Nedvěd řekl, proč to nevyšlo se Schickem a který Čech se kouči Juve líbí

Patřil mezi nejlepší fotbalisty světa, v prosinci 2003 si dojel do Paříže pro Zlatý míč France Footballu. S jednou kariérou si ale Pavel Nedvěd nevystačil, rozjel novou a opět špičkově. Už několik let pracuje jako viceprezident Juventusu Turín.

Mnoho rozhovorů neposkytuje, o to cennější byla jeho návštěva v podcastu Nosiči vody. S Jaromírem Bosákem a Luďkem Mádlem zhruba hodinu živě debatoval zejména o generační výměně v Juventusu Turín nebo o zkušenosti s angažováním Cristiana Ronalda. A řeč se stočila i k budoucnosti evropského fotbalu.

„Superliga? Ať už se to bude jmenovat jakkoli, jisté je jedno: evropský fotbal nutně potřebuje změny. Že UEFA přidá do nového modelu Ligy mistrů pár zápasů navíc, to pro nás nic neřeší,“ vyjádřil se Pavel Nedvěd v podcastu.

Úvaha o vytvoření soutěže nezávislé na UEFA, ve které by nejsilnější celky starého kontinentu hrávaly proti sobě a nedělily se o zisk z odehraných zápasů a prodaných televizních práv s nikým dalším, visí nad evropským fotbalem už řadu let. Covidová krize pak tyto snahy eskalovala.

Loni na jaře vyhlásilo 12 evropských velkoklubů, že zakládají vlastní Superligu, nezávislou na UEFA. Projekt měl jepičí život, kvůli masivním projevům nevole fanoušků od něj záhy odstoupily anglické kluby. A brzy je následovaly i další, ze Španělska a Itálie.

Jak vyznělo z Nedvědových odpovědí v podcastu, v Turíně ale své snahy realizovat zásadní strukturální změny v evropském fotbale ještě zdaleka nevzdali. Se současným stavem, který je pro příjmy klubu limitující, jsou zásadně nespokojeni. „Bude se muset vymyslet něco ještě lepšího,“ říká Nedvěd.

Celé znění podcastu si můžete poslechnout zde. Do tohoto textu jsme z něj vybrali to nejpodstatnější, co v rozhovoru zaznělo.

Lakonicky řečeno, čtvrté místo v uplynulé sezoně Serie A, to asi pro Juventus Turín není nic moc. Co vy na to?

Je to pravda. Fanoušky jsme trochu rozmazlili 9 tituly v řadě, což byl nadlidský výkon, to už se jen těžko bude někdy opakovat. I když Bayern Mnichov nás teď v bundeslize dokázal 10. titulem v řadě trumfnout. Loni jsme vyhráli italský pohár a superpohár. Letos vůbec nic. Ale i toho čtvrtého místa v lize si vážím. Předěláváme mužstvo, omlazujeme ho, což není jednoduché. Ale chápu, že fanoušci nic neodpouští a chtějí vždycky výsledky teď hned a okamžitě.

Vnímáte z funkcionářského pohledu tyhle věci jinak než předtím optikou hráče?

Já ze začátku uvažoval pořád jako hráč. Trvalo mi zhruba tři roky, než jsem si to v hlavě přepnul. Funkcionář v řadě věcí uvažuje úplně opačně než hráč. V roli fotbalisty myslíte na příští zápas, na úspěch v aktuální sezoně. Funkcionář musí myslet hodně do budoucnosti, pořád něco budovat.

Juventus se v letech 2015 a 2017 dostal do finále Ligy mistrů, ale oba zápasy prohrál. Zkusil angažovat Cristiana Ronalda s tím, že by mohl být posledním střípkem, který k absolutnímu triumfu schází. V Lize mistrů se to nepovedlo. Nicméně jak Portugalcovo angažmá v Juve s odstupem hodnotíte?

Jak Cristiano, tak další hráči splnili, co jsme od nich očekávali. Vyhrát Ligu mistrů se nám nepodařilo, ale i tak ty sezony byly fajn. Posbírala se double, spousta trofejí. Ale fanoušci chtějí pořád víc a víc.

Ještě před Ronaldovým příchodem jste hovořil o tom, jak je pro Juventus důležitá jeho DNA spočívající v týmové soudržnosti. Nebylo angažování CR7 tak trochu úkrokem z této linie?

S tím musím souhlasit. Na jednu stranu je to šampion, který vám garantuje třeba 35 gólů za sezonu, s ním máte šanci něco vyhrát. Na druhou stranu vám do kabiny přinese něco, co vám trošku rozklíží tu soudržnost. A ta parta pak není taková, protože on je obrovská osobnost, stahuje na sebe veškerou pozornost. A to mimo hřiště i na něm, kde na něj jdou veškeré balony, aby ta čísla nahonil. Takže vám to na druhé straně i něco vezme. Ale celkově vidím jeho přínos víc pozitivní než negativní. Jak co do počtu nastřílených gólů, tak i z hlediska marketingu.

Řekněte nám o tom víc.

S Cristianem byl Juventus hodně sledovaný, to byl náš cíl a ten se splnil. Koupili jsme velkou světovou značku. Na zápasy Juventusu se jezdí dívat lidi z celého světa i normálně, Cristiano připoutal ještě větší pozornost. Ale měli jsme smůlu, zrovna přišel covid, takže jsme hráli před prázdným stadionem. Tím se ta čísla trochu zhoršila a všechno bylo těžší.

A jak se efekt CR7 projevil třeba z hlediska prodeje dresů?

Aby měli lidi představu – prodá se zhruba milion dresů ročně. Když si vezmete, že jeden stojí 140–150 euro, tak to dělá hezká čísla. A myslím, že se Cristiano Juventusu určitě vyplatil.

Promítlo se Ronaldovo angažmá i do hodnoty televizních práv Serie A?

Abych se přiznal, tady jsme čekali o něco víc. Itálie v tomto ohledu není konkurenceschopná s Anglií, tam nás tlačí bota. Srovnatelní jsme se Španělskem a Německem, ale Premier League je úplně někde jinde. Je to dáno i popularitou anglické ligy v Asii, drží tam 90 procent trhu, Serie A asi jen 7 procent. Na televizních právech z toho Premier League udělá 5 miliard a italská liga jen 1,3 miliardy eur. To pak vytváří úplně odlišný potenciál pro možnost koupit hráče. I poslední týmy Premier League jsou na tom v této příjmové položce líp než vítěz italské ligy. To je problém Serie A.

Nesnižoval atraktivitu Serie A také fakt, že ji pořád dokola vyhrával Juventus?

Z komerčního pohledu je to samozřejmě tak. V popředí chyběly AC Milán a Inter Milán, tyhle tradiční kluby se vůbec nedostávaly do Ligy mistrů. A to bylo pro Itálii hodně špatné. Teď se Milánští v Serii A vrátili na špičku. A upřímně, italskému fotbalu to teď dá víc, než kdyby zase vyhrál Juventus.

Nebyl po léta problém Serie A i v nepříliš atraktivním způsobu hry?

Můžu s tím souhlasit. I když Itálie byla stylově vždycky jiná než třeba Anglie. Poslední dobou šla ale mnohá mužstva nahoru. Fiorentina, AS Řím, Lazio, Neapol, tam všude hrají dobrý fotbal. Ale problém našeho fotbalového produktu je jinde. Ve špatném, zaostalém stavu je infrastruktura, stadiony. To je zásadní. Ani pěkný fotbal na ošklivém stadionu prostě dobře neprodáte.

V tom byl Juventus jediný napřed, nový moderní stadion postavil v roce 2011. Ale ostatní kluby se nepřidaly. V Miláně i Římě se o nových stadionech pořád jen mluví, jaká je teď vlastně situace?

Je tam problém s památkovými zónami, potažmo s obrovskou byrokracií, v Itálii všechno trvá dlouho. V Římě se už roky baví o místě, kde by měl stadion stát, viděl jsem projekty, ty vypadaly nádherně. Kluby kupují američtí investoři, italských majitelů už mnoho není. A Američané jsou velcí byznysmeni, takže v tomto ohledu se, myslím, budou dít v příštích letech velké věci.

A až budou nové stadiony, bude zapotřebí přivést na ně i nové fanoušky…

Fotbal by v příštích letech opravdu mohl mít problém s tím oslovit generaci, které já říkám generace 2000. Musíme ji také nějakým atraktivním způsobem oslovit, aby i oni fotbal měli rádi a přišli na stadion.

Myslíte playstationovou generaci?

Ano, já to vidím na svém synovi. Na velký zápas Ligy mistrů jde. Ale ty menší zápasy, teď nechci nikoho urazit, s Benátkami nebo Bolognou, ty už ho moc nebaví.

A tím už se pomalu dostáváme k tématu Superligy. Házíte po ní pořád očkem?

Ať už se to bude jmenovat jakkoli, musí evropský fotbal udělat změny. Aby byl fotbal atraktivnější, musí se něco vymyslet. Vidíte, že nefungovala ani Financial Fair Play. Pracuje na tom UEFA i kluby. Něco se vymyslet musí, jinak bude mít fotbal v budoucnu problémy.

Za dva roky se má spustit nový formát Ligy mistrů, bez skupin, s vyšším počtem účastníků. Jak se vám líbí?

Nijak. Přidali tam pár zápasů. Určité zlepšení nastat může, ale tohle ta správná cesta není. Musí se vymyslet něco lepšího, aby byl fotbal zajímavější.

Chápu, že chcete hrát častěji s Manchesterem United nebo Realem Madrid. Ale chcete pořád hrát i ty méně atraktivní zápasy se Spezií nebo s Empoli?

Samozřejmě, i národní šampionáty jsou strašně důležité. A když se budou mít dobře ty velké kluby, budou se díky tomu mít lépe i ty malé. Ve všech zemích. Fotbal nemá stopku a investoři o něj zájem projevují. Kdysi dalo PSG za Neymara 220 milionů. A teď Mbappé dostane podobné peníze jen za to, že je volný hráč a podepíše smlouvu.

A je to zdravé?

Na jednu stranu vás napadne, že doktor, co zachraňuje životy, má desetinu toho, než má velký hráč. Na druhou stranu je fotbal prostě zábava, za kterou lidé jdou a sponzoři to vědí, tak do toho své peníze dávají. Pro nás, co děláme ve fotbale, je to, myslím, fajn.

Pojďme probrat pár jmen. V zimě Juventus za 80 milionů eur koupil Dušana Vlahoviče. Jak jste s ním spokojeni?

Jsem strašně rád, že jsme do něj investovali. Je neskutečně pracovitý, po dlouhé době máme v kádru kluka, kterého musíme vyhánět ze hřiště. Byl by na něm nejradši celý den a trénoval střelbu i všechno ostatní.

Podobným fotbalovým fanatikem je Tomáš Souček. Prý jste o něj měli zájem?

Ten kluk si zaslouží všechno, co má, protože je na něm vidět, s jak velkým zápalem fotbal hraje. Tady vidíte, jak důležitá je ve fotbale hlava. Talent dělá 10 procent, zbytek je v té práci. A musím říct, že Souček se našemu trenérovi jako hráč velice líbí.

V anketě Fotbalista roku 2021 skončil druhý za Patrikem Schickem. Ten už byl svého času také jednou nohou v Juventusu. Na čem se to tehdy zadrhlo?

Jo, to byla škoda. Už jsme to tenkrát měli podepisovat, ale měl problémy na zdravotní prohlídce. A náš pan generální se na to tehdy necítil a nepodepsalo se to. To mě mrzelo, mohl to být další Čech v Juventusu, to by bylo fajn. Vidíte, že talent je u něj obrovský. Dneska je v bundeslize, ve střelecké tabulce tam byl před ním jen Lewandowski.

Právě se hraje Liga národů. Co si myslíte o ní?

Je to naprosto nesmyslná a zbytečná soutěž. To je tak vše, co bych k tomu řekl. Je to nesmysl, jen aby se zvedl počet zápasů. To není o ničem a ani hráči se na to netěší. Vidím spoustu unavených hráčů. Po těžké sezoně se potřebují dát do kupy. Po všech těch covidech by potřebovali trochu pauzy. A ne hrát tuhle nesmyslnou soutěž.

Na přelomu listopadu a prosince se v Kataru bude hrát mistrovství světa. Na něm budou ale Italové scházet. Proč?

Abych se přiznal, tak nevím. Na Euru ukázali, že mají dobrý tým, dobré vedení. Dali se tam super dohromady, táhli za jeden provaz. A v kvalifikaci o MS se jim to v jisté euforii trochu vymklo. Přitom to mužstvo je pořád dobré, silné, není staré. Nechápu to.

Pavel Nedvěd se vyjádřil i k tomu, co se bude ve fotbalové Itálii dít v zimní přestávce, která kvůli MS vznikne. Zamyslel se nad tím, proč Juventus v posledních letech končívá v Lize mistrů už v osmifinále a vyjádřil se i ke spolupráci turínského klubu s Tottenhamem. Řeč se stočila i k Paulu Pogbovi a Carlu Ancelottimu. Nedvěd také zmínil, který tým je podle něj v Evropě nejsilnější. O tom všem se dozvíte víc, když si podcastový rozhovor s Pavlem Nedvědem pustíte celý.