Fotbalová Boleslav bez fanoušků. Šéf klubu mění přístup

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dukla válela mezi mrakodrapy, rozmáchlý sportovní komplex Mladé Boleslavi dokola obepínají místní paneláky. Mnohé z nich mají už před devátou večer zhasnuto. Jen pár zvědavců z okolních balkonů sleduje nástup za znělky Konferenční ligy.

Sny o vyprodaném stadionu domácími fanoušky zatím zůstávají jako hudba budoucnosti. Svědčí o tom i prořídlá východní tribuna na zápas s Betisem, která často na televizních záběrech působí nelichotivě. Klub nahlásil oficiální návštěvu 3960 diváků, o něco méně činí i jeho ligový průměr, byť jsou často tribuny ještě mnohem prázdnější. Zatím letošní návštěvnosti hodně pomohly i tři početné výjezdy ze strany fanoušků Baníku, Slavie a Sparty.

Nízké boleslavské návštěvy jsou koloritem českého fotbalu. A dosti kritizovaným. Na vině je mimo jiné chátrající infrastruktura stadionu. Ten je městský a za 20 let se do něj investovalo pramálo.

Vlnitá střešní konstrukce, která před 20 lety působila futuristicky, velmi brzo zestárla a zrezivěla. Dost dnes tedy připomíná spíš skličující prostředí pražského autobusového nádraží na Černém Mostě. Přemíra použitého materiálu na ocelových konstrukcích se špatně udržuje, navíc odevšad fouká a prší – a podle toho to taky vypadá.

Ponurost a komornost mladoboleslavského stadionu se přenáší i na tribuny. Zápasu po pravdě chybí náboj velkého evropského večera. Zaplněný kotel se po celý zápas snaží vybudit atmosféru a přenést nadšení ke zbytku osazenstva, ale to většinu duelu sleduje bez většího vzruchu. To nebývalo vždy zvykem – dřív byla Mladá Boleslav známá spíš i kvůli některým fanouškům, kteří nešli daleko pro hlasitou a peprnou slovní invektivu.

„Na ligu je skoro prázdno, i na poháry jsem čekal posledně víc lidí. Myslím, že klub rozdá hrozně moc permanentek Škodovce a lidi to moc nezajímá. Atmosféra je tu komorní, je to takové divadlo,“ říká fanoušek Petr, který dojíždí na fotbal do Boleslavi jako mnozí jiní, které Seznam Zprávy oslovily na stadionu a v jeho okolí.

Málokdo mimo místní fanoušky si vzpomene na časy, kdy v Mladé Boleslavi panovala fotbalová euforie. Dvacet let zpátky, kdy se ambiciózní klub s podporou automobilky Škoda poprvé prodrápal do nejvyšší soutěže, působil jako svěží vítr.

Na tyto časy vzpomíná i pan Miroslav, se kterým si povídáme před zápasem. „Tehdy se tu pro lidi dělalo hodně, klub tu byl ve městě cítit, lidé byli nadšení. Ale pak tu panovaly špatné vztahy, pan Dufek si tu i rozkmotřil fanoušky, ani mně se moc nechtělo chodit. Před pár lety jsem ale se synem začal znovu,“ popisuje nevzrušivě.

Pod vedením mladého kouče Dušana Uhrina se Mladá Boleslav hned ve druhé sezoně vyšvihla na druhé místo a v Poháru UEFA se postarala o památnou vítěznou přestřelku 4:2 s Marseille. A s Franckem Ribérym, který měl právě po životním světovém šampionátu v roce 2006.

Archivní záběry v dnešním sychravém, mrholivém počasí působí jako z jiného světa. Díky narvaným ochozům stadion vypadal jednou tak velký, pohledné bílé boleslavské dresy budily respekt. Nostalgie tu panuje i po místních legendách, které tehdy v dresu Mladé Boleslavi válely – Miroslavu Millerovi, Janu Kyselovi či Marku Matějovském, který i v takřka 43 letech stále nastupuje za svůj rodný klub.

