Článek
Inflace roste, ceny energií se zvyšují přímo tryskem. Překvapivě právě v této konstelaci přišla Ligová fotbalová asociace s plánem povinných investic do dlouhodobě zanedbávané infrastruktury stadionů druhé nejvyšší soutěže, která nese název Fortuna národní liga (FNL).
„Od sezony 2024/25 bude i na stadionech druhé ligy povinné umělé osvětlení, od ročníku 2027/28 pak vyhřívaný trávník,“ informoval před týdnem Dušan Svoboda, předseda Ligové fotbalové asociace (LFA).
Samy kluby účastnící se soutěže si tyto regule odhlasovaly, podle informací Seznam Zpráv prezentoval na jednání grémia odmítavé stanovisko jen představitel Vlašimi.
A Dukla Praha, která osvětlením i vyhříváním trávníku disponuje, poukazovala na grémiu na to, že až bude pro druholigové kluby povinné temperovat trávníky v zimních měsících, vzrostou jejich náklady do astronomických rozměrů neodpovídajících klubovým rozpočtům.
Kolik to všechno bude stát
Pořízení stožárů a světel přijde na 10–15 milionů korun, vybudování vyhřívacího systému na 15–20 milionů korun podle místních podmínek. To všechno samozřejmě při stávajících cenách, které mohou růst.
Náklady na vyhřívání trávníku v uplynulé sezoně vyčíslili například ve Slovanu Liberec na 670 000 korun. „Vyhříváme horkou vodou. Ptal jsem se dodavatele, jak to pro příští zimu vypadá s odhadem nárůstu ceny. Dojde k němu určitě, přinejmenším o výši inflace, ale dost možná až o sto procent,“ říká Vlastimil Čadílek, technický ředitel Slovanu Liberec.
To všechno jsou částky zcela mimo dosah velké části druholigových klubů. „U nás ve Varnsdorfu máme na sezonu rozpočet 16–17 milionů korun. Od Ligové fotbalové asociace dostanu za podíl na televizních a sponzorských právech ročně 2,2 milionu korun. Kluby v I. lize dostávají 10–12 milionů,“ konstatuje Vlastimil Gabriel, předseda představenstva FK Varnsdorf. „Sportu by měl výrazně víc pomáhat stát,“ míní.
„Na ligovém výboru jsme dlouho zvažovali, jestli do toho půjdeme. Ale není zbytí, infrastruktura velké části druholigových stadionů neodpovídá úrovni profesionální soutěže,“ říká Tomáš Linhart, šéf MFK Chrudim.
Vedení Ligové fotbalové asociace se inspirovalo metodou, kterou před dvěma desítkami let uplatnil tehdejší šéf fotbalové asociace František Chvalovský v nejvyšší soutěži. Vzniklo tehdy nařízení, že k určitému datu musí mít osvětlení a vyhřívání každý prvoligový stadion.
„Kluby šly tehdy na radnici a řekly tam: Když nám na to osvětlení a vyhřívání nepřispějete, tak tady prostě nebude I. liga,“ vzpomíná Tomáš Bárta, nyní výkonný ředitel LFA.
A s podobným apelem se nyní na městské rady a zastupitelstva budou obracet představitelé druholigových klubů. „Kdybych tam šel s podobným požadavkem třeba před měsícem, tak by se mi vysmáli a řekli by mi, ať neblázním. Až tam půjdu teď, řeknu, že je to povinnost, že jinak nás tu druhou ligu hrát nenechají,“ říká varnsdorfský šéf Vlastimil Gabriel.
Podobně uvažují i v Chrudimi. „Oslovíme představitele města, požádáme o pomoc Pardubický kraj, zkusíme dosáhnout na dotace z některého z programů Národní sportovní agentury,“ přemýšlel už o zdrojích Tomáš Linhart z MFK Chrudim.
Řada stadionů už světla i vyhřívání má
Na konci září se konají volby do zastupitelstev obcí. Nově zvolení představitelé několika měst se tedy mohou těšit na brzkou návštěvu představitelů místních fotbalových klubů.
Investici do vybudování umělého osvětlení a vyhřívacího systému pod trávníkem budou potřebovat Prostějov, Táborsko, Vlašim, Třinec, Varnsdorf, Chrudim či brněnský klub z Líšně. Vyškov hrává své zápasy v kdysi prvoligových Drnovicích. Osvětlovací souprava už tam byla ale kdysi demontována a odvezena, vyhřívání tam trávník nikdy neměl.
Vybavenost stadionů pro II. ligu
Už nyní mají osvětlení i vyhřívání:
Dukla, Jihlava, Karviná, Opava, Příbram + hlavní stadiony Olomouce, Slavie, Sparty
Kde toto vybavení schází:
Prostějov, Táborsko, Vlašim, Třinec, Varnsdorf, Chrudim, Vyškov (Drnovice), Líšeň
Poznámka: Revize světel je potřeba na Žižkově, kde bude hrát Sparta B. V Drnovicích, kde nastupuje Vyškov, byla světla demontována.
Potřebným vybavením logicky disponují kluby s prvoligovou minulostí, tedy Dukla, Jihlava, Karviná, Opava a Příbram.
Navíc budou ve druhé lize působit v příštím ročníku tři B týmy prvoligistů. Béčko Sparty bude kopat na vybaveném stadionu Viktorie Žižkov, kde je zapotřebí jen částečného vylepšení kvality osvětlení. Rezerva Slavie hrává v Horních Počernicích, kde je nyní stadion bez světel i vyhřívání, Sigma Olomouc asi bude využívat Andrův stadion pro zápasy A i B týmu.
