Notičky: Muž z Chebu načasoval atentát na Fouska. A ten se s ním nepáral

Nevěříte? Věřte. Slavomír Kozel, funkcionář FC Cheb, oslovil v uplynulých dnech četné kluby dopisem, v němž si stěžuje, že při Řídící komisi Čechy stále nebyla ustanovena řádná komise rozhodčích. A vyzývá, aby byl v této věci vyvolán tlak. Jako alternativu zmiňuje možnost odvolat z funkce Petra Fouska, předsedu FAČR, podle Kozla viníka současné situace.

Shodou okolností jsem tu právě před týdnem zmínil Slavomíra Kozla, místopředsedu Karlovarského KFS, jako jednoho z aspirantů na členství právě v komisi rozhodčích při Řídící komisi Čechy. Ta řídí třetí ligu v Čechách, tzv. ČFL a české divize.

Pana Kozla jsem v textu označil za člena klanu postberbrovců. Ozval se mi a dotčeně se proti tomuto označení ohradil. „Já dělám fotbal 33 let, dělal jsem ho před Berbrem, v jeho době i po něm. A ani nejsem členem žádné struktury,“ ujišťoval mě, když jsem mu vysvětloval, že výraz postberbrovec chápu jako pracovní označení konzervativního proudu v české komoře.

Jeho představitelé právě Řídící komisi Čechy na základě volebního výsledku z valné hromady ovládají, předsedou ŘKČ je Martin Drobný. K tomu, aby ji ovládli kompletně, jim ale schází to z jejich pohledu nejdůležitější. A sice komise rozhodčích.

Přirozenými nepřáteli konzervativních postberbrovců jsou progresivističtí představitelé F-evoluce, tedy hnutí, které si po pádu temného fotbalového cara Romana Berbra vytklo za cíl poměry v českém fotbale změnit a postberbrovce vytlačit.

A někde uprostřed mezi těmito tábory stojí Petr Fousek, předseda FAČR. Tlačí na něj z obou stran. Kozervativci by nejraději neměnili nic, f-evolucionáři všechno a mnohem rychleji.

Původně vyslal Fousek řídit sudí do ŘKČ Petra Petříka. Ten se s Drobným a spol. dostal brzy do křížku a spor se vyhrotil natolik, že byl Petřík odvolán. Od té doby jsou sudí v ŘKČ pod kuratelou pracovní skupiny, kterou sestavil Václav Hartman, člen ligové komise rozhodčích Radka Příhody.

Konzervativní klika v čele ŘKČ tlačí na to, aby byla jmenována rozhodcovská komise, v níž by převládali její přívrženci. Schválit ji ale musí Fouskův výkonný výbor. Proskočily už čtyři návrhy, s uvažovanými předsedy Terebou, Kurešem, Ulrichem a Teuberem, shoda ale nenastala na žádném, případně vycouvali sami kandidáti.

Soutěže se mezitím rozeběhly a sudí v ŘKČ stále provizorně řídí tzv. Hartmanova skupina. Konzervativním proudům tento stav zjevně extrémně nevyhovuje. Vyzařuje to alespoň z dopisu Slavomíra Kozla rozeslaného celé řadě klubů. „Poslal jsem to jako soukromá osoba představitelům těch klubů, se kterými se častěji potkávám,“ říká muž, který trvá na tom, že není členem žádné struktury, natož aby ji spoluvytvářel.

Těmto vybraným klubům se Slavomír Kozel svěřil se svou nespokojeností z vývoje kolem komise rozhodčích. Napsal, že Petr Fousek prý porušuje veškeré dohody, osočuje ho z podvodu. „A za pomoci Vaška Andrejse, Rudy Řepky a Tomáše Neumanna blokuje jakoukoli činnost předsedy ŘKČ,“ všímá si Kozel, že návrhy konzervativců blokují vedle Fouska i neutrál Andrejs a dva zástupci F-evoluce ve výkonném výboru.

Kozel už ztrácí trpělivost, a tak navrhuje: „Pokud do začátku září nedojde k odsouhlasení komise rozhodčích ŘKČ dle návrhu Martina Drobného, bude potřeba vyvolat tlak na VV FAČR.“ Kozel nabízí alternativy otevřeného dopisu, pozastavení soutěží anebo svolání mimořádné valné hromady s plánem odvolat z funkcí Fouska, Neumanna, Řepku a Andrejse.

„Dopis pana Kozla je mi znám, byl mi doručen některými kluby,“ reaguje předseda asociace Petr Fousek. A příliš se s ním nepárá. „Je v něm řada lží, které nebudu komentovat.“

Fousek připomíná, že během července a srpna dosavadní pokusy ustanovit novou komisi selhaly, a v této situaci proto podpořil setrvání agendy pod Příhodovou komisí, potažmo Hartmanovou skupinou, aby bylo více času na hledání nového předsedy komise. „Nespatřuji v tom ale žádnou nekonzistenci, nýbrž naopak podporu soutěže,“ říká Fousek.