Historická výhra

Přitom i dnes je spousta důvodů k fotbalové radosti. Ačkoliv Betis vypadá opravdu jako klasický západní klub, který cestuje daleko do zimy a už by se nejraději viděl doma, jeho nadšení fanoušci v prvním poločase skáčou ve venkovním sektoru obehnaném ploty. A hráči je aspoň občas pobaví ťukesem u kotle.

Ani z pohledu domácích tím výčet pohledných momentů nekončí. Za první poločas si vytvoří asi pět tutovek. Důvod bavit se tu tedy je. Navíc v týmu jsou herní typy – Vasil Kušej a Tomáš Ladra patří k jedněm z mála českých hráčů, kteří jsou schopni přijít s neobvyklým řešením a přejdou soupeře jeden na jednoho.

Ladra také patří mezi odchovance, ostatně hráčů s vazbou k regionu je v kádru hned několik. Třeba Matyáš Vojta, který krátce po poločase srovnává. Mladá Boleslav už není zdaleka jen soubor hráčů odložených na hostování z nejlepších klubů, v týmu je perspektiva. Ostatně jeden z mála „hostů“, Patrik Vydra z domovské Sparty, otáčí na 2:1.

Středočeši si nakonec kontrolovaným, konzistentním a asi nejlepším výkonem v sezoně připisují historickou výhru. Mladá Boleslav od triumfu nad Olympique Marseille neskolila soupeře z elitních pěti evropských soutěží. Až teď. Domácí kotel je u vytržení.

Zbytek osazenstva je spíš vlažný. Ani zhruba čtyřicetiletý syn pana Miroslava, se kterým se potkáváme po utkání, není nijak zvlášť v extázi. „Nejvíc byla Marseille. Asi víc jsem si užil některá vítězství se Spartou. Bylo to fajn, ale Betis to odchodil,“ krčí rameny.

„Na to se nikdo neptá, ne?“ směje se Ondřej Dvořák, šéf fanouškovské skupiny Bolka Supporters, když mu pár podobných názorů předhodím. „Ale zase by to mohlo některé lidi přivést. A říct si: Ty jo, proč jsem tam nebyl? Aby přišli a zažili to znova,“ doufá.

Kvalifikace do základní skupiny evropských pohárů, ale i vidina druhého začátku s novým majitelem Davidem Trundou vlily energii nejen Dvořákovi. „Kotel se zvětšuje mladými kluky, nabalují se na sebe ve školách. Máme problém dostat sem střední generaci mezi 20–30 lety a už se na nás lepí i starší. Výjezdy máme dokonce lepší. Ale zvedá se to a doufám, že to tak bude i dál,“ pokračuje Dvořák.

Z práce kotle má radost i fanoušek Tomáš. „Dřív jsem jezdíval s Boleslaví na venkovní zápasy. Jak jsme začali chodit se synem v létě, kotel se oproti dřívějšku hodně zvedl. Atmosféra, koordinace v kotli i fandění celý zápas, to dřív nebylo,“ říká. A není sám.

Naděje fanoušků kopíruje i záměr Davida Trundy. „To, že se podařilo získat pořadatelství na domácím stadionu, znamenalo obrovský příval energie pro nás všechny,“ říká šéf klubu v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Chceme společně vytvářet fanouškům příjemnější prostředí, trochu jim vylepšit zázemí a komunikovat s nimi. Fanoušek musí vidět, že tu všichni nechají všechno,“ dodává Trunda.

„Investujeme do práce a drobného marketingu a fanoušci nám to vracejí. Pracujeme všichni na plné obrátky, za poslední čtyři měsíce jsme hlavně chtěli začít komunikovat s příznivci i městem a marketingově jít skromnější cestou,“ líčí Trunda cestu Mladé Boleslavi.

A zvýšenou klubovou komunikaci s příznivci potvrzuje i Dvořák. „Dělají se pravidelné besedy fanoušků s vedením, které tomu jde naproti. A počet zúčastněných se minimálně zdvojnásobil. Otevřenost k lidem se zvedla,“ těší Dvořáka.

