Je tohle nejlepší ofenzivní hráč ligy? Sparťan, který umí pět jazyků

Velké zápasy, kdy tlak na psychiku se stává pro jiné až nepřekonatelný, mu vyhovují. To dokazuje v derby se Slavií, nejsledovanějších zápasech české nejvyšší fotbalové soutěže. V těch jarních na Letné to dokazoval. V základní části se kopala po faulu na něj penalta, v nadstavbě odšpuntoval skóre přesnou ranou z přímého kopu. Měl tedy na sparťanském triumfu velkou zásluhu.

A v říjnu 2021 jeho trefa z přímého kopu přeťala ošklivou sparťanskou etapu, kdy ve 14 duelech nedokázala odvěkého rivala pokořit a podařilo se jí to po pěti a půl letech. Navíc přerušila slávistickou sérii zápasů bez porážky, zastavila se na 54 střetnutích.

Slovenský záložník je mužem těžkých zápasů.

V probíhajícím ligovém ročníku chytil náramnou formu. „Momentálně je to nejlepší ofenzivní hráč ligy. Alespoň já to tak vidím,“ soudí bývalý útočník a velký glosátor fotbalového dění Petr Švancara. „Gólové situace, do kterých se dostane, řeší dobře, fotbalově, přemýšlí u nich,“ chválí slovenského legionáře. „V Liberci to předvedl, nejdříve klička gólmanovi, pak ho obstřelil. Pěkně se na něj dívá,“ připomenul dvě trefy v posledním kole před reprezentační přestávkou, kterými Sparta skolila Liberec na jeho půdě.

V neděli k nim přidal v zápase proti Slovácku (Sparta - Slovácko 5:0) další branku, už šestou.

Přitom Haraslín nenastoupil vždy v základní sestavě, na hřiště ho například v Liberci dánský trenér Brian Priske vyslal až ve druhém poločase. „Jeho nasazení po hodině hry byl výborný trenérský tah,“ oceňuje Švancara. „Do té doby byli ve druhé půli domácí lepší a spíš směřovali k výhře. Haraslín všechno otočil. Vlétl už do trošku unavenější obrany a povedlo se to úplně fantasticky. A nejde jen o zápas v Liberci, formu má obdivuhodnou,“ říká brněnský rodák.

Právě to, že se Haraslín dokáže vyrovnat s tím, že nemusí být v základní sestavě mezi tzv. vyvolenými a neurazí se, vnímá Švancara jako jeho velkou přednost. „Trenér mu určitě dobře vysvětlil, že to není tím, že by podával špatné výkony, ale je to prospěšné pro mužstvo,“ rozebírá. „Četl jsem, že potřebuje ještě trochu natrénovat, proto se mu dává taková minutáž, aby to zvládal. Spartu čekají těžké zápasy, bude Haraslína v této formě potřebovat,“ hledí bývalý útočník Slavie i do blízké budoucnosti, kdy Sparta bude vystupovat v základní skupině Evropské ligy.

Haraslín se pro ni stal klíčovou postavou. Uniká, dává góly, rozehrává.

S fotbalem začínal už ve čtyřech letech, kdy ho v bratislavské čtvrti Lamač vedl jeho otec, rovněž bývalý (stejně jako děda) fotbalista. „Doslova fotbalem žil a žije,“ prozrazuje jeho hráčský agent Juraj Vengloš, majitel společnosti Central Sport management, která ho zastupuje. Přirozený talent podporovaný tvrdou prací dokázal rychle rozpoznat, spolupracují spolu od jeho 15 let. „Je to fotbalista, který ví, co chce, a ví, co má pro to dělat,“ předkládá Vengloš stručnou, ale výstižnou charakteristiku.

Stavěl před něj velké výzvy. Už v 18 letech přestoupil do italského klubu Parma Calcio, kde nastupoval za juniorský tým (tzv. primaveru – česky jaro), ale nakoukl i do A-týmu. „Přestože mu někteří nedůvěřovali, prosadil se v těžké konkurenci, zvládl přechod perfektně,“ prohlašuje Vengloš.

Se záměrem víc ho dostat na hřiště následovalo angažmá v polské Ekstraklase v týmu Lechia Gdaňsk. „Bohužel jeho rozlet pozdržela zranění, bylo to dosti nepříjemné,“ připouští Vengloš. Během pětiletého angažmá v polském klubu prodělal operaci kolen, postihl ho koronavirus, úraz tváře a další mírnější zdravotní neduhy. Celkem vynechal celý rok.

