Nový žebříček Top 50 v českém fotbale: Za Křetínským došlo k povstání trenérů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na první, lednové vydání žebříčku Top 50 nejvlivnějších osobností českého fotbalu navazuje jeho úplně první aktualizace. Pořadí sestavuje Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Ačkoli Sparta zůstává v tabulce české nejvyšší soutěže třetí, pozici nejvlivnějšího muže českého fotbalu jednoznačně uhájil Daniel Křetínský.

Podle časopisu Forbes jde nyní o 490. nejbohatšího člověka na světě, odhad hodnoty jeho majetku ve výši 5,4 miliardy dolarů odpovídá zhruba 120 miliardám korun. Oproti loňskému přehledu Forbesu si tak majetkově polepšil takřka o 40 procent.

Hranice obzoru Křetínského možností dramaticky přesahuje svět kohokoli dalšího, kdo se v českém fotbale angažuje. Mezi „korunové“ miliardáře bývají řazeni i další muži v žebříčku: 32. Ludvík Karl, majitel Preciosy a Slovanu Liberec, 39. Martin Hájek, šéf Livesportu, který přes společnost Pragosport drží vysílací práva na českou ligu. A také 44. Zdeněk Červenka, majitel zlínského klubu.

Stamiliony korun, které by v součtu mohly dávat i miliardu, vydělali v průběhu kariéry také 23. Pavel Nedvěd nebo 48. Petr Čech.

Možnostmi přinejmenším v řádech stamilionů disponuje bezpochyby také 24. Václav Brabec, majitel Baníku Ostrava. A ve druhé lize (mimo Top 50) najdeme miliardáře Petra Pauknera coby vlastníka Dukly Praha.

Nicméně Daniel Křetínský hraje ve srovnání se všemi těmito muži nade vší pochybnost úplně jinou ekonomickou ligu. A to je hlavní prvek, který 46letého miliardáře kvalifikuje do pozice muže s největším potenciálním vlivem ve fotbalovém světě.

A dokonce nejen v českém, Křetínský spolu s investorem Patrikem Tkáčem nejenže vlastní Spartu, ale zároveň drží významný podíl akcií i v anglickém klubu West Ham United.

V rámci českého fotbalu může Křetínský uplatňovat svůj vliv prostřednictvím svého „náměstka pro fotbal“ Dušana Svobody, který je v žebříčku aktuálně na 7. pozici. Svoboda šéfuje Ligové fotbalové asociaci a zasedá ve výkonném výboru Fotbalové asociace ČR.

Jakkoli jsou ale Křetínského možnosti, dané jeho ekonomickou situací, na poměry českého fotbalu prakticky neomezené, dosáhla Sparta na domácí titul naposledy v sezoně 2013/14. Na červnové valné hromadě FAČR navíc v boji o pozici předsedy neuspěl kandidát Sparty, kterým byl Karel Poborský.

O budoucnosti areálu současného Stadionu Evžena Rošického, o který Křetínský jeví zájem za účelem výstavby nového stadionu pro Spartu, proto musí jeho podřízení vyjednávat s jiným předsedou, a to s Petrem Fouskem. Ten si ve srovnání s lednovým vydáním žebříčku nepohoršil ani nepolepšil. Setrval na 3. pozici.

Na jednu stranu v mezidobí Fouskova pozice oslabila, protože česká reprezentace nepostoupila na MS do Kataru. Do kasy asociace tak nedopluje kýžených 10,5 milionu dolarů startovného a nespustí se ani další synergie, které by přilákaly zájem fanoušků, potažmo i sponzory a investory.

Na druhou stranu se otevřelo téma obsazení pozice reprezentačního trenéra, což je téma, na kterém lze demonstrovat moc, kterou s sebou pozice předsedy Fotbalové asociace ČR logicky nese. Bude to Fousek, kdo výkonnému výboru přednese 26. dubna návrh řešení této otevřené otázky. Na doporučení nově ustavené Sportovní rady přitom předseda může, ale nemusí brát ohled.

Předseda FAČR, který má sobě nakloněnou většinu hlasů ve výkonném výboru, tedy v jakési fotbalové vládě, by měl být hlavním hybatelem českého fotbalu. Zatím se ale Petr Fousek neprojevuje zrovna razantně. Také na otázky, zda snad není až příliš diplomatický či dokonce v některých tématech až liknavý, odpovídal Petr Fousek v obsáhlém rozhovoru, který Seznam Zprávy přinesou v příštích dnech.

Mezi Křetínského a Fouska se na stříbrnou pozici v aktuálním pořadí Top 50 nejvlivnějších osob českého fotbalu vklínil Jindřich Trpišovský, trenér Slavie. Zatímco Křetínský do fotbalu své peníze vkládá a na rozdíl od jiných oborů jeho podnikání se mu jeho investice do sportu nevracejí, Jindřich Trpišovský patří mezi ty, co naopak ve fotbale finance generují.

A to ve velkém. Jen na bonusech od UEFA už Slavia za Trpišovského trenérského působení zinkasovala v součtu přes 1,3 miliardy korun. Jeho trenérský um navíc dramaticky akceleruje i výkonnostní růst fotbalistů, které Slavia může s velkým profitem prodávat. Ukázkovým příkladem je Tomáš Souček, nyní hvězda West Hamu. Slavia za něj v součtu zinkasovala více než 20 milionů eur.

V létě bude na evropském přestupním trhu bezpochyby velký zájem o další slávisty Alexandra Baha a Yiru Sora. A to i díky jarním představením Slavie v Konferenční lize UEFA. Slavia už v ní vydělala 225 milionů korun od UEFA a po úvodní čtvrtfinálové bitvě (3:3) na hřišti Feyenoordu Rotterdam může myslet i na další postup a snad i na vítězství v celé soutěži.

Trpišovský je největším a nenahraditelným pokladem Slavie. A přestože stále natěsno bojuje o titul s Plzní, a není tak stále vůbec jisté, kdo získá právo bojovat v příští sezoně o start v Lize mistrů, je jasné, že se Trpišovský těší renomé aktuálně největší trenérské kapacity v Česku.

Stejně jako Trpišovský poskočili kupředu v žebříčku i další trenéři, s jejichž prací musí být v klubech, pro něž pracují, spokojeni na milion procent. O 9 pozic si oproti lednu polepšil Michal Bílek z Viktorie Plzeň, o 10 pozic pak Martin Svědík ze Slovácka. Zatím nadějný průběh kvalifikace pomohl na cestě vzhůru i Janu Suchopárkovi, který vede český tým do 21 let.

Naopak lehce poklesly „akcie“ Pavla Vrby, kouče Sparty, výrazně pak Jaroslava Šilhavého, kterému se nepodařilo dovést reprezentaci na MS. A tento fakt výrazně zpochybnil možnost jeho dalšího pokračování ve funkci kouče národního týmu.

Šilhavý se v žebříčku propadl o 11 příček, manažer národního týmu Libor Sionko dokonce o 20 míst. Jeho židle se jeví jako velmi rozkývaná, ne-li ztracená. Naopak na 50. pozici žebříčku se tak trochu symbolicky objevil podle spekulací nejvýraznější kandidát na pozici reprezentačního trenéra, tedy Ivan Hašek.

Do první desítky, dokonce až na 4. příčku, vyskočil Radek Příhoda, šéf komise rozhodčích. Jakkoli je s nervozitou klubů, eskalující tradičně na jaře, kdy se rozhoduje o titulech, pohárech i sestupech, pod velkým tlakem a „lidský materiál“, s nímž pracuje, je po berbrovské aféře a výrazném omlazení rozhodcovského sboru, nedozrálý, Příhoda zatím kritice ani tlakům nepodléhá. Ačkoli zejména výkony mladých sudích ve druhé lize působí leckdy až alarmujícím dojmem.

Nejsledovanější je ale boj o titul. A ten se zatím jeví férově. Navzdory velkému odporu určitých zákulisních kruhů prosadil Radek Příhoda pro řízení jarních ligových duelů Slavie se Spartou i s Plzní nasazení sudích z Polska. A tyto klíčové zápasy následně proběhly bez větších problémů a tedy i bez tradiční pachuti debat o jejich možném nekalém ovlivnění.

Ať už bude po sezoně Příhodova práce hodnocena jakkoli, jeho rozhodovací pravomoc ohledně nasazování a vyhodnocování sudích je v této fázi sezony mocensky v zásadě klíčová.

Podobně stoupá i vliv Jana Eisenreicha, předsedy Etické komise, jakož i Jana Malého, předsedy Odvolací komise FAČR. Právě komise, které ti dva řídí, řeší korupční aféru, dědictví po berbrovsko-rogozovské éře. A dojde-li i na řešení kauz spjatých se Spartou či Slavií, poskočí jmenovaní muži v žebříčku ještě výše než nyní.

Roste i vliv Vladimíra Šmicera, lídra F-evoluce, který byl pověřen vedením Sportovní rady, jež mimo jiné doporučí, jak obsadit místo sportovně-technického ředitele FAČR a také reprezentačního trenéra.

Drobný pokles ze 2. na nynější 5. příčku zaznamenal hráčský agent Pavel Paska. I proto, že transferní okna jsou nyní zavřená. A také proto, že sportovní vývoj Adama Hložka, jeho předpokládaného největšího klenotu budoucnosti, začal ve Spartě zvolna stagnovat.

Paska ovšem může znovu „roztáhnout křídla“ v létě, až začne další přestupní období. Obzvlášť kdyby se na nějakou superzvučnou adresu stěhoval další z jeho prominentních klientů Patrik Schick. Jeho současný zaměstnavatel z Leverkusenu se ovšem zatím tváří, že o transferu své střelecké hvězdy nechce ani slyšet.

Ze 4. příčky na 9. pozici se posunul Jaroslav Tvrdík, šéf Slavie. Zejména proto, že ho vážné onemocnění a jeho probíhající léčba postavily, věřme, že dočasně, mimo hlavní dění. I proto do žebříčku naskočil jeho první zástupce v klubu, kterým je Tomáš Syrovátka.

Dalším, zatím nezmíněným nováčkem jen Stanislav Rýznar. Jednak proto, že se blíží čas licenčního řízení, které má v Česku již léta na starosti, jednak proto, že získal pozici šéfa administrativní části sekretariátu FAČR.

Vedle Patrika Schicka a Tomáše Součka jsme do žebříčku zařadili i třetího aktivního fotbalistu. Jmenovitě Tomáše Holeše, který je nyní zcela klíčovou figurou pro Slavii a také pro národní tým.

Výměnu otce za syna jsme provedli v pozici zástupce rodinné agentské firmy Nehoda Sport. Do popředí jsme místo jeho syna Davida posunuli zakladatele firmy Zdeňka Nehodu, mistra Evropy z Bělehradu.

Oproti lednu z první padesátky žebříčku vypadli také Jiří Bílek (sportovní šéf Slavie), Josef Dufek (majitel FK Mladá Boleslav), Karol Kisel (hráčský agent), Milan Kratina (sponzor F-evoluce) a bývalý reprezentant Tomáš Sivok, který už nepokračuje v pozici ředitele Dynama České Budějovice.