Článek
Mnozí příznivci Viktorie Plzeň už nad tím mávají rukou. „Rok co rok píšete, jaká hrůza nás čeká, jen samé krachy a pády. A vidíte, zase se nic z toho nenaplnilo. Naopak, všem jsme vypálili rybník, Viktoria získala titul a teď zase mohutně posiluje!“
Když tohle říkají či píší na sociálních sítích, mají v zásadě pravdu. Jen je zapotřebí usadit všechno do kontextu a skutečné ekonomické reality klubu.
Moderní éra Viktorie Plzeň protkaná šesti mistrovskými tituly vznikla na základě odvážné vize někdejšího majitele Miroslava Kříže, tehdejší fotbalové progresivity Pavla Vrby a následného přívalu peněz, který generoval sportovní úspěch plzeňských barev doma a následně i v Evropě.
Od Sparty a Slavie se Viktoria po celou tu dobu liší v jednom základním punktu: A sice že za ní nestojí ultrabohatý vlastník, který v případě nouze vysoký rozpočet dolepí. Viktoria si své živobytí vždycky musela uhrát na hřišti.
Na tom domácím i na tom evropském. Protože česká ligová soutěž je svým způsobem „jen“ kvalifikací do soutěží UEFA. Až v nich lze vydělat stamiliony. A když se vám tam daří, zvyšuje se tím i bonita vašich hráčů na přestupovém trhu či zájem sponzorů, to jsou spojité nádoby.
Potíž je v tom, že v Evropě zaválela Viktoria Plzeň naposledy v sezoně 2018/19, kdy hrála Ligu mistrů třeba proti Realu Madrid. A vydělala tehdy celkem 807 milionů korun.
Ty peníze už nemá. Utratily se běžným provozem, protože ve třech dalších sezonách v řadě Viktoria neprošla kvalifikačními síty do skupinové fáze žádného z evropských pohárů.
Investor? Nekomentujeme
Po uneseném podnikateli Miroslavu Křížovi se slehla země ještě dříve, než Viktoria začala vyhrávat domácí tituly. A také jeho pokračovatel Tomáš Paclík už tuhle kriticky se vyvíjející velkou partii odmítal hrát dál. A tak nyní drží karty v ruce Adolf Šádek, dlouholetý manažer klubu a nyní jeho hlavní, podle všeho jediný akcionář.
Už rok hovoří o tom, že hledá investora nebo subjekt, kterému by Viktorii prodal. Není divu, jeví se to jako nutnost.
Ačkoli v posledních sezonách stáhl plzeňský klub svůj rozpočet zhruba o polovinu, řekněme ze 600 na 300 milionů korun na sezonu, ani tolik peněz na sebe nevydělá. A tak žije na dluh.
Někdy kolem Vánoc odhadoval deník Sport, že může být Viktoria tak 180 milionů korun v minusu. Snadná aritmetická cesta nás dovede k tomu, že teď může klub věřitelům dlužit kolem 300 milionů korun.
A investor? Pořád nikde.
„Vstup nového investora do klubu je plně v gesci současného majitele klubu Adolfa Šádka, který vede veškerá jednání. V tuto chvíli není z pochopitelných důvodů možné tato obchodní jednání jakkoli komentovat,“ zodpověděl dotaz Seznam Zpráv mluvčí klubu Václav Hanzlík.
V souvislosti s investorským či akcionářským vstupem se v uplynulých měsících spekulovalo o několika zahraničních skupinách. Nejvíce asi o skupině Davida Blitzera, jež vlastní fotbalové kluby Augsburg či Alcorcón. A podíl v Crystal Palace.
Tahle skupina se v nedávné minulosti ve finále nedomluvila na kooperaci se Slavií, pak zaměřila svou pozornost na francouzský klub AS Saint-Étienne.
Ať už nějaká jednání mezi Šádkem a investory běží, nebo ne, je nejspíš nepravděpodobné, že by nějaký velký byznys mezi nimi proběhl před předkoly evropských pohárů. Protože právě jejich výsledek může zásadně redefinovat situaci.
Tím spíš, že Viktoria Plzeň i s omezeným rozpočtem a v celkové ekonomické tísni získala mistrovský titul. Možná paradoxně. Možná právě proto. Šádek spolu s trenérem Michalem Bílkem totiž použili svízelný ekonomický stav jako motivaci pro hráče.
Miliony si mohou vydělat, pokud zaplní klubovou kasu sportovním úspěchem. Zisk mistrovského titulu jim k tomu opět otevřel úžasné možnosti. Ale sám titul nestačí, to je jen první etapa.
Varianty od pohádky až k peklu
Teď přijde etapa druhá – předkola evropských soutěží. A případná účast v nich, to už by pak byla etapa třetí, ta nejpříjemnější.
Přeskočit každopádně nelze klíčovou fázi 2, na ni se teď zaměřme.