Projevila se však i jeho lidská a charakterová stránka. Všechno bral pozitivně, příkladně se léčil a rehabilitoval, aby znovu mohl vyběhnout na trávník. „Lukáš je velice inteligentní, má to v hlavě srovnané. Je přátelský a v kolektivu oblíbený,“ říká Vengloš.

K tomu přidává talent na jazyky. „Umí jich nejméně pět,“ prozrazuje jeho hráčský agent. „V Polsku se naučil srbsky, protože měl v týmu hodně srbských spoluhráčů,“ uvádí konkrétní příklad.

Návrat do italského prostředí, kdy v roce 2020 přešel do klubu Sassuolo Calcio, znovu jeho kariéru nastartoval, opět se herně prosazoval. „Neměl však takové vytížení, proto jsme přijali nabídku Sparty na hostování, které se proměnilo po naplnění podmínek pro automatické aktivování opce na přestup,“ uvádí Vengloš.

Spokojeny jsou obě strany. „Věřím, že Spartě ještě hodně pomůže,“ spoléhá na svého svěřence a jeho schopnosti.

Není překvapením, že Haraslín je i oporou slovenské reprezentace, ostatně prošel všemi mládežnickými výběry. S výběrem do 17 let se v roce 2013 zúčastnil mistrovství Evropy, kde v semifinále podlehlo Slovensko Itálii. Tímto umístěním se kvalifikovalo na mistrovství světa ve Spojených arabských emirátech, kde vypadlo v osmifinále.

V červnu 2017 ho český trenér Pavel Hapal zařadil do nominace na mistrovství Evropy hráčů do 21 let v Polsku, čímž se zároveň otevřela brána do A-týmu. Debutoval v červenci 2019 proti Jordánsku, při premiéře hned skóroval. Zúčastnil se Eura 2021, kde ovšem Slovensko nepostoupilo ze základní skupiny.

Důvěru do něj vkládá i italský kouč slovenského výběru Francesco Calzona. „Haraslín předvádí to, co ve Spartě. Vyniká tahem na branku, uměním přejít přes protihráče, neustále aktivním pohybem,“ popisuje ho bývalý novinář Peter Šurin, nyní pracovník marketingového oddělení Slovenského fotbalového svazu.

Jednu výhradu však má. „Není tak gólově efektivní,“ upozorňuje Šurin. „Dal sice před dvěma lety nádherný gól proti Chorvatsku a nedávno se prosadil proti Bosně a Hercegovině, ale některé i vyložené šance, z nichž ve Spartě s naprostou jistotou skóruje, nevyužil,“ probírá. „Ale rozhodně je to hráč, který v pozici křídelního útočníka své místo spolu se Schranzem a Makem v týmu má,“ zdůrazňuje.

Jméno Haraslín není pro fotbalového fanouška neznámým pojmem. Za Slovan Bratislava hrával v dobách největší slávy tohoto klubu záložník Ján, v bývalé československé lize nastoupil v letech 1972–1981 k 83 zápasům, vstřelil osm gólů a podílel se na mistrovských titulech v ročnících 1973/1974 a 1974/1975.

Přímý příbuzenský vztah se sparťanským záložníkem tu ovšem není. „Na toto téma jsem se s ním nedávno bavil, potvrdil mi, že o žádných vazbách neví,“ prohlašuje Slavomír Ondrejička, šéfredaktor slovenského měsíčníku Futbal, jenž ve stejném období hrál federální ligu za rivalský Inter Bratislava. „Jánka trénoval můj otec, příbuzenský vztah tam skutečně není,“ přidává se agent Vengloš s připomenutím trenérské modly Jozefa.

To však neznamená, že by vůbec žádná vazba neexistovala, shoda jména, které není na Slovensku úplně běžné, není rozhodně náhoda. „Lukáš pochází z bratislavské čtvrti Lamač, kde se dříve, když to ještě byla samostatná vesnice, usazovali hodně Chorvaté, kteří ji vlastně v 16. století založili. Ostatně jméno Haraslín má chorvatský původ,“ vysvětluje Ondrejička. „Je tedy hodně pravděpodobné, ba přímo jisté, že mají oba chorvatské kořeny,“ dovozuje.