Článek
„Nazdar, hajzle,“ oslovoval Roman Berbr rozhodčí do telefonu. Když tedy nepoužil své oblíbené: „Čest práci!“
Navzdory svým báchorkám o sedmi letech u rozvědky sloužil ve skutečnosti komunistické moci u Státní bezpečnosti jen rok. Jeho sklony k arogantnímu autoritářství tam ale našly podhoubí, ze kterého pak tento technolog moci, posedlý svým velikášstvím, po dlouhá léta čerpal při budování svého totalitního fotbalového královstvíčka.
To padlo loni v říjnu, když se Roman Berbr objevil za mřížemi vyšetřovací vazby. Od té doby zocelený estébák nepromluvil ani před vyšetřovateli, natož před médii.
Hovoří však za něj střípky odposlechů či citací z komunikačních aplikací, tak jak je zajistila policie. A postupně, po troškách, prosakují do médií.
Velký ohlas nyní vzbudil článek na webu efotbal, který přinesl úryvky z odposlechu hovorů, jež s Berbrem či jeho nejbližším spolupracovníkem Rogozem vedl Jan Nezmar, tehdy sportovní manažer pražské Slavie.
Připojil i sdělení, které si vyšetřovatel zapsal do závorky. A sice, že Roman Berbr, tehdy místopředseda fotbalové asociace, měl mít od Slavie za mistrovský titul slíbený milionový úplatek. Což nyní šéf Slavie Jaroslav Tvrdík samozřejmě odmítá.
Když si odmyslíme Nezmarovy telefonické stížnosti na svého nadřízeného a nekorektní referát o vnitroklubovém dění, zbude ještě rozhovor, ve kterém Berbr nabádá Nezmara, ať před utkáním kvalifikace Ligy mistrů pozdravuje od Dáši tureckého sudího Cakira. V podobném duchu hovoří i se svou ženou Dagmar Damkovou, členkou komise rozhodčích UEFA, a také s Michalem Benešem, který měl oficiálně na starosti doprovod sudích v Česku.
Hrozí Slavii trest za korupci?
Co to všechno vlastně znamená? Je Slavia v ohrožení? Může ji někdo stíhat nebo přeřazovat do nižších soutěží? I tyhle otázky se objevují nejen na sociálních sítích. Tak si to celé zkusme zpřehlednit.
Policie v souvislosti s kauzou Berbr stíhá zhruba dvě desítky fyzických osob, vedle nich i klub Slavoj Vyšehrad. Právě ten byl dosavadním středobodem celé kauzy. Policie vedle odposlechů zmapovala i schůzky, na kterých Roman Rogoz, sportovní ředitel Vyšehradu, nabízel rozhodčím úplatky. A „nadčlověk“ Roman Berbr uměl zařídit, přestože mu to nepříslušelo, aby na vybraný zápas dorazili ti správní, ovlivnitelní sudí. Vedle toho ještě jádro jeho gangu podle policie zdefraudovalo ve dvou etapách 2,5 milionu korun z pokladny Plzeňského krajského fotbalového svazu. Různou měrou se na tom vedle Berbra měli podílet i Roman Rogoz a Michal Káník, v jednom případě též Tomáš Grímm.
Tohle všechno víme už od loňského podzimu. Berbr ale zdaleka neřešil jenom Vyšehrad. Z jeho odposlechů i z obsahu komunikačních aplikací, které měl instalovány ve svých zabavených telefonech, vytáhla policie kvanta informací o jeho kontaktech prakticky s celým fotbalovým prostředím, které ostatně Berbr de facto řídil.
Policie tato data stále vyhodnocuje, není tedy jasné, zda začne trestně stíhat i další fyzické či právnické osoby, ale jeví se to spíš nepravděpodobně. Kdyby policie měla v ruce nějakou hlubší, zdokladovanou informaci, například o údajném milionovém úplatku od Slavie, nejspíš by už v tomto ohledu nějak konala.
A pokud v této věci nepokročila dál policie, asi se v otázce milionového úplatku neposune nikam dál ani Etická komise FAČR. Ta před několika týdny získala přístup do spisu, podobně jako ho už od začátku stíhání mají advokáti všech obviněných. Anebo nově i Ligové fotbalové asociace, které byl stejně jako FAČR přidělen statut poškozené strany.
