pana Kamaru. Kdybych byla policistou, který to nechce šetřit, napsala bych vám, že se nápisem na transparentu útočí na pana Kamaru jako na jednu fyzickou osobu. Označit někoho za ‚negra‘ způsobuje dotyčnému újmu v podobě snížení důstojnosti. A to je minimálně přestupek proti občanskému soužití § 7 zákona o přestupcích. V úvahu také připadá trestný čin výtržnictví,“ analyzuje Klára Kalibová.

„Policie jde ale primárně po online nenávisti, to je podle mě v pořádku, z hlediska dopadu do sféry poškozeného vzniká závažnější újma,“ dodává právní expertka.

„Policie by měla chránit veřejný zájem. A činí tak. Ale její jasnou prioritou je chránit konkrétní fyzické osoby, s čímž nelze než souhlasit. V tomto případu hraje svou roli nejspíš i fakt, že pan Kamara z Británie do českého vyšetřování toho transparentu patrně nijak nevstupoval, nepodával žádné stížnosti a podobně,“ říká Kalibová.

O práci policistů z odboru extremismu a terorismu má právnička vzhledem k tomu, že se potkávají u konkrétních případů, celkem konkrétní představu. „Pokud vím, zejména teď v době pandemie mají spoustu práce i s hrozbami útoků na zdravotníky či hygieniky. Chápu, že jde prioritu, kterou se snaží naplnit.“

Ani případ rasistického transparentu ještě není uzavřen zcela. „Jestliže se v budoucnu objeví nové skutečnosti, které by ukazovaly na konkrétního pachatele, bude případ znovu otevřen,“ říká kapitán Jan Daněk, policejní mluvčí.