Pamětník slavné prohry s Čechy: Bylo to zklamání, vzpomínky mám ale dobré

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Běžela čtvrtá minuta zápasu Česka s Nizozemskem na Euru 2004, když si Wilfred Bouma naběhl na trestný kop Arjena Robbena a nezadržitelně hlavičkoval za záda Petra Čecha. Nizozemci vedli, nakonec ale Češi v nádherném útočném zápase soupeře zdolali 3:2. Drama plné šancí na obou stranách letos na sociálních sítích připomínala i UEFA, zápas navíc mnozí označují za nejkrásnější bitvu v historii Eura.

19. června uplyne od slavné české výhry už dvacet let. Wilfred Bouma, který dnes pracuje jako asistent trenéra u „béčka“ PSV Eindhoven, si na památný zápas dobře pamatuje. Vždyť v něm vsítil jeden ze svých dvou reprezentačních gólů. Brzy 46letý bývalý hráč PSV a Aston Villy v rozhovoru pro Seznam Zprávy vzpomíná i na společné angažmá s Milanem Barošem a Patrikem Bergerem a odhaduje šance Oranjes na nadcházejícím evropském šampionátu.

Příští týden uplyne 20 let od slavného zápasu na Euru, kde Česká republika porazila Nizozemsko 3:2. Vy jste byl na hřišti, dokonce jste i skóroval. Jak na ten zápas vzpomínáte?

I když jsme prohráli, mám na něj dobré vzpomínky, protože jsem dal gól skvělému brankáři a hrál proti opravdu dobrému českému týmu. My jsme také měli velmi dobrý tým, když se ale podíváte na jména v českém týmu, je to stejné. Možná bychom vyhráli nebo remizovali, kdybychom nedostali červenou kartu… Nakonec jsme ale i tak postoupili do další fáze, takže vzpomínky jsou i přes prohru dobré.

Nizozemský tým byl tehdy plný hvězd, prohra pro vás musela být velkým zklamáním. Jaká byla atmosféra po zápase?

Ano, zklamání to opravdu bylo. Zvláště v médiích obviňovali trenéra kvůli neslavnému střídání. My jsme přitom věděli, že se (Arjen Robben) teprve vrací do plné kondice. No a dostali jsme červenou kartu, takže bylo potřeba přivést nějakého hráče, který lépe brání. Bylo těžké neinkasovat, když nás bylo o jednoho méně.

Zmínil jste Robbenovo střídání. Už na hřišti jste tedy věděli, že nebude hrát celý zápas?

Ano, věděli jsme, že 90 minut odehrát nemůže. Byl přitom v zápase velmi dobrý, nebezpečný. Kouč ale myslel na to, že budeme v turnaji pokračovat a že ho bude potřebovat i v dalších zápasech a nebylo by dobré, aby se zranil.

Jeden gól vám dal i Milan Baroš, s nímž jste se později sešel v Aston Ville. Jak si ho pamatujete?

Proti Milanovi jsem hrál několikrát a je vtipné, že jsme se později sešli v Aston Ville. Mluvili jsme o tom a stali se z nás přátelé, je to fajn chlap. Byl jsem tím, kdo ho hlídal – byl opravdu rychlý a dokázal se rychle otočit, byly to dobré souboje. No a pak tam byl samozřejmě Jan Koller a Jaap Stam. Jan má 2,02 metru, ve vzduchu byl tedy vždy ve výhodě, je to ale také moc dobrý fotbalista při hře nohama.

Když jsem hrál proti Milanovi, byl to těžký soupeř a měl jsem štěstí, že jsem s ním mohl jednu sezonu strávit v Aston Ville. Mám na něj jen dobré vzpomínky.

V Aston Ville jste potkal ještě jednoho Čecha, Patrika Bergera.

Patrik je skvělý kluk. Je často na instagramu, tak vidím, že hodně rybaří a užívá si života. Je také dobrý v golfu, naposledy jsme se viděli před pár lety na jednom golfovém turnaji v Anglii. Úžasný fotbalista, první vzpomínky na něj mám, když hrával za Borussii Dortmund, později šel do Liverpoolu a téměř na konci kariéry přišel do Aston Villy. A byl pořád skvělý, jeho levá noha je jedna z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. A navíc je to fajn člověk.

