Notičky: Legendární ukrajinský fotbalista Tymoščuk se stal vyvrhelem

Válka rozpoutaná na Ukrajině ruským agresorem zasáhla do mnoha životů, napsala příběhy mnoha hrdinů. Ze světa sportovních hvězd už ovšem nabídla i příběh jedné údajné velké zrady.

Z pohledu ukrajinské veřejnosti stojí na jedné straně spektra například bratři Kličkové, někdejší skvělí boxeři, anebo bývalí tenisté Serhij Stachovskij a Olexandr Dolhopolov, kteří se zapojili do domobrany. Oproti tomu nálepku vyvrhela u řady svých spoluobčanů vyfasoval v první řadě někdejší skvělý fotbalista Anatolij Tymoščuk.

Zatímco v Česku se leckdo z fanoušků podiví, že například čeští hokejisté v KHL beze slova pokračují v bojích o Gagarinův pohár, na Ukrajině jsou debaty tohoto rázu pochopitelně mnohem vyhrocenější.

Člověku žijícímu mimo realitu ostřelovaného Kyjeva snad může přijít až přepálené, že nyní Ukrajinská fotbalová asociace vůbec realizuje kárné řízení s někdejší superhvězdou Anatolijem Tymoščukem, a to z toho důvodu, že dotyčný setrvává v ruské lize v pozici asistenta trenéra Zenitu Petrohrad a odmítá odsoudit ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu.

Nicméně ani poté, co Tymoščuk pozbyl z těchto důvodů trenérské licence, byly mu odebrány tituly získané v ukrajinské lize a vyškrtli ho ze seznamu reprezentantů, případ neskončil. Objevily se totiž listiny vyhlížející jako vázací akt o spolupráci někdejšího fotbalisty s ruskou tajnou službou.

Pravost Tymoščukových podpisů na listinách ještě ověřena nebyla, nicméně z role veřejného nepřítele už se teď Tymoščuk na Ukrajině bude nejspíš dostávat jen složitě. Pokud se tedy o to vůbec bude ještě někdy pokoušet.

Přitom to byl právě Tymoščuk, kdo po léta patřil mezi ikony ukrajinského fotbalu a fanoušci ho uctívali podobně jako ti čeští Nedvěda, Kollera či Šmicera. A to navzdory tomu, že Tymoščuk hrával na trochu méně atraktivních, staženějších pozicích, konkrétně stopera nebo defenzivního záložníka.

Třikrát ho na Ukrajině zvolili Fotbalistou roku, v jedné z anket byli spolu s fenomenálním střelcem Andrijem Ševčenkem a gólmanem Olexandrem Šovkovským vyhlášeni nejvýznamnějšími ukrajinskými hráči postsovětské éry. V ukrajinských barvách nastoupil na MS i na Euru, mnohdy s kapitánskou páskou na rukávu. A celkově ve 144 mezistátních zápasech, což je tedy pořádná porce. Pro srovnání: Český rekord drží se 124 starty brankář Petr Čech.

Na klubové úrovni skoro nezbyla soutěž, kterou by Tymoščuk nevyhrál. Se Šachtarem Doněck získával domácí trofeje, se Zenitem Petrohrad ty ruské a navíc přidal Pohár UEFA s evropským Superpohárem. Za čtyři sezony v Německu vyhrál, co se dalo, i s Bayernem Mnichov, včetně Ligy mistrů 2012–13, i když finále ve Wembley proti Dortmundu sledoval jen z lavičky náhradníků.

Sláva plavovlasého fotbalisty dokonce překročila hranice planety Země. To když jeden z mistrovských titulů Zenitu, na kterých se Tymoščuk podílel, oslavil fanoušek týmu, ruský kosmonaut Jurij Malaščenko netradičním způsobem. Ve vesmíru mával do kamery dresem Zenitu právě s Tymoščukovou jmenovkou na zádech.

Po fotbalovém epilogu v kazašském Kairatu se Tymoščuk začal věnovat dráze trenéra. Od roku 2017 pracuje jako asistent v Zenitu Petrohrad. Spolupracoval tu s Mirceou Luceskem, Robertem Mancinim i nyní se Sergejem Semakem. A ukrajinskému prostředí se za tu dobu poněkud odcizil.

