Fousek vysvětluje, kde shání podporu do voleb. „Strahov je nenapadnutelný“

Po čtyřech letech kandiduje znovu. Petr Fousek chce stále být kandidátem změny v českém fotbale. Ale prostředí i Fouskovi podporovatelé se za tu dobu výrazně proměnili. V roce 2021 jej do čela českého fotbalu vynesla i podpora ze strany Slavie a F-evoluce, tedy hnutí zasazujícího se o obrodu kopané v Česku.

Kde chce Fousek sbírat podporu dnes? Neštítí se postberbrovských sil? A jak hodnotit jeho čtyři roky ve funkci předsedy Fotbalové asociace? To vše a spoustu dalších témat bylo předmětem velkého bilančního rozhovoru pro Seznam Zprávy. Tady je jeho první část.

Jak si teď sháníte podporu v rámci českého fotbalu? Co byl pro vás hlavní moment, kdy jste si řekl, že máte šanci na úspěch, že jste oznámil kandidaturu?

Těch momentů bylo několik. Já myslím, že v českém fotbale je stále většina těch, kteří se na věci dívají zdravým rozumem. A mnozí mi vyslovili podporu. Antifousek není program.

O koho se jedná?

Nerozděluji, jestli je někdo z profesionálního fotbalu, nebo z výkonnostního. Z krajů nebo z okresů, anebo z Čech či z Moravy. Já se ucházím o podporu všech. A potom jsou důležité dva další momenty.

Jaké máte na mysli?

První moment je ten, že jsem přesvědčen o tom, že ani já osobně, ani FAČR se za poslední čtyři roky nemá za co stydět. Udělalo se tady velké množství práce. Dosáhlo se nejen na sportovní úspěchy, ale uskutečnila se i celá řada dalších projektů. Já vím, že některé nejsou mediálně moc zajímavé, ale to jsou třeba i nové stanovy, nové předpisy, pochopitelně finanční stabilizace a navýšení členských příspěvků. Vyřešení areálu Strahov a spousta dalších věcí.

Říkáte, že jste v poločase. Co chcete dotáhnout?

Sportovně se chci dostat na mistrovství světa! S muži i ženami. Být ještě úspěšnější s dalšími reprezentacemi, ve FIFA a UEFA. Pokračovat ve vnitřním rozvoji, členství, financí. Pochopitelně jsou další věci, o kterých můžeme diskutovat, že na ně čtyři roky nestačily. Důvěra ve fotbal. To je třeba ten match-fixing nebo další věci, které bychom chtěli udělat.

Můžete jmenovat příklady?

Vytvořili jsme nový strategický plán na období 2023–27. Chceme pochopitelně udělat nejen strategický plán na období 2027–31, ale taky novou strategii ženského fotbalu a poprvé v historii se udělala národní fotbalová strategie. To je důležitý dokument pro sportovní oblast a pro sportovní rozvoj. Taky proto se moje motto jmenuje, že moje práce je v poločase, a myslím, že to tak leckdo v českém fotbale vnímá.

A daří se vám přesvědčovat to prostředí, když jste teď objížděl volby?

Na stávajících volebních valných hromadách krajů jsem nevystupoval jako kandidát na předsedu, to nebyla otázka kampaně. Byl jsem tam jako úřadující předseda, protože samozřejmě meritem na všech krajích jsou jejich krajské volby. Ale v českém fotbale se názory tříbí a lidé spolu komunikují. Samozřejmě u okresů a krajů bylo nutné počkat, kdo se dostane na příští čtyři roky do vedení. A kdo chce ty pozitivní věci vidět, tak je vidí. Kdo je nechce vidět, tak je nevidí.

A máte pocit, že takových, kteří je chtějí vidět, je víc než těch druhých?

Já myslím, že na tohle nám odpovědí až konečné výsledky. Ty diskuze probíhají a samozřejmě to není jen o předsedovi.

Je jedním z hlavních argumentů, abyste přesvědčili pochybovače, navýšení členských příspěvků?