Viktorii Plzeň čeká druhé kvalifikační předkolo Ligy mistrů. V něm se za měsíc utká s lepším z dvojice HJK Helsinky / RFS Riga.
Na první pohled to nevypadá jako neprůchodná varianta, zároveň je ale nutno vzít v úvahu, že ve Finsku i Lotyšsku se přes léto hraje liga a soupeř půjde do bitvy s Viktorií plně rozehraný. Mimochodem, stejně jako norský Viking Stavanger proti Spartě.
V systému evropských kvalifikací platí, že kdo vypadne v předkolech Ligy mistrů, posouvá se do předkol Evropské ligy a v případě opětovného neúspěchu do předkol Konferenční ligy.
Platí také, že když Plzeň vyřadí v tomto soukolí alespoň jednoho protivníka, bude mít jistou přinejmenším skupinu Konferenční ligy. K tomu tedy stačí vyřadit Helsinky nebo Rigu.
Před Viktorií Plzeň (a jejím případným investorem) se tak nyní rýsuje celá řada variant:
A) Varianta dokonalá. To jest start ve skupině Ligy mistrů. V její kvalifikaci by Viktoria postupně musela zdolat 3 protivníky. A start ve skupině Ligy mistrů loni garantoval příjem 15 640 000 eur, tj. 387 milionů korun. Plus výhled na další extra tučné bonusy.
B) Varianta skoro dokonalá. Při ní by Viktoria přešla v kvalifikaci Ligy mistrů přes dva protivníky a vypadla až s tím třetím, v tzv. play-off. I za neúspěšnou účast v něm se vyplácí slušné „bolestné“, konkrétně 5 milionů eur. A navíc znamená start ve skupině Evropské ligy (3,63 milionu eur). To je dohromady 213 milionů korun. A jako ve všech dalších variantách možnost uhrát si další peníze za další body, bonus za úspěchy klubu v minulých letech, podíl na TV trhu a podobně.
C) Varianta solidní. Sem zařaďme start ve skupině Evropské ligy, ovšem bez předchozí účasti v play-off Ligy mistrů. Startovné ve skupině Evropské ligy je 3,63 milionu eur = 90 milionů korun.
D) Varianta „brod“. Tu by značil start ve skupině Konferenční ligy. Za něj se vyplácí 2,94 milionu eur = 73 milionů korun.
E) Varianta průšvih. Ta nastane, pokud Viktoria počtvrté v řadě kvalifikačním sítem do žádné skupiny neproleze.
Varianty A a B by Viktorii Plzeň umožnily uhradit její dluhy a vydělat si ještě na provoz na tuto, možná i další sezonu. Kdyby nastaly, dost možná by Adolf Šádek do žádného holportu s novým akcionářem ani nešel.
Varianty C–E už by ho k takovému kroku nejspíš nutily. A to tím spíš, že situaci v případě nouze nemůže zachránit ani lukrativními prodeji hráčů. Žádného Baha, natož Hložka za 8 nebo více milionů eur totiž v kádru nemá.
Šádek čaruje, jak může
Solidně obchodovatelní jsou jen Lukáš Kalvach a brankář Jindřich Staněk, snad Pavel Bucha. Ale žádné stamiliony by se nejspíš ani za ně neutržily, zejména v situaci, kdy by potenciální zájemce o jejich služby věděl, že je Viktoria pod ekonomickým tlakem a prodávat nutně musí.
Viktoria Plzeň tak má všechno ve svých rukou, zmíněné varianty A a B mohou vše vyřešit a klub zabezpečit. A tak Šádek dělá v rámci možností maximum, aby se alespoň do play-off Ligy mistrů dostal.
Angažuje zajímavé hráče, kterým jinde skončila smlouva. Veterána Pilaře, Albánce Qoseho, brankáře Jedličku, útočníka Klimenta.
Levně Šádek získal do obrany na tzv. zpětný odkup Čiháka, s Pardubicemi provedl výměnu s doplatkem Cadu–Hlavatý, defenzivu zpevnil i Tijani, papírově až dosud slávista, který na jaře pomohl se záchranou Teplic.
Šádek tedy získal řadu zajímavých hráčů, aniž by na přestupovém trhu musel hodně utrácet. Provozně ale samozřejmě odtékají prostředky na měsíční odměny hráčů. A spekuluje se, že mistrovskému kádru ještě klub dluží bonusy za titul.
Finanční kleště se svírají. Předkola evropských pohárů rozhodnou o tom, zda z nich Šádek a Viktoria Plzeň vyskočí silnější. Anebo jestli někomu neuskřípnou hlavu.
Mnohem víc o tuzemských, ale i zahraničních přestupech se dozvíte v dalším vydání podcastu Nosiči vody. K dispozici bude tradičně v úterý po poledni na Seznam Zprávách nebo na podcastových aplikacích. S Jaromírem Bosákem a Karlem Tvarohem se podíváme zevrubně zejména na kauzu spojenou s Janem Kuchtou. Dříve slávistou, dnes už sparťanem.