Nutno říct, že na tom intenzivně pracuje i jeho někdejší manželka Naďa. Po rozvodu nastaly z Tymoščukovy strany problémy s placením alimentů. A naštvaná exmanželka dlouhodobě zásobuje média výživnými citacemi o bývalém manželovi. Třeba o tom, jak prý z Ukrajiny tajně pašoval cenné pravoslavné ikony.

Jindy zase odvyprávěla, že ačkoli Tymoščuk je rodákem ze západoukrajinského Lucku, nemá prý vůbec rád kyjevské Dynamo a coby dlouholetý hráč Šachtaru vždycky lnul spíše k východní, směrem na Rusko více orientované části země. „Ten se na Ukrajinu už nikdy nevrátí,“ prorokovala paní Naďa už před mnoha měsíci. Zatím to vypadá, že má pravdu.

Zatímco třeba pro Andrije Voronina, dlouholetého Tymoščukova spoluhráče z ukrajinské reprezentace, bylo podle jeho slov nemožné pokračovat v roli asistenta trenéra Dynama Moskva poté, co „ruská armáda ničí naše města a střílí na civilisty“, Tymoščuk mlčí a v Zenitu Petrohrad setrvává. Na Ukrajině už ho ze svých fotbalových dějin vyškrtli.

Český fotbal bude v příštím týdnu, v lepším případě i v tom přespříštím, bojovat o účast na mistrovství světa. V baráži nejprve se Švédskem, v případě úspěchu s Polskem. Měl by to být absolutní vrchol, tedy něco, k čemu se po celé čtyři roky spěje.

Místo toho to na nominační tiskové konferenci vypadalo jako na smuteční hostině. Takové, jaká obvykle následuje po pohřbu. Jen tady to vypadalo, jako když mu předchází. To když trenér Šilhavý musel nevesele konstatovat, kdo všechno mu chybí, koho co bolí, kdo už nehodlá reprezentovat… Prostě s kým nemůže počítat. A ten seznam byl až strašidelně dlouhý.

Přesto kouč nějakou nominaci vyčarovat musel. Pokud je opravdu kouzelník, tak ten největší trik musí vytáhnout hned po víkendu. A v táboře českého týmu tuhle pohřební atmosféru nepřipustit. To je základní předpoklad k tomu, aby se případně mohl stát zázrak ještě větší, postupový.

Kam kráčíš, Chelsea? Situace v londýnském velkoklubu po uvalení sankcí na majetek Romana Abramoviče byla hlavním tématem nové epizody podcastu Nosiči vody.

Hledá se pořadatel MS 2023. Pokud vedení světového hokeje zruší plánovaný turnaj v Petrohradě, nabízí se dvě varianty. Buď uspíšit české pořadatelství MS, nebo nabídnout turnaj Švýcarsku, které o něj přišlo kvůli covidu.

I biatlon pomáhá. Česká asociace se postarala o biatlonové naděje z Ukrajiny.

S Engem před startem F1. Co je nového ve světě Formule 1 před startem nové sezony? Na to odpovídal Tomáš Enge, jediný český pilot, který kdy do MS F1 zasáhl, s expertem Robertem Sárou v pořadu Premier Class. (Sport.cz)

Co s ruskými tenisty. „Samozřejmě, že oběťmi jsou Ukrajinci, ale dalšími oběťmi by se stali sportovci Ruska nebo Běloruska, pokud je nenecháte hrát,“ zasáhla do debaty o případném vyloučení tenistů z turnajů česká legenda Martina Navrátilová. (New York Times)

Sparťanský nonstop. Na YouTube kanálu AC Sparta Praha běžel čtyřiadvacetihodinový maraton rozhovorů se sparťany, jejich příznivci a lidmi kolem klubu. Součástí akce byla úspěšná sbírka na pomoc Ukrajině. Pro ty, co neviděli, snad bude brzy k dispozici i záznam akce. (YouTube)

Znepokojivá zpráva dorazila v tomto týdnu i z fotbalové Slavie. Týká se zdravotního stavu jejího šéfa Jaroslava Tvrdíka. Jakkoli se s ním v lecčem shodnu, ohledně řady témat zastáváme odlišné názory. Ale to je teď lhostejné, protože zdraví máme každý jen jedno. Jaroslavu Tvrdíkovi tedy samozřejmě přeju brzké a úplné uzdravení.

Luděk Mádl.