Myslím, že navýšení členských příspěvků byl nějaký objektivní nutný krok, o kterém se tady diskutovalo dlouho. Složitější bylo jejich rozdělení, takže já jsem rád, že tady primárně do okresních fotbalových svazů jde 50 procent příspěvků, což byla jedna z nejvíce podfinancovaných součástí FAČR. Dneska mi mnozí předsedové okresů říkají: „No, předsedo, kdybychom věděli před čtyřmi lety, že budeme mít pro rok 2025 jednou tolik, co jsme měli v roce 2024, tak se tady vůbec o ničem nebavíme.“ Ale samozřejmě český fotbal v některých věcech rychle zapomíná a žije hodně přítomností, málo budoucností a minulostí.

Takže i proto to navýšení přišlo až teď.

(usměje se) Já jsem si přál, aby to bylo schváleno hned, ale právě proto, že nebyla shoda na klíči a procentuálním rozdělení mezi jednotlivými patry českého fotbalu, trvalo to déle. Totéž se stanovami. Ty se vyjednávaly dva roky, na čemž je vidět, že v českém fotbale má každý své zájmy. To je jedna z nejsložitějších věcí, které ovlivňují celé řízení organizace, a protínání zájmů samozřejmě komplikuje i rozhodovací procesy.

Řekl byste, že je snadnější přesvědčovat okresy na Moravě, nebo v Čechách?

Celá řada parametrů je pro okres stejná, ať už jste v Čechách, nebo na Moravě. Hraje se tam stejný fotbal, okresy mají stejné problémy. Potřebují více financí, mužstva stárnou, týmy ubývají. Potřebujeme líp nasávat mládež do fotbalové pyramidy. Je to určitá pozice fotbalu i v socioekonomické konkurenci, protože to staré myšlení, že my jsme fotbal a kdo je víc, je dnes potřeba podrobit tomu, že je tady konkurence jiných sportů i dalších nesportovních aktivit. A tohle všechno se propojuje. Ale zpátky k členským příspěvkům. Chci říct, že jeden z parametrů byl, že 400 korun za rok je podle mě velmi přijatelná částka. A když to srovnáte s členskými příspěvky v kterémkoliv jiném sportu, fotbal má stále jedny z nejnižších příspěvků.

A já bych to zase vrátil k Moravě. Šéf Baníku Michal Bělák teď v našem rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že je v katastrofálním stavu. Souhlasíte s ním?

Já bych slovo katastrofa rozhodně nepoužíval. Navštívil jsem tři valné hromady na Moravě – jihomoravskou, zlínskou a Vysočinu. Ještě mi zbývá navštívit olomouckou a Moravskoslezský kraj. Morava má svoje problémy, ale nenazýval bych to tak, že je v katastrofálním stavu. Jsou tam samozřejmě kluby a místa, kde je co zlepšovat. Otázka je, kdo pro to co může udělat – kluby, kraje, okresy a FAČR.

A ještě když se vrátím k mé otázce – mohu očekávat, že dostanete víc hlasů z Moravy, nebo z Čech?

Hlas z Čech i z Moravy je zkrátka hlas. A já tady v tom jsem soustředěný na svůj směr. Někteří to vidí hodně emocionálně, někteří to vidí racionálně. Do voleb zbývá přes dva měsíce, takže se to pak ukáže.

Teď už bývalý šéf etické komise Jan Eisenreich prohlásil, že se bojí návratu mordoru, tedy těch postberbrovských struktur. Bojíte se toho taky?

Myslím, že v některých místech je ta tendence patrná.

V čem?

V některých personálních projevech.

Máte na mysli třeba pana Vaňkáta?

Já myslím, že on to o sobě říká sám, takže tam je to asi celkem jasné.

A budete se ucházet i o hlasy těchto kandidátů?

Jel jsem teď na valnou hromadu do Ústí nad Labem, takže uvidíme. Ale nějaké názory mám, neměním je, vidím věci stejně. Myslím si, že český fotbal musí v boji za obnovu důvěry pokračovat. Jsou tam důležité tři věci. Jedna je určitá represe, tedy že tam proběhnou nějaké změny. Druhá věc je prevence, tedy přenastavení mechanismů. A důležité je, abychom dokázali dlouhodobě udržet období bez nějakých skandálů a věcí, které provázely tu minulost. Ale myslím, že doba vlády jednoho muže se do českého fotbalu nemůže vrátit.