Spis obsahuje kvanta informací. A pokud si je jako dostatečný materiál k dalšímu trestně-právnímu stíhání nevyhodnotí policie nebo státní zástupkyně, může je pořád ještě uchopit právě Etická komise FAČR. A případně trestat za prohřešky proti disciplinárnímu řádu.
Přinejmenším si účastníky pochybných konverzací může zvát na svá zasedání a chtít po nich vysvětlení leckdy tajemných šifer, jichž Berbr i ti na druhé straně hovoru hojně užívali. Dodejme jedno důležité upřesnění: Etická komise FAČR si může předvolávat, případně trestat, výhradně členy FAČR. Kdo z řad asociace vystoupí, má klid. Ale to pak v rámci fotbalu nemůže působit.
No a teď k té Slavii. Pokud by se jakkoli prokázal „milion pro Berbra za titul“, je to samozřejmě průšvih na entou, za který by někdo stál před soudem a klub by potkaly i těžké finanční a sportovní sankce. Jenže to v danou chvíli spíš nevypadá, že by se něco takového prokázat mělo. A kromě čistokrevných drbů neexistuje ani žádná další indicie, že by se něco takového dělo.
Nicméně mohu se plést. Třeba časem ze spisu vyplynou další skutečnosti a informace. Policie totiž bezpochyby zkoumá i bankovní převody, stavy hotovosti na účtech, nebo data, kdy si fanoušek motorismu Berbr kupoval své luxusní vozy.
Spis obsahuje řádově tisíce stran, obsahuje celou řadu částí a stále se ještě doplňuje. Jen ten, kdo má přístup úplně ke všemu, nastuduje si to a dokáže se v těch kvantech balastu a slovní vaty vyznat a najít či propojit vše, jen ten se ocitne blízko realitě. A to ještě možná, vzhledem k šifrování zúčastněných a nejen z toho plynoucí řady nejasností. Kompletně zná celý příběh jen Roman Berbr. A jestli se u soudu rozvypráví, mnozí asi v tu chvíli zešednou. Ale rozvypráví se?
Když rudoch pláče
Pokusy kontaktovat tureckého rozhodčího Cakira a vzkazovat mu, že ho pozdravuje Dáša (Damková), jsou tradičním projevem takzvané „protykanosti“, tak běžné v českém prostředí. Já znám tebe, ty znáš mě, tak si helfnem, ne? Do jaké míry něco takového může fungovat na úrovni soutěží UEFA, nejsem schopen posoudit. Každopádně to na trávníku nevypadalo, že by Cakir Slavii nějak zvlášť pomáhal.
Jiné už to mohlo být v české lize. Nebo nemuselo, bůh suď. Případně příslušný policejní, soudní či disciplinární orgán. Zatím posuďte sami:
„Za každou cenu zajdeš za Brabcem a budeš ho ode mě pozdravovat…yes???“ úkoloval Berbr rozhodčího Emanuela Marka před utkáním Baník Ostrava-Sparta (3:2) v dubnu 2018.
Marek v utkání posoudil Barošův pád kousek za šestnáctkou jako faul, z trestného kopu Baník skóroval. A za Barošův ostrý zákrok na Frýdka nepřišla ani žlutá karta. Baník, který bojoval o záchranu, vyhrál zápas 3:2. Po utkání následoval další rozhovor dvojice Berbr-Marek.
RB: Dobrá práce.
EM: Díky, rudoch nám trochu pláče.
RB: Na indiány se*, musí si najít jiný kmen.
EM: Taky to tak cítím. Pěkný večer a makám dál!
Pozoruhodné je, že když jel v květnu pískat do Ostravy zápas s Libercem (1:1) sudí Pavel Franěk, dostal od Berbra velmi podobné zadání: „Musíš za každou cenu najít Brabce a pozdravovat ho ode mě.“
Václav Brabec je majitelem Baníku, ze spisu ještě víme, že se v březnu 2018 setkal s Romanem Berbrem v nespecifikované restauraci. Což samozřejmě není trestné. Na oběd nejspíš chodil s mužem přezdívaným Náčelník kdekdo. A zprávy s prosbou o pomoc, nejspíš fotbalovému Slovácku, mu psal dokonce i kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář. O tom jsme psali zde.
