Notičky: Šéf ligy si vzal na porovnání televizních smluv kalkulačku

Poté, co se šéf fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík rozhodl zapojit do hry o příští způsob prodeje práv na tuzemskou fotbalovou ligu i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, dosáhl výrazné změny.

Stačí, že ÚOHS plní roli definovatelnou snad kdesi mezi tichým pozorovatelem, dozorčím orgánem a skrytou, ale nezpochybnitelnou hrozbou možného zásahu, kdyby se snad měl běh věcí opět někam vykolejit.

I v důsledku toho viditelně vzrostla ochota vedení Ligové fotbalové asociace realizovat na jaře příštího roku otevřenou soutěž na prodej audiovizuálních práv tuzemských profesionálních soutěží. Dokonce natolik, že už z této cesty nejspíš ani nelze nikam uhnout.

Dopodrobna už jsem celý příběh včetně historie, která se dosud vyvíjela trochu jinak, stejně jako současný stav věcí i výhledy pro příští rok popsal v textu na webu Seznam Zpráv. Dovolím si ho doporučit k přečtení.

Obsahuje samozřejmě i stanoviska Dušana Svobody, předsedy Ligové fotbalové asociace, který je v těchto záležitostech z pozice své funkce klíčovou figurou. A do dnešních Notiček jsem si schoval zajímavou podkapitolu, která se právě v debatě s Dušanem Svobodou urodila.

Konkrétně když přišla řeč na srovnání s pokladem, za který začátkem října prodali vysílací práva na svou Ekstraklasu v Polsku. Francouzská společnost Canal Plus, která v Česku užívá například práv na anglickou Premier League, v Polsku prodloužila kontrakt na Ekstraklasu za těchto podmínek: Od sezony 2023/24 získala vysílací práva na polskou nejvyšší soutěž na další čtyřleté období, a to za 1,3 miliardy polských zlotých, což v přepočtu činí 6,63 miliardy korun.

Objevila se informace, že jde o devátou nejvyšší „ligovou“ smlouvu uzavřenou v Evropě. Zástupce polské ligy přitom například v koeficientovém žebříčku sestaveném podle úspěšnosti klubů v pohárové Evropě najdeme až na 28. příčce. Oproti tomu Česko se teď zrovna drží na pozici čtrnácté.

Od společnosti Pragosport ale česká liga inkasuje za svá vysílací práva 150 milionů korun ročně, což ve srovnání s většinou evropských zemí, i těch velikostně podobných, neobstojí. I kyperské kluby inkasují dvakrát tolik. A právě od otevřené soutěže si nejen Slavia, ale i další kluby slibují vylepšení příjmu ze současných 150 milionů alespoň na dvojnásobek, možná i víc.

Pohled Dušana Svobody na věc je přeci jen opatrnější. Pod lupu si v té souvislosti vzal i novou polskou smlouvu, na kterou v poslední době mnozí poukazovali.

„Všichni mluví o tom, že jde o víc než 6,5 miliardy, a srovnávají to s našimi 150 miliony. Abychom ale dostali racionálnější srovnání, musíme tu polskou sumu nejprve vydělit čtyřmi, tím se dostaneme k částce za jednu sezonu. Jsme na sumě 1,65 miliardy korun. A abychom se dostali do podobného měřítka, musíme ji čtyřmi vydělit ještě jednou, protože v Polsku žije zhruba čtyřikrát víc obyvatel a potenciálních koncových zákazníků,“ pokračuje Dušan Svoboda. Pro přesnost, v Česku žije 10,7 milionu lidí, v Polsku 37,8.

Když tedy podle Svobodovy rovnice znovu vydělíme příslušnou sumu čtyřmi, vyskočí na nás částka 414 milionů korun.

Osmnáctičlenná Ekstraklasa, hraná bez nadstavby, nabízí v každém kole devět utkání, všechna televizně dostupná, jedno z nich dokonce na volně šířeném kanále. „Když zohledníme, že v Česku se v televizní kvalitě snímají a vysílají jen čtyři zápasy v kole, zatímco ostatní běží pouze ve streamovací kvalitě, zjistíme ve finále, že cena za produkt vlastně tak rozdílná není,“ míní Svoboda.

„Také je důležité podívat se, co která smlouva přesně obsahuje. U nás platí, že 150 milionů pro kluby za sezonu je vlastně čistá ruka. Přičemž ten, kdo práva získá, bere na sebe povinnost zabezpečit technické náklady výroby přenosů. V Česku se můžeme v této souvislosti bavit o 80 milionech korun na rok. Správně bychom tuto částku měli s náklady na práva sčítat. A tím bychom se nyní dostali k 230 milionům korun na sezonu,“ počítá Svoboda.

V současnosti platí, že audiovizuální práva kupuje od LFA za 150 milionů korun na rok společnost Pragosport, která pak dále prodává nejvyšší soutěž na O2 TV Sport, druhou ligu na ČT Sport a tzv. bettingová práva Tipsportu a Fortuně.

Právě Pragosport patří v myšlenkách předsedy LFA mezi adepty uspořádání jarního tendru. Jakkoli se původně zdálo, že to Slavia rozporovat nebude, opak je pravdou.