Jak to ale jde dohromady, když stále chcete být kandidátem změny, ale zároveň chcete oslovovat i kandidáty, kteří za sebou mají, řekněme, berbrovskou minulost? Tyto dvě složky na sebe narážejí, kupříkladu když Libor Kovařík na jednání ligového výboru vyčetl Adolfu Šádkovi, že měl volat rozhodčím.

Bez jakékoliv personifikace si myslím, že správná hranice mezi kluby a rozhodčími se výrazně prohloubila.

Stojíte tedy za Liborem Kovaříkem v tomto prohlášení?

Nechci tady vyvolávat nějaký střet mezi Kovaříkem a Šádkem, to není podstatou tohoto rozhovoru. Podstatou tohoto rozhovoru je dát najevo změny v českém fotbale. Výrazně se změnily předpisy. Je tady nový řád rozhodčích, delegátů, je tu nový etický kodex, který samozřejmě prohlubuje to, aby byli od sebe kluby a rozhodčí odděleni. Došlo i k personální výměně na listinách, někteří sudí je opustili. Ale správně upozorňujete na to, že zdaleka ne všechno je ideální a je na to potřeba víc času.

Z vaší zkušenosti se tedy i se starými strukturami dá bavit? Je s nimi možné najít společnou řeč, že je třeba posouvat fotbal dopředu?

Je to věc porozumění. Samozřejmě i v dobách Romana Berbra prostě museli v českém fotbale lidé nějak koexistovat. To znamená, hledali svoji cestu, buď se systémem spolupracovali, nebo se ocitli mimo něj, nebo ho nějakým způsobem tolerovali. Nebo proti němu bojovali a byli perzekvováni. Moraváci si jistě nepřejí, aby se o nich znovu mluvilo jako o Asiatech.

Každopádně nebojíte se třeba některých signálů? Třeba když už jsme u rozhodčích, ve fotbalového prostředí zaznívá, že například Adolf Šádek má stát o to, aby v dalším volebním období nebyl šéfem rozhodčích Libor Kovařík. Nepřerostla by vám moc starších struktur v českém fotbale přes hlavu?

Co se týká komise rozhodčích, stojím za Liborem Kovaříkem.

Takže byste ho podporoval další čtyři roky?

Já bych ho podporoval. Zaprvé razí nějaký směr a je na nějaké cestě. Není náhoda, že v nejvyšších soutěžích nám Sportradar nic nesignalizuje. A tak to má i zůstat. Transformace komise rozhodčích je jedním z výrazných počinů uplynulého mandátního období tohoto výkonného výboru.

Vidíte za něj vůbec alternativu?

Správná otázka, protože smlouva mezi FAČR a Ligovou fotbalovou asociací samozřejmě upravuje mechanismy jmenování předsedy komise rozhodčích a my bychom to museli udělat ve shodě s ligou. Já myslím, že je to tak správně, protože je to primárně obslužný proces pro soutěže LFA, přestože samozřejmě jsou tam další aktivity jako nábory, gestoři, konvence, vzdělávání, ženské rozhodcovství a věci, které tam dříve nebyly. A když se zeptáte ligových klubů, tak si myslím, že se ani neshodnou na potenciální alternativě, kdyby vůbec přišla na stůl.

Řekl jste, že razí nějaký směr. Jaký?

Myslím, že za Radka Příhody se tady nastavil nějaký směr, ve kterém Libor Kovařík pokračuje. Podotýkám, že oba při jejich jmenování podpořila LFA jednomyslně. Tím neříkám, že je všechno ideální. Potřebovali bychom více mladých rozhodčích a větší kvalitu, zejména tedy od komisí rozhodčích ze třetí a čtvrté ligy pro profesionální soutěže.

Vidíte právě ve třetí české lize a v divizích největší problém českého fotbalu, respektive prostor, kde nějaké postberbrovské síly nejvíc přežívají?

