Notičky: Šéf Dukly šel roky proti Berbrovi, ale teď to možná opět schytá

Vedle Dukly bylo zahájeno disciplinární řízení i se Slavií Praha, soustřeďuje se ale jen na dění kolem rezervního týmu červenobílých. Vypadá to, že kdyby snad mělo dojít ke sportovní sankci, týkala by se nejvýše Slavie B.

A všichni ostatní, zdá se, budou z obliga. Možná i včetně Sparty, jejíž činovník Josef Krula navštívil všemocného svazového bosse Romana Berbra pár dní před finále Mol Cupu mezi Libercem a Spartou na pražském Strahově. A na rozhovor s ním se pak Berbr odkázal ve své zašifrované instruktáži rozhodčímu Královcovi, který pak Liberec v souboji se Spartou hrubou chybou poškodil.

Jenže to je všechno, žádné další indicie už tu nejsou. Tedy alespoň podle těch, kteří na rozdíl ode mě měli možnost prostudovat si kompletních 14 000 stránek spisu, který ke svému vyšetřování Romana Berbra a spol. vedla Policie ČR.

Ta následně rozdala obvinění dvěma desítkám osob a stíhá je za korupční trestné činy, některé pak za defraudaci. Z fotbalového pohledu se jeden trestně stíhaný případ týká Brozan, všechny ostatní Slavoje Vyšehrad.

Jen Romana Rogoze, tehdy sportovního ředitele Vyšehradu a zároveň muže číslo 2 v Berbrově gangu, totiž policie odsledovala důsledně. A vedle odposlechů a záznamů komunikačního provozu nasadila operativní techniku i na benzinové stanice, do rozhodcovských šaten na Strahově nebo do prostor hotelu Pyramida. Tam všude se Rogoz se sudími scházel, domlouval se s nimi na úplatcích, případně je rovnou vyplácel.

Spis zachycuje telefonické domluvy Romana Rogoze s mnoha dalšími sudími na spoustě dalších schůzek, jejich obsah už ale ve spisu nijak zdokumentován není.

Takzvaně „na mašličku“ zpracovala policie jen Vyšehrad. Ohledně ostatních klubů jsou tedy k dispozici jen střípečky informací, se kterými se pokouší pracovat Etická komise FAČR a „odstíhat“ na jejich základě provinění vůči fotbalovému disciplinárnímu řádu.

K Vyšehradu měla díky práci policie podkladů nejvíc, už v prosinci tedy rozhodla o tom, že klub čeká přeřazení o dvě třídy níž, z ČFL do pražského přeboru.

Tresty dostávali rozhodčí, delegáti, činovníci a hráči. Obvykle ve spojitosti s děním kolem Slavoje Vyšehrad. Řada osob raději vystoupila z FAČR dříve, než mohla být Etickou komisí prošetřena, případně potrestána. František Mašek, majitel klubu SK Zápy, který měl nabízet úplatek sudímu Tomáši Grímmovi, zemřel.

U mnoha osob se šetření neúměrně táhne a vyřčení verdiktu donekonečna odkládá. To se týká například Petra Blažeje, rozhodčího a předsedy OFS Kladno. A také hradního kancléře Vratislava Mynáře, který s Berbrem řešil problematiku rozhodčích coby příznivec 1. FC Slovácko.

Dlouho se čekalo také na zahájení disciplinárního šetření se Slavií. Obsah rozhovorů mezi jejím tehdejším sportovním šéfem Janem Nezmarem a Berbrovým pohůnkem Romanem Rogozem je znepokojující. Lze ho interpretovat tak, že Berbrova moc měla Slavii pomáhat. Navíc je z ní zřejmé, že Berbr po Slavii dlouhodobě vymáhá milion, patrně eur. „My dlužíme,“ říká v odposleších Nezmar.

Podle všeho se však Etická komise zdráhá zeptat představitelů Slavie, za co tedy podle Nezmara Berbrovi dlužila. Samotného Nezmara se asi nezeptá, protože není členem FAČR.

Etická komise z toho všeho vyklouzla šalamounsky, protože všechny tyto skutečnosti nechala bokem, se zdůvodněním, že prý se nedají spojit s žádným konkrétním zápasem.

A zúžila svůj pohled jen na problematiku tehdy třetiligových zápasů Slavie B s Benešovem a Příbramí B.

Komisi je zjevně zatěžko předvolat si i sparťanského činovníka Josefa Krulu a zeptat se ho, co před finále Mol Cupu pohledával u Berbra. Asi by řekl, že nic. Ale takhle současná komise jen naváže na tradice Károlyiho disciplinárky, která se také na začátku století v ivánkovské aféře neobtěžovala zeptat Miroslava Pelty, tehdy ředitele Sparty, co znamená jeho věta: „Celý jaro cinklý, vole.“

Takže to vypadá, že jestli si kauzu někdo odnese, bude to Dukla Praha, jejíž majitel Petr Paukner jako jeden z mála kontinuálně a neoblomně vždy kritizoval berbrovské poměry. A mnoho zjevných případů svědčilo o tom, že dejvický klub je z toho důvodu v Berbrově nemilosti.

