Glosář: Rusové si stěžují, že nemohou hrát fotbal. Neuvěřitelné

Fotbal se pořád hraje. To je věta, která zní skvěle, problém je, že zároveň se na Ukrajině stále válčí, během zločinné ruské invaze umírají lidé, jsou ničena města i vesnice, život se otočil nohama vzhůru. Nedá se o tom nepsat, i když ryze fotbalových témat se nabízí celá řada.

Na jedné straně by se nabízelo probrat pohárové semifinále na Spartě, kde domácí po 135 minutách boje udolali Jablonec. Měl se před třetím gólem Sparty kopat roh? Skočte se zeptat Petra Rady a koukejte přitom, kde nechal tesař díru. Zároveň nelze opomenout, že v neděli se hraje derby pražských „S“, které může být zajímavou nápovědou k tomu, kdo si odnese na konci sezony mistrovský titul. Také by se dala rozebrat situace českých rozhodčích ve světle toho, že právě na derby musí přijet s píšťalkou polský kolega – ten německý by byl pro český fotbal v této chvíli příliš drahý. Jak se asi sami čeští sudí dívají na to, že nemají důvěru, že je jim upřen největší zápas sezony? A mohou si za to sami?

Určitě by leckoho zajímalo, jak je na tom Tomáš Souček po porážce svých Kladivářů se Southamptonem v FA Cupu. Podle mého byl úmyslně trefen do obličeje a celý zkrvavený musel v průběhu druhého poločasu střídat. Nemělo by to snad být nic vážného, West Ham v sobotu čeká Liverpool a především se blíží baráž se Švédskem a už teď má Jaroslav Šilhavý hlavu „v pejru“ – zranění jsou Schick, Coufal, o dalšího klíčového muže základní sestavy by reprezentační trenér určitě nechtěl přijít. Derby mezi velkými pražskými rivaly není jediným utkáním tohoto druhu v programu víkendu. V neděli se prakticky souběžně bude hrát mač o Manchester mezi United a City. Tudíž i v tomto městě bude poměrně živo.

Tak jako na scéně klubové diplomacie, neboť se opět objevil poněkud modifikovaný návrh na založení Superligy. První pokus dopadl pro organizátory této nové taškařice nevalně, byli vypískáni, leč jde zřejmě o pracovité mládence a na stole už je návrh nový. Pochopitelně nenašel u šéfa UEFA Čeferina ani to nejmenší pochopení. Co by zbylo z oslíčka otřes se, tedy finančně báječně zajištěné Ligy mistrů? A jo, on vlastně Gazprom musí za dveře. Chválabohu. Když už jsem u hlavy evropského fotbalu, konečně se vyjádřila ve smyslu, že hrát mistrovství světa každé dva roky je nesmysl. To to trvalo. Někdy to trvá takřka nekonečně dlouho než ten či onen potentát sebere odvahu a s velkou pompou oznámí něco, co je většinovému publiku jasné už drahnou dobu.

Uznejte, že témat, o nichž by se mohl poněkud opotřebovaný žurnalista rozepsat, je celá řada. Jenže se nemůžu přinutit k tomu, abych myslel jen na poskakující míč a vstřelené góly či fauly. I proto, že mezi zabitými na Ukrajině jsou i někteří mladí ukrajinští fotbalisté.

A v tuhle chvíli se ozve Ruský fotbalový svaz s tím, že u soudu napadne rozhodnutí FIFA a UEFA, tedy světové i evropské fotbalové federace, o vyloučení reprezentačních mužstev i jednotlivých klubů ze všech soutěží pořádaných těmito organizacemi. A to si obě federace daly hodně načas a zprvu vyslaly do světa zprávu, že týmy agresora budou potrestány tím, že holt nebudou hrát doma a pod vlastní vlajkou. Až tsunami kritiky po celé zeměkouli donutilo čelné představitele zmíněných spolků k tomu, aby přitvrdili ve svých restrikcích. Svět má jasno, naprosto chápe toto rozhodnutí.

