Glosář: Fotbal nespí. Ve vzduchu létají velká jména

Fotbalový zápas dokáže být velkým dramatem. Padají góly, karty, radost střídá zmar, rozhoduje se o postupech, sestupech, slávě i zapomnění. Ovšem veskrze dramatická dokáže být i zimní přestávka, když míče tiše odpočívají ve skladech.

Samozřejmě je to dáno tím, že se otevřela přestupová okna, a to se najednou začnou propojovat různé světy. Ten reálný s tím nadreálným a své si k věci řekne i planeta fotbalových fantazií a fantazmagorií. Ale pro novináře i fanoušky jde o období zábavné, je co probírat, na co si zanadávat, čím zaplnit povánoční pracovní čas.

Český fanoušek zřejmě nejvíce spekuluje o tom, kam přestupové vlny zanesou Patrika Schicka. Přes nepříjemné zranění, které mu na měsíc vystavilo stopku, nasázel za podzim šestnáct gólů, na což mu stačilo třináct utkání. Produktivita doslova dechberoucí. Jeden gól na odehraných šedesát devět minut. A sportovní šéf Bayeru Leverkusen Rudi Völler je připraven jednat. I když se pro německá média vyjadřují další kluboví činovníci ve smyslu, že by chtěli českého forvarda udržet, filozofie Bayeru je jasná. Pokud možno levně nakoupit, byť to tedy v případě Schicka tak úplně neplatilo, protože vykoupení z Říma přišlo na 25 milionů eur, poté hráče zhodnotit v Bundeslize či evropských pohárech a následně s velkým ziskem prodat. Podle posledních údajů by se cenovka dnes měla držet kolem 40 milionů. Takže opět velmi slušný zisk. Takhle to v Leverkusenu funguje dlouhá léta a i tak si Bayer dlouhodobě víceméně drží pozici těsně za fotbalovými giganty z Mnichova a Dortmundu.

Ve vzduchu létají velká jména. Měl se ozvat Paris St. Germain, kterýžto se o českého reprezentanta zajímal už před léty. Ale z mého pohledu by to byl krok zpátky. Ne finančně, ale co do růstu fotbalové kvality. V kádru PSG už sice nemusí být Mbappé, ale Neymar, Messi a spol. by asi příliš prostoru Schickovi nenechali. V nejnovějším díle Ušáku se vyjádřil nejlepší český reprezentační střelec Jan Koller v tom smyslu, že francouzskou ligu, kterou si sám vyzkoušel, by svému nástupci rozhodně nedoporučoval. To spíše už stěhování do Manchesteru City, jemuž stále chybí klasický hrotový útočník. V tomto případě by Schickovi mohlo vyhovovat, že absolutní většinu gólů dávají Guardiolovi svěřenci zevnitř pokutového území po kombinačních akcích. Schválně si vzpomeňte na nějakou gólovou střelu Citizens z pětadvaceti metrů. Moc jich nebude. A vzhledem k tomu, že český forvard se umí skvěle orientovat před brankou a má výborný výběr místa, hra skoro do „kuchyně“ by mu mohla vyhovovat. Navíc je skvěle využitelný i pro rychlý brejk po zisku míče někde kolem půlicí čáry. Ostatně, absolutní většinu svých podzimních branek vstřelil právě z předbrankového prostoru.

Otázkou je, jestli by velké hvězdy City byly ochotny pracovat na nového spoluhráče tak jako třeba Diaby v Leverkusenu. Na druhou stranu hráči se zkušenostmi z české ligy už odvedli Manchesteru City své služby. Stačí si vzpomenout na Edina Džeka (padesát gólů) nebo Wilfrieda Bonyho (šest branek). Takže do třetice?

Zatímco přestup Schicka, ať už teď v zimě, nebo až v létě, bude rozhodně cestou za lepším, nejsem si jist, že totéž se dá říci o transferu Jana Kuchty do Lokomotivu Moskva. Jistě, pokud jde o peníze, exslávistický střelec určitě neprodělá. To v žádném případě. Ruské kluby stále ještě platí výrazně víc než ty nejlepší české. Ale jestli se dokáže loňský nejlepší slávistický střelec herně posunout, to si netroufám tvrdit. Varující v této situaci může být případ Alexe Krále, jehož výkonnost pobytem ve Spartaku Moskva v nejlepším případě stagnovala, což se projevilo následně i nepřesvědčivými výkony v reprezentačním dresu. Ruská liga dnes není známkou kvality. Opravdu velké hvězdy se jí obloukem vyhýbají, hraje se „starý“ fotbal s převahou defenzivních úkolů, tohle není pro žádného útočníka slibná perspektiva. Snad s výjimkou ruské trvalky Dzjuby.

Ovšem z hlediska klubu jde o velice solidní obchod. Prodat svého odchovance, bez výraznější stopy v národním týmu, za uváděných pět milionů eur, tedy více než desetinásobek toho, co slávisté museli vynaložit na Kuchtův návrat z Liberce, to musí finančního ředitele těšit. Tím spíše, že je veřejným tajemstvím, že se poněkud vyčerpal rezervoár vzájemných vztahů s trenérským štábem. Střelec 48 ligových branek se nikterak netajil tím, že se mu velmi nelíbilo to, že ho Slavia nepustila už loni do Stoke, ani že mu zrovna nevoní konkurence mezi ofenzivními hráči v kabině červenobílých. Rozchod byl asi jediným možným řešením.

Poslední mistr české ligy má kde hledat náhradu. Denis Alijagič, ročník narození 2003, má velký potenciál. Postavou a svou výškou 188 centimetrů poněkud připomíná Patrika Schicka. Jestli to dotáhne až do takových sfér jako opora Leverkusenu, to je samozřejmě ve hvězdách. Ovšem slávisté hodlají v blízkém budoucnu znovu upřít pozornost na mladé odchovance. Samek už si vydobyl velice solidní pozici, v poháru se Zlínem na sebe upozornil útočník Horský, velice zajímavé zprávy jdou o gólmanovi Kinském, ostatně ani nová akvizice Talovierov není žádný stařík.

Přiznávám, že mě překvapil návrat Davida Lischky do Sparty. Ve svém prvním ligovém angažmá na Letné nebyl dvakrát úspěšný, pod což se samozřejmě podepsala i operace srdce. V Baníku si stačil vytvořit velice dobrou pozici, stal se hráčem základní sestavy, byl schopen se i střelecky prosadit. Docela by mě zajímalo, s jakými pocity se hlásil znovu na Letné. Možná že by si i přál zůstat v Ostravě, ale na to je hráč malý pán. Zvláště když se asi ne úplně podle představ vyvíjejí jednání předmětných klubů o jiných hráčích. Lischka přišel, Hložek zatím neodešel. Sparta by ho ráda udržela až do konce ligového ročníku, na čemž zřejmě nyní panuje mezi Hložkovým agentským týmem a Spartou dohoda. V létě už bude situace úplně jiná.

Ale věci se dějí i jinde. Potočný v Plzni, Jánoš v Karviné, Jurečka možná v béčku Slovácka a tak by se dalo pokračovat. Manažeři a agenti mají zkrátka napilno. A ještě nějaký ten týden mít budou.