Z mladíka v masce se může stát nejdražší obránce fotbalové historie

Joško Gvardiol, účastník nedávného mistrovství světa v Kataru, kde s chorvatskou reprezentací získal bronzovou medaili, na začátku letošního roku prodloužil s německým klubem Red Bull Lipsko smlouvu do června 2026.

V kontraktu je ovšem tzv. výstupní klauzule, podle níž ho případný zájemce může proti námitkám zaměstnavatele vyplatit za ohromující částku 110 milionů eur (asi 2,750 miliardy korun). Přímo nekřesťanskou. Vlastně se vymyká každému náboženství. A to navíc až od 1. ledna 2023, takže urostlý Dalmatinec ještě aspoň rok bude sloužit německému chlebodárci.

Ať už se situace vyvine jakkoli, v případě, že by někdo tyto peníze za Gvardiola vynaložil, stal by se záhřebský rodák nejdražším obráncem v historii. Dosud nejvíce stál anglický reprezentanta Harry Maguire, jenž v roce 2019 přestoupil z Leicesteru City do Manchesteru United za 80 milionů britských liber (asi 2,16 miliardy korun).

Může mít vůbec hráč, který je dosud teprve na začátku kariéry, takovou cenu? „Částka je ohromující,“ až se podivuje chorvatský hráčský agent Milan Martinovič, který působí dlouhá léta na českém fotbalovém trhu. „Ale kdo nebo co má vůbec takovou cenu?“ ptá se nejen sám sebe.

Z dlouholetých zkušeností však nevylučuje, že by mohl některý bohatý klub výstupní klauzuli uplatnit. „Vidím to na některý finančně silný anglický klub s mocným zahraničním kapitálem v zádech,“ přemítá Martinovič. „Manchester United nebo City, Chelsea, Liverpool, nově i Newcastle,“ vypočítává možnosti. „Nepřekvapilo by mě to, i když je to náramná cifra,“ pořád probírá neuvěřitelnou částku.

Mít podobného fotbalistu v kádru by si přál každý trenér, ale nejprve by ho musel majitel vyplatit ze smlouvy. „Je mladý, šikovný, chorvatští fotbalisté si vydobyli velké jméno, mají vysokou cenu,“ uznává Pavel Vrba, nynější kouč Trinity Zlín, jenž však v období 2014–2016 seděl na lavičce českého reprezentačního týmu včetně evropského šampionátu 2016 ve Francii.

Uvažovat o tom, zda má jeden hráč takovou cenu, však odmítá. „To nechám agentům a majitelům klubů, já jsem trenér,“ drží se svého řemesla, v němž si vydobyl mezinárodní uznání.

Drží se ho, když se po sportovní stránce snaží dopátrat, proč by měl mít Gvardiol takové finanční ohodnocení. „Chorvatští fotbalisté jsou proslulí svou kopací technikou, stačí připomenout Luku Modriče,“ vyzdvihuje český trenér držitele Zlatého míče z roku 2018 a vicemistra světa na šampionátu v Rusku. „A pokud těmito schopnostmi disponuje navíc obránce, je to velká přednost,“ dodává.

Základem jsou však defenzivní dovednosti. „Gvardiol je na svůj věk ohromně vyspělý, po fyzické i mentální stránce,“ charakterizuje krajana Martinovič. „Zvládá obranné povinnosti, k tomu přidává chytrou rozehrávku a ještě dává góly,“ připomíná jeho trefu na mistrovství světa v Kataru proti Maroku v boji o třetí místo, kterou otevřel skóre. Evropský tým nakonec vyhrál 2:1 a získal bronz.

„Konstruktivní, přesná rozehrávka je dneska podmínkou, aby byl obránce považován za oporu,“ přidává se trenér Vrba. Oba se shodují, že Gvardiol tyto předpoklady nejen má, ale úspěšně je už i rozvíjí. Odmalička.

