Mladý Lewandowski mohl skončit v Česku, nebyl zájem

Česká fotbalová reprezentace vstupuje v pátek do bojů o postup na mistrovství Evropy 2024 hodně zostra, vlastně nejostřeji – doma na stadionu v Edenu přivítá v kvalifikační skupině E největšího favorita skupiny a konkurenta na úspěch Polsko.

Největší osobností polského výběru je bezesporu útočník Robert Lewandowski, jenž loni přestoupil z Bayernu Mnichov, kde se pro své góly stal legendou, do katalánské Barcelony, kde pověst nebezpečného střelce opět potvrzuje.

Český fotbal měl s tímto útočníkem světového formátu už co do činění, na reprezentační i klubové úrovni. Co se příliš neví, že mladý Lewandowski byl kdysi sledován českým agentem, aby byl nabídnut do některého silného klubu. Takže mohl na začátku své skvostné kariéry skončit ve Spartě, nebo ve Slavii.

Zní to jako sci-fi, ale Lewandowski se dotkl i českých klubů. Některým z nich v začátku kariéry mohl projít. „Jako student jsem se hodně zajímal o polskou ligu, která byla tehdy z české strany dost podceňovaná,“ rozpřádá příběh fotbalový agent Filip Zíka.

V druholigovém Znicz Pruszków ho zaujal vytáhlý útočník, který v sobě skrýval – a už rozkrýval – velký potenciál. „Přesná střela, skvělý ve hře hlavou, na svou postavu ale i výborný technik, což nebývá obvyklé,“ vypočítává Zíka jeho přednosti. V ročníku 2007/2008 nastřílel Lewandowski 32 gólů a stal se králem střelců soutěže, což ho posunulo do Lechu Poznaň, týmu z polské Ekstraklasy. To už nebyla jen naděje, ale skoro jistota kvality.

A poutavý objekt pro silné české kluby. Zíka byl ve spojení s jeho tehdejším agentem Cezary Kucharským. „U nás se tehdy platilo víc, dneska v první polské lize hráči berou okolo patnácti tisíc eur (cca 360 tisíc korun), už nikoho z těch lepších nenalákáte,“ upozorňuje Zíka.

Ale před patnácti lety tomu tak ovšem nebylo. „Oslovil jsem Spartu i Slavii,“ prozrazuje Zíka.

Nikdo se ale neozval.

Co by tedy bylo, kdyby nabídka z české strany přišla? Šel by Lewandowski posílit český tým? „Velmi těžká otázka,“ rozebírá přední polský publicista Dariusz Kurowski. „Záleželo by na mnoha faktorech,“ nenechává ovšem myšlenku padnout. „Když se Lewandowski chystal přestěhovat ze Znicz Pruszków do některého z lepších polských klubů, s agentem Cezary Kucharským pečlivě analyzovali všechny nabídky,“ prozrazuje.

A dodává spekulaci sílu. „Neřídili se pouze touhou vydělat co nejvíce, pokud by se společně ujistili, že přestup do Sparty nebo Slavie bude pro rozvoj Lewandowského kariéry přínosný, možná by se tak rozhodli,“ shrnuje se znalostí věci.

Okénko pro uskutečnění tohoto snu se však rychle zabouchlo. V roce 2010 přichází nabídka německého velkoklubu Borussie Dortmund, oficiálně uváděné odstupné činilo 4,5 milionu eur (asi 110 milionů korun), ale především kanonýr takové kvality dostal plat, který by mu žádný český klub garantovat nemohl.

Přestože se před Lewandowským třesou veškeré obrany, v mezistátních zápasech, kde má bilanci 138 vystoupení a 78 přesných tref, se proti českému výběru neprosadil. Ze čtyř zápasů, ve dvou ovšem přišel na hřiště na necelou půlhodinku, se mezi střelce ani jednou nezapsal.

Asi nejsledovanějším byl duel na mistrovství Evropy 2012, které pořádalo Polsko společně s Ukrajinou. Ve Vratislavi se hrál třetí zápas v základní skupině, postup si zajistil jen vítěz střetnutí, remíza by posouvala dále Rusko a Řecko.

Šlo o všechno. „Na Lewandowského jsme se pečlivě připravovali, věděli jsme o jeho kvalitách,“ přiznává stoper českého týmu Tomáš Sivok. „Analýzy jasně dokazovaly, že největší nebezpečí plynulo z polské pravé strany, kde řádili jeho spoluhráči z Dortmundu Jakub Błaszczykowski a Łukasz Piszczek. Abychom uspěli, bylo jasné, že nesmí dostávat od nich kvalitní centry,“ odhaluje taktický záměr.

Jenže to se snadno řekne. „Prostředí bylo bouřlivé, v ochozech pětatřicet tisíc fanoušků, stadion vysloveně fotbalový s dunivou akustikou,“ vzpomíná Sivok. „Úvodních dvacet minut bylo děsivých, obrovský tlak domácích,“ vybavuje si. „Polsko si i nějaké šance vytvořilo, ale podržel nás Petr Čech,“ chválí strážce branky.

Český výběr pod vedením trenéra Michala Bílka nápor ustál. „Ve středu obrany se mnou hrál Michal Kadlec, nenechávali jsme se vytahovat, neodkrývali jsme prostory,“ dodrželi taktický plán. Lewandowského hlídali pečlivě. „Jak se hnul, jeden z nás ho hned nabíral, druhý zajišťoval,“ objasňuje, proč se polský snajpr neprosadil.

Když se ve druhém poločase trefil Petr Jiráček, zápas se uklidnil. „Domácí to rozlomilo,“ vrací se do vychládajícího kotle.

Do čtvrtfinále postoupili Češi. „Byl to úspěch, který se dlouho nedoceňoval,“ upozorňuje Sivok.

Polský střelecký vévoda se ovšem prosadil na klubové úrovni, a to měrou nebývalou. V probíhajícím ročníku Ligy mistrů už jako hráč slavné Barcelony v základní skupině pokořil na stadionu Camp Nou třikrát plzeňskou obranu. Ve druhém utkání nenastoupil.

„Na tomhle postu je to pravděpodobně nejlepší útočník na světě a zase to prokázal,“ složil mu po zápase hold plzeňský trenér Michal Bílek. „Jeho výběr místa v pokutovém území, rychlost s balonem i zakončení jsou fenomenální. Po právu patří mezi nejlepší hráče. Není jednoduché ho bránit,“ povzdechl si, že to jeho svěřenci na rozdíl od Eura 2012 nedokázali.