Česko hrubě chybovalo při dopingových kontrolách. Sportovcům hrozí ruský scénář

Jiří Janák se v čele Antidopingového výboru ČR ocitl 28. června loňského roku. Vyhrál výběrové řízení a do funkce ředitele ho uvedl Filip Neusser, předseda Národní sportovní agentury. Měli v plánu provést velkou reformu českého boje proti dopingu. Brzy však vstoupily do hry vnější faktory a tlaky, které realizaci jejich představ výrazně urychlily.

V listopadu se totiž v Praze objevilo kvarteto inspektorů z Montrealu s pověřením Světové antidopingové agentury (WADA). Jejich kontrola uvnitř Antidopingového výboru ČR odhalila 42 pochybení.

„A to je opravdu velké množství. Zejména proto, že velká část těch nedostatků byla zařazena mezi pochybení kritická či prioritní. Hned jsme se pustili do jejich průběžného odstraňování,“ říká Jiří Janák.

Podle Filipa Neussera vzešla krize, již kontrolní zpráva vyvolala, z nekvalitní a nesystematické práce předchozích vedení Antidopingového výboru, a to v období, kdy tato instituce spadala pod Ministerstvo školství a pod Český olympijský výbor.

Odhalené nedostatky jsou povětšinou administrativního charakteru. Ale i zásadnější. „Komisaři WADA nám vytkli, že většina odběru vzorků probíhá v souvislosti se soutěží, na závodech. A malá část v přípravném období. WADA přitom razí zcela opačný trend,“ vysvětluje Janák.

Ani práce s odebranými vzorky neprobíhala dosud v Česku předpisově. „Vzorky posíláme do laboratoře poblíž Drážďan. Krevní vzorky tam musí směřovat v den odběru, u vzorků moči je tolerance několik dní. Ale WADA objevila případy, kdy došlo k prodlení 8–32 dní v odeslání vzorků, a to je samozřejmě problém,“ pokračuje Janák.

Kontroloři objevili řadu procesních chyb, kdy se mezi rozhodci dopingových kauz objevovaly osoby nedostatečně kvalifikované nebo vystavené přímému střetu zájmů.

WADA stanovila harmonogram, dokdy musí Antidopingový výbor ČR jednotlivá pochybení odstranit a napravit. Klíčovým datem pro opravu řady chyb je blížící se 10. červen.

„Kdybychom chyby v předepsaných termínech nenapravili, začala by se Českou republikou zabývat tzv. compliance komise WADA. A hrozilo by nám v nejtěžším možném důsledku, že by Česko skončilo tam, kde ruský sport, který se kvůli problémům v boji proti dopingu nesmí účastnit olympijských her pod státní vlajkou, na velkých akcích nesmí znít jeho státní hymna a podobně,“ vykresluje Jiří Janák nejtemnější možný obraz důsledků celé kauzy.

Popsaná opatření se ruského sportu týkají od OH 2016 v Rio de Janeiru. Mají souvislost s odhalením podvodů se záměnami vzorků na ZOH 2014 v Soči, které tam probíhaly v součinnosti antidopingové agentury RUSADA s ruskou tajnou službou FSB.

V činnosti RUSADA byly pak na základě výpovědí jejích bývalých pracovníků odhaleny případy, kdy se manipulovalo se vzorky nebo s výroky o trestech na základě korupčních vlivů.

Další sankce, nad rámec problémů s dopingem, byly pak ve světě mezinárodního sportu uvaleny na Rusko v souvislosti s vojenskou agresí vedenou od konce letošního února proti Ukrajině.

Pochybení srovnatelná s těmi ruskými kontroloři WADA v souvislosti s českým bojem proti dopingu neodhalili, přesto nelze brát důsledky této kontroly na lehkou váhu.

„Ve vedení Antidopingového výboru se v uplynulém období často střídala různá vedení, v průběhu čtyř let je pan Janák už čtvrtým ředitelem. Několik let instituci vedl pan Brabec, několik měsíců pan Lukavský, něco přes rok paní Volková. Když jsem já loni v květnu nastupoval do vedení Národní sportovní agentury, měl jsem četné indicie, že Antidopingový výbor nefunguje dobře. Musel jsem reagovat,“ říká Filip Neusser, z pozice předsedy Národní sportovní agentury šéf českého sportu.

„Antidopingový výbor nyní spadá pod NSA. Krátce po svém nástupu do funkce jsem tedy paní ředitelku Volkovou z funkce ředitelky Antidopingového výboru odvolal a vypsal zkrácené výběrové řízení, ve kterém uspěl pan Janák. Byla to dobrá volba,“ míní Filip Neusser.