„Nikdy jsme nesouhlasili s možností, že by pro LFA dělal tendry Pragosport. A nikdy nebudeme. Éra Pragosportu skončila. Ligový výbor jmenoval 10. října pracovní skupinu pro TV práva, jejímiž členy jsou pánové František Čupr, Adolf Šádek a já. Vedeme diskuzi, jak to udělat,“ uvedl původní informace na pravou míru Jaroslav Tvrdík, předseda představenstva Slavie.

Na poslední příčku v průběžné tabulce hokejové extraligy, na kterou Litvínov srazilo pouhých devět bodů uhraných ve 14 kolech, už se šéfové klubu nehodlali dál dívat s rukama v klíně. A Vladimír Růžička tak přišel o pozici hlavního kouče i ve svém „rodném“ klubu.

Jeho kariéru samozřejmě nelze nesledovat a nelze si nevšimnout, jak uvadá. Vladimír Růžička byl pro několik generací, včetně té mé, famózní hvězdou na ledě, navíc s geniálním vyvrcholením celého příběhu v olympijském Naganu. A úspěchy sbíral i posléze jako kouč, v extralize se mezi lety 2003 až 2009 pětkrát ocitl v extraligovém finále a dvakrát ho vyhrál, reprezentaci dovedl ke zlatu na MS 2005 a 2010.

Jenže to už je 12 let. A od té doby nepřišel v Chomutově, Hradci Králové, natož v Kadani v souvislosti s Růžičkovým trenérským působením žádný zázrak. Budiž, s výjimkou chomutovského semifinále v sezoně 2016/17.

Růžičkovo renomé samozřejmě zasáhla aféra s „půlmilionem na dřevo“, ve které vyplulo na povrch, že od podnikatele Miroslava Palaščáka směřovaly k Růžičkovi zmíněné peníze. A to v souvislosti s dohodou, že se v kádru Slavie bude připravovat i podnikatelův syn. Kauza dospěla až k soudu, u kterého byl Růžička v lednu 2017 pravomocně shledán vinným ze zpronevěry a musel uhradit finanční trest.

Nemám pocit, že by tahle ostudná aféra v hokejovém prostředí Růžičku nějak zásadně diskvalifikovala, ani v médiích už se nijak zvlášť nepřipomíná. Jako své hlavní téma ji ovšem nedávno uchopil studentský film Pan trenér s vynikajícím Jiřím Vyorálkem. A Růžička je bezpochyby přinejmenším částečně také předobrazem Libora Hrouzka, figury, kterou v seriálu Lajna úžasně rozsvítil Jiří Langmajer.

Ale co si budeme povídat, ani jedna z těchto uměleckých interpretací osobnosti Vladimíra Růžičky zrovna nefandí a nehladí ho po srsti. Co se s VR stalo? Proč jsou časy, kdy patřil jednoznačně mezi nejvýznamnější muže českého hokeje, podle všeho pryč? Ujel mu po odborné stránce trenérský vlak? Nebo už po změnách ve svém osobním životě zvolnil ve své koncentraci na hokej a na úspěch?

V červnu příštího roku Vladimír Růžička oslaví šedesátku. Je jen na něm, zda své jméno ještě spojí s něčím velkolepým, nebo zda už bude jen zvolna pokračovat na své cestě z kopce dolů, kamsi do ústraní.

Jednoznačné derby. V tradičně ostře sledovaném derby „S“ tentokrát Sparta vyhořela, glosář zkusil hledat příčiny.

Hrej a mlč. Derby se věnoval i podcast Nosiči vody. Ale zabrousili jsme i k nadčasovějším tématům. Třeba k hledání odpovědi na otázku, proč se vlastně současné fotbalové hvězdy profilují jen svými výkony na trávníku. A proč neznáme jejich názory prakticky na nic, co hřiště přesahuje.

Pan Red Bull odešel. Za Dietrichem Mateschitzem, zesnulým zakladatelem firmy Red Bull, a za jeho bohatým odkazem ve sportovním prostředí se ohlédl kolega Petr Pravda.

Velký historický seriál. Do série článků mapujících historii fotbalových MS v souvislosti s tím, jak do nich zasáhla politika a další vnější vlivy, se zase pustil Stanislav Hrabě. V každém textu najdete infobox s odkazy na předchozí díly. Opravdu doporučuji k přečtení.

Dobré zprávy z Londýna. Tomáš Souček zaznamenal v poslední době skvělá pozitiva nejen v rodinném životě, ale i coby účastník slovutné Premier League.

Před 165 lety vznikl Sheffield FC, nejstarší stále fungující fotbalový klub na světě, který hraje 8. nejvyšší anglickou soutěž. Když Sheffield FC v roce 2007 slavil 150. výročí založení klubu, zahrál si při té příležitosti s Interem Milán a slavnostní výkop obstaral Pelé.

Íránské ženy a fotbal. V kontextech íránské teokracie jde v této zemi o mnohem silnější téma než kdekoli jinde. (Football Club)

Když jde fanouškovi o život. Přehled velkých tragédií, jež se v historii udály na fotbalových stadionech. (Aktuálně)

Odcházení. Velké téma jak pro politiky včetně Václava Havla, tak i pro slavné sportovce. (Luboš Brabec)

Cením si toho, že jste si přečetli další Notičky a zachováváte jim přízeň. Až je ale dneska dočtete, zdvihněte alespoň na chvíli hlavu od obrazovky či displeje. A vychutnejte si všechny ty kouzelné barvy podzimu kolem nás, ať je nepromarníte. Přiznám se, že čím jsem starší, tím víc mě tahle podívaná baví.

Luděk Mádl.