Notičky: Obžalovaný, vstaňte! Soud čeká Platiniho, Nedvěda už zprostil viny

Přijde vám, že pouze český fotbal je pořád samá kauza, soudní jednání nebo rozhodčí řízení? A že už se toho pomalu víc než na hřišti odehrává v zákulisí a v jednacích síních? Kdepak. V dnešní mozaice příběhů si nastíníme, že v tom český fotbal není zdaleka sám.

Stručně si připomeňme tuzemské reálie. Jak známo, Miroslav Pelta, předseda Fotbalové asociace ČR v letech 2011–2017, byl v rámci tzv. dotační aféry odsouzen k odnětí svobody na šest let. Jeho odvolání by se mělo na Vrchním soudu v Praze projednávat odhadem v říjnu či v listopadu. V korupčně-defraudační kauze někdejšího místopředsedy asociace Romana Berbra se teprve čeká na uzavření spisu a sepsání obžaloby.

A teď už rychle do světa! Supersledované soudní jednání začne 8. června ve Švýcarsku. Tamní prokuratura obžalovala z podvodu, zpronevěry a padělání dokumentů někdejší muže číslo jedna ve světovém a evropském fotbale, tedy Seppa Blattera a Michela Platiniho.

Celé vyšetřování se točilo kolem převodu dvou milionů švýcarských franků z konta FIFA, řízené tehdy Blatterem, na osobní účet Platiniho, tehdy prezidenta UEFA. Platba se uskutečnila v roce 2011 a ve výkazech se objevilo, že jde o honorář za poradenskou činnost. Tomu ovšem prokuratura odmítla uvěřit, protože poradenskou činnost pro Blattera vykonával Platini v letech 1998–2002.

Nepůsobí tedy důvěryhodně, že by si Platini vzpomněl s takovou pohledávkou po devíti letech. A shodou okolností krátce poté, co exekutiva FIFA, jíž byl také členem, provedla mimořádně kontroverzní přidělení pořadatelství MS 2018 Rusku a MS 2022 Kataru.

Podezření na korupci tehdy vedlo k vyšetřování FBI, zatčení a odsouzení velkého množství funkcionářů FIFA a taky k Blatterově pádu. Platini dlouho vedl řady blatterovských odpůrců. Tedy až do momentu, kdy se objevil zmíněný doklad o platbě na jeho účet, jíž se teď bude zabývat švýcarský soud.

Fotbaloví znalci vědí, že Michel Platini po léta tvořil hru Juventusu Turín. Kouzlu barev stejného klubu propadl o pár let později i Pavel Nedvěd, další z legend Juventusu a nyní jeho viceprezident. Nedvěd nyní pro změnu právě v těchto dnech absolvoval jednání před italským federálním soudem, který se zabýval kauzou tzv. fiktivních kapitálových zisků. A Nedvěd odešel od soudu zproštěn všech obvinění.

Představitelé Juventusu, Neapole a několika dalších klubů Serie A a Serie B byli obviněni, že při výměnách hráčů uměle nadhodnocovali jejich cenu, aby tak vylepšili bilanci příjmů v účetních knihách, což pak mělo příznivý dopad na vyhodnocování regulací typu Financial Fair Play. Například když Juventus vyměňoval s Barcelonou hráče Pjaniče za Arthura, vyčarovali k tomu podle obžaloby do smluv a výkazů absolutní hausnumera.

Podobný problém jako Nedvěd měl i prezident klubu Agnelli, někdejší sportovní ředitel Paratici a členové představenstva „Juve“. Vězení ale nikomu nehrozilo. Co se týče Nedvěda, navrhoval mu žalobce osm měsíců zákazu činnosti, klubu hrozila pokuta až 800 tisíc eur. Rozsudek první instance padl v pátek. Žalobce se dosud nevyjádřil, zda se proti rozsudku, který všech 59 činovníků a 11 klubů obvinění zprostil. K prokázáni viny soud neshledal dostatek důkazů.

Pavlu Nedvědovi se samouzřejmě čistý štít, který si zachoval, hodí i pro rozvíjení jeho dalších funkcionářských plánů na příští láta. V zákulisí se o něm dlouho hovoří jako o možném kandidátovi na pozici předsedy FAČR, na členství v exekutivě UEFA, potažmo o Nedvědově možné kandidatuře na šéfa celé UEFA.

Zhruba o dekádu mladší fotbalová superstar Dimitar Berbatov (ex-Leverkusen, Tottenham, Manchester United) se před několika týdny pokusila převzít vládu nad bulharským fotbalem. Došlo však k rozkolu. Valná hromada klubů, které zvolily předsedou Berbatova, nebyla uznána kluby ostatními, předsedou asociace tak zůstává někdejší gólman Borislav Michajlov. A Berbatov hodlá celou situaci řešit u soudu, obrací se v té souvislosti také na FIFA.

Není vyloučeno, že na Bulharsko bude světovou federací uvalena „nucená úřednická správa“ podobná té, jakou současný šéf českého fotbalu Petr Fousek vykonával léta v Řecku. Taková „správa“ je ostatně mnohem častější jev, než by se mohlo zdát. Před časem ji absolvoval dokonce i tak velký fotbalový svaz, jako je ten argentinský.