Do Dinama Záhřeb přišel v osmi letech a hned se vědělo, jaký poklad klub ulovil. „Měli s ním trpělivost, pečlivě odstraňovali chyby, kterých se logicky dopouštěl, když se učil,“ vyzdvihuje Martinovič práci trenérů mládežnických výběrů v záhřebské akademii, ve svém rodném městě.

Mladý talent šel rychle nahoru. „Už v šestnácti a půl letech se připravoval s A-týmem, v sedmnácti začal za něj nastupovat,“ zdůrazňuje chorvatský hráčský agent. „Nic se nezanedbalo, ani ze strany klubu, ani z jeho,“ pochvaluje si proces výchovy.

V září 2019 přestoupil Gvardiol za 16 milionů eur (asi 400 milionů korun) do RB Lipsko, a i když byl na jednu sezonu zapůjčen na hostování zpět do Dinama Záhřeb, nastala pro něj nová éra – německá. „A jak Bundesliga, tak Lipsko mají na evropském přestupovém trhu silný zvuk, není divu, že jeho cena tak vyskočila,“ upozorňuje Martinovič.

Výstupní klauzule na 110 milionů eur může vyšachovat z jednání německý klub, nikoli ovšem hráče. Především ten musí souhlasit a chtít. A je známo, že se mu v Lipsku moc líbí, už několikrát prohlásil, že by nerad odcházel. Ani peníze ho nemusí zlomit.

Když se po mistrovství světa v Kataru objevil na prvním srazu, přivítal ho bouřlivý potlesk, spoluhráči ho vyvolávali v chorvatštině. „Bylo to nečekané a nesmírně milé,“ neskrýval dojetí z gesta, které jeho vazbu na klub ještě prohloubilo.

A nežehrá ani na tvrdost, kterou je německý fotbal pověstný, třebaže zanechala na jeho obličeji výraznou stopu. V duelu s SC Freiburg se totiž srazil se spoluhráčem maďarským reprezentantem Willim Orbanem a zlomil si nos. Blížilo se mistrovství světa a po konzultaci lékařů chorvatského výběru a lipského klubu bylo rozhodnuto, že bude nosit ochrannou masku. Nevadí mu. „Docela mi sluší,“ přijímá ji s nadhledem.

Dokonce zvažuje, že ji bude nosit i mimo hřiště…

V Lipsku ho drží velice přátelské vztahy. Snad nejpevnější si vytvořil překvapivě se španělským reprezentantem Danim Olmem, rovněž účastníkem mistrovství světa 2022 v Kataru. Katalánský rodák se nemohl prosadit v barcelonských týmech FC a Espanyol, v roce 2015 se vydal na odvážné angažmá do akademie chorvatského Dinama Záhřeb.

A potkal se s Gvardiolem, oba se stali oporami A-týmu a navázali velice úzké přátelské vazby.

Když v roce 2021 přestoupila balkánská naděje do německého RB Lipsko, přivítal ji v kabině vynikající chorvatštinou španělský ofenzivní záložník, který do německého klubu přišel o rok dříve.

Olmo rád mluví chorvatsky, našel v Záhřebu nový domov, patří do něj i Gvardiol. Není z rodiny sám, jeho bratr Carlos kope za druholigový NK Kustošija.

Znalci slovanské historie se často pozastavují nad jeho neobvyklým jménem. Nikoli nad křestním Joško, ale nad příjmením Gvardiol. Přímo se nabízí spojení s katalánským fotbalistou a nyní kultovním trenérem Josepem Guardiolou. A není to lichá cesta.

Katalánština se vyvinula jako všechny románské jazyky z latiny, chorvatština má sice odlišný slovanský původ, ovšem celou Dalmácii v době římského impéria držely legie největší mocnosti tehdy známého světa. A Římané po sobě zanechali na Balkánském poloostrově hodně.

I jména, z nichž se vyvinula příjmení.

Guardar znamená latinsky hlídat. A k chorvatskému pokladu pasuje náramně.