Emoce, co se Tykačovi vyplatí. Jak se dominantní Slavia vrátila na trůn

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sluníčko už pomalu zapadalo, když se kousek vedle olomouckého Androva stadionu na hřiště s umělou trávou snesla helikoptéra, z níž vystoupil majitel fotbalové Slavie, uhlobaron Pavel Tykač. Stihl to akorát před výkopem, v klidu se posadil do VIP sektoru, kde rozdával úsměvy. Sobotní mač, který definitivně stvrdil návrat sešívaných po třech sezonách bez titulu na trůn pro mistra ligy, si nemohl nechat ujít.

Hned na první pokus, co si koupil Slavii, vyšlo, co si předeslal.

V Olomouci na dokonalém pažitu Pražané ukázali, proč zaslouženě nade vší pochybnost ovládli ligu. Silný tým s mnoha lídry, precizní defenzivou a výborným trenérem Jindřichem Trpišovským, se čtyřmi tituly nejúspěšnějším koučem v historii soutěže.

„Cítím úlevu,“ pravil Trpišovský. „Čekání bylo dlouhé, tři tituly, pak tři roky stříbro. Jsem strašně rád za fanoušky, všude jsou s námi. Když prší, když je vedro. Doma, venku, všude. Zaslouží si to.“

Tykač Slavii posunul ekonomicky tak, že nemusí prodávat. Tak, že si mohla před sezonou dovolit vysázet za nenáviděného útočníka Tomáše Chorého z Plzně sto milionů a on jí na oplátku pomohl zpět na trůn.

Sobota stvrdila, že kurážný tah se vyplatil. Chorý doma v Olomouci řádil, dvěma góly a asistencí se podílel na exhibičním vítězství nad gratulující Sigmou 5:0. 

Titul slavili i další olomoučtí odchovanci - Ondřej Zmrzlý, David Zima, Mojmír Chytil i náhradní gólman Jakub Markovič. Hlavní hvězdou byl Vasil Kušej, završil hattrick. Ještě před dvěma roky kopal druhou ligu v nedalekém Prostějově…

Exhibiční nádech zvýraznilo střídání brankářů Slavie; Jindřicha Staňka nahradil Ondřej Kolář, jenž se dostal po dvou letech do ligové brány. Hezký moment po tom, jakým těžko představitelným martyriem si prošel po vážném zranění hlavy.

Silných příběhů bychom našli víc. Třeba ten kapitána Slavie Jana Bořila, který překonal téměř nepřekonatelnou artrózu kolena a vrátil se jako král. „Před rokem a půl hrál se šrouby v noze za B-tým, měl velké zdravotní problémy a nebylo vůbec jisté, jestli ještě bude hrát,“ vybavil si Trpišovský.

„Nejtěžší titul, co jsem ve Slavii získal. Nejcennější, nejsilnější. Nikdo mi moc nevěřil. Zatnul jsem zuby. Musím poděkovat rodině, drželi mě nad vodou. Chtěl jsme to vzdát, přiznávám, chtěl jsem ukončit kariéru. Ale řekli, ať to ještě skousnu,“ líčil Bořil.

Ivan Schranz zase už nebude muset konečně poslouchat, že po jeho příchodu Slavia ještě nezískala titul.

Tahoun Tomáš Holeš si poprvé zahraje v bohatýrské Lize mistrů. „Prvotní cíl byl titul, Liga mistrů je bonus. Krásný, nutno dodat. Minule jsem jen přihlížel, i proto se těším, že si ji konečně zahraju a poslechnu si znělku. To je pro každého fotbalistu nejvíc,“ vyznal se.

„Ještě není ani květen a my víme, že jsme v Lize mistrů,“ hřálo Trpišovského.

Mimochodem napočítal hned 16 hráčů, pro které to je mistrovské poprvé.

Ale vyprávějte to domácím, kapitán Sigmy Radim Breite by se raději díval jinam, když šel na plac i Kolář. Vřelo to v něm. Už jen chybělo, aby se brankář s kulatícím bříškem postavil na hrot a dal gól…

Olomoucký trenér Tomáš Janotka měl pro tento příběh pochopení, ovšem rovněž musel přihlížet mistrovským oslavám na domácím stadionu, což se fanouškům Sigmy pranic nezamlouvalo. Tohle vidět nepotřebovali. Ještě z paměti nevytěsnili, jak před 21 lety juchal na jejich Andrově stadionu Baník.

Po sobotě jim přibude kyselejší zážitek na nejvyšší domácí porážku Sigmy v její ligové historii, navíc v kontrastu s mistrovskými oslavami soupeře.

