Článek
Zní to skoro neuvěřitelně, ale Sparta v sobotu dokázala v Plzni zvítězit prvně od 29. srpna 2011. Za dlouhých 11 let tu v lize uhrála jen dvě remízy. A tohle všechno patřilo k důvodům, proč v lize pomyslná plzeňská korouhev visela v tabulce obvykle nad tou sparťanskou.
Nabízím hrst událostí, které nám pomohou uvědomit si, jak předlouho byla pro Spartu vlastně jakákoli výprava do Plzně každoročně zakletá. V květnu 2011 byl například uvalen konkurz na společnost Sazka. Američané konečně objevili a odstranili Usámu bin Ládina. Zatímco Muammaru Kaddáfímu ještě zhruba čtyři měsíce života zbývaly.
Spartu tehdy z lavičky řídil Jozef Chovanec A úřadujícího mistra ligy sestřelil tehdy na jeho půdě dvěma přesnými zásahy kamerunský útočník Leonard Kweuke.
Čas oponou trhnul a Sparta v sobotu vyhrála ve Štruncových sadech opět. Její aktuální výhru 1:0 lze interpretovat několika způsoby. Například jako prolomení sportovní a mentální bariéry, která ji až doposud pomáhala srážet níž, než by jí bylo milo. Nebo jako první významnější vítězný milník Sparty v dosavadní éře působení dánského trenéra Briana Priskeho. V evropském předkole jeho tým selhal proti Vikingeru Stavanger , koncem října přišel v derby se Slavií debakl.
Ten se, opravdu jen zdánlivě paradoxně, stal základním východiskem pro sobotní úspěch sparťanských barev. Nuzný výkon v nedávném derby (0:4) vyvolal výrazné reakce veřejnosti i uvnitř klubu. Hráči se tedy ocitli pod tlakem. A mělo to na ně blahodárný vliv. Najednou všichni sparťani běhali poctivě jako Zátopek, presovali, bojovali. A byli za to osudem výsledkově odměněni.
Výhra Sparty měla za následek „scuknutí“ bodových rozestupů mezi jednotlivými kluby v popředí tabulky. Aktuálně to v ní vypadá takto: 1. Plzeň 35 bodů, 2. Slavia 31 bodů a 3. Sparta 26 bodů. A právě nyní mají všechny tyto kluby odehráno shodně po 14 zápasech.
Kdyby Západočeši duel se Spartou vyhráli, vedla by Viktoria o sedm bodů před Slavií, Letenští už by na ni ztráceli tucet bodů. A byť ještě liga nabízí bohatý zápasový program, obecně platí, že nepřeklenutelné bodové rozdíly kvalitativně úroveň srážejí.
Plzeňský trenér Michal Bílek připustil, že ho tentokrát Sparta překvapila, a to jmény v sestavě i změnou rozestavení na 3-4-3.
Kdybychom chtěli být hodně jízliví, nabízela by se myšlenková konstrukce, že Pavel Franěk, dlouholetý ligový sudí a nyní, v pokročilejším věku už výhradně videorozhodčí, naopak nepřekvapil. Protože na nepřehlédnutelné problémy občas funguje jako magnet.
Tentokrát se „blýskl“ v závěru I. půle, kdy vyhodnotil vyústění souboje mezi Chorým a Sörensenem jako běžnou srážku hlav. Na televizních záběrech je přitom dokonale čitelný Chorého úmysl dát soupeři tzv. čelo. A jak si plzeňský útočník usmyslel, tak i udělal.
Hlavní sudí Dalibor Černý incident dobře vidět nemusel. Videorozhodčí ho vidět musel. Ale prý ho neviděl. A to je špatně. VAR tedy hlavního sudího neoslovil, na incident ho neupozornil. A tím Franěk zamezil tomu, aby byl Chorý v souladu s pravidly za své počínání vyloučen.
Dosud nejslavnějším Fraňkovým „kouskem“ bylo v dubnu 2019 derby „S“, v jehož průběhu při zkoumání oprávněnosti nařízení pokutového kopu ve prospěch Slavie neposlal Franěk hlavnímu sudímu Karlu Hrubešovi k náhledu ten jasně nejprůkaznější záběr, podle kterého byla penalta tutová. Jenže Fraňkovým přičiněním byla tehdy naopak odvolána.
Po Fraňkově aktuálním selhání mnozí opět volají po odstranění Radka Příhody z vedení komise rozhodčích. Nechci mu dělat advokáta, je fakt, že chyb se rodí mnoho, přespříliš. A Příhoda nese za úsek rozhodčích zodpovědnost.
Různých seminářů a cvičení může být samozřejmě vždycky víc. A intenzivnějších. Ale povězte mi, jak má Příhoda dosáhnout toho, aby 48letý Franěk po 17 sezonách v lize viděl stejně jako zbytek republiky Chorého „čelo“ a ne běžnou srážku hlav.
Samozřejmě, že „čelo“ vidí a nenahlásí to. Jaký to dává smysl? Nic jiného než manipulativní úmysl mě nenapadá.
Některé nedůvěryhodné sudí z berbrovské éry Příhoda z ligy odstranil, několika „mužům na hraně“ dal ještě šanci. Byla to chyba. V září definitivně vyškrtli z ligy Zbyňka Proskeho. A Pavel Franěk si i coby videorozhodčí koleduje o podobný osud. Mělo by mu být vyhověno.
Kredit ligy opakovaně znehodnotil, neměl by dostávat další příležitost dělat si z fanoušků blázny do nekonečna.
