Hlavní obsah

Konec české speciality. Televizní práva na fotbal získá, kdo nabídne nejvíc

Foto: Profimedia.cz

Momentka z finiše minulého ročníku, z utkání mezi Slavií a Plzní (1:1). Šlo o titul, tudíž o jeden z nejsledovanějších mačů sezony.

Vše směřuje k tomu, že na jaře 2023 nastane něco, co tu kolem vysílacích práv na fotbal dosud nebylo. Už by je automaticky neměla dostat firma Pragosport, ale ten, kdo nabídne víc peněz. Kluby si od toho slibují vyšší výnos.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rok co rok nyní dostávají české fotbalové kluby 150 milionů korun ročně za vysílací práva – a rády by si sáhly na dvojnásobek, možná až někam ke 400 milionům korun. Poprvé po letech jim teď svítá naděje, že budou úspěšné.

Pohled na přehledy evropských televizních smluv, v nichž se Češi srovnávají například s ročním příjmem kyperské ligy (317 milionů korun), s rakouským profitem (405 milionů) nebo s inkasem belgické ligy čítajícím 2 miliardy korun ročně, je vedl k malé vzpouře.

Nejintenzivněji hnětou současné poměry pražskou Slavii, jmenovitě jejího šéfa Jaroslava Tvrdíka. Když na jaře zachytil první signály, že se pomalu začíná chystat tradiční přidělení audiovizuálních práv české ligy společnosti Pragosport, a to opět bez soutěže, obrátil se Tvrdík na antimonopolní úřad. Šéf Slavie požádal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby dosavadní model byznysu s televizními právy na český ligový fotbal důsledně prověřil.

Připomeňme si ho. V roce 2018 Ligová fotbalová asociace, která Fortuna ligu organizuje, prodloužila smlouvu se společností Pragosport až do 30. června 2024. Za 150 milionů korun, vyplácených lize za každou smluvní sezonu, získal tehdy kupec v jednom balíku veškerá audiovizuální práva na I. a II. ligu. A dál už si s nimi hospodařil podle svého.

Televizní práva na nejvyšší ligu získala například O2 TV Sport, na druhou ligu zase ČT Sport. Do vydavatelství CNC se prodaly klasické zápasové streamy, zatímco Fortuna a Tipsport si pro své weby koupily ty sázkařské. Všechny tyhle obchody už ale probíhaly mezi jmenovanými médii a společností Pragosport.

Ten předtím fotbalové lize fixně zaplatil 150 milionů. A kolik posléze coby prostředník zinkasoval v následných transakcích s koncovými uživateli, to už byla čistě jeho starost.

Co je ovšem nejpodstatnější: S výjimkou let 2010–2014, pro něž tehdejší předseda fotbalové asociace Ivan Hašek zobchodoval vysílací práva na ligu s KPS Media, dceřinou společností Sazky, a to za 100 milionů Kč ročně, platilo vždy předtím a vždy potom, že si fotbalová asociace a následně i Ligová fotbalová asociace vybraly jako partnera pro tento byznys vždy společnost Pragosport, řízenou Jaroslavem Vackem. Byznysmenem, který v devadesátých a nultých letech působil paralelně i v řídicích funkcích fotbalového svazu, po léta byl jeho místopředsedou.

O práva na českou ligu nemusel Vacek nikdy soutěžit s konkurencí, od 90. let do nynějška prostě platilo, že od vedení fotbalu pokaždé dostal důvěru. S výjimkou zmíněných čtyř haškovských let nasmlouvaných s KPS Media.

„Musí dojít ke změně. Audiovizuální práva se musí i u nás soutěžit, tak jak je to běžné v jiných zemích,“ opakuje už několik let Jaroslav Tvrdík. Zatímco v jiných zemích i těch, jež jsou s velikostí Česka srovnatelné, se každé tři nebo čtyři roky opakoval tendr, ve kterém konkurenční subjekty poměřily síly a pokaždé díky tomu vyhnaly cenu práv zase o notný kus výše, v Česku k takovým skokovým posunům nebyl důvod. A česká cena televizních práv i proto zakrněla zhruba na úrovni desetiny výnosů práv na portugalskou či nizozemskou ligu. O dvojnásobku, který ve srovnání s Čechy inkasují i Kypřané, už byla řeč.

Na podhodnocení českých vysílacích práv měly ovšem vliv i další faktory. Například oproti Evropě opožděný nástup placeného televizního vysílání na český trh nebo předchozí příliš dominantní role TV Nova.

„Srovnává se tu neporovnatelné, třeba v Řecku nebo v Polsku má fotbal ve společnosti větší popularitu než u nás,“ argumentoval nedávno v Deníku Marek Kindernay, ředitel O2 TV Sport, proč je podle něj česká cena práv na ligový fotbal nižší než jinde v Evropě, zcela oprávněně.