To příznivci Slavie si společně s týmem udělali sobotní večer 26. dubna 2025 tuze krásný. Vyprodali ikonickou severní tribunu připomínající mušli pro téměř čtyři tisíce lidí. A rozjeli znovu grandiózní uměleckou show, jež dělá lize prvotřídní reklamu.

Mušle poprvé explodovala ve 22. minutě. Obr Chorý přetlačil stopera Syllu a přesnou hlavičkou přiťukl míč do kroku Kušejovi, jenž pak o tři hlavy většího kumpána osedlal a zakřičel do kamery jako gladiátor.

Trpišovský v rozepnuté černé péřovce a zářivě bílé kšiltovce povyšel od lavičky pár kroků k lajně, dal si ruce do kalhot. Vytušil, že jeho mašinu už nic nemůže zastavit.

Fanouškům Slavie bylo teplo. Svlékli se do půl těla a skandovali: „Kdo má triko, fandí Spartě!“

Odvěkého rivala po dvouletém panování sesadili z trůnu. I Sparta ještě může nad hlavu zvednout trofej, rovněž v Olomouci, se kterou odehraje 14. května finále českého poháru. To je kaňka na slávistické sezoně, že double z této jízdy nebude. Anebo že domácí ligu upřednostnili nad tou Evropskou.

Hlavní úkol zněl jasně: nic než titul.

Po 50 minutách vedla Slavie v Olomouci už 3:0.

To již byl na severní tribuně transparent: Slavia - český šampion z Edenu.

A mušlí vystoupala Trpišovského velkolepá podobizna. „Musím říct, že to vypadalo lépe, než vypadám ve skutečnosti,“ pronesl kouč s nadhledem, přesto pohnutě. „Choreo mě dojalo, bylo to skvělé. Jezdím pozdě večer ze stadionu, takže vidím, jak to vzniká, kolik práce to stojí.“

Rozparádění fanoušci spustili chorál: „Město se třese! Slavie je na výjezdě, město se třese! V Evropě i v naší lize, město se třese! Ahu!“

Doprovází to pyrotechnika a další choreo. A přeruší další gól. Kušej, nad jehož příchodem přemýšlela v zimě zlehka i Sparta, si dělá s obranou Sigmy, co si zamane.

V 70. minutě se už stadionem nese: „Mistři, mistři!“

Do hry jde brankář Kolář.

Když po dvou minutách nastavení sudí Starý pískne do píšťalky, slávistická party vypukne naplno. I když fanoušci slušně zůstali na tribuně. Olomoucký trávník ještě čeká důležitá událost.

To už se na něm objímají majitel Slavie Pavel Tykač s předsedou klubu Jaroslavem Tvrdíkem. Klaplo to. „Jsme rádi, že jsme i pro ně splnili cíl, který jsme si společně před sezonou vytyčili. Pro pana Tykače je to jednoduchá rovnice, první rok v klubu a hned titul. Co víc si přát,“ mrkl obránce Holeš.

„Je to titul, který v první řadě patří novému majiteli Pavlu Tykačovi, díky němu můžeme letos slavit,“ pronesl Tvrdík do kamery Oneplay Sport.

„Je to ta chvíle, na kterou jsme se moc těšili,“ doplnil Tykač. „Je to úžasné, jsem nadšený.“

Liga mistrů, žádné zrádné předkolo, volá. „Bomba,“ shrnul.

Na cestu zpět se nevydal helikoptérou, ale se slávistickou výpravou vlakem. „Já bych měl v neděli ráno vyzvednout ženu na letišti, ale obávám se, že to asi neklapne,“ usmál se.

Srdeční investice mu přináší emoce, jež z byznysu nezná. „Že je to správná investice, jsem si myslel už předtím,“ podotkl pro Oneplay Sport.

Po desáté večer konečně přestane v press centru houkat požární siréna a začne tisková konference s Trpišovským. Přijímá gratulace. Vypráví, že i navzdory zlomené lýtkové kosti bude Slavia nadále usilovat o příchod olomouckého útočníka Jana Klimenta. „Jsme v kontaktu, cesty se hledat budou. Chceme mu dát šanci vrátit se zpátky po zranění v našem dresu.“

Věří, že hráči budou chtít zůstat, neboť Liga mistrů je velké lákadlo – a přál si, aby v létě odešli maximálně dva. Víc říct už nestihl, tiskovku přerušili křepčící fotbalisté Slavie, Chorý a spol. si kouče odvedli do autobusu.

Tyhle chvíle si je potřeba prožít.