Článek
Nováček v týmu bývá častokrát vyjukaný, možná trochu zakřiknutý, na hřišti i v šatně se ochotně podřizuje starším a zasloužilejším. Zlatý hoch z evropského šampionátu 1976 v Jugoslávii Zdeněk Nehoda těmito postoji netrpěl. Naopak sám vyžadoval, aby ho ostatní spoluhráči do vyložených šancí posílali a vyhledávali ho.
Odvděčoval se jim tím nejžádanějším způsobem – dával góly. A tuto vlastnost prokazoval neustále, od teenagerovského věku až po dobu, kdy už byl veteránem.
Kanonýr v uniformě
Ověnčen vavřínem pro nejlepšího střelce ligy v sestupujícím Svitu Gottwaldov, narukoval v létě 1971 na vojenskou prezenční službu do Dukly Praha. Věděl, že v mužstvu, které padlo do nižší soutěže, zůstat nemůže. „Buď jde mladý hráč jinam, nebo zapadne,“ odůvodňoval Nehoda tento krok.
Posléze se provalilo, že vážně koketoval s odchodem do mistrovského Slovanu Bratislava, který v tom ročníku prolomil pětiletou nadvládu velkého rivala – Spartaku Trnava. „Byl to hotový hráč, gólový útočník,“ vzpomíná na jeho narukování Přemysl Bičovský, který rovněž v Dukle vykovával povinnou vojenskou službu.
Fotbalové hvězdy 21
Seznam Zprávy k mistrovství Evropy hráčů do 21 let připravily sérii textů o hvězdách českého a československého fotbalu. Jak hrály a čím vynikaly, když jim bylo 21 let?
- Tomáš Rosický – proč malý Mozart není mistrem Evropy do 21 let
- Tomáš Řepka – jak Češi přišli o olympiádu 1996 v Atlantě
- Josef Bican – budoucí legenda – ve 20 letech na MS 1934
- Zdeněk Nehoda – ve 20 letech juniorským mistrem Evropy
- Jozef Adamec – nejmladší „Chilan“ na MS 1962
- Petr Čech – šampion Evropy z roku 2002
- Tomáš Skuhravý – v 18 letech vyřadil Real Madrid
Hned v prvním duelu v Žilině se Nehoda trefil do sítě soupeře třikrát. „Měl úžasný výběr místa, věděli jsme, že i přes jeho mládí je to gólová jistota,“ rozebírá Bičovský. Záleželo jen, jaký servis mu spoluhráči budou poskytovat.
Okamžitě si začal rozumět s jiným moravským rodákem Miroslavem Gajdůškem, který nastupoval na levém křídle, o čtyři roky později doplnil útočnou trojici Ladislav Vízek. Vznikl útok, kterému žádná ligová obrana neodolala a který řádil i na mezinárodní scéně. Nehoda z jejich přihrávek těžil. „Kdyby mi Zdeněček nahrál na tolik gólů, co já jemu, tak mám více zásahů než Pepi Bican,“ komentuje spolupráci Vízek.
Studium práv
Nehoda se však začal prosazovat i v civilním životě, začal v Praze studovat práva. „Nastoupili jsme spolu na dálkové studium,“ připomíná o pět let starší stoper Václav Samek, už prověřená opora mužstva. Obrazy, jak oba hledí v šatně do skript, však vyvrací. „Kabina byla určená na fotbal, my se učili ve volném čase,“ přiznává.
Ovšem na soustředění učebnice otvírali. „Zatímco ostatní kluci mazali karty, Zdeněk s Václavem do sebe soukali paragrafy,“ dokládá Miloslav Jícha, dlouholetý sekretář armádního celku.
Zlomová léta – Zdeněk Nehoda
- Zdeněk Nehoda (narozen 9. 5. 1952 v Hulíně) byl považován za zázračné fotbalové dítě, které bořilo veškeré limity pro věkové kategorie.
- V nejvyšší soutěži v dresu TJ Gottwaldov (dnes Zlína) debutoval v 17 letech 12. května 1969 v utkání proti Spartě Praha (1:1). V dalším ročníku 1970/1971 se stal se 16 góly nejlepším střelcem ligy (spolu s trnavským Jozefem Adamcem), ve věku 18 let je stále nejmladším útočníkem, který si korunu pro krále střelců nasadil. V létě 1971 narukoval na vojenskou prezenční službu do Dukly Praha, kde podepsal dlouhodobý závazek a připsal si tři mistrovské tituly 1976/1977, 1978/1979 a 1981/1982.