Tím vším se v uplynulých týdnech a měsících zabývali také pracovníci ÚOHS. Na něj se začátkem jara s žádostí o přezkum dosavadních zvyklostí kolem fotbalových televizních práv ČR obrátil slávistický šéf Jaroslav Tvrdík.

„Mohu potvrdit, že jsme uvedený podnět obdrželi a prověřujeme jej. Dokud nebude šetření dokončeno, nebudeme poskytovat žádné další informace,“ vyjádřil se k tomu mluvčí úřadu v červnu.

Co je podstatné, ÚOHS stále drží celou věc v neutrální rovině nezávazného šetření. „Nebylo proti nám zahájeno žádné správní řízení,“ zdůrazňuje Dušan Svoboda, předseda Ligové fotbalové asociace.

Už jenom samotná obava, že by antimonopolní úřad do fotbalových obchodů přece jen zasáhl a hypoteticky do nich ony pomyslné vidle hodil, postačila k tomu, že se i Dušan Svoboda, donedávna příznivec tradičního manévru s přidělením audiovizuálních práv Pragosportu, nechal přesvědčit k zásadní změně kurzu.

„Všechno spěje k tomu, že na jaře příštího roku dojde k nějaké formě obchodní soutěže, jejímž předmětem budou audiovizuální práva na naši ligu,“ potvrzuje Dušan Svoboda. Ten setrvává v průběžném kontaktu s ÚOHS. Všechny chystané kroky jsou s ÚOHS konzultovány, aby se pokud možno vyloučila možnost jakéhokoli nesouladu mezi zákony, interpretací ÚOHS a modelem chystané obchodní soutěže.

Takřka jisté je už nyní, že tentokrát nebude Ligová fotbalová asociace prodávat celý balík audiovizuálních práv pohromadě, tak jako v roce 2018, kdy si ho takto pořídil Pragosport. A další dělení kořisti už si pak prováděl sám.

Tentokrát by se odděleně měla soutěžit vysílací práva televizní, jakož i streamovací pro zpravodajské weby. A taktéž i tzv. bettingová pro sázkařské platformy.

„Je jistě možné, že tato obchodní soutěžení uspořádá Ligová fotbalová asociace. Ale LFA má reálně pouhých 6 zaměstnanců,“ upozorňuje Dušan Svoboda. Proto připouští i další variantu: „Mohli bychom jako LFA vypsat také soutěž na výběr zprostředkovatele, který by podle námi zadaných parametrů ty jednotlivé tendry o různorodá práva organizačně připravil. Ty základní varianty, tedy organizaci vlastními silami a organizaci zprostředkovatelem, můžeme i různě kombinovat,“ podotýká Svoboda. „Každopádně neuděláme a nevyhlásíme nic, co by předtím výslovně neschválil ÚOHS,“ podtrhává.

V zákulisí už se čile spekuluje, který subjekt by se mohl ocitnout ve zmiňované roli zprostředkovatele, který by jednotlivé soutěže o segmenty audiovizuálních práv na české ligové soutěže zorganizoval. „Bude to ten, který uspěje v řádné soutěži, kterou za tím účelem velmi pravděpodobně vypíšeme,“ říká Dušan Svoboda.

Spekulace hlasitě směřují k tomu, že organizátorem tendrů by mohla být společnost Pragosport. Tedy ta, jíž dávali fotbaloví bossové ohledně televizních práv po dlouhá desetiletí důvěru bez soutěže, takříkajíc od stolu.

Že teď bude právě Pragosport dost možná organizovat tendr, jemuž se až dosud fotbal vyhýbal, je ovšem spíše pikantní detail. Svoboda logicky argumentuje, že se firma Pragosport v daném byznysu pohybuje po dlouhá desetiletí, a je proto odborně zcela způsobilá zabezpečit hladký průběh akce. Tuto předpokládanou novou roli Pragosportu nijak nezpochybňuje a nenapadá ani Slavia, jíž vadil dosavadní model obchodování bez soutěže. Pokud tedy k soutěži dojde, nemá vedení Slavie podle informací Seznam Zpráv nic proti tomu, aby ji organizačně uspořádal právě Pragosport.

V tuto chvíli už začíná být pro Slavii i ostatní kluby důležitější, kolik obchodních subjektů se jednotlivých tendrů, s nimiž se už napevno počítá, vlastně zúčastní. A hlavně jak velký pomyslný balík peněz si byznysmeni s evropským televizním fotbalem zhruba za půl roku do Prahy přivezou. Jistý by měl být interes tureckého korporátu Saran Group, logická by měla být účast Pragosportu a znalci zákulisí nahlížejí optimisticky na předpoklad, že nabídka subjektů aspirujících na zisk některé části audiovizuálních zpráv na českou ligu, především pak na práva televizní, bude v den D pestrá nadmíru.

Doporučované