Kdo je největší talent českého fotbalu? Tréninkový fanatik na prahu Bundesligy

Ačkoli teprve stojí na prahu dospělé profesionální kariéry, má na svém kontě ostré zápasy za reprezentační devatenáctku i starty v aktuálním ročníku mládežnické Ligy mistrů (UEFA Youth League), kde se mu podařilo i jednou skórovat.

Český kreativní středopolař si v aktuálním ročníku také vyzkoušel roli kapitána devatenáctky Wolfsburgu. Minulý týden se dokonce poprvé zapojil do tréninku s bundesligovým áčkem. Lukáš Ambros nastartoval k mimořádné kariéře.

Hlavní trenér reprezentační devatenáctky David Holoubek si Ambrose nemohl vynachválit. Ten se přitom do nominace devatenáctky probojoval jako o rok mladší hráč. Český talent se představil v rámci elitní fáze kvalifikace na Euro, když odehrál s přehledem všechna tři utkání. I pro jeho výkony Češi zanechali dobrý dojem, vždyť v kvalifikačním tažení nepostoupili jen kvůli skóre a první Francouze dokázali senzačně zdolat.

„Lukáš je z Wolfsburgu zvyklý na jiný level konkurence. Je na něm znát, že hraje v zahraničí. Má odlišné vnímání důležitých zápasů. V Česku při velkých zápasech často tíhneme k přehnanému respektu, možná i strachu nebo obavám. Ale on to vnímá spíš jako výzvu. Jako by si říkal: Teď se vám ukážu. Je mi úplně fuk, jestli proti mně hrají Francouzi, kteří mají hodnotu milion eur. Já vás jdu porazit,“ charakterizuje mentalitu Ambrose Holoubek.

Na hřišti ho zdobí šikovná levačka, schopnost obcházet soupeře a připravovat šance pro své spoluhráče. „Lukáš Ambros je rozený tvůrce hry. Dokonale si rozumí s míčem, což se projevuje zejména v útočné fázi, kde je pro soupeře velmi nebezpečný. Jde o vzácný typ hráče, který má veškeré předpoklady pro to, aby rozhodoval důležité zápasy,“ říká o něm kouč Petr Havlíček, který Ambrose trénoval v reprezentační šestnáctce a sedmnáctce.

Není divu, že kolem něho už od žákovského věku kroužily nejrůznější evropské kluby. „Už ve 12 letech strávil pár týdnů na tréninkovém kempu Benfiky Lisabon. Třikrát za sebou si vyzkoušel stáž v nizozemském Heerenveenu. Později si střihl testy v anglickém Southamptonu,“ prozradil hráčův agent Martin Krob.

Kolem Ambrose se postupně začaly shlukovat zástupy evropských klubů. „V Kodani projevil o Lukáše enormní zájem Johan Lange, který je dnes sportovním ředitelem Aston Villy. O Lukáše tehdy velmi stál. Do toho se ozvalo několik italských klubů. Všichni zájemci ho měli poctivě nakoukaného, a dobře tedy věděli, čeho je schopný. Nemusel jsem ho nikomu prodávat,“ vzpomíná Krob.

Ambros se společně s agentem nakonec rozhodl pro německý Wolfsburg. Čím vším ho zlákala atmosféra účastníka Bundesligy z Dolního Saska?

„Ze všeho nejvíc nás zaujal konkrétní plán týkající se Lukášovy kariéry, který nám Wolfsburg představil. Společným cílem je, aby v létě naskočil do přípravy s áčkem. Lukáš na tom od svého příchodu intenzivně pracuje. Minulý týden už jednou trénoval s áčkem. Teď už záleží jen na něm a na následném rozhodnutí vedení,“ říká agent Krob.

Podle Petra Havlíčka měl Ambros určitou „smůlu“ na reprezentační srazy, během kterých by býval doplnil áčko, ale protože figuroval v nominacích, tenhle cíl mu dlouhé měsíce unikal. „Pokud vím, tak si ho v klubu velmi cení. Je to podle jejich slov jeden z jejich nejperspektivnějších hráčů. Myslím, že mu to všechno ještě vynahradí.“

Wolfsburg se spolehlivě postaral, aby se čerstvě 16letý Ambros po svém přesunu nejprve rozkoukal v sedmnáctce a druhou sezonu už přešel rovnou do devatenáctky, kterou nezřídka kdy vede jako kapitán. V Německu dobře vědí, že pro vývoj fotbalisty v dorosteneckém věku nemůžete udělat nic lepšího než jej přesunout o kategorii výš – mezi starší a vyspělejší kluky. Pokud na to má vlohy a je psychicky odolný, nic mu nedá víc.

Například v Česku tohle velmi pomohlo Adamu Hložkovi, který ve Spartě tradičně nastupoval se staršími spoluhráči a nakoukl do sparťanské devatenáctky už na podzim 2017 ve svých 15 letech.