Aktuálně řídí úředníci FIFA fotbal i v Pobřeží slonoviny. Vnitřní krizi by tam ovšem záhy mohla vyřešit kandidatura Didiera Drogby, někdejší superstar Chelsea. Tedy kandidatura na funkci předsedy tamní fotbalové asociace. Pozorovatelé ovšem upozorňují, že Drogba by ve své rodné zemi mohl mít i mnohem vyšší ambice, podobné těm, jež uplatnil George Weah (ex-AC Milán). Ten totiž v Libérii není prezidentem fotbalové asociace, ale rovnou celé republiky.

Souboje Liverpoolu a Manchester City, dvou nyní nejspíš nejsilnějších týmů fotbalového světa, nám opentlí vrchol sezony. Potažmo samozřejmě souboje dvou mužů, kteří tyhle fotbalové mašiny řídí, tedy Jürgena Kloppa, rodáka ze Švábska, a Pepa Guardioly, katalánské ikony.

Karel Tvaroh, kolega z podcastu Nosiči vody a sám fotbalista druholigové Sparty B, byl z úžasné kvality nedělního duelu obou týmů v Premier League s výsledkem 2:2 tak uchvácen, že se z něj prý cítil rozechvělý ještě v pondělí, po ranním budíčku.

Znalci ostrovního fotbalu dobře vědí, že už v sobotu přijde repete, oba celky se utkají v semifinále FA Cupu. A to v londýnském Wembley, přestože oba kluby navrhovaly, zda by se zápas výjimečně nemohl uskutečnit „někde u nich“, tedy v severnější části Anglie. A to kvůli aktuální výluce na železniční trati, která sever spojuje s Londýnem. Tisíce fanoušků tedy budou muset cestovat autobusem.

Příznivci obou klubů by každopádně dali takřka cokoli za to, aby je koncem května čekala ještě jedna cesta, tentokrát do Paříže. Na jejím předměstí St. Denis se bude hrát finále letošní Ligy mistrů. Na cestě k němu už Liverpoolu stojí v cestě jen Villarreal a Manchesteru City pak Real Madrid.

Oproti textu původního čtvrtečního newsletteru byl text aktualizován o páteční verdikt soudu v kauze Pavla Nedvěda a spol.

Nová edice Top 50. V pondělí jsem nabídl nové vydání žebříčku padesáti nejvlivnějších osob českého fotbalu i s vysvětlením, kdo se kam zrovna posunul a proč.

Předsedo, kde jsou peníze? Tuhle otázku slýchá Petr Fousek uvnitř fotbalové asociace, jíž předsedá, celkem často. Stejně jako tu, kdy už pořádně rozhýbe reformy. V další části rozhovoru jsme rozebírali i otazníky kolem reprezentace.

Nejen o gólmanech. Čekání na odvetu Slavie s Feyenoorde zkrátil fotbalovým příznivcům i podcast Nosiči vody. Vedle brankářského dilematu z Edenu, tedy Kolář, nebo Mandous, jsme toho ale s Jaromírem Bosákem a Karlem Tvarohem probrali tradičně mnohem víc.

Gratulace legendě. Ke Slavii se samozřejmě musela stočit řeč i v povídání s fotbalovým jubilantem týdne, úspěšným trenérem Františkem Ciprem, který oslavil ve středu 75. narozeniny.

Hvězdička z Arsenalu v Edenu. A ještě jednou duel Slavia–Feyenoord, tentokrát prostřednictvím profilu Reisse Nelsona z klávesnice Karla Tvaroha.

NHL ho minula, zlato ne. Velké jubileum slavili v týdnu i hokejisté. Gólman mistrů světa Jiří Králík už je sedmdesátníkem. Zavzpomínal nejen na zlato z MS 1985. (Sport.cz)

Co zažil hokejista v Rusku po invazi. Jedním z Králíkových pokračovatelů je i brankář Šimon Hrubec. Pohovořil mimo jiné o tom, co zažíval v KHL poté, co ruský vojenský agresor vtrhl na Ukrajinu. (Sport.cz)

Pronger znovu o penězích. Někdejší hvězda NHL (a nyní hvězda Twitteru) nezůstala jen u jednoho skvělého vlákna o finanční (ne)gramotnosti hokejistů. Nyní přidala vlákno další, detailně rozebírající, co všechno si od pohádkově vyhlížejících smluv musíme odpočítat. Tedy spíše hokejisté, kteří je uzavírají. Těch nákladných položek je opravdu mnoho. (Twitter)

Kolikrát mě napadne, jestli není trochu mimo zabývat se teď něčím tak relativně pošetilým, jako je třeba profesionální sport, když se na východ od nás dějí tak strašlivé věci.

Jenže mít v hlavě pořád jen utrpení, násilí, krev, smrt a bezmoc prostě nejde, z toho bychom zešíleli. A proto si na tu sportovní planetu, jakkoli pošetilou, také občas odskočte. Na krutost světa vám dá na chvíli zapomenout, od toho tady ostatně je.

Luděk Mádl