Trenéra Haška čeká na Euru nová manažerská výzva

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na předchozím evropském šampionátu v roce 2021 se v době koronavirové pandemie rozšířil počet nominovaných na 26, navíc se mohlo pětkrát v řádné hrací době střídat. UEFA však původně chtěla pro letošní turnaj v Německu vrátit počet na 23.

Proti se ovšem mohutně ozval trenér nizozemského týmu Ronald Koeman. „Je to absurdně málo,“ hřímal v březnu, kdy se jeho svěřenci utkali v přípravném utkání s Německem. „Měli bychom mít možnost vybrat jich znovu 26,“ navrhoval. „Viděli jsme, že i v tomto reprezentačním termínu měly všechny týmy opět mnoho zraněných. Blíží se konec sezony, a pokud vám vypadnou další hráči, nemůžete hrát 11 proti 11,“ obhajoval svůj postoj.

Začátkem května výkonný výbor UEFA, jehož členem je i nejvyšší představitel českého fotbalu Petr Fousek, rozhodl, že navýšený počet ponechá. „Ale není to závazné,“ stálo v tiskovém prohlášení.

Trenér českého týmu Ivan Hašek ovšem 26 hráčů povolal.

Možnost vybírat z rozšířeného kádru je na jedné straně příjemná, neboť všichni jsou k utkání k dispozici a lze reagovat na vývoj duelu. Zvláště při pěti střídáních plus další v případě prodloužení. A turnaj může být hodně dlouhý, účast ve finále představuje zátěž sedmi náročných soubojů – tři v základní skupině, čtyři ve vyřazovací části.

Ale také nemusí.

Všechny hráče je zapotřebí dobře na zápasy naladit, po zdravotní i psychické stránce. A to není jednoduché. „Při 23 hráčích do pole budou tréninky složité,“ připustil při oznámení nominace trenér české reprezentace Hašek.

Narážel na fakt, že v kádru jsou jako tradičně tři brankáři, při snaze postavit proti sobě dvě kompletní mužstva tři hráči přebývají. Přitom Koeman právě možnost hrát „na dvě branky“ zdůrazňoval. Hájil se zraněními. Předpoklad, že by někdo nominoval hráče, který je vysloveně nepoužitelný, je však poněkud nelogický.

Narůstá obava, že se někdo může cítit přebytečný. Bez naděje, že si na velkém turnaji zahraje.

Český kouč to zčásti řešil povoláním několika mladíků, kteří toho moc na mezinárodní scéně zatím neodehráli. Ale jsou příslibem do budoucnosti. „Naším cílem je rovněž postup na mistrovství světa 2026 v Americe,“ stanovuje trenér Hašek. „Chybíme na něm od roku 2006, všem bych to přál,“ říká účastník světového šampionátu 1990 v Itálii ještě za federální éry.

Proto je potřeba adepty na reprezentační dres oťukat. „Jsou tu, aby poznali atmosféru, zvykli si, jak to chodí, starší je přijali,“ vypočítává Hašek.

Právě od těchto benjamínků lze očekávat, že nebudou vytvářet dusno, když do utkání nenastoupí v základní sestavě ani v jeho průběhu. Přitom duch týmu a atmosféra v šatně jsou stěžejním předpokladem pro úspěch a trenér Hašek na těchto atributech staví. „Musíme tvořit tým,“ zdůrazňuje opakovaně.

Zamezení nevstřícných vztahů mezi vyvolenými a „odstavenými“ čelili trenéři v historii při každém šampionátu, ať evropském, či světovém. Měli situaci o mnoho horší, neboť až do roku 1970 se nesmělo v oficiálních měřeních sil střídat.

„Rozvinuli jsme naši vlajku a šli si sednout na tribunu,“ vzpomíná na finále stříbrného mistrovství světa 1962 v Chile útočník Václav Mašek, jeden z mladíků v týmu. Nebyl tedy náhradníkem v pravém slova smyslu, ale doslova divákem. „Než jsem našel své místo, ani jsem neviděl úvodní Masopustův gól,“ připomíná, jaké další ústrky tato role přinesla.

Nebylo proto divu, že trenéři nechávali některé hráče připravené doma, třebaže patřili do základní nominace. Čekalo se, jestli mužstvo projde do dalších bojů, pak byli někdy narychlo povoláni. Chilské světové hrdiny v roce 1962 doplnila trojice Schmucker, Bomba a Kos, zlatou evropskou bělehradskou partu v roce 1976 dvojice Michálik a Štambacher. Ale ani při těchto krásných událostech nedorazili všichni.

I letos jsou hráči širšího kádru doma nachystáni v případě naléhavosti zaskočit, ale to by se týkalo zranění v přípravě. Výjimečně i na šampionátu, kdyby došlo ke kalamitnímu stavu a byla ohrožena kvalita zápasu, jako se to přihodilo německému týmu před finále Eura 1996 v Anglii proti Česku. Trenér Berti Vogts směl s povolením organizátora povolat navíc záložníka Jense Todta.

Pro vyčištění ovzduší je ideální, když se podaří postoupit ze základní skupiny hned po dvou střetnutích a trenér na poslední duel může nasadit náhradníky, kteří by se jinak šance vyběhnout před ochozy asi nedočkali. V Chile 1962 po vítězství nad Španělskem a remíze s Brazílií si vychutnal proti Mexiku jediný start právě útočník Mašek a okořenil ho gólem.

Z tohoto pohledu bylo pro svěřence trenéra Karla Brücknera přímo báječné Euro 2004 v Portugalsku. Po výhrách nad Lotyšskem a Nizozemskem mohl proti Německu nasadit protřelý kouč doslova béčko. Celkem sedm hráčů včetně náhradního brankáře Jaromíra Blažka se tak mohlo pokochat vyprodanými ochozy.

Jediný, kdo v Portugalsku pozoroval ostatní ryze z lavičky, byl tak třetí brankář Antonín Kinský. Ale to je úděl brankářů, jsou zvyklí krýt záda kolegovi a dokážou se s tím vyrovnat.

Hráči do pole však prahnou po zápisu. „Aspoň minutu,“ povzdechne si i po letech útočník Milan Kerbr, který jako jediný nepropotil dres na stříbrném kontinentálním turnaji 1996 v Anglii. „Kdo by si nechtěl zahrát na evropském šampionátu, zvláště když byl tak vydařený?“ klade řečnickou otázku.

Rozšířený počet 26 nominovaných podobné ambice hatí vícero povolaným.