- V reprezentaci Československa debutoval 25. září 1971 v přátelském utkání s NDR (1:1) ve věku 19 let, celkově nasbíral 90 zápasů (svého času rekord) a vstřelil 31 gólů. Je mistrem Evropy hráčů do 23 let z roku 1972, kdy mu bylo dvacet. Mistr Evropy 1976, ve čtyřiadvaceti letech nejmladší člen základní sestavy, bronzový medailista z Eura 1980.
- Je členem Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól se 145 přesnými zásahy (124 Dukla Praha, 21 TJ Gottwaldov), limit splnil v září 1978 ve věku 26 let.
Oba pak úspěšně složili zkoušky. „Zdeněk od začátku měl jasno, co chce, a šel si za tím,“ upozorňuje Samek. „Na hřišti, kde prokazoval neskutečný čich na góly, i v osobním životě,“ zdůrazňuje.
Na sklonku aktivní kariéry se začal Nehoda věnovat práci hráčského agenta, po listopadu 1989 založil firmu Nehoda Sport, zastupoval a dosud zastupuje hodně zajímavé hráče, mimo jiné i Pavla Nedvěda, držitele Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu světa za rok 2003.
Lvíčata dobyla Evropu
Ještě jako zlínská (tehdy ovšem gottwaldovská) útočná kometa si v dubnu 1971, kdy mu do devatenáctých narozenin zbýval měsíc, navlékl proti Polsku dres československého výběru do 23 let, tehdy populárních „Lvíčat“. Kategorie do 21 let se začala tvořit až později.
V gólových kanonádách pokračoval, přestože patřil mezi nejmladší. „Já s ním od podzimu hrál za Duklu, takže jsem dobře věděl, co v něm je,“ nediví se tomu o dva roky starší záložník Bičovský, který byl oporou reprezentačního mladého týmu. Nehoda se začlenil v pravou chvíli, neboť se ve dvouletém cyklu pořádal první ročník mistrovství Evropy této kategorie.
Československý soubor pod vedením trenéra Jozefa Vengloše nabral na výkonnosti a kvalitě, nakonec se radoval z titulu mistrů Evropy do 23 let. Finále se hrálo pohárovým způsobem doma–venku, v červnu 1972 remizoval se Sovětským svazem v Moskvě 2:2, v odvetě zvítězil v Ostravě 3:1 a stanul na evropském trůnu. V tomto utkání však Nehoda nehrál. „Měl nějaké zdravotní potíže, nahradil ho Ivan Pekárik ze Slovanu Bratislava,“ vybavuje si Samek, jeden ze dvou povolených starších hráčů, jenž držel obranu.
Pevná součást zlaté party
Útočník Nehoda však záhy pronikl i do československého A-týmu, debutoval v září 1971 ve věku 18 let proti NDR. Po blamáži na mistrovství světa 1970 v Mexiku (tři porážky) mužstvo procházelo krizí, některé hráče vyřadila politicky zneužitá aféra Puma–Adidas, kdy si reprezentanti socialistického státu domlouvali kontrakty s oběma německými firmami na výrobu sportovního zboží.
Šanci dostaly nové tváře, mezi nimi Nehoda. „My ho ovšem znali z ligy, ať už z Gottwaldova, nebo pak z Dukly, kde si výborně rozuměl s Miro Gajdůškem,“ sděluje tehdejší idol fotbalových fandů, o pět let starší Karol Dobiaš, jenž jako jeden z mála v Mexiku nepropadl.
Nově tvořený tým pod dohledem kultovního trenéra Václava Ježka sice nepostoupil do závěrných kol ME 1972, chyběl na MS 1974 ve Spolkové republice Německo, oslnil ovšem útočným projevem fotbalový svět na ME 1976 v Jugoslávii, kde získal zlatou medaili.
Nehoda přispěl svými góly v kvalifikaci, skvostný byl jeho zásah hlavou proti Anglii, skóroval v záhřebském semifinále proti Nizozemsku a neselhal při penaltovém rozstřelu v bělehradském finále proti Spolkové republice Německo.
Ve 24 letech byl nejmladším členem základní sestavy nezapomenutelné zlaté party, která vystoupala na samý evropský vrchol.