Bavíme se tady o rozhodčích a já hlavní parametr vidím v odbornosti. Ať už je to odbornost pravidlová, fyzická, nebo talent řídit utkání. A potom v morálním kreditu. Negativní aspekty ale samozřejmě mohou zahrnovat i něco jiného. Bavili jsme se tady o match-fixingu. Jistě nechceme, aby nám tady vládly ovlivněné zápasy a další věci, viz teď poslední strašidelné video se Zlínskem.

A když vidíte takové video, jak můžete laikovi vysvětlit, že se na match-fixingu pracuje pořádně, když jsou tady pořád tyto případy a na někoho to může působit dojmem, že někteří lidé tady úplně bezelstně podvádějí?

Říkali jsme to už na panelové diskuzi k match-fixingu, že je to rakovina. Je těžké s ním bojovat, ale musíme to dělat. Není to krátkodobá věc, jde o dlouhodobou záležitost. A myslím, že akční plán z roku 2023 dokážeme v příštím období ještě posílit.

Je něčí podpora, o kterou vyloženě nestojíte?

Samozřejmě usiluji o každou podporu, ale neznamená to, že bych se kvůli tomu vzdával svých směrů nebo názorů.

Takže co je pro vás červená linie? Nejen personálně, ale i hodnotově.

Každý ví, že nenabízím funkce, neobchoduji s prebendami. Snažím se samozřejmě vyzdvihnout úspěchy, kterých fotbal dosáhl, byť se je někteří snaží minimalizovat nebo dehonestovat. Nebo říkají, že český fotbal mohl dosáhnout mnohem víc. To je samozřejmě každého právo, ale důležité je, abych se mohl každé ráno podívat do zrcadla a viděl tam sám sebe.

Zajímal by mě váš rozchod s hnutím F-evoluce, který během postupujících měsíců a let nastal. Bylo angažmá bývalého generálního sekretáře Michala Valtra jedno z vašich největších zklamání? Ve fotbalovém prostředí bylo jeho jednání na FAČR vnímáno vůči zaměstnancům a kolegům jako velmi ostré, až kontraproduktivní.

První věc – Michal Valtr po dvou letech požádal o uvolnění z funkce z osobních důvodů a my jsme mu vyhověli. Odvedl tady velký kus práce. Teď je generálním sekretářem Martin Procházka, kterého jsem navrhl a se kterým jsem spokojený, pokračuje v tom, co se dosud udělalo. Generální sekretář je nejbližší spolupracovník předsedy, je to tak ve FIFA, UEFA i ve všech svazech. Sám jsem tu funkci sedm let zastával a vím, co od ní požadovat.

A co se týče F-evoluce?

Co mi nevyhovovalo, byly určité aktivistické přístupy. To znamená, že se tady ve své době objevil návrh na svolání mimořádné valné hromady k odvolání místopředsedy a předsedy řídící komise, tedy dvou členů výkonného výboru. To jsou věci, které podle mého názoru do fotbalu nepatří jen proto, že někdo zastává nějaký jiný směr. Myslím, že pro takovou skutečnost musí být, pokud vůbec, mnohem hlubší důvody.

Kdybyste vyhrál, stane se zase šéfem STES Martin Rak?

Teď jsme nově instalovali do funkce Pavla Marka. Má zkušenosti z fotbalu i marketingu. Záležitosti se věnuje a pak je to samozřejmě o celkovém nastavení STES. Takže já pochopitelně nějakou představu mám, ale není to jen personální představa, ale i představa strukturální. Český fotbal je finančně stabilní a rozpočet FAČR je vyrovnaný každý rok. Samozřejmě oceňujeme dosažené meziroční nárůsty z Národní sportovní agentury a vždy si dokážu představit peněz víc. Je vynikající, jakým způsobem nám pomáhá UEFA, takže tady český fotbal finančně nestrádá.

Dokážete si představit další společnou řeč s ligovým fotbalem? Kdybyste obhájil funkci, pak konkrétně třeba s Jaroslavem Tvrdíkem, který měl na vaši adresu dost silná vyjádření.

