Článek
Den jako každý jiný. Což znamená, že ve chvíli, kdy už byste měli začít nutně něco důležitého dělat, třeba dokončit scénář další epizody Šťastného pondělí, zvoní telefon a někdo po vás zase něco chce.
Zvednout tenhle hovor bylo ale nakonec správné rozhodnutí. Na druhém konci linky se ozval Tomáš Vaclík, brankář fotbalové reprezentace, řeckého mistra Olympiakos Pireus a mimochodem také Fotbalista roku 2018. A pokud vás logicky napadne, co může chtít fotbalová hvězda po stárnoucím politickém komentátorovi, který svůj poslední soutěžní zápas odehrál v hanspaulské lize na podzim 2009, odpověď je snadná: Dobrou radu. A trochu toho štěstíčka.
Česko–Portugalsko
- Kdy: sobota 20:45
- Kde: Fortuna Arena, Praha
- Co: Liga národů, liga A, 5. kolo
Tomáš Vaclík si moc dobře pamatuje, jak podceňovaný tým pookřál, když jsem se v červnu 2021 objevil v hledišti budapešťského stadionu Ference Puskáse a doslova dotlačil reprezentaci k vítězství 2:0 nad favorizovanými Holanďany v osmifinále Eura. (Pro férovost je třeba dodat, že se na tom několika zákroky podílel i Tomáš Vaclík.) A tak rozumím, proč si manšaft přál mít mě na tribuně i při podzimních zápasech Ligy národů v Praze proti Portugalsku a potom také v úterý v St. Gallenu v zápase s domácími Švýcary.
Nahrávky & Nabíječky
Jindřich Šídlo, autor satirického pořadu Šťastné pondělí, se společně s moderátorkou SZ Byznys Zuzanou Hodkovou vydal na dva zápasy české fotbalové reprezentace proti Portugalsku a Švýcarsku. Politický komentátor a moderátorka jsou v patách Tomáši Vaclíkovi, Cristianu Ronaldovi i dalším fotbalovým osobnostem a své zážitky zachycují v sérii netradičně pojatých videí.
Taková žádost se těžko odmítá, i když toho máte opravdu moc. A hlavně ve chvíli, kdy pro vás pošlou auto s řidičem. S řidičem, který fotbalu vcelku rozumí a něco v něm odehrál: třeba tři Eura, finále Ligy mistrů, v němž slavně v dresu Liverpoolu v roce 2005 porazil ve fascinujícím zápase AC Milán, nebo šest let v Premier League.
Jak tak o tom přemýšlím, máme toho s řidičem Vladimírem Šmicerem dost společného. Jsme zhruba stejně staří, vždy nám to oběma šlo lépe směrem dopředu, dali jsme pár důležitých gólů a v sezoně 1990/91 jsme oba hráli za A dorost na sousedních hřištích v pražských Vršovicích. Já za Vršovice 1870 a on za Slavii Praha. Jen on se potom posunul do ligového áčka Slavie, s nímž vybojoval v roce 1996 po téměř půlstoletí ligový titul, a já do soutěží malého fotbalu na zaprášených pražských hřištích.
O portugalském fotbale toho ví Vladimír Šmicer dost. Na Euru 1996, kde český tým došel senzačně až do finále, nastoupil poprvé v základní sestavě právě ve čtvrtfinále s Portugalci, které rozhodl svým slavným lobem Karel Poborský. A osm let později na portugalských stadionech byl Vladimír členem týmu, který jen smůla a mizerně bráněný roh v semifinále s Řeky připravily o zasloužený evropský titul.
Všechno jsme probrali, díky za svezení. A taky třeba ze ten gól na 3:2 Holanďanům v poslední minutě na Euru 2004 – i když upřímně řečeno, z kroku do prázdné bych to nejspíš dokázal taky.
„To asi ano,“ souhlasil Vladimír Šmicer. „Jen se dostat na to místo. A do toho týmu.“
Jaký je Vladimír Šmicer taxikář? Co si myslí o konci kariéry Cristiana Ronalda? A jak se dostanete na zápas s Portugalskem, když nemáte lístky? Pusťte si video nahoře v tomto článku, vše se dozvíte.
Partnerem série videí Nahrávky a Nabíječky je Hyundai, oficiální partner české fotbalové reprezentace.