„Už teď je klub ve městě strašně cítit,“ kvituje posun šéf Bolka Supporters. „Máme hodně billboardů, visí nad silnicemi, na barácích. Máme pět velmi dobře udělaných zastávek, kde to vypadá, jako kdyby tam seděli hráči. Dokonce náš maskot chodil po nákupním centru. Nikdy to tu nebylo a je to tu cítit,“ pokračuje.

Dvořáka těší nadšení z fotbalu o to víc, že jinak v Mladé Boleslavi moc pozitivního vzruchu nevidí. „Je to hodně pracovní město,“ líčí v rozhovoru pro Seznam Zprávy Dvořák. „Je tu spousta supermarketů, ale lidé tu utrácejí strašně moc za domácí život, vaří si. Pokud jde o zábavy a bowling, je tam pár mladých, ale nežije to,“ mrzí ho.

„Hospody jsou plné, ale češtinu tam moc neuslyšíte,“ naráží Dvořák i na měnící se strukturu obyvatel ve městě. Ze 48 tisíc obyvatel žijících v Mladé Boleslavi je 13 tisíc cizinců, kteří si podle Ondřeje ke klubu spíš nevytvořili vztah.

„Nechci to vůbec líčit tak, že jsem proti cizincům ve městě, jsou tu potřeba už jen pro město a pro Škodovku,“ upozorňuje Dvořák. „Zároveň se mnozí lidé stěhují za město a ti, kteří tu zůstávají, mají pocit, že se musejí víc bát o bezpečí. I proto to večer ve městě příliš nežije,“ pokračuje.

Dvořák popisuje dojem, který sdílí 63 procent populace Mladé Boleslavi. Kriminalita podle statistických údajů města prakticky neroste. Poměr cizinců vůči celkovému počtu obyvatel odpovídá jejich podílu na absolutním čísle spáchaných trestných činů. Nicméně soužití české většiny a zahraničních komunit v Mladé Boleslavi k nějakému vzájemnému pochopení podle Ondřejova vyprávění příliš nespěje.

Dalším důvodem k nízkým návštěvám je často omílaný směnný provoz. Pokud by panoval v Mladé Boleslavi a okolí větší fotbalový hlad, asi by lidé oželeli i brzké vstávání, nicméně o určitý faktor se podle Dvořáka, ale i dřívějších vyjádření klubu jednat může.

„Obrovská část města pracuje ve Škodovce nebo v navázaných výrobách v okolí. A ty prostě jedou. V deset večer končí jedna směna a druhá začíná. A třetí jde ráno na šestou do práce a je těžké, aby přišla o půl dvanácté večer z fotbalu,“ líčí šéf Bolka Supporters.

Navíc z poměrně nehostinného počasí i prostředí. I to se však klubové vedení snaží změnit. „V rámci Evropské ligy jsme postavili stany, jeden pro 200 lidí, UEFA i partneři si to moc chválí. Finančně je to nákladné, takže diskutujeme, jestli v tom pokračovat, abychom poskytli fanouškům kryté zázemí na poločas,“ říká Trunda.

„Chceme zakrýt záda tribun, aby se tu fanoušci cítili lépe. Pracujeme na nacenění toho, že by se stěny zakryly dokola stadionu. Našemu kotli chceme záda udělat co nejdříve, máme už připravenou plachtu,“ pokračuje šéf klubu.

Detailnější plány a velké ambice klubu ohledně stadionu Trunda popisuje v samostatném rozhovoru pro Seznam Zprávy, který publikujeme už brzy.

Nicméně už i historický triumf sledoval početný zástup zapálených fanoušků a šéf klubu neskrýval emoce. „Člověk je dojatý, když vidí tu atmosféru, poprvé v historii i choreo! Bylo to úžasné. Fantastičtí fanoušci, kluci hráli úplně perfektně,“ těší Trundu.