Křetínský ztratil první pozici. Je tu nový žebříček Top 50 nejvlivnějších

Čtvrtý nejbohatší Čech Daniel Křetínský, majitel pražské Sparty, opanoval první dvě vydání žebříčku Top 50 nejvlivnějších lidí českého fotbalu, lednové i dubnové. Tentokrát ovšem v novém vydání žebříčku, který sestavuje Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv, našel Křetínský svého přemožitele.

Tím se stal Adolf Šádek, majitel Viktorie Plzeň. Co se týče majetkových poměrů, nemohou se ti dva rovnat. Křetínskému připisuje časopis Forbes aktiva ve výši 87,8 miliardy korun, společně s Patrikem Tkáčem vlastní Spartu a také akcionářský podíl v anglickém klubu West Ham United.

Šádkův klub jménem Viktoria Plzeň se ještě před nedávnem musel spoléhat na půjčky a hrál svým způsobem o život. V té poměrně riskantní hře ovšem zvítězil. Došel si pro český titul, a získal tak základní předpoklad k útoku na start v Lize mistrů.

Výsledek známe, ve středu večer Viktoria Plzeň nastoupí na Camp Nou proti Barceloně. A budou následovat i duely s Bayernem Mnichov a Interem Milán. Plzeňský klub může reálně počítat s příjmem kolem půl miliardy korun.

O takových sportovních úspěších miliardář Daniel Křetínský už léta jenom sní. Ekonomickou bilanci Sparty letos výrazně vylepšily transfery Adama Hložka do Leverkusenu a Dávida Hancka do Feyenoordu, takže patrně nebude zapotřebí, aby akcionáři klubu jako tradičně z vlastních prostředků látali díry v rozpočtu.

Ale výrazný sportovní úspěch Křetínskému už léta schází, stejně jako pevnější opětovné ukotvení jeho pražského klubu v pohárové Evropě. Po dvou nedávných startech v ní Sparta v její skupinové fázi opět absentuje.

Křetínského společenský vliv je vzhledem k jeho postavení a ekonomickým možnostem obrovský a neohraničují ho zdaleka hranice České republiky, investuje v různých oborech i ve Velké Británii, ve Francii a dalších zemích.

Prostřednictvím svého osobního vztahu s Annou Kellnerovou je spřízněn i s vůbec největším ekonomickým „hráčem“ na českém trhu, tedy se skupinou PPF. Lze úspěšně spekulovat o možnostech a síle Křetínského vlivu na další české podnikatele, ale i politiky, média, možná i jiné segmenty státní správy či společenského života.

Oproti tomu dohlédne Adolf Šádek nejdál do kanceláře plzeňského primátora či hejtmana. Jeho sféra vlivu je z 99 procent ryze fotbalová. Ale právě proto, že si fotbal dělá osobně a na sto procent, dokáže v něm být Šádek mnohem efektivnější než Křetínský, pro kterého je fotbal přece jen relaxační, okrajovou zónou, v níž tento miliardář uplatňuje svůj vliv zprostředkovaně, přes pověřené osoby.

Zejména pak přes sparťanského viceprezidenta Dušana Svobodu, který je zároveň šéfem ligy, a to z pozice předsedy Ligové fotbalové asociace. Spekuluje se o tom, že hlasy potřebné pro zvolení do této funkce mu ve fotbale dříve sháněl Miroslav Pelta, poslední dobou pak právě Adolf Šádek.

Mnozí fanoušci si osobu Adolfa Šádka zhusta redukují na to, že šéfuje Viktorii, občas se prezentuje poměrně buranským chováním, a spojují ho také s domnělými tlaky na rozhodčí. Šádek toho ale umí mnohem víc.

Stíhá tahat za nitky na mnoha platformách. Nejen kupříkladu na přestupním trhu, ale i ve fotbalové politice, třeba při šikování postberbrovského křídla před volebními valnými hromadami fotbalové asociace, na půdě výkonného výboru FAČR, jehož je členem, nebo z pozice místopředsedy Ligové fotbalové asociace, kterou podle mnohých de facto kočíruje.

To všechno dokáže Šádek efektivně propojovat a vytvářet v zákulisí opravdu silný vliv, který je sice poněkud jiného druhu než ten Křetínského. Ale vzhledem k Šádkově nasazení, flexibilitě i bezskrupulóznosti vede ve finále k tomu, že tím, kdo se směje naposled, bývá právě Adolf Šádek. Zatímco Daniel Křetínský dostává další a další příležitosti bádat nad tím, kde ve svém sparťanském království, přesahujícím samozřejmě také do mnoha dalších sfér českého fotbalu, opět udělal chybu.

Triumvirát hlavních představitelů nejmocnějších klubů v zemi doplňuje na třetí příčce žebříčku Jaroslav Tvrdík, boss Slavie. Ten není akcionářem klubu, „jen“ čínskými vlastníky najatým manažerem, ale zato na této pozici velmi úspěšným. Až do letošního plzeňského vzepětí kralovala českému fotbalu několika tituly a pravidelnou úspěšnou účastí v pohárové Evropě právě Slavia. Tvrdíkovi se také podařilo etablovat Slavii na mezinárodním přestupním trhu, odkud klub čerpá významné prostředky.