Vy jste během kariéry hrával na různých postech, od křídla až po stopera. Co jste měl nejradši?

Upřímně řečeno: v prvním týmu PSV Eindhoven jsem začínal, když mi bylo 16 let. Byl tam ale Brazilec Ronaldo, pro něj jsem nebyl žádná konkurence, tak jsem šel na hostování jinam. Byl jsem dobrý útočník, o pár let později mě ale dali do zálohy, to také nebylo špatné. Když mi pak bylo asi 21 nebo 22 let, potřebovali jsme levého stopera, protože jsme měli hodně zraněných, a zkusili tam mě.

Na začátku jsem nad bráněním trochu ohrnoval nos jako každý útočník, teď si ale myslím, že jsem si vzal z každého něco. Věděl jsem, jak uvažuje útočník, což se hodilo. Někdy mu potřebujete dát trochu prostoru, obvykle je ale lepší mu ho nedávat, protože se otočí a najednou je pryč. Je to hra, kterou mám rád, trochu jako šachy. Nakonec mě tak víc bavilo být v obraně. Jen je v obraně problém, že když uděláte chybu, v devíti z deseti případů jde pak útočník sám na bránu.

Mluvili jsme o národním týmu, který byl ve vaší době plný hvězd. Edgar Davids, Ruud van Nistelrooy, Arjen Robben a další. Jste s nimi stále v kontaktu? S kým jste se nejvíc přátelil?

Někdy se vídáme třeba při natáčení reklam nebo jiných příležitostech, ale ve fotbale je dost těžké udržet přátelství. Je to jako jinde – když se nemají rády manželky, muži se nevídají. Blízcí přátelé jsou spíš kluci, kteří hrávali za PSV, kde já stále pracuji. Přišel jsem do klubu ve 12 letech, příští sobotu (15.6., pozn. red.) mi bude 46 let, to máte téměř 34 let života, jen pět let z toho jsem byl v Aston Ville. Po většinu kariéry jsem měl přátele mezi kluky, co hráli v PSV.

Jak vidíte šance Oranjes na Euru v Německu a koho považujete za největšího favorita?

U nizozemského týmu jsem si v posledních dvou přátelských zápasech všiml, že hráči vypadají opravdu svěže. Na konci sezony se přitom obvykle stává, že jsou unavení, tentokrát ale vypadali opravdu svěže, tak jen doufám, že jsem koukal dobře. Nemyslím, že bychom byli favorité, ale můžeme se dostat do čtvrtfinále a potom je už možné všechno.

Favoritem je pro mě Francie. Neviděl jsem sice mockrát Španěly, ale také bych je tam zařadil. Nemůžete taky vyloučit Německo, i když nevypadali až tak silní, když jsem je viděl posledně. Ostatní země jsem moc nesledoval, ale v dnešní době už slabý nikdo není. Bránit umí každý a v minulosti jsme viděli, že když týmy otevřou hru, je to pak pro ty silné snazší. Když ale kompaktně brání, je to složité. Moc se těším a jsem zvědavý, očekávám, že to bude zajímavý turnaj.

V této sezoně váš tým Jong PSV hrál proti dalšímu českému hráči, Dominiku Janoškovi. Vybavujete si ho?

Samozřejmě, hraje v NAC Breda a postoupil s ní. Hraje na levém křídle a kope pravou, že? Má opravdu dobré přímé kopy a rohy. Je už v národním týmu?

Zatím ne, ale trenér s ním do budoucna počítá.

To je pro něj dobře. Pokud se v příští sezoně ukáže v první lize, dostane se tam. V novinách všude psali, že by mohl jít někam do většího klubu, ale myslím, že zůstane, když postoupili.

Co si myslíte o novém modelu Ligy mistrů, nebo vlastně všech evropských pohárů?

Na začátku sezony jsme k tomu měli brífink. Říkal jsem si OK, tolik změn, tolik nových týmů, zápasů… musíme počkat, jak to bude fungovat. Byli jsme zvyklí na starý systém, teď se vše změní. Bude více zápasů, to je podle mě dobře. Hráči budou sice unavenější, ale velké kluby mají větší týmy, ty menší mohou mít problémy. Všechno je o penězích, více zápasů přinese víc peněz pro kluby.