Kontrola NSA a forenzní audit firmy Ernst & Young shledal v hospodaření a registraci smluv Antidopingového výboru v éře ředitelky Volkové celou řad nesrovnalostí.

„Mezi jinými šlo o netransparentní výběr dodavatelů služeb v souvislosti s marketingovými předměty, tam šlo o částku 768 000 korun. Chyběla i dokumentace, která by prokázala plnění právních a poradenských služeb ve výši 274 000 korun. Zaznamenáno bylo i překračování schváleného rozpočtu,“ shrnuje odhalené nedostatky Jakub Večerka, mluvčí Národní sportovní agentury.

Největší nedostatky ale shledala už zmíněná kontrola komisařů WADA, která byla kvůli covidu několikrát odkládána. A nakonec proběhla loni v listopadu. Kromě už popsaných vad upozornila i na mnohé další.

„Mezi jinými šlo o špatně řešený program tzv. biologických pasů sportovců. A také o nedostatečné odběry u sportovců s vysokou prioritou. Co to znamená? Dejme tomu, že u olympioniků probíhaly dva kontrolní testy ročně místo tří, jež by si představovala WADA,“ říká Janák.

Katastrofálně byla nastavena veškerá komunikace Antidopingového výboru ČR. „A to jak vůči sportovcům, tak vůči WADA, tak i vůči dalším agenturám,“ říká Janák.

„Objevily se případy, kdy byla sportovci zastavena činnost na 2 roky. A celý protokol o tomto rozhodnutí se vešel na půl stránky. To je zdůvodnění zcela nedostatečné, neodpovídající parametrům WADA,“ doplňuje Janák.

Antidopingovému výboru ČR byla vytknuta minimální komunikace s veřejností i se sportovci. Neprobíhala například prakticky žádná školení. „To jsme napravili okamžitě,“ říká Janák.

Ani vlastní procedura odběru vzorku nebyla v pořádku. „Kontroloři se zděsili, že český protokol umožňoval sportovci napít se sklenice desetistupňového piva, aby mohl požadovaný vzorek odevzdat. To se muselo škrtnout, WADA připouští výhradně čistou vodu,“ dodává Janák další detail.

Zásadní problém měla WADA s tím, že v prvním stupni rozhodování o dopingových prohřešcích vstupují do hry disciplinární komise jednotlivých národních sportovních svazů. „Některé sporty to mají nastavené správně a takové orgány mají obsazené nezávislými odborníky. V jiných sportech to ale takto nefunguje, a logicky tak nastávaly případy, kdy se lidé z vedení nějakého sportu snažilo v rámci disciplinárního řízení nad závodníkem přivírat oči,“ podotýká Filip Neusser.

Odvolacím orgánem byla dlouho Arbitrážní komise při Českém olympijském výboru, spojovaná mnohdy s vlivem Alexandera Károlyiho, ombudsmana ČOV. „Máme důkazy, že dr. Károlyi vlastně řídil celou její agendu, a coby předseda rady expertů tehdejšího Antidopingového výboru se tak ocital v přímém střetu zájmů,“ říká Neusser.

S Károlyim úzce spolupracoval i Milan Hnilička, první šéf Národní sportovní agentury. „Já jsem se po svém nástupu do funkce sešel s dr. Károlyim jednou a informoval jsem ho, že já s ním spolupracovat nebudu,“ zdůraznil Neusser.

Pod jeho vedením vznikl nový orgán. Nese název Národní rozhodčí soud pro sport. „V tuto chvíli jsme připraveni pracovat jako vrcholný český orgán pro řešení dopingových kauz, do budoucna můžeme na této platformě sféru rozhodčích řízení v rámci českého sportu i rozšiřovat,“ říká Jan Brodec, který stojí v čele Národního rozhodčího soudu pro sport.

Jeho kolegy v předsednictvu jsou i Pavel Hamerník, Markéta Vochoska Haindlová, Miloš Olík a Petr Šustek.

Národní rozhodčí soud by měl pracovat v intencích způsobů práce Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) v Lausanne, ostatně předseda Jan Brodec patří mezi rozhodce CAS.

Jednotlivé sportovní svazy byly osloveny, aby jmenovaly své zástupce pro tribunály Národního rozhodčího soudu pro sport. Každou kauzu by měl tvořit tříčlenný tribunál, přičemž platí, že jedním z jeho členů bude vždy člen předsednictva soudu.