„Musím říct, že s ním v Německu pracují skvěle. Sám si to nemůže vynachválit. Všechno tam mají na špičkové úrovni. Individuální přístup je tam zřejmě ještě o level výš než třeba na Spartě nebo Slavii, kde aktuálně dosahují českého stropu. Od kondičního programu přes fyzioterapeuty, Wolfsburg poskytuje svým talentům senzační servis,“ tvrdí Havlíček.

„Zejména co se týče zdravotního servisu, za svou kariéru jsem se s takovým zázemím nesetkal. Když ho trápila třísla, kluboví experti mu striktně zakázali na dva měsíce veškeré cvičení. To proto, aby mu řízeně ochably všechny svaly a měl možnost napravit některé pohybové vzorce. Pak s ním měsíc cvičili, aby posílil svaly, které drží problematické partie. Vyšlo jim to perfektně, klobouk dolů,“ chválí práci Wolfsburgu Krob.

Pro českého šikulu přitom musely představovat dva měsíce „nicnedělání“ hotovou pohromu. „Lukáš patří do kategorie tréninkových fanatiků, které musíte čas od času krotit. Pořád by na sobě makal. Ze hřiště by nejradši neslezl. Odmala piloval techniku na individuálních trénincích s trenérem Beranem, na kterého nedáme dopustit. V útlém věku si vybudoval zdravé návyky a pochopil, že bez poctivé dřiny to nikdy nikam nedotáhne,“ říká Krob.

Mnozí si v souvislosti s Ambrosovým transferem kladou otázku, proč odešel ze Slavie tak brzy. V době, kdy Slavii opouštěl, se mezi některými fandy sešívaných strhla lavina názorů, že toho bude jednou litovat a že se jistě brzy s radostí vrátí. Mnozí nedokázali překousnout, že se 16letý kluk rozhodl pro vlastní cestu, a zasypali ho snad až nepřiměřenou kritikou.

Spousta hráčů sní o zahraničním angažmá dlouhé roky, mnohým se to za celou kariéru nepodaří. Pro hrstku vyvolených přichází vytoužený krok z domoviny až v době, kdy dosáhnou svého výkonnostního vrcholu. Tohle nebyl případ Ambrose, který byl odmala nastavený na zahraniční cestu.

„V počátcích nás mrzelo, že jsme se na Twitteru dočetli, jak Lukáš utíká ze Slavie. Lukáš chtěl od samého začátku do ciziny, byl tak nastavený. Nechtěl jsem ho tu držet proti jeho vůli. Když jsem ho přivedl do Slavie v roce 2017, tehdy ještě jako její zaměstnanec, vkládal jsem do něho velké naděje. Hrával tu nejčastěji na křídle nebo v útoku, tedy na pozicích, které mu tolik nesedí. Pak přišel Wolfsburg, kde nám řekli, že Lukáše vidí na post desítky, což byla voda na náš mlýn. Nicméně tímhle bych nerad kritizoval přístup Slavie. Pro Lukášův rozvoj bylo jistě přínosné, že si vyzkoušel jiné pozice,“ reflektuje Krob.

Ambros se v Německu dokázal velmi rychle aklimatizovat. Nastoupil na místní gymnázium, kde se mimo jiné naučil solidním základům němčiny, kterou předtím neovládal. „Angažmá v zahraničí je o hlavě. Lukášovo mentální nastavení bylo od začátku v tomhle ohledu příkladné. Jednou si mě tam odchytla paní v klubové kantýně se slovy, že je to svým přístupem nejlepší cizinec, kterého tam kdy měli,“ vzpomíná Krob.

„Je s ním perfektní spolupráce. Je na něm znát, že má jasný cíl a že se chce neustále zlepšovat. Líbí se mi, jak vnímá fotbal. Je také velmi otevřený. Když mu řeknu konkrétní věc, s díky to přijme a přizpůsobí se,“ chválí ho Havlíček.

Kdo Ambrose sledoval během posledních let, nemohl si nevšimnout jeho fyzické proměny. „Lukáš odjížděl do Německa jako malý kluk a dnes je z něho ramenatý chlap. V klubu velmi dbají na fyzický rozvoj hráčů. V tomhle ohledu s ním udělali velký kus práce,“ potvrzuje Krob.

„Když jsme se viděli po roce vynucené reprezentační pauzy kvůli pandemii, najednou z něho byl chlap. Měl pořádně osvalený vršek, až jsem se obával, aby mu to na hřišti třeba nepřekáželo. Ale opak byl pravdou. Silově je mnohem připravenější a neubralo mu to nic z kreativity,“ říká Havlíček.

Zdá se, že Ambrosovi zatím jeho ambiciózní plán zahraniční cesty vychází na jedničku. Pokud by se mu v létě podařilo prorazit do áčka, jeho výkonnostní růst by ještě akceleroval. „Za léta praxe jsem pevně přesvědčený, že když si hráč vybere správný zahraniční klub, tak v Česku z hlediska zázemí, zdravotní péče a starostlivosti o další rozvoj mladého hráče se těžko hledá srovnatelná alternativa,“ dodává Krob.