Je tedy opravdu paradoxní, když jediné, co ze spisu vypadne, je problematický rozhovor Berbra s tehdejším ředitelem klubu Michalem Šrámkem. Tuto část spisu jsem bohužel neviděl, údajně se konverzace týká rozhodčích v zápasech Dukly, Berbr snad má na ně Šrámkovi dávat i telefonní čísla.

A k jednomu mači Dukly pak údajně Berbr poznamená, že delegátem na něm bude Petr Mlsna, takže tam „nic dělat nepůjde“. Navíc figuruje ve spisu Berbrova věta z rozhovoru se sudím Ginzelem o Michaele Šrámkové a žlutých tričkách, což je šifra o žlutých kartách, ale dá se vykládat různými způsoby.

Považuji za prakticky jisté, že se tohle všechno dělo za zády majitele klubu Petra Pauknera. A je opravdu paradoxní, že z celého disciplinárního řízení vypadne nakonec právě jeho klub dost možná jako jediný viník, spolu s Vyšehradem.

Exhibiční turnaj Laver Cup v Londýně vytvoří kulisu pro loučení jednoho z největších tenistů všech dob Rogera Federera.

V pátek večer nastoupil 41letý Švýcar po boku Rafaela Nadala ve čtyřhře. A loučila se s ním nabitá londýnská O2 Arena.

Tenhle chlapík si zaslouží opravdu nekonečný potlesk. Vyhrál spoustu trofejí, rozhodně patří mezi ikony, které posunuly tenis nejdál. A navíc si troufnu tvrdit, že patří mezi nejsympatičtější sportovní velikány všech dob.

Do sbírky úspěchů nastřádal dvacet grandslamových titulů ve dvouhře, včetně triumfu na pařížské antuce, která mu nevyhovovala zdaleka tolik jako londýnská tráva. K tomu přidal vítězství v Davis Cupu a olympijské zlato ve čtyřhře.

Jako celek byla jeho kariéra fenomenální. A co víc, jak pro znalce a experty, tak pro běžného fanouška byl každý Federerův zápas velkým estetickým zážitkem. Nádherné provedení úderů, fascinující pohybová kultura, kompletní tenisový rejstřík bez jediné chyby a vady. A k tomu chování gentlemana, který si za všech okolností uchovává nadhled a obvykle i úsměv na tváři.

Obzvláště v tenisovém prostředí plném egomaniaků působil Roger Federer jako zjevení. V antickém Řecku ctili princip kalokagathia, který oceňuje, když se snoubí krása těla i duše. A jsem si jist, že Roger Federer naplnil tuhle kategorii jako málokdo jiný.

Teď odchází na pomyslný sportovní Olymp, tleskejme tedy a vzpomínejme. Něco tak grandiózního jako třeba jeho slavná wimbledonská finále v soubojích s Rafaelem Nadalem jen tak neuvidíme.

A kdo tu byl před CR7? Vyprodaný Eden bude v sobotu zvědav na vystoupení Cristiana Ronalda v portugalském dresu. Stanislav Hrabě zmapoval, které další hráče nejvyšší kvality jsme v minulosti na našem území přivítali.

Reprezentant z Jakarty. Bizarnější nominační tah než zařazení Ondřeje Kúdely už asi trenér Šilhavý nevymyslí.

Kupte si Hradec. Volby nerozhodnou, prakticky všechny politické subjekty v Hradci Králové jsou nakloněny prodeji akcií fotbalového klubu. Ale kdo získá správu nad novým stadionem?

Z Bangladéše na kole. Petr Pravda sepsal pozoruhodný příběh Drabira Alama, průkopníka cyklistického sportu v Bangladéši.

Pyro ano, či ne? Protagonisté podcastu Nosiči vody se zabývali nejen ligovými šlágry Sparta-Baník a Plzeň-Slavia, ale pootevřeli i jiná témata. Třeba používání pyrotechniky při ligových zápasech.

Haly před zavřením. Dopady energetické krize na český sport popsal Josef Mačí.

A když už v Praze máme Cristiana Ronalda, pojďme se podívat, jaké pozdvižení se konalo před nedávnem v Moldavsku, kam CR7 dorazil s výpravou Manchesteru United k utkání Evropské ligy s Tiraspolem. Jak uvidíte, naplnil tam jeden velký klukovský sen.

Zneužívaná trenérem. Do kategorie „must read“ určitě patří zpověď oštěpařky, kterou sexuálně zneužíval její trenér. Mimořádně silný a citlivě sepsaný příběh. (Bez frází)

Outsideři v Evropě. Účet The Sweeper sestavil vlákno z příběhů klubů, které startovaly v evropských pohárech, aniž by doma patřily k účastníkům nejvyšší soutěže. (Twitter)

Změnili fotbal. Příběhy hráčů, kteří byli ve svém herním stylu natolik silní a specifičtí, že tím inspirovali ostatní a měli vliv na vývoj celého sportu. (Football Club)

Pravidelným odběratelům Notiček se omlouvám, že newsletter tentokrát nedostali do svých mailových schránek jako obvykle ve čtvrtek, ale až v pátek. Díky za pochopení a za přízeň!

Luděk Mádl.