Článek
Sparťanské části národa se v neděli večer muselo špatně usínat. Vystoupení letenského týmu v Edenu skončilo v 304. derby pražských „S“ ostudou jejich barev.
Slavia svého soupeře drtila tak, že by se brankář Matěj Kovář nemohl v poločase divit ani šestibrankovému přídělu.
Naopak jediné, co za celý duel předvedla Sparta, byl Kuchtův únik, po němž měl s míčem odraženým od slávistického obránce hodně starostí brankář Ondřej Kolář. Ale čisté slávistické konto udržel. A ničím dalším už se prakticky trápit nemusel.
Sparta mohla být svým způsobem ráda. že slávisté v poločase stáhli nohu z plynu, s cílem derby v klidu dohrát, udržet náskok a pošetřit síly na čtvrteční vystoupení v Kosovu v rámci Konferenční ligy UEFA, v níž má Slavia co dohánět.
Nebýt toho, měla by Slavia možná našlápnuto i k atakování historického rekordu. Svou nejvyšší výhru nad Spartou 9:1 si zapsala v takřka prehistorických časech, konkrétně 24. listopadu 1907.
Výhru 4:0 zaznamenali slávisté nad Spartou naposledy 3. října 1948, v ligovém utkání tehdy skórovali pánové Kupsa, Kopecký, Bradáč a Pajkrt.
A od těch časů jsem v análech našel jen jednu vyšší výhru Slavie v derby, nikoli však ligovou. V přátelském utkání 9. května 1962 slávisté zvítězili 6:1, za vítěze skórovali Ženíšek 2×, Kamír, Paták, Hochman a Nepomucký, za Spartu Dočkal.
Dán tým do derby nevyladil
Tak či tak se teď dánský trenér Brian Priske podepsal pod největší sparťanskou porážku v derby v éře samostatné české ligy.
Jak se urodila? Vlastně snadno. První dva góly padly už v 5. a 12. minutě, další ve 30. a 45., tedy těsně před poločasem.
Ráz duelu nasadily dva faktory. Za prvé naprosto nesrovnatelná míra nasazení a koncentrace, s níž oba týmy do zápasu nastoupily. Za druhé naprosto neodpustitelná hrubka stopera Martina Vitíka, po níž v 5. minutě slávista Václav Jurečka snadno otevřel skóre. Taková „nalejvka“ se prostě nedala neproměnit.
Zrovna Vitík přitom patří mezi fotbalisty, kteří atmosféru derby už od mládežnických kategorií dobře znají, leckteří jeho spoluhráči ji až dosud znali jen z vyprávění. Stejně jako trenér Priske. Tak teď už vědí, o čem derby je. Dozvěděli se to v průběhu velmi jednoznačné a nekompromisní lekce.
Zatímco slávisté vyběhli namotivovaní a nabušení tak, jak se na derby sluší, tedy na 150 procent, sparťané na tohle neměli odpověď, hráli jako normálně. Ale to nemohlo stačit. A jakoby se pak ocitli unášeni vzdušným nebo vodním vírem, absolutně bez šance se do zápasu nějak znovu dostat.
Po jeho potrestané hrubce opanovala Vitíka nejistota. A nebyl sám, potřebnou suverenitu evidentně postrádal i brankář Matěj Kovář. Když mu Olayinka vyrazil míč z rukou, zachránila ho ještě před dalším gólem v souladu s pravidly píšťalka sudího Zelinky.
Ale momentů, kdy Kovář nebyl pánem svého brankoviště a jen s obavami v očích sledoval, jak nebezpečná situace dopadne, bylo víc. Svoji nejistotu Kovář podtrhl, když po rohovém kopu vysoký balon nezpacifikoval ani neposunul mimo hrací plochu. Jen do něj „pinknul“ a posunul ho tak do nebezpečného území, odkud přiletěla Masopustova gólová střela na 3:0.
Vitík s Kovářem byli nejviditelnějšími protagonisty sparťanského zmaru, ale na tom, že v první půli slávisté svého soupeře zcela mleli brilantně provedeným presinkem a kontrapresinkem, se podíleli i všichni jejich spoluhráči.
Brian Priske nepřipravil svůj tým do derby odpovídajícím způsobem, když nic jiného, tak nabuzení a motivovanost slávistů probíhaly v úplně jiné dimenzi. Budiž to pro něj poučením pro příště. Pražské derby nejspíš je zapotřebí poznat na vlastní kůži, ne si o něm jenom nechat vyprávět.
Pro Spartu začala série pravdy katastrofou
Slávisté se ocitli pod vlnou kritiky, když museli vstřebat několik utkání bez zisku bodu a bez vstřelené branky (v Plzni, Olomouci a dvakrát s Kluží). Ale mentálně je povzbudilo utkání s Mladou Boleslaví, které zvládli navzdory dlouhému oslabení o vyloučeného hráče. Po postupném posílení kombinované sestavy pak přečkala Slavia bez úhony i duel domácího poháru na Julisce. A derby teď vyšlo slávistům na tisíc procent.
Pro Spartu je „nářez“ v derby o to nepříjemnější, že jím odstartovala tzv. sérii pravdy. V příštím ligovém kole totiž Sparta hostí Slovácko, přemožitele Letenských z květnového finále Mol Cupu. A následně pak Priskeho celek zamíří do Plzně.
Jestliže se na začátku sezony, kdy Sparta pohřbila své evropské pohárové naděje v duelech s Vikingem Stavanger, zavíraly nad tímto neúspěchem obě oči, s tím, že Priske pracuje s týmem jen krátkou dobu, teď už budou měřítka přísnější.
V konfrontaci v Edenu shořela pyšná sparťanská korouhev s depresivní ostudou. Co bude dál? I nad tím se určitě zamyslí protagonisté podcastu Nosiči vody. Jejich novou epizodu vám nabídneme tradičně v úterý.