Ke Kozlově dopisu dodává: „Shodneme se na jediném. Že je potřeba usilovat o to, aby byla co nejdříve ustanovena plnohodnotná komise rozhodčích ŘKČ. K tomu ale nepovedou nátlakové akce a vynucování si personálních řešení, ale jen vyjednávání vedoucí ke schválení jejího složení.“

Spor stále hoří a Notičky budou další vývoj sledovat. Máme se nejspíš ještě nač těšit.

Bývá sice znakem galantnosti věk dámy nezmiňovat, ale udělte mi prosím výjimku. A to za účelem vyjádření opravdu nelíčeného obdivu. Ve věku 41 let se totiž Barbora Špotáková stala na velkých akcích nejstarší oštěpařskou medailistkou všech dob. Na mistrovství Evropy v Mnichově získala zlepšením výkonu v poslední šesté sérii bronzovou medaili.

Jestli dobře počítám, je to už její jedenáctý cenný kov z olympijských her, mistrovství světa či kontinentu. Sbírku začala sestavovat v roce 2006, takže medailovými hody dělá svým fanouškům radost už 16 let.

Mnichovskému úspěchu, pravda, předcházela pětiletá medailová pauza. A ruku na srdce, s další „plackou“ už asi počítal málokdo, zvlášť když sezona nebyla nijak oslnivá. Ale síla, technika, zkušenosti a závodnické srdce se jako už tolikrát propojily do rány, která jí zase sedla v tu pravou chvíli. I to už je samo o sobě umění.

Mateřství je prvek, který u leckteré šampionky její sportovní kariéru uzavírá. Tohle ale není ten případ. Barbora Špotáková už vychovává nejen 9letého Jarka, ale i 4letého Darka. O tohle dvojnásobné mateřství je aktuální mnichovská medaile dvojnásobné olympijské vítězky ještě úchvatnější.

Barbora Špotáková se tak (nejen) českým fanouškům navždy vryje do paměti jen v tom nejlepším. Uctivá poklona, madam!

Vyvalte sudy! Hitem týdne byl postup Viktorie Plzeň do Ligy mistrů, čtvrtý v historii tohoto klubu. Analýzu úspěchu jsme doplnili gratulací.

Profil klíčového muže. Příběh Michala Bílka, trenéra plzeňského týmu, vyklenul v průběhu několika let opravdu grandiózní dějový oblouk. Od mediálního otloukánka až k uctívané trenérské ikoně.

Případ Slavia. Čím se současná verze Trpišovského týmu nejvíc liší od té „součkovské“? I nad tím bádali Nosiči vody.

Starka v problémech. Nová zjištění v berbrovské kauze Dezinfekce se týkají příbramského klubu.

Fotbal pod hlavněmi tanků. Co znamenala okupace Československa v roce 1968 pro evropský fotbal, sepsal Stanislav Hrabě.

Fotbal pod hlavněmi tanků podruhé. Na Ukrajině, která bojuje s ruskou vojenskou agresí, se opět rozehrála fotbalová liga. Víc o tom napsal Petr Pravda.

Podváděli důchodce. Brněnský kolega Tomáš Svoboda rozkryl kriminální kauzu, v níž figuruje ve velmi neslavné roli někdejší ligový fotbalista Miloslav Kufa.

Do kina bych asi na romantickou komedii nešel. (Byť jsem, pravda, v jedné z nich díky kamarádu-režisérovi v pidiroličce i účinkoval.) Ale tenhle tweet vzal tak trochu za srdce i mě. Tenistce Petře Kvitové a jejímu trenérovi Jiřímu Vaňkovi k zasnoubení gratuluju a ze srdce přeju, ať vám všechno vyjde!

Tenisová arogance. Nejenže představitelé tenisového svazu nedokázali vysvětlit systém někdejšího rozdělování tzv. loterijních peněz. Ale ještě v komunikaci s novináři projevili nebetyčnou aroganci. (iRozhlas)

Slováci a KHL. Velmi zajímavé vyjádření slovenského státního tajemníka pro sport k otázce nových angažmá slovenských hokejistů v ruské lize. (Twitter)

O rekordu v počtu startů. Ligový rekord Jaroslava Šilhavého podrobil zkoumání historik Roman Jašek. A došel k závěru, že je stanoven chybně. (Twitter)

Jak to vidí legenda. Klub Newcastle United vlastní saúdská královská rodina. Tým o víkendu svedl úžasnou bitvu s Manchesterem City. A nad budoucností Newcastlu se zamýšlí klubová legenda jménem Alan Shearer. (BBC)

Léto končí, nejvyšší čas užít si dovolenou. A tu si zaslouží i výtvarníci. Proto dnes vycházíme výjimečně bez karikatury od našeho ilustrátora Davida, ale za týden už se snad na další z jeho kreseb můžete těšit znovu.

Díky za přízeň!

Luděk Mádl