Ale zpět k Baníku. Dělat z toho malička, co víme, jakékoli závěry, je samozřejmě ošidné, až nemožné. Policejní vyšetřovatel se podle své poznámky sice klonil k výkladu, že jde z Berbrovy strany o šifru, která sudí nabádá, aby Baníku pomohli. Ale kdo ví, třeba jen trpěl extrémním společenským nutkáním vlastníka ostravského klubu přes každého rozhodčího pozdravovat.
Baník Ostrava se každopádně v ročníku 2017/18 v nejvyšší soutěži zachránil. Získal o bod víc než sestupující Jihlava.
Trapně poslušná loutka jménem Jozef
To, co se dozvídáme, jsou jen střípečky, ze kterých by bylo leckdy unáhlené vyvozovat jakékoli zásadní závěry. Každopádně nám ovšem poskytují výtečnou možnost udělat si obrázek, jak to asi i v lize z hlediska důvěryhodnosti rozhodčích a vlivu Romana Berbra na ně v uplynulých letech vypadalo.
Berbr vybudoval něco mezi peklem a bizarním kabaretem. A nejen on. Spolutvůrci byli i všichni ti, co mu to umožnili, na tu jeho pokřivenou hru přistoupili a hráli ji s ním. Od lidí z asociace přes rozhodčí až ke klubovým funkcionářům.
Mimořádně smutnou a trapnou roli hrál v tom všem Jozef Chovanec, předseda komise rozhodčích. Už jen samotný rozkaz, který mu Berbr zaslal v den jeho inaugurace, s detailním návodem, co má všechno Chovanec na výkonném výboru říkat, je v tomto ohledu všeříkající. Přečíst si ten příběh můžete zde.
Bezduché poslušné loutky typu Jozefa Chovance plnily úkoly bez zaváhání, natož náznaku protestu. A Berbr se svou bandou ničil český fotbal tím, že budoval takzvanou kratší cestu k úspěchu. Ne tu dlouhodobou, poctivou, sportovní, ale tu pokřivenou. Buď rovnou korupční, anebo přinejmenším protekční.
Do části spisu popisující instalování Jozefa Chovance do role loutkového šéfa rozhodčích, tedy v létě 2018, si policejní orgán poznamenal, že s týmem FC Viktoria Plzeň měl Roman Berbr dlouhodobě nadstandardní vztahy. „A to samé v těchto sezonách i s týmem SK Slavia Praha fotbal.“
I Berbrovy poznámky z komunikace se sudím Emanuelem Markem o sparťanech, tedy rudoších, indiánech, kteří si mají hledat jiný kmen, svědčí, že se Spartou neměl v té době Roman Berbr, přezdívaný Náčelník, zrovna ty nejlepší vztahy. Do jeho kmene tehdy Sparta nepatřila.
Když ale v roce 2020 před finále Mol Cupu mezi Libercem a Spartou úkoloval Berbr sudího Pavla Královce, foukal už, zdá se, vítr odjinud. Připomeňme si ten příběh:
„Jenom jednoduše, jenom jednu politickou věc potřebuju, jo? Ty to pochopíš. V pondělí byl za mnou Pepa Krula,“ zmínil Roman Berbr člena managementu Sparty, bývalého rozhodčího. Královec odvětil, že chápe.
„Jenom ho potřebuju, ho pozdravuj potom,“ pokračoval Berbr ve své pozdravovací mánii. „A ze zbytku udělej suchej hajzl.“
Vy víte, co ten „suchej hajzl“ přesně znamená? Já ne. Každopádně Královec ve finále v Liberci skandálně nevyloučil sparťana Frýdka za to, že se prošel po protihráči. Sparta v jedenácti trofej získala a postoupila díky tomu i do pohárové Evropy.
Takových příběhů bude asi ještě přibývat. Nezbývá než věřit, že si český fotbal zazpívá spolu se skupinou Lucie: „Už se nechcem nikdy vracet tam, kde nám bylo mizerně…“