Ovšem Ruský fotbalový svaz se cítí ublížený. Slovy jeho tiskového mluvčího: „Rozhodnutí má jednoznačně diskriminační charakter a poškozuje velké množství sportovců, trenérů, zaměstnanců klubů a reprezentací a především miliony ruských a zahraničních fanoušků, jejichž zájmy musí mezinárodní sportovní organizace v první řadě hájit.“ Cože?! Promiňte, ale mně se z toho zvedá žaludek.

Rusové si klidně chtějí hrát fotbal, zatímco jejich ukrajinští kolegové umírají při obraně svých domovů. Kdo hájí jejich zájem žít? A ano, i já jsem fotbalový fanoušek a mám v tomto ohledu jediný zájem – nevidět ruský dres a neslyšet ruskou hymnu hodně, hodně dlouho. Jistě, ne všichni ruští reprezentanti na všech úrovních smýšlejí třeba jako petrohradský útočník Dzjuba, najdete mezi nimi i jedince nepoškozené putinovskou demagogií a propagandou, uznávám, ale jiné řešení zkrátka neexistuje.

Zajímavé věci se dějí okolo Bundesligy. Alespoň pokud jde o televizní práva. Německá fotbalová liga (DFL), organizace sdružující všech 36 klubů první a druhé německé ligy, hodlá podpořit Ukrajinu částkou jeden milion eur. Tyto peníze půjdou z účtu, na který dostává DFL finance za přenosová práva na Bundesligu prodávaná do světa. Tedy i do Ruska. V této zemi je obchodním partnerem DFL televize Match TV. Právě část peněz získaných od této společnosti chtějí Němci poslat na pomoc těžce zkoušenému ukrajinskému lidu. „Nechceme profitovat z peněz agresora, který napadl sousední mírovou Ukrajinu,“ tak zní vysvětlení příslušných orgánů.

Pro tuto chvíli se nechystá přerušení vysílání do Ruska. Ale je tu podmínka. I na obrazovkách ruských diváků se musí objevit všechna vyjádření klubů či fanoušků ve prospěch a na podporu Ukrajiny, tak jak je vysílají v přímých přenosech německé televizní stanice, respektive jak je signál vyroben. Minulý víkend se stalo, že se Rusové snažili tyto obrazové informace svému publiku zatajit. Pokud by k něčemu podobnému mělo dojít i v příštích dnech, nebude DFL váhat a vysílání do Ruska jednoduše odstřihne. I s tím rizikem, že z Moskvy nepřijdou splátky několikaleté smlouvy. V tomto případě hodlá DFL poslat oznámený milion ze „svého“. Postoj řídicích složek je jednoznačný: „Budeme vysílání bundesligových zápasů velmi pečlivě sledovat. Pokud by měl být námi vyráběný signál opět cenzurovaný a upravený, přijde okamžité vypovězení smlouvy.“

Jsem zvědav, jak tento příběh dopadne. Ale nějak si nedovedu představit, že ruští příznivci Bayernu na svých obrazovkách uvidí transparenty oslavující Ukrajinu a odsuzující Rusko. To si nejspíše pánové z Match TV nedovolí. Ovšem moc rád bych se pletl. Kdyby se díky fotbalu dostalo do moskevských či petrohradských obýváků poselství ze stadionů, nebylo by to rozhodně marné.

Kladivo sankcí dopadlo i na prsty Romana Abramoviče, Chelsea nejspíše bude měnit majitele. Kromě svého nemovitého majetku se blízký Putinův přítel zbaví i své milované hračky na Stamford Bridge.

Zájem o koupi má konsorcium reprezentované pány Wyssem a Boehlim, ovšem těm se zatím zdá požadovaná cena příliš vysoká. Abramovičovi ale slouží ke cti, že celou částku utrženou za prodej hodlá věnovat „všem obětem válce na Ukrajině“. Nějak mi tam ovšem skřípe to všem. Snad tyto peníze neskončí jen v Rusku. Fanoušci Chelsea asi také musí začít myslet na to, že doba hojnosti, kdy se kupovalo za obrovské peníze, bude asi krásnou pohádkou z minula. Časy se mění. Bohužel nejen ty fotbalové.