Každý má právo navrhovat nebo volit, stejně tak jako Slavia. Ale chci říct jinou věc. Samozřejmě se ucházím i o podporu profesionálního fotbalu a respektuji to, jestli bude někdo podporovat někoho jiného. Je to jeho právo a nijak to nedémonizuji.

Co říkáte na to, že kluby velké čtyřky se údajně dohodly na tom, že nepodpoří vás, ale vašeho protikandidáta Rudolfa Blažka?

Beru to jako mediální informaci a respektuji každý klub i profesionální fotbal, ale jsem neutrální, neklubový předseda, nepůsobím v klubu, nevlastním klub a myslím, že tohle je fakt, který oceňuje zejména regionální fotbal.

Vyrozuměly už vás Baník, Plzeň, Slavia a Sparta o tom, že vás nepodpoří?

Víc tuto věc komentovat nebudu.

Podepsali jste se Spartou smlouvu o  projektu na Strahově na místě dnešního Stadionu Evžena Rošického. Vnímáte Strahov jako jednu z nejpalčivějších záležitostí z politického pohledu? Že se někdo může bát toho, že FAČR bude ve vleku Sparty.

Rozhodně se těchto konstrukcí nebojím.

A zaznamenal jste je?

(zamyslí se) Nijak dramaticky. Chci jednak zdůraznit, že vyřešení projektu Strahova, který se předtím táhl osm let, za našeho mandátního období je jeden z největších úspěchů, které se povedly v období tohoto výkonného výboru. Opakovaně o tom rozhodovala valná hromada. Jednou tím, že si to vyhradila do své působnosti, a podruhé tím, že ze všech variant, které byly k dispozici, jasně rozhodla o variantě sportovního stadionu. My jsme naprosto transparentně vyhlásili mezinárodní soutěž právě proto, aby to bylo nenapadnutelné. Mohl se do ní přihlásit kdokoliv. A přihlásila se Sparta. Ty parametry byly řadu týdnů známé, publikované veřejně… To znamená, že poté valná hromada uložila výkonnému výboru, aby to zprocesoval, na čemž teď pracujeme a jsem přesvědčen o tom, že to úspěšně dotáhneme do konce.

Vnímáte řešení Strahova jako tak velký úspěch i proto, že podle vás odráží způsob, jakým chcete řídit celou asociaci?

Je to dobrý příklad, protože vám musím říct, že byla celá řada hlasů, které říkaly, proč děláme soutěž, proč to zdržujeme. Proč to neprodáme někomu rovnou a tak dále. Ale myslím, že se jedná o tak velký majetek, že je správné, že o něm rozhoduje valná hromada. Zadruhé, chtěl jsem, aby kdokoliv, ať už FAČR, nebo výkonný výbor, byl zbaven těchto rizik. Jsem tedy rád, že jsme takto postupovali, a myslím, že skutečnost ukazuje, že ta uvážlivost byla namístě a dnes to mnozí oceňují.

Teď už tedy nevnímáte, že by to byl pro české prostředí problém?

(zamyslí se) Podívejte, když se na to bude někdo chtít dívat klubovýma očima, myslím, že to možné je. Já se na to dívám očima českého fotbalu. To znamená, že jsme tady disponovali s něčím na FAČR, potřebovali jsme to vyřešit, aby nás to nezatěžovalo, ty věci se tu potkaly. Jestliže tu tedy bude stadion, který bude sloužit národnímu týmu, je to výsledek dosavadního procesu. FAČR na tom bude profitovat, protože to byla jedna z podmínek, aby řešení přinášelo asociaci výnosy. Až tuto věc dotáhneme smluvně do nějakého finálního závěru, tak ji pak budeme dostatečně prezentovat.

Jakou garanci tam chcete mít, aby vám nikdo nemohl říct, že jste ve vleku Sparty?

Ta garance je daná už jen tím, že valná hromada věděla, že jediným uchazečem je Sparta, která se přihlásila do mezinárodní soutěže. To znamená, že uložila výkonnému výboru, aby to zprocesoval. Nemůže být vyšší garance než rozhodnutí valné hromady.