Ostatně i další béčka, u nichž se předpokládá, že jich v příštích letech bude ve II. lize přibývat, pochopitelně mohou využívat infrastruktury, které mají k dispozici jejich prvoligové týmy.
V tomto smyslu mohou v budoucnu, až bude osvětlení a vyhřívání povinné, využít lokální synergie i v Brně, kde může Líšeň používat stejný městský stadion v Králově Poli jako Zbrojovka.
Potřebnou infrastrukturou už nyní disponují i stadiony FK Ústí nad Labem a Viktorie Žižkov, tedy klubů, jež letos sestoupily do třetí ligy, ale živí ambici brzkého návratu.
Když si odmyslíme tyto dva kluby, budou ale nejspíš do budoucna nové regule velkou překážkou v tzv. propustnosti mezi druhou ligou a třetí nejvyšší soutěží, kterou je v Čechách ČFL, na Moravě MSFL. „Do druhé ligy tak nakonec budou postupovat jen B týmy ligových mužstev a regionální fotbalové kluby to úplně zničí,“ obává se Vlastimil Gabriel z Varnsdorfu. „Podívejte se na Německo, tam do druhé ligy juniorky nesmí.“
Víc světla, víc přenosů, víc peněz
Proč vlastně vyvstala aktuální potřeba řešit infrastrukturu druholigových klubů? „Osvětlení na stadionech je potřeba, abychom mohli zvýšit nabídku televizních přenosů z této soutěže,“ vysvětluje Tomáš Bárta, výkonný ředitel LFA.“ Víc druholigového fotbalu v televizi by samozřejmě mohlo znamenat vyšší příjmy pro kluby z televizních práv i od sponzorů.
Ale jsou tu i další důvody. „Před každou sezonou tu máme malý počet klubů, které mají vzhledem k nízké vybavenosti stadionu ambici usilovat o postup do nejvyšší soutěže. Tím, že budou povinná světla a vyhřívání i ve II. lize, se vytvoří nějaký předpoklad, že se s těmi stadiony v případě postupu bude moci něco dít i dál,“ říká Tomáš Linhart, člen ligového výboru.
„Kdybych chtěl postupovat do I. ligy, potřeboval bych ještě dalších 100 milionů na přestavby tribun nebo zázemí,“ glosuje to Vlastimil Gabriel. „U nás ve Varnsdorfu pracuje město s třísetmilionovým ročním rozpočtem, takže taková investice do stadionu je utopie. O sportovní infrastrukturu a její rozvoj v zemi by se měl starat stát,“ neskrývá roztrpčení.
Národní sportovní agentura přispěje v letošním roce na tři větší sportovní stavby, ve všech případech jde o haly, kde se bude hrát v první řadě lední hokej. A to v Brně, Jihlavě a Kladně.
„A na fotbalové stadiony, které se staví v Hradci Králové a Pardubicích, nejde nic. To je porážka fotbalu, mně to přijde, že nás okradli,“ zlobil se na nedávné valné hromadě fotbalové asociace její někdejší předseda Miroslav Pelta.
Největším strašákem je cena energií
Všechny sportovní instituce, svazy, oddíly a tělovýchovné jednoty volají po speciálním dotačním programu, který by jim pomohl vyrovnat se s dramatickým nárůstem cen energií. Ten souvisí s válečným konfliktem, který vyvolalo Rusko na Ukrajině.
Filip Neusser, předseda Národní sportovní agentury, ale zatím nebyl v tomto směru při jednáních s vládními představiteli úspěšný.
I v té souvislosti má smysl věnovat zvláštní pozornost nákladům, které by po povinné instalaci vyhřívacích systémů vznikly další povinností, jež bude logicky následovat. A to bude užívání těchto systémů, tedy samotné vyhřívání, které s sebou přinese další, a to velmi významné náklady.
Povinnost vyhřívat trávníky mají nyní prvoligové kluby. Regule je předepsána tak, že v době utkání musí teplota vegetačního substrátu činit minimálně 3 stupně Celsia, a to v hloubce 2 centimetrů.
„Jeden den vyhřívání přijde na 30 000 korun,“ říká Martin Kovařík, mluvčí FK Teplice. „Ale to jen tehdy, když se zařízení rozjíždí, v dalších dnech už se to může snížit na 15 000 korun na den,“ doplňuje ho Rudolf Řepka, ředitel téhož klubu.
Kluby používají různé technologie. „My v Liberci používáme horkou vodu, protože plynová přípojka tudy nevede. Za sezonu 2021/22 nás vyhřívání trávníku přišlo na 670 000 korun. Je to částka o 50 procent vyšší než náklady na ostatní energie používané v areálu stadionu,“ vyčísluje provoz Vlastimil Čadílek, technický ředitel Slovanu Liberec.
„Kluby jako Sparta, Slavia a Plzeň, které na to mají, temperují celou zimu. Může je to podle mě přijít tak na 2,5 milionu. Takovými prostředky my a další menší kluby nedisponujeme, tak pouštíme topení vždy tak týden před domácími zápasy. Záleží samozřejmě na povětrnostních podmínkách a stavu trávníku,“ dodává Čadílek.
Právě v Liberci byl trávník na jaře úplně zničený. „Použili jsme teď novou technologii s jinou úpravou podloží, věříme, že tráva zakoření líp,“ dodává technický ředitel Slovanu.
Největší obavy ale mají všichni jak ze současného, tak především z dalšího očekávaného nárůstu cen energií. Vyhřívání trávníků bude obrovskou nákladovou položkou i pro kluby I. ligy, výhledově to čeká druholigové.
„Vyhřívané trávníky mají mít druholigové kluby za pět let. Snad už v té době bude ekonomická situace lepší,“ dívá se do budoucnosti s optimismem Dušan Svoboda, předseda Ligové fotbalové asociace.