Svého nejdůležitějšího vítězství pak Jaroslav Tvrdík v uplynulých měsících dosáhl v boji s onkologickým onemocněním. Podle zpráv z Edenu už se ve své manažerské práci opět vrací do maximálních obrátek.

Sportovního strůjce slávistických úspěchů, trenéra Jindřicha Trpišovského, předstihl ovšem tentokrát v žebříčku jiný trenér, nováček první desítky, plzeňský kouč Michal Bílek. Při jeho výběru měl Šádek velmi šťastnou ruku. A v Bílkových rukách pak mistrovsky rozkvetl podceňovaný fotbalový tým Viktorie.

Stoupající hvězdou je pak v tomto ohledu Martin Svědík, muž „zodpovědný“ za vzestup klubu 1. FC Slovácko, který dovedl k domácí pohárové trofeji a také do Konferenční ligy UEFA. Najdete ho nyní na 11. pozici rankingu.

Oproti předchozím vydáním žebříčku vypadla z Top 10 Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně, jejíž úřad dozoruje kauzy spojené s údajnými zločinnými aktivitami Romana Berbra, někdejšího místopředsedy FAČR, v rámci českého fotbalu.

Zdá se, že všechna obvinění vyplývající z nashromážděného důkazního materiálu jsou rozdána, trestní stíhání řady osob běží. V tuto chvíli se nejeví jako pravděpodobné, že by se do korupční či jiné aféry tohoto typu měly namočit i další osoby či kluby, nicméně pro jistotu „číhá“ Lenka Bradáčová stále na 21. příčce pořadí.

Svým způsobem tak v rámci fotbalového prostředí přebírá její roli Etická komise, jež čerpá z policejních dokumentů a pracuje uvnitř fotbalu v rámci disciplinárních řízení. Předsedu komise Jana Eisenreicha najdeme na 12. pozici žebříčku.

Na Fotbalové asociaci ČR si logicky udržuje výsadní postavení její předseda Petr Fousek. Nemá ovšem jednoduchou pozici. Jakkoli je mu nadále loajální moravská komora, v té české zaznívá ostrá kritika jeho práce z obou pólů, na které je rozdělena.

Jde o konzervativní proud někdejších pravidelných Berbrových voličů, který v žebříčku reprezentuje např. český místopředseda FAČR Jan Richter, jinak manažer hnutí ANO, na 35. pozici. Těsně za ním se ovšem umístil Milan Kratina, mladý miliardář, který je jedním z motorů progresivistického hnutí F-evoluce.

Oproti dubnovému vedení se do nové podoby Top 50 nevešel trenér Pavel Vrba, jenž opustil Spartu a v Baníku Ostrava se mu zatím příliš nedaří. Dále vypadla zlínská dvojice Zdeněk Červenka – Zdeněk Grygera a fotbalista Slavie Tomáš Holeš. Také Petr Čech, dnes už bývalý člen managementu Chelsea, stejně jako bývalý manažer reprezentace Libor Sionko. A také trenér Ivan Hašek, o kterém se spekulovalo v souvislosti s pozicí reprezentačního kouče Česka i Slovenska, neuspěl však ani na jedné z těchto adres.

Nováčky žebříčku jsou nový sparťanský trenér Brian Priske či hradecký ředitel Richard Jukl. Po krátké pauze se do rankingu vrací už zmíněný Milan Kratina.

Nové pozice zaujali i konečně ustanovený technický (chcete-li sportovní) ředitel FAČR Zdeněk Psotka, dočasný manažer reprezentace Tomáš Pešír a také reprezentační brankář Tomáš Vaclík spolu s Martinem Hrdličkou. Syn legendárního teplického funkcionáře kombinuje roli předsedy Ústeckého krajského fotbalového svazu s prací hráčského agenta. V jeho portfoliu najdeme například slávistu Lukáše Provoda.

Žebříček nejvlivnějších osob českého fotbalu publikují Seznam Zprávy od letošního ledna, orientačně každého čtvrt roku. Je sestaven na základě veřejně dostupných údajů, ale také investigativních zjištění Seznam Zpráv, z rozhovorů s lidmi z fotbalového prostředí i podle letitých zkušeností autora s poměry v tuzemské kopané.

Moc a vliv se odvozují nejen od funkce, ale i od respektu, jemuž se daná osoba v prostředí těší. A od její schopnosti ovlivňovat dění, ať už formálním, nebo neformálním způsobem. Při aktualizacích žebříček zohledňuje také momentální situaci spojenou s příslušným obdobím, zrcadlí se v něm i sportovní výsledky, jejichž úspěšnost vyvolává další ekonomické, potažmo mocenské či vlivové synergie.