Notičky: Tajný recept, jak se dostat na Arsenal

Jde o pár postřehů a zážitků, které jsme s kamarády posbírali v průběhu nedávného prodlouženého víkendu v Londýně, kde je vždycky co objevovat. Ale hlavním důvodem, který naši partičku několika kamarádů-novinářů, resp. dnes už i jejich potomstva, před lety zformoval a časem přiměl i k pravidelným výpravám do města nad Temží, je fotbalový Arsenal.

Zápas klubu, jemuž všichni fandíme, bývá klíčovým bodem programu našich výprav. Chtělo by se říct tradičních. Covid na čas mnohé zkomplikoval, ale teď jsme se vrátili. A to je hlavní.

Kdo někdy sháněl vstupenku na Premier League, ví, jak těžký je to úkol. Ale vyřešit se dá.

S důvěrou se už léta obracíme na Czech & Slovak Arsenal FC Supporters Club, který u nás funguje už od roku 2005, stojí za webem gunners.cz a díky oficiální komunikační lince s Arsenalem umí zařídit spoustu věcí, mimo jiné právě vstupenky. Pro své členy a na základě dlouhodobé objednávky.

Zájem bývá veliký. A tak si naše parta pro jistotu nevybírá ty nejexponovanější duely. Vsadíme-li jako letos na zápas s nováčkem z Nottinghamu, je tu hypoteticky vyšší šance, že se na něj všichni dostaneme.

A také že by naše barvy mohly vyhrát, což člověka na fotbale vždycky potěší. Zvlášť po sportovně slabším, transformačním období, kterým si Arsenal po odchodu manažera Arsèna Wengera několik let procházel.

Vidět ho zvítězit 5:0 a zazpívat si s šedesáti tisíci dalšími hrdly, že je náš milovaný klub aktuálně na „topu“, tedy na první příčce tabulky Premier League, je hřejivé.

Že se klub opět dočkal lepších časů, bylo cítit i z atmosféry panující na Emirates Stadium. Sotva jsme při vstupu prošli turnikety, narazili jsme už v útrobách stadionu na houfec fanoušků čítající možná i několik stovek hlav. Rozjel tam velkolepou party, zpívaly se tradiční chorály a přítomnými prostupovala silná pozitivní energie, která se pak přenesla i do hlediště.

Po odchodu Arsenalu ze stařičkého legendárního stadionu Highbury trpěl moderní rozlehlý stadion Emirates od začátku studenější atmosférou. Ale tendence je vzestupná, ze všech našich návštěv byla letos atmosféra jasně nejlepší.

A samozřejmě bylo úplně plno. Vrchní věnec hlediště lemují cedulky se vzkazy fanoušků Arsenalu z Peru, arabských zemí, Malty, Austrálie, Nepálu. Špičkový fotbal dnes surfuje na vlnách globalizace a na jedné z nich ostatně přinesl do Londýna i naši partičku.

Za 35 liber, na které přišel lístek, se servírovala špičková zábava. Před zápasem jsme viděli týpka, nabízejícího adolescentům bez lístku, že je prý dovnitř na stadion dostane, každého za 100 liber. Moc důvěryhodně tedy nevyhlížel, já bych do toho nešel.

V Londýně se část naší výpravy vydala i k Battersea Power Station, někdejší elektrárně a majestátně vyhlížející cihlové stavbě známé i z obalu pinkfloydovského alba The Animals. Skelet zachovali jako památku a dovnitř umístili obchodní dům. Zajímavý koncept. Vše ještě voní novotou, otevíralo se v půli října.

Ti kulturnější z nás se zastavili i v galerii Tate Modern na výstavě impresionisty Paula Cézanna, jednoho z prvních malířů, který tvořil abstraktněji než generace před ním. K působivému zážitku jsem přidal i zjištění, že Cézanne chodil do školy s Émilem Zolou. Svět je malý.

Někteří z nás stihli i návštěvu duelu čtvrté nejvyšší fotbalové soutěže v Anglii. Střetly se Leyton Orient a Salford (1:0). Ruku na srdce, ten fotbal bych znovu vidět nemusel, nabídl souboje a urputnost.

Ale když člověk na vlastní oči vidí na čtvrté lize devítitisícový, z významné části zaplněný stadion celkem moderního střihu, na jaký se některé české prvoligové kluby nezmohou, co budu živ, pochopí zase o chloupek víc, jak Angličané fotbal milují. Je to součást jejich životů a pevný bod víkendových programů.

Ze Salfordu vzdáleného přes 300 kilometrů přijelo na 4. ligu několik set příznivců. Dobře jsme si je prohlédli, protože lístky, mimochodem za 23 liber, už byly na stadionu k mání právě jen do jejich sektoru. A v něm jsme si je i poslechli. Chorály pěli neúnavně, ve druhé půli skoro bez pauzy. A mezi nimi i klubovou hymnu Dirty Old Town od skupiny Pogues.

Pěkné to bylo. Díky, Londýne, a zase za rok!

Osmnáct měsíců stál Filip Neusser v čele českého sportu. Dnes spolu s premiérem Fialou oznámili to, co se očekávalo víceméně od loňských voleb do Poslanecké sněmovny.

Někdejšího ochránce branky české reprezentace v pozemním hokeji Filipa Neussera jmenoval do předsednické funkce v Národní sportovní agentuře Andrej Babiš. Stejně jako jeho předchůdce v této funkci Milana Hniličku, taktéž brankáře, jen v ledním hokeji

A jak známo, výsledek sněmovních voleb znamenal nástup pravicové vlády. V řadě případů pak následně i logické postupné přeobsazování důležitých pozic provázaných s vládní agendou a mocí ve státě.

Jak už to tak bývá, na sport se dostalo až teď, jako na jednoho z posledních, a Filip Neusser odchází ke konci listopadu. Spekuluje se, že by ho měl nahradit Ondřej Šebek, předseda veslařského svazu a člen ODS.

Rub i líc. Účinkování Viktorie Plzeň ve fotbalové Lize mistrů bylo letos bezpochyby svátkem, už jen proto, že k němu vůbec došlo. Zároveň ovšem nabídlo i trpkou příchuť. Více v glosáři.

Schick na Old Trafford? Teprve jsme se vraceli z Londýna, takže jsme v pondělí spolu s Jindřichem Šídlem zaslali kolegům do podcastu Nosiči vody alespoň krátkou audiozdravici. Nicméně Jaromír Bosák s Karlem Tvarohem byli v plné akci a pustili se i do hodně odvážných debat, včetně spekulace spojující Patrika Schicka s Manchesterem United.

Pomohli Blochin a spol.? Ve svém seriálu o fotbalových MS překlenul Stanislav Hrabě už skoro celou jejich historii. Doporučuji jednoznačně celý kompletní seriál, stojí vskutku za to. A v každém díle najdete odkaz na ty předchozí, takže si případný chybějící článek snadno doplníte. Včetně story o možné nestandardní pomoci týmu SSSR k postupu československých barev na MS 1982.

Říkáte, že mistrovské tituly v evropských ligách sbírají pořád ty samé kluby? Jak vidno z pěkného přehledu, zdaleka to neplatí v každé národní soutěži. Klubů s úplně prvním titulem v jejich historii se naopak poslední dobou zejména v těch menších zemích urodilo až překvapivé množství. Gratulujeme!

Dějiny v exponátech. Jinde zase připravili seriál o historii fotbalové Slavie, slavící letos 130 let od založení. A vyprávění se netradičně odvíjí od jednotlivých trofejí, jež najdete ve slávistickém muzeu. (Football Club)

Proč skončil Karoch. U fotbalových fanoušků sbírala jeho leckdy velmi osobitá vyjádření pronesená v průběhu fotbalových přenosů vskutku nejrůznější emoce. Někdejší výtečný ligový fotbalista Pavel Karoch doprovázel svými postřehy české fotbalové dění po řadu let, nyní podrobněji vysvětlil, proč v České televizi své působení ukončil. (isport)

Tehdy a teď. Jak změnilo evropský fotbal zavedení Ligy mistrů, tehdy před 30 lety úplně nového modelu předchozího Poháru mistrů evropských zemí? Zcela zásadně. A zdaleka ne ve všech dopadech a aspektech to byly změny šťastné. (BBC)

Opatrujte se a cestujte! Třeba do Londýna, tím rozhodně nic nezkazíte, to vám můžu slíbit. Anebo jeďte do Říma, Paříže, kamkoli, kde to ještě tolik neznáte, třeba do Nelahozevse. No vidíte, tam jsem ještě nikdy nebyl. A to mám Dvořáka raději než Smetanu.